❦
Neděle 2. září 1877
Dimanche 2 septembre 1877
„Mimo Řím ztrácí život cosi ze sebe. Jen on nám každý den uchovává ta dvě uplynulá tisíciletí.“1
« Life loses something out of Rome. It is only her that each day holds for us two spent thousand years ».
Jak to, že svobodní lidé, které k tomu nikdo nenutí, jezdí trávit den do Čůrádenbadu — to jest Wiesbadenu?
Comment des gens libres et que personne n’y force vont-ils passer une journée à Pissbaden, c’est-à-dire Wiesbaden ?
Jedeme tam přesto, abychom viděly nejsměšnější národ světa slavit porážku nejelegantnějšího. Chtělo se mi spát a čas od času jsem pila černou kávu — jako Alexandre.
Nous y allons pourtant pour voir le peuple le plus ridicule du monde célébrer la défaite du plus élégant. J’avais sommeil et prenais de temps en temps du café noir, comme Alexandre.
(Píšu a chrápu, abych se pomstila sousedovi, který minulou noc dělal čertovský rámus nosem; když jsem unavená, nechám chrápat Rosalii.)
(J’écris et ronfle pour me venger de mon voisin qui a fait un tapage du diable avec son nez la nuit passée; quand je suis fatiguée je fais ronfler Rosalie.)
Zdraví nás mnoho důstojníků; Liemanovy jsou v mámině opatrování, paní Liemanová je nemocná. Byl s námi jeden z pánů, které nám představili, jménem Orth; Chemisot už odešel, když nás předtím tři dlouhé hodiny nudil.
Beaucoup d’officiers saluent; les Lieman sont à la garde de maman, Mme Lieman étant malade. Un des messieurs présentés qui se nomme Orth était avec nous; Chemisot était parti après nous avoir ennuyés pendant trois longues heures.
Byla jsem víceméně klidná; malé Liemanovy si čas od času jednu po druhé odváděla paní Gerbelová se svými čtyřmi dcerami, které patří ke společnosti hraběnky de Merenbergové; první dvě slečny Gerbelovy jsou dvorními dámami naší císařovny. Lautrec o nich hodně mluví, jsou ošklivé a vzdáleně jeho příbuzné. Lautrec je pochopitelně s námi vždy a neustále.
J’étais à peu près tranquille, les petites Lieman étant de temps en temps enlevées à tour de rôle par Mme Gerbel et ses quatre filles, qui sont de la société de la comtesse de Merenberg; les deux premières demoiselles Gerbel sont demoiselles d’honneur de notre Impératrice. Lautrec en parle beaucoup, elles sont laides et un peu ses parentes. Lautrec est bien entendu avec nous toujours et tout le temps.
Mluvilo se o Itálii, máma se Ortha zeptala, kterou část Itálie viděl:
On parla d’Italie, maman demanda à Orth quelle partie d’Italie il avait vue :
„Florencii,“ odpověděl.
- Florence, répondit-il.
„Znáte, madam, hraběnku de Larderelovou?“ zeptala jsem se, abych řekla tu nejpošetilejší věc.
- Vous connaissez, Madame, la comtesse de Larderel ? demandai-je pour dire la chose la plus folle.
„Oh, ovšem, zajisté!“ vykřikl Orth.
- Oh ! oui, certainement s’écria Orth.
„A znáte také její děti?“ pokračovala jsem a upíjela černou kávu.
- Et vous connaissez aussi ses enfants ? continuai-je en buvant du café noir.
„Zeulom jednoho, toho druhého.“2
- Zeulement un, lé zégonde.
„Alexandre?!“
- Alexandre ? !
„Brěcisně Alexandre!“3
- Brécisément Alexandre !
Zachvátil mě šílený smích, takže jsem musela odložit šálek na stůl, zčervenala jsem a nijak neskrývala, že prožívám příjemné překvapení. Všimli si toho a ty dobré malé Němky i plavý Orth, ten potměšilec (odpusťte výraz), mě prostodušně dobírali až do odjezdu s ALEXANDREM.
Je fus prise d’un rire fou au point de déposer ma tasse sur la table, je rougis et ne cachais nullement que j’éprouvais une agréable surprise. On saisit le mouvement et ces bonnes petites Allemandes, et le blond Orth, ce cafard, (pardon pour l’expression, me plaisantèrent naïvement jusqu’au départ avec ALEXANDRE.
Orth nám vyprávěl různé věci o Larderelovi a také, že se o souboji atd. dozvěděl od mladíků z italského velvyslanectví v Berlíně.
Orth nous raconta différentes choses de Larderel, et aussi qu’il avait appris le duel etc. par des jeunes gens de l’ambassade d’Italie à Berlin.
Dodal ještě, že hrabě de Larderel je krásný a velmi bohatý a že jeho výstřelky a nedávný souboj měly velký ohlas.
Il a ajouté encore que le comte de Larderel est beau, et très riche, et que ses extravagances et son duel dernièrement ont eu un grand retentissement.
Chápete, jak to na mě zapůsobilo. A věřím, že právě proto mi připadal zbytek slavnosti rozkošný, Němci sympatičtější a hudba s trubkami4 lákavá. Ohňostroj mě takřka uchvátil, protože Gerbelovy stály vedle (Lautrec jim byl deset minut předtím představil Dinu) a všemožně mi vycházely vstříc, takže jsem byla milá, a při poslední raketě už se všichni cítili jako mezi svými.
Vous comprenez quel effet cela m’a fait. Et je crois que c’est vraiment grâce à cela que je trouvai le reste de la fête charmant, les Allemands plus sympathiques et la musique mit trompeten attrayante. Le feu d’artifice m’enchanta presque parce que les Gerbel étaient à côté, (Lautrec avait, dix minutes avant cela, fait faire leur connaissance à Dina) et me firent toutes sortes d’avances de sorte que je fus aimable et à la dernière fusée tout le monde était à son aise.
Při loučení jsme si tiskly ruce jako opravdové známé.
Nous nous serrâmes la main en nous quittant comme de vraies connaissances.
Chemisot představuje své dcery; nejstarší, provdaná, je berlínskou krasavicí. Ta zatracená německá jména…
Chemisot présente ses filles, dont l’aînée, mariée, est une beauté de Berlin. Ces diables de noms allemands...
Za cesty z Wiesbadenu do Schweinbadu5 se mluvilo o Alexandrovi a já jsem řekla něco pravdivého v odpověď mámě, která vyprávěla o nevázaném a bláznivém chování toho uzlíře.
Pendant le trajet de Wiesbaden à Schweinbad on a parlé d’Alexandre et j’ai dit quelque chose de vrai en réponse à maman qui racontait les façons libres et folles de ce noueur de nœuds.
„Alexandre,“ říkám, „přijel do Neapole celý z hedvábí6, jak říkají Rusové. Byl tak tichý (oproti vám vždy) a tak nejistý, že mi napsal s dotazem, kdy… ‚Vím, že jste v Neapoli, ale kdy mi bude dovoleno vstoupit do vašeho království…‘ a pak to všechno… Ale vy! Ach, Bože, když na to pomyslím! Krájíte mu holuba, zvete ho, pečujete o něj, říkáte mu ‚moje dítě‘, zbožňujete ho! Oh! Kdyby se bylo vydrželo aspoň dva týdny, věci… by byly docela jinak. Neříkám to, abych prodlužovala hovor a žertovala, ale protože je to pravda — a vy to dobře cítíte!“
- Alexandre, dis-je, est arrivé à Naples tout de soie comme disent les Russes, Il était si tranquille (par rapport à vous toujours) et si peu sûr qu’il m’écrivit demandant quand... « Je sais que vous êtes à Naples, mais quand pourrai-je être admis dans votre royaume... » et puis tout cela... Mais vous ! Ah ! Dieu quand j’y pense ! On lui coupe son pigeon, on l’invite, on le soigne, on le nomme « mon enfant », on l’adore ! Oh ! si on avait tenu au moins pendant deux semaines, les choses... auraient été tout autrement. Je ne le dis pas pour prolonger la conversation et pour blaguer, mais parce que c’est vrai, et vous le sentez bien !
Kdy budu moci políbit římskou zem!
Quand pourrai-je baiser la terre de Rome !
Poznámky
Pozn. překl.: V originále anglicky. ↩
Pozn. překl.: V originále francouzsky s německým přízvukem: „Zeulement un, lé zégonde.“ ↩
Pozn. překl.: V originále francouzsky s německým přízvukem: „Brécisément Alexandre !“ ↩
Pozn. překl.: V originále německy: „mit trompeten“. ↩
Schweinbad („prasečí lázně“): Mariin posměšný název pro Schlangenbad („hadí lázně“), lázně u Wiesbadenu, kde rodina pobývá. ↩
Tout de soie („celý z hedvábí“): Marie převádí ruské rčení шёлковый („hedvábný“), jímž se říká o člověku krotkém a poslušném. ↩