❦
Středa 15. srpna 1877
Jdeme do Saint-Augustin1 na mši v jednu hodinu — je přece svátek Císaře.2 Zdálo se, že každý přišel spíš kvůli Paulu de Cassagnacovi3 než kvůli Napoleonovi III. nebo IV. Kolem mne o něm mluvili s něžnou důvěrností; čekalo se na jeho příchod s netrpělivostí, s neklidem — a když vešel a rychle procházel, jako by mu v cestě nic nestálo, projel celým shromážděním vlídný pohyb, jako při příchodu oblíbeného koně. A pak se mluvilo o Napoleonovi, o „našem císaři“.Nous allons à Saint-Augustin, à la messe d’une heure; puisque c’est la fête de l’Empereur. Tout le monde avait l’air d’être venu plutôt pour Paul de Cassagnac que pour Napoléon III ou IV. On en parlait autour de moi avec une tendre familiarité; on attendait son entrée avec impatience, inquiétude et lorsqu’il entra, passant vite et comme s’il n’y avait rien sur son passage, ce fut un mouvement général affectueux, comme à l’apparition du cheval favori. Et puis on parlait de Napoléon, de « notre empereur ».
„Je náš císař,“ říkalo se, „otec je sice mrtev, ale syn žije!“
C’est notre empereur, disait-on, si le père est mort le fils est vivant !
Nevím, co mě víc těšilo — lidé dobře oblečení, nebo lidé z lidu, nastrojení do neděle, s pugéty fialek, s fialovými stuhami... I já jsem měla několik fialek schovaných v krajkách — jenomže jsem myslela na fialky neapolské a trápila se lítostí nad svou oslí hloupostí — u stolu, v Sorrentu vůbec. Ty fialky! Alexandre... tolik bych si přála vidět ho populárního, vítaného ovacemi, slavného.
Je ne sais plus ce qui me plaisait d’avantage, les gens bien mis ou les gens du peuple, endimanchés, avec des bouquets de violettes, des rubans violets... Moi aussi je portais quelques violettes cachées dans des... dentelles, seulement je pensais aux violettes de Naples et je me taquinais en regrettant ma bêtise à âne; à table, à Sorrento en général. Les violettes ! Alexandre... je voudrais bien le voir populaire, acclamé, célèbre.
Říkejte si co chcete — právě Cassagnac je hlavní atrakcí strany; každý se nechá ovlivnit krásou a silou.
On a beau dire, c’est Cassagnac qui est l’attraction du parti, tout le monde se laisse influencer par la beauté et par la force.
Vedle nás stála malá blondýnka, docela hezká, v bílých perkalových šatech přes špatnou černou hedvábnou sukni, v černém klobouku a se zlatým lorňonem,4 který byl příliš krásný, než aby ladil se vším ostatním. Vsadila bych se, že má s Cassagnacem něco — ba přísahala bych, že jí ten lorňon dal on. Na konci mše prošla po mé pravici, aby se octla v cestě oslavovanému muži — měla jakýsi výraz, který mi vše napovídal. Cassagnac ji při průchodu skutečně pozdravil — s velkou chladností — ale mě o tom nepřesvědčíte... no... prostě nic na světě.
A côté de nous était une petite femme blonde, assez jolie, en robe de percale blanche sur une jupe de mauvaise soie noire, un chapeau noir et un lorgnon en or qui était trop beau pour aller avec le tout. J’aurais parié qu’elle était quelque chose à Cassagnac et même je jurerais que c’est lui qui lui a donné ce lorgnon. A la fin de la messe elle passa à ma droite pour être sur le chemin de l’homme fêté, elle avait un certain air qui me faisait deviner tout cela. En effet en passant Cassagnac la salua avec beaucoup de froideur mais vous ne m’en ferez pas accroire... si... rien au monde enfin.
Nechtěl mě vidět. To je od něj velmi hezké. Začínám se ptát, co to znamená. Pokud Blanc, jak jsem předpokládala, už není jeho přítel, je to jednoduché: Blanc ho nevídá, naše pozvání mu nepředal — a Cassagnac, jenž se s námi za měsíc setkal dvakrát nebo třikrát a žádné přímé vyzvání nedostal, si může myslet, že to děláme schválně.
Il n’a pas voulu me voir. Ça c’est très gentil de sa part. Je commence à me demander ce que cela signifie : Si comme j’ai supposé Blanc n’est plus son ami, c’est tout simple. Blanc ne le voyant plus ne lui a pas transmis notre invitation et Cassagnac nous ayant rencontré deux ou trois fois depuis un mois et ne recevant aucun avis direct peut croire qu’on le fait exprès.
Jinak si nic nemohu vysvětlit — poprvé se zastavil tak náhle, jako by čekal, že zastavíme kočár.
Autrement je ne m’explique rien; la première fois il s’était arrêté court comme si on devait arrêter la voiture.
Ale neudělám nic na světě, abych to zjistila:
Mais je ne ferai rien au monde pour savoir:
— zaprvé — protože jsem měla tolik trápení všeho druhu, že chci napříště zůstat v klidu; a
- 1 - parce que j’ai eu tant d’ennuis de tous genres que je veux désormais rester tranquille et
— zadruhé — protože jsem v Itálii a sním o tom, že dojdu do Říma pěšky.
- 2 - parce que je suis en Italie et songe à marcher à Rome.
U východu byla tlačenice, jaká musela potěšit každého dobrého přívržence císařství. Cassagnaca mačkali ze všech stran — nikdo nemohl ven — pak výkřiky, potlesk — hned tlumený rozumnými nebo závistivými...
A la sortie ce fut une cohue qui devait réjouir tout bon impérialiste. On pressait Cassagnac et comme on l’empêchait de sortir personne ne sortait. Puis des cris, des applaudissements aussitôt réprimés par les sages ou par les jaloux...
Takové slavnosti mám ráda — byli jsme v kostele a všichni kolem na náměstí jako obrovská rodina; díky těm několika fialkám, jež každý nesl na prsou, na sebe nikdo nehleděl jako na cizince — ještě trochu a dávali by si ruce. Ale já neumím vyprávět — před dvěma lety by mě takové divadlo uvedlo do nevyjádřitelného nadšení... Zbožňuji pohled na dav shromážděný se stejnou myšlenkou, pro tutéž věc — a zvláště pro tutéž osobu: v tom je cosi velmi velkého, velmi krásného. Ti lidé chtějí svého Císaře... a kdo ví? Snad právě jemu přísluší vrátit mír a slávu nejzářivější zemi světa.
J’aime bien des fêtes comme celle-là; on était dans l’église et tout autour sur la place comme une énorme famille, les quelques fleurs violettes que chacun portait sur la poitrine faisait qu’on ne se regardait pas comme des inconnus, encore un peu on se donnerait la main. Mais je ne sais rien raconter, il y a deux ans un pareil spectacle me mettait dans un enthousiasme inexprimable... J’adore à voir une foule rassemblée avec la même idée, pour une même chose, et surtout pour une même personne, cela a quelque chose de très grand, de très beau. Ces gens-là veulent leur Empereur... et qui sait ? Peut être est-ce à lui de redonner la paix et la gloire au plus brillant pays du monde.
Cassagnac tam byl naivní a šťastný jako dítě. Takový výraz — dobrácký, důvěřivý, hrdý a laskavý — může mít jen ten, kdo ví, že ho obklopují všeobecné sympatie.
Cassagnac était là naïf et heureux comme un enfant. Il n’y a que la sympathie générale dont on se sait entouré, qui puisse donner cette expression bonne, confiante, fière et tendre.
Škoda, že se to tak pokazilo... pro mě osobně nic, ale ta hloupá baronka mě rozčiluje — a před ní se cítím ponížená.
C’est dommage que cela soit si mal tourné... pour moi rien, mais c’est cette stupide baronne qui m’agace et devant laquelle je suis humiliée.
Já jsem přemýšlela, jak škoda, že Alexandre není ještě čtyřikrát bohatší — anebo alespoň jako Cassagnac.
Moi, je songeais que c’était dommage qu’Alexandre ne fût pas quatre fois plus riche encore ou bien comme Cassagnac.
Marcuard mi nepíše! Cassagnac se mi vyhýbá.
Marcuard ne m’écrit pas ! Cassagnac m’évite.
Marcuard je falešný člověk — za přítele bych chtěla Cassagnaca. Ne, žádný přítel mě nemůže utěšit. Komu bych se odvážila přiznat, že jsem nešťastná, protože mě nechtějí přijmout do společnosti? Nikomu — a tak mě každý pozoruje, vrtí hlavou a odchází, ničemu nerozuměje — nebo si myslí, že jsem zamilovaná!!
Marcuard est un homme faux, c’est Cassagnac que je voudrais pour ami. Non, aucun ami ne peut me consoler. A qui oserais-je avouer que je suis malheureuse parce qu’on ne veut pas me recevoir dans la société ? A personne, aussi chacun me regarde, secoue la tête et s’éloigne n’y comprenant rien ou bien pensant que je suis amoureuse !!
Dnes v kostele, jako před několika měsíci ve Versailles, jsem si pomyslela, že Paříž může být příjemná — ale jen tehdy, když člověk patří do tohoto prostředí.
Aujourd’hui à l’église comme il y a quelques mois à Versailles j’ai pensé que Paris peut être agréable mais à condition d’être dans ce milieu-là.
Poznámka editorů · note of the Cercle edition’s editors on the manuscript
[Jeden list odtržen]
[Une feuille enlevée]
Náměstí bylo plné lidí... ale chybělo tomu cosi, nevím co — posvátnost... Zdá se mi, že u když se shromáždí ke slavnosti legit legitimistů5 to musí probíhat jinak.
La place était encombrée de monde... mais cela manquait de je ne sais quoi, de sainteté... il me semble que chez si ils s’assemblent pour une fête de légit les légitimistes cela doit se passer autrement.
Teta mě vzala do Bois de Boulogne téměř násilím. Tady nesnáším chodit ven.
Ma tante m’a emmenée au Bois presque de force. Je déteste sortir ici.
Každopádně — dokáži si cenit jen toho, kdo je jiný než ostatní; Alexandre například — ať si říkají Torloniové a Antonelliové co chtějí — nikdy nebude jako oni, a ať dobře či špatně, nikdy se o něm nebude mluvit jako o nich, o d’Audiffretu nebo o panu Janvier de la Mottovi nebo dokonce o knížeti Torloniovi... Je v něm cosi, co připomíná — velmi vzdáleně a křivě — velké muže.
C’est égal je ne puis estimer que ce qui est différent des autres, Alexandre par exemple, quoi qu’en disent les Torlonia et les Antonelli, ce ne sera jamais leur semblable et en bien ou en mal on n’en parlera jamais comme d’eux. d’Audiffret, ou de M. Janvier de la Motte ou même du prince Torlonia... Il y dans lui quelque chose qui ressemble, de très loin et tout de travers, aux grands hommes.
Myslíte, že Cassagnac je velký člověk? Ne docela — ale v každém případě je to muž... slavný, a to už spolu úzce sousedí.
Pensez-vous que Cassagnac soit un grand homme ? Pas tout à fait, mais dans tous les cas c’est un homme... célèbre et cela se touche de près.
Poznámky
Pozn. překl.: Kostel Saint-Augustin — módní chrám v 8. pařížském obvodu, dokončen roku 1871. ↩
Pozn. překl.: 15. srpen je svátek Nanebevzetí Panny Marie, ale zároveň tradiční svátek Napoleona — bonapartisté ho slavili jako den císaře. Napoleon IV. = Princ imperial Ludvík Napoleon (1856–1879), syn Napoleona III., jenž zahynul v bojích proti Zulům. ↩
Pozn. překl.: Paul de Cassagnac (1842–1904) — ohnivý bonapartistický novinář a politik, redaktor listu L’Autorité; jedna z nejbojovnějších postav francouzského politického života. ↩
Pozn. překl.: Lorňon — skládací brejle na tyčince; módní doplněk 19. století. ↩
Pozn. překl.: Legitimisté — francouzská politická frakce podporující legitimní dynastii Bourbonů, v opozici k bonapartistům. ↩