❦
Středa 29. srpna 1877
Mercredi 29 août 1877
škrtnuto[Škrtnut 1 řádek]
[Une ligne barrée]
Protože mě už dlouho trápil bod, který mi nebyl jasný — přechodem od Říše ke království a k definitivnímu rozdrobení Itálie — vzala jsem knihu od Amedée Thierryho Několik slov přeškrtnuto a vydala se do lesa, kde jsem četla, hledala a učila se vše potřebné, zatímco jsem bloudila nazdařbůh, nevědouc, kam jdu, a marně si představovala setkání jako to, které jsem popsala v příšerné básni o Schlangenbadu, kterou jsem loni napsala v Nice.
Etant depuis longtemps tourmentée par le point, obscur pour moi, du passage de l’Empire à la royauté et au morcellement définitif de l’Italie, j’ai pris un livre d’Amed. Thierry Quelques mots barrés et me suis en allée dans le bois où j’ai lu, cherché et appris ce qu’il fallait tout en errant à l’aventure, ne sachant où j’allais et m’imaginant vainement des rencontres comme celle que j’ai décrite dans une monstrueuse poésie sur Schlangenbad, l’année passée à Nice.
Ale odpoledne, smutná věc, znovu mě přepadá touha žít mezi sobě rovnými. Je mi bídně a trudno při pomyšlení, že jsem mohla být jako tolik jiných — a milována a obdivována a známa a poslouchána…
Mais dans l’après-midi, chose triste, je suis reprise du désir de vivre avec mes semblables. Je suis misérable et ennuyée en pensant que j’aurais pu être comme tant d’autres et aimée et admirée et connue et écoutée...
A možná ne — jak by ne? A ty první dny v Římě a v Neapoli a všude?
Et peut-être non, comment non ? Et les premiers jours à Rome et à Naples et partout ?
Tolik poskvrněných lidí, tolik povýšenců, tolik lidí se skandály a hanbami je tam — a já?!
Tant de gens, tachés, tant de parvenus, tant de gens à scandales, à hontes sont là et moi ? !
Doslova se ztrácím — je to absurdní. Jdu hledat… kdybychom jen… Dost!… Mluvit o minulosti je hloupé; mluvme o přítomnosti. Nejde o to, co mohlo být, kdyby se to či ono udělalo nebo neudělalo; jde o to, co se dá udělat… Bože, Panno Maria, dejte mi dost síly, abych neproklínala svého otce!!!
Je me perds littéralement, c’est absurde. Je vais chercher... si nous n’a... Assez !... parler du passé est bête; parlons du présent; il ne s’agit pas de savoir ce qui aurait pu être si telle chose avait été faite ou pas faite; il s’agit de voir ce qu’on peut faire... Mon Dieu, Sainte Vierge, donnez-moi assez de vertu pour ne pas maudire mon père !!!
Příští zimu mi bude dvacet. A děsí mě to.
L’hiver prochain j’aurai vingt ans. Et je suis épouvantée.
A moji, kteří nechtějí nic podniknout!
Et les miens qui ne veulent rien faire !
S Rusy je to čím dál horší. Byla jsem v domě naproti, kde bydlí moji, a mluvilo se tam o smetaně, o kávě, která je ve Waldmühle velmi dobrá… Jak to sakra dělají, že se zabývají takovými malichernostmi? Asi mě nemají rádi. Četli válečné zprávy — průsmyk Šipka je stále v ruských rukou, zítra se dozvíme výsledek rozhodné akce. Ihned skládám slib, že neřeknu ani slovo do zítřka, aby naši zvítězili.
Les Russes vont de mal en pis. J’étais dans la maison d’en face où demeurent les miens, et on parlait de crème, de café qui est très bon au Waldmühle... Comment diable font-ils pour s’occuper de ces misères ? Ils ne m’aiment sans doute pas. On lisait les nouvelles de la guerre, le défilé de Chibka est encore aux Russes, demain nous saurons le résultat de l’action décisive. Aussitôt je fais vœu de ne pas dire un mot jusqu’à demain pour que les nôtres gagnent.
Dovedete si představit, jak by mi dnes večer byla k užitku moje milá Siléna, neboť Rosalie, která čte velmi špatně, nerozumí mé mimice.
Vous vous imaginez de quelle utilité me serait ce soir ma chère Silène, puisque Rosalie qui lit très mal ne comprend pas ma mimique.
Jsem teď tak plachá, že při pouhém pomyšlení, že se mám někde ukázat, červenám až po uši. A přitom vypadám arogantně a rozhodně.
Je suis devenue si timide qu’à la seule idée de paraître quelque part je rougis jusqu’aux oreilles. Et j’ai l’air arrogante et décidée.
Já ve dvaceti — to je absurdita. Mé nadání sotva vyklíčené, mé naděje, mé mánie, mé rozmary budou ve dvaceti směšné… začít malovat ve dvaceti, když jsem si osobovala, že všechno udělám dřív a lépe než ostatní!
Moi à vingt ans, c’est une absurdité. Mes talents à l’état d’herbes, mes espérances, mes manies, mes caprices vont devenir ridicules à vingt ans... commencer la peinture à vingt ans quand on a eu la prétention de tout faire avant et mieux que les autres !
Někteří klamou druhé — já jsem klamala sebe samotnou. Jaký propadák! — řečeno s Audiffretem.
Il y en a qui trompent les autres, moi j’ai trompé moi-même. Quel four ! pour parler comme Audiffret.
A moji, kteří to vše vidí… jako by to bylo zcela přirozené!!
Et les miens qui voient tout cela... comme si c’était tout naturel !!
To znamená, že… nikdy jsem nebyla tak rozhořčená a připravena umřít vztekem a slzami.
C’est-à-dire que... jamais je n’ai été aussi indignée et prête à mourir de rage et de larmes.
Je to také tím, že nemám štěstí, jak se vulgárně říká; kdybych „měla štěstí“, našel by se nějaký bohatý šlechtic, který by mě vysvobodil z tohoto ubohého, bídného, krutého, hanebného postavení!
C’est qu’aussi je n’ai pas de chance comme on dit vulgairement, si j’avais « de la chance » il se trouverait un riche seigneur quelconque qui m’enlèverait de cette pitoyable, misérable, cruelle, honteuse position !