❦
Pondělí 3. září 1877
Lundi 3 septembre 1877
Jen abych vám řekla, že stále ještě existuji, že moje matky dbají na to, abych jedla a byla dobře oblečená, když je zima — na ničem jiném jim příliš nezáleží a sotva přestanu mluvit, zapomenou, co jsem řekla.
Simplement pour vous dire que j’existe toujours, que mes mères veillent à ce que je mange et suis bien couverte lorsqu’il fait froid, le reste leur importe peu et aussitôt que j’ai cessé de parler elles oublient ce que j’ai dit.
Mohla bych se rozepsat víc, kdybych vám líčila svá kouzla, svou rozkošnou náladu navzdory všemu, svá slova, své poznámky; když mám sama sebe ráda a začínám v sobě nacházet přednosti, je to na dlouho. Ale mám se ráda zřídka a v poslední době si jen stěžuji a nenávidím se.
Je pourrais m’étendre davantage si je vous décrivais mes charmes, mon humeur charmante malgré tout, mes mots, mes remarques; quand je m’aime et commence à me trouver des mérites, c’est long. Mais je m’aime rarement, et dernièrement je ne fais que me plaindre et me détester.
Kde mám hlavu?
Où ai-je la tête ?
Paul píše, že je na dlažbě. Otec ho sice nevyhnal, ale tak mu ztrpčoval život — stavěl ho do závislosti na posledním ze sluhů —, že Gavronzi opustil. Zase jeden, který změnil názor na pana Bashkirtseffa. Doufám, že ho strýc Alexandre přivede zpět do Gavronzi a že to opět nějak půjde dál — neboť koneckonců, kam s Paulem. K ničemu se nehodí, nic neumí a nic dělat nemůže — leda by z něj snad mohl být statkář-džentlmen1. Ale je nezletilý, a i kdyby mu někdo dal spravovat nějaký kousek půdy, žil by bídně a sotva by z toho vytáhl, čím bídně žít. A dát mu půdu — to je nemožné, zaprvé proto, že je nezletilý, jak jsem řekla, zadruhé proto, že by ji okamžitě projedl.
Paul écrit qu’il est sur le pavé. Son père sans le chasser lui rendait la vie si dure, le mettant sous la dépendance du dernier des domestiques, qu’il a quitté Gavronzi. Encore un, qui est revenu sur le compte de M. Bashkirtseff. J’espère que l’oncle Alexandre le ramènera à Gavronzi et que tout marchera tant bien que mal de nouveau car enfin, où peut-on mettre Paul. Il n’est bon à rien, ne sait rien et ne peut rien faire que, peut-être, devenir un gentleman-farmer. Mais il est mineur et puis si même on lui donnait à administrer un bout de terre quelconque il vivrait misérablement et en tirerait à peine de quoi vivre misérablement. Quant à lui donner une terre, c’est impossible d’abord parce qu’il est mineur comme je l’ai déjà dit, ensuite parce qu’il la mangerait immédiatement.
Nedělám si naději, že se Paul začne zajímat o hospodaření, sít, sklízet, prodávat — řídit statek zkrátka. Je lepší být pesimistická.
Je ne me flatte pas de l’espoir de voir Paul s’intéresser au ménage, semer, récolter, vendre, gérer un domaine enfin. Il vaut mieux être pessimiste.
Poznámky
Pozn. překl.: V originále anglicky: „gentleman-farmer“ — statkář ze záliby, nikoli z nutnosti. ↩