❦
Neděle 3. června 1877
Probudí mě paní Rondelová a paní Sirsová, kramářka a rentiérka z protějšku. Vyšňořené tak, že mě skoro oslepují, přinášejí mi dvě kytice na slavnost, kterou dnes večer pořádám.Je suis réveillée par Mmes Rondel et Sirs, l’épicière et la rentière d’en face. Parées à me crever les yeux, elles m’apportent deux bouquets pour la fête que je donne ce soir.
„To nejsou dárky, slečno Marie — to je láska nás všech!“
— Ce ne sont pas des cadeaux, Mademoiselle Marie, c’est l’amour de nous tous !
Nechám je sednout, sama zůstanu ležet a ujišťuji je, že tyto projevy sympatie se mi líbí tisíckrát více než ty nejkrásnější dárky na světě. O něco později přichází slečna Raynaudová — totiž Françoise, pradlena — a přináší mi kytici. Tato mladá žena má za matku ctihodnou dámu, která nás při každé kuchyňské revoluci nenechá umřít hlady, a za otce nádherného ševce, jenž mi již několikrát přilepil podrážky pantoflí.
Je les fais asseoir et reste couchée moi-même en les assurant que ces preuves de sympathie me plaisent mille fois plus ques les plus beaux cadeaux du monde. Un peu plus tard c’est Mademoiselle Raynaud, c’est-à-dire Françoise la blanchisseuse, qui m’apporte un bouquet. Cette jeune personne a pour mère une respectable dame qui nous empêche de mourir de faim à chaque révolution de cuisine et pour père un magnifique cordonnier qui m’a plusieurs fois recollé les semelles de mes mules.
Konečně přišla sama paní Raynaudová se svou vdanou dcerou, jež čeká dítě — budu jeho kmotrou a dám mu jméno Alexandre nebo Alexandrina.
Enfin arriva Madame Raynaud elle-même avec sa fille mariée qui va avoir un enfant dont je serai marraine et auquel je donnerai nom Alexandre ou Alexandrine.
Tu jsem otevřela svou bílou skříňku a namátkou vytáhla jeden svazek — bylo to číslo 52 — a rázem jsem se sama sobě zhnusila a rozzuřila se na příčinu toho znechucení; ne snad rozzuřila, ale vzbuzuje to ve mně slušné opovržení a nenávidím se [Zrušen 1 řádek] za svou tehdejší slabost. Říká se, že člověk často mívá slabost pro někoho, koho nemiluje, a potom toho někoho nenávidí; takový sklon téměř vždy vyvolají okolnosti, rozmar, zahálka. A pak člověk zuří sám na sebe, že se tak hloupě vyplýtval, jako zuřím já kdykoli mám dělat nějakou mechanickou práci...
Alors j’ouvris ma boîte blanche et je pris un livre au hasard, étant tombée sur le n° 52, je suis devenue dégoûtée de moi et furieuse contre la cause de ce dégoût, non pas furieuse mais il m’inspire un mépris passable et je me hais [une ligne cancellée] pour ma faiblesse d’alors. On dit qu’il arrive souvent d’avoir une faiblesse pour quelqu’un qu’on n’aime pas, et de détester ensuite ce quelqu’un vers lequel on a eu un penchant causé presque toujours par les circonstances, par caprice, par oisiveté. Et alors on est furieux contre soi de s’être employé bêtement, comme je suis furieuse chaque fois qu’il m’arrive de faire du travail mécanique...
na okraji Člověk je především zuřivý proto, že neměl ani žádný sklon — jen prostou hloupost způsobenou láskou toho druhého. A víme přece, že na světě není nic strhujícějšího než láska, kterou vzbuzujeme v druhých. Zkrátka celá jsem z toho zesmutněla — a bylo třeba velmi příjemného překvapení, aby mě rozveselilo. Byla to velká kytice květin a třešní, kterou mi přinesl nádherný pán v černém plášti, černém klobouku, bílých kalhotách a bílé kravatě a slavnostním a laskavým tónem pronesl:
dans la marge On est surtout furieux parce qu’on n’a même pas eu de penchant, mais simplement une bêtise causée par l’amour de l’autre. Or on sait qu’il n’y a rien de plus entraînant au monde que l’amour qu’on inspire. Bref, j’en devins toute misérable et il fallut une surprise bien agréable pour me dérider. Ce fut un grand bouquet de fleurs et de cerises qui m’est offert par un magnifique monsieur en surtout noir, chapeau noir, pantalon et cravate blanche avec ces mots dits d’un ton solennel et aimable.
„Slečno Marie, přicházím vám nabídnout tyto květiny jménem celé čtvrti a popřát vám krásný svátek.“
— Mademoiselle Marie, je viens vous offrir ces fleurs au nom de tout le quartier et vous souhaiter une bonne fête.
„Pane,“ odpověděla jsem, „velmi vám děkuji i všem, kdo měli tuto laskavou myšlenku. Jsem nadšena, povede-li se dnešní večer, jak si přeji.“
— Monsieur, répondis-je, je vous remercie beaucoup ainsi que tous ceux qui ont eu cette bonne pensée. Je suis charmée si ce soir réussit comme je le désire.
„Slečno Marie, my jsme... s mnohými díky,“ pokračoval krásný pán a strčil přitom loktem do kohosi v haleně, celého ušmudlaného, kdo se skrýval ve stínu závěsu — byl to zámečník, který se tam proplížil, aby věc viděl zblízka.
— Mademoiselle Marie nous sommes... avec beaucoup de remerciements, reprit le beau monsieur en donnant un coup de coude à quelqu’un en blouse et tout crasseux qui se cachait dans l’ombre du rideau, c’était le serrurier qui s’était faufilé là, pour voir l’affaire de près.
A s hojnými úklonami se muž vzdálil; dala jsem rozmístit čtyři nebo pět kytic na stolek v červeném předpokoji — vůně by mě dusila.
Et avec force révérences, l’homme se retira, je fis placer les quatre ou cinq bouquets sur un guéridon dans l’antichambre rouge, l’odeur me suffoquerait.
Nuže, to je odměna za to, že člověk není pyšný. Znají mě, říkají mi slečna Marie — a mají mě rádi.
Eh bien voilà ce qu’on gagne à n’être pas fière. On me connaît, on m’appelle Mademoiselle Marie et on m’aime.
Dnes večer pořádám velký Rossignol na ulici s lucernou pomalovanou jako Kateřina Segurana,1 Republika, s hesly, svíčkami atd. — a pro vyvolené tanec v kůlně. Hlavním ceremoniářem je Triphon. O tom tvorovi by se dal napsat celý svazek. Nelze být větším podvodníkem, drzejším, větším šprýmařem, větším Tartuffem...2
Ce soir je donne un grand Rossignol dans la rue avec une lanterne peinte en Catherine Segurana, en République, avec devises, bougies etc. et pour les élus, une danse dans la remise. C’est Triphon qui est le grand maître de la cérémonie. Il faudrait un volume pour raconter cet animal. Il n’est pas possible d’être plus tricheur, plus impudent, plus blagueur, plus Tartuffe...
Za poslední tři dny ho třikrát vyhodili a třikrát mu dědeček odpustil. Triphon plakal. Pán ho objal. Na tanec jsem se šla podívat z horního konce schodů, které vedou z kůlny do pater pro sloužící. To jste měli vidět tu bitvu — velká vrata odolávala pravému obléhání lidí z Rue de France; ale Triphon vpouštěl do toho záviděníhodného útulku jen osoby opatřené vstupenkami... A i tam...
Depuis trois jours il s’est fait chasser trois fois et trois fois grand-papa l’a pardonné. Triphon a pleuré. Monsieur l’a embrassé. Du haut de l’escalier qui mène de la remise aux étages des domestiques, je suis allée voir la danse. Il fallait voir la bataille, la grande porte soutenait un vrai siège de la part des gens de la rue de France mais Triphon ne laissait pénétrer dans ce réduit envié que les personnes munies de cartes... Là aussi...
Anne, padesátiletá šibalka, hubeňoučká a neduživá, držela závoru — nějaký neopatrný chlapík, jenž se vsunul mezi křídla dveří, která začínala povolovat, dostal tak nádhernou facku, že to byl úspěch.
Anne, une drôlesse de cinquante ans, mince et chétive tenait la barre, un imprudent qui s’était avancé entre les battants qui commençaient à céder, reçut un soufflet si magnifique que ce fut un succès.
Vrátila jsem se do jídelny, kde byl Bihovetz — všichni jsme se vydali po Promenadě, bez klobouků; v létě v Nice je to vždy půvabné.
Je suis retournée à la salle à manger où était Bihovetz, nous nous sommes en allés tous par la Promenade, sans chapeau, c’est toujours charmant en été à Nice.
Víte, jak paní Kondareffová vysvětluje svůj finanční úpadek — úpadek takový, že mě pohoršují všichni její věřitelé obléhající dům? Dluží všude — všem sloužícím, všem — a lidé si to pletou s námi, takže máme pošramocenou pověst pro nic za nic, teď když my dluhy již nemáme. Nuže, paní vypravuje, že jsme jí vzaly všechny peníze, i její dcery, a že musí skrývat své malé výhry z Monaka, aby jí je nevzaly.
Savez-vous comment Mme Kondareff explique son délabrement de finances, délabrement tel que je suis révoltée de tous ses créanciers qui assiègent la maison, elle doit partout, à tous les domestiques, à tout le monde, et cela se confond avec nous de sorte que nous sommes abîmés pour rien, maintenant que nous n’avons plus de dettes. Eh bien madame raconte que nous lui avons pris tout son argent, celui de sa fille, et qu’elle doit cacher ses petits gains de Monaco pour qu’on ne les lui prenne pas.
Rosalie mi brání psát — vypravuje mi, že kuchař Joseph Arozzo, jenž má nastoupit zítra, je tentýž, který se ze vzdoru oženil se sestřenicí. Byl zamilován do pokojské, která ho taktéž milovala — ale hle, jednoho krásného dne se tak zbláznila do pana Audiffreta, že to vytrubovala do světa; a Joseph, zuřivý a žárlivý, se oženil se sestřenicí. O dva týdny později se Joseph s mladou ženou a Rosalie s tou, která byla zamilovaná do Emila, setkali na nábřeží svatého Jana Křtitele.
Rosalie m’empêche d’écrire en me racontant que le cuisinier Joseph Arozzo qui va entrer demain est celui même qui a épousé sa cousine par dépit. Il était amoureux d’une femme de chambre qui l’aimait aussi, mais voilà qu’un beau jour elle prend pour M. Audiffret une telle folie qu’elle la crie sur les toits et Joseph furieux et jaloux épouse sa cousine. Deux semaines plus tard Joseph avec sa jeune femme et Rosalie avec l’amoureuse d’Emile se rencontrèrent sur le quai Saint-Jean-Baptiste.
„Ach, slečno, jaká to byla scéna! Neřekli nic — ale já dobře viděla, oč jde.“
— Ah ! Mademoiselle quelle scène ! Ils n’ont rien dit, mais j’ai bien vu ce que c’était.
Skutečně — to by byla látka na půvabné vyprávění. Uši mi zaléhají ze všech těch dramat ze služebných komor; kdybych měla čas, vyprávěla bych je jako příběhy — ano, kdybych uměla dobře psát. Jednoho dne snad, později, až budu mít čas.
En effet voilà de quoi faire une charmante histoire. J’ai les oreilles rompues de tous ces drames d’office, si j’avais le temps je les raconterais en histoires, oui, si je savais bien écrire. Un jour peut-être, plus tard quand j’aurai le temps.
Nikdy jsem nečetla knihu pro sloužící — vystačila bych si se slovníkem právě tak dobře jako Rosalie.
Je n’ai jamais lu de livre des domestiques, je serais à même parfaitement avec un dictionnaire comme Rosalie.
Poznámky
Pozn. překl.: Kateřina Segurana (kolem 1506–?) — legendární nicejská hrdinka; podle tradice bránila město při osmansko-francouzském obléhání roku 1543 a je symbolem nicejského patriotismu. ↩
Pozn. překl.: Tartuffe — titulní postava Molièrovy komedie (1664); ztělesnění pokrytectví a náboženského podvodu. ↩