❦
Pátek 1. června 1877
Když jsem viděla Lisi běhat po zahradě, dostala jsem velkou chuť mít u sebe Alexandrinu. Lisi je dvanáct; ta druhá bude mít tolik za deset let. Vychovávala bych ji jako nikdo na světě — mluvila by latinsky jako francouzsky a znala by nazpaměť všechny knihy chronologicky seřazené; ostatní dělení by se ukázala potom; hrála by na harfu a klavír, ovládala by všechny užitečné jazyky. Brala bych ji všude a zapálila ji pro umění a krásné věci a nechala bych ji studovat to umění, k němuž by měla největší sklon. Nechala bych ji odmaturovat z věd a písemnictví,1 ne z pedantství, ale proto, že by to mělo ve světě váhu — mluvilo by se o tom, lidé by ji respektovali, stýkala by se s vědci, básníky a umělci, kteří by ji opěvali ve svých knihách a umisťovali na svá plátna. Měla by nekonečný vtip — tomu nic nestojí v cestě — a byla by krásná, což je více než pravděpodobné; dobrá a štědrá, to bych do ní vložila já. Učinila bych z ní fénixe, proslulost, zázrak — a bylo by to tím sobečtější, že bych z toho sama nic neměla. Udělala bych z ní zkrátka to, čím bych mohla být já, kdybych se od narození mohla vzdělávat.En voyant Lise courir dans le jardin j’ai éprouvé une grande envie d’avoir Alexandrine, Lise a douze ans, l’autre en aura autant dans dix ans. Je l’élèverais comme personne au monde, elle parlerait latin comme français et saurait par cœur tous les livres chronologiquement classés, les autres divisions se révéleraient ensuite; elle jouerait de la harpe et du piano, saurait toutes les langues utiles; je la mènerais partout et la passionnerais pour les arts et les belles choses et lui ferais étudier celui des arts vers lequel elle aurait le plus de penchant. Je la ferais passer bachelière ès sciences et lettres, non par pédanterie mais parce que cela ferait bien dans le monde, on en parlerait, on la respecterait, elle fréquenterait des savants, des poètes et des artistes qui la chanteraient dans leurs livres et qui la placeraient dans les tableaux. Elle aurait infiniment d’esprit, (il n’y a pas de chances contraires à cela) serait belle, ce qui est plus que probable; bonne, généreuse, ce que je lui inspirerais. J’en ferais un phénix, une célébrité, une merveille et ce serait d’autant plus égoïste qu’il ne m’en reviendrait rien. J’en ferais enfin ce que j’aurais pu être moi-même si j’avais pu m’élever, depuis ma naissance.
A milovala bych ji více než vlastní dceru — nevím proč, snad proto, že by mi lichotilo, kdyby lidé říkali... nevím co — že ji miluji z... sebezapření, z oddanosti z... co já vím. Moje role by byla původní a obdivuhodná, zvláště vůči otci. Kdyby to byla má dcera, bála bych se vnucovat se její vděčnosti, obtěžovat ji, dávat se do popředí... vypadat, jako bych o něco prosila. Moje dcera by byla polovinou mě samé — a já jsem tak stydlivá, tak úzkostlivá, tak ostýchavá vůči sobě. Tolik bych se nenáviděla, kdybych musela žádat o náklonnost pro sebe nebo pro ni... zatímco zde... dělám to z rozmaru, a jeho vůbec neznám.
Et je l’aimerais plus que ma propre fille, je ne sais pourquoi, parce qu’il me plairait qu’on dit... je ne sais quoi, que je l’aime par... abnégation, par dévouement par... que sais-je. Mon rôle serait original et admirable surtout vis-à-vis du père. Si ça avait été ma fille je craindrais de m’imposer à sa reconnaissance, de l’ennuyer, de me faire valoir... d’avoir l’air de solliciter quelque chose. Ma fille serait la moitié de moi-même, or je suis si honteuse, si scrupuleuse, si timide pour moi-même. Je me haïrais si fort si je devais demander de l’affection pour moi ou pour elle... tandis qu’ici... je le fais par caprice, et lui, je ne le connais pas.
Sny...
Rêves...
Dnes přišel pan Savitch, tetin bratranec po Romanoffech — strávil zimu v Nice a přicházel často. Zbohatl v Anglii a teď, v pětapadesáti, se chce za každou cenu oženit. Chtěl by tetu, ale ona se nemůže vdát kvůli mně — jsou tedy jen přátelé; u toho dobrého pána, jako u slečny Collignon, je to pouhý vrtoch.
Aujourd’hui a été un Monsieur Savitch, cousin de ma tante par les Romanoff, il a passé l’hiver à Nice et venait souvent. Il s’est enrichi en Angleterre et arrivé à l’âge de cinquante-cinq ans, désire se marier à toute force. Il aurait voulu de ma tante mais elle ne peut pas se marier à cause de moi, aussi ils ne sont qu’amis; chez le bon monsieur comme chez Collignon, c’est une toquade.
Kdo by si pomyslel, že jsem schopná takového života, jaký vedu. Stále sama doma — čtu, maluji, píšu, hraju. Scházím dolů jen k jídlům a bavím se jen ve vlastní společnosti!
Qui me croirait capable de la vie que je mène. Toujours seule chez moi, lisant, peignant, écrivant, jouant. Je ne descends que pour les repas et ne jouis que dans ma propre société !
To není štěstí, ale příprava na ně — člověk se zdokonaluje, aby měl úspěchy jako žena a zejména jiné. Vzala jsem si do hlavy, že budu slavná — a dokážu to.
Ce n’est pas le bonheur mais c’est ce qui le prépare, on se perfectionne pour avoir des succès de femme et surtout d’autres. Je me suis mis dans la tête de devenir célèbre et j’y arriverai.
Jak lze žít jako ti lidé dole — moji lidé?! O čem mluví, na co myslí? Na sloužící, na drobné peněžní a šatové záležitosti. Ó — vše jen v malém: na výhry v Monaku, na to, co řekla paní Kondareffová, a na kousek, který generálovi provedla paní Bouldokoffová; na poslední whist2 s panem Anitchkoffem, na poslední výbuch paní Anitchkoffové, na... co já vím? A především na mě, na moje blaho — které rádi pouštějí z hlavy, to jest nechávají spát, když já o tom nemluvím.
Comment peut-on vivre comme les gens d’en bas, les miens ?! De quoi parlent-ils, à quoi pensent-ils ? Aux domestiques, aux petits arrangements d’argent et de robes. Oh ! tout cela en petit, aux gains de Monaco, à ce qu’a dit Mme Kondareff, et au tour joué au général par Mme Bouldokoff; au dernier whist avec M. Anitchkoff, à la dernière sortie de Mme Anitchkoff, à... est-ce que je sais ? Et surtout à moi, à mon bien-être, qu’ils sont heureux d’oublier, c’est-à-dire de laisser dormir quand je n’en parle pas.
Rychle do Paříže! Pracuji, ale nedělám pokroky — potřebuji mistry.
Vite à Paris ! Je travaille mais je n’avance pas, il me faut des maîtres.
Bijou opustil Vídeň.
Bijou a quitté Vienne.
Jak je mému srdci, jak je mému srdci těžko! (Malborough)3
Que mon cœur, que mon cœur a de peine ! (Malborough)
Ostatně na to ani nemyslím. Koná svou velkou cestu, jde se obrodit — ale nic mě neznepokojuje z důvodů uvedených na straně 173.
Au fait, je n’y pense pas. Il fait son grand tour, il va se régénérer mais rien ne m’inquiète pour les raisons données à page 173.
Poznámky
Pozn. překl.: „Bachelière ès sciences et lettres“ — žena, která složila baccalauréat z věd i z písemnictví. První Francouzka s baccalauréatem, Julie-Victoire Daubié, jej složila roku 1861 (en.wikipedia „Julie-Victoire Daubié“). ↩
Pozn. překl.: Whist — karetní hra oblíbená ve společnosti 19. stol., předchůdce bridže. ↩
Pozn. překl.: Citát z francouzské lidové písně „Marlbrough s’en va-t-en guerre“ (Marlborough táhne do války), oblíbené od 18. stol. Marie cituje s ironií — píseň je o vzdáleném manželovi/milenci. ↩