Neděle 27. května 1877

Rozhodla jsem se jít do kostela, ačkoli jsou mi všichni ti Rusové nepříjemní.
Při odchodu — byli tam všichni — syn slavné paní Korsakoffové, která taktéž přijíždí dožít své dny v Nice, si usmyslel, že nás pozdraví; přitom nás v zimě zdravil pramálo. Neodpověděly jsme; marně se pokoušel pomoci nám nastoupit do kočáru, začervenal se, zmátl se, znovu pozdravil a odešel s tak svěšeným ocasem, že se tomu ještě teď směji — stejně jako slavnému Beau-de-jour, inspektoru psů, jehož jsem potkala, když jsem se projížděla ve svém bílém voze.
Byly jsme u Lefèvra — je to zdvořilostní návštěva.
Jen si představte — bruslím tak dobře, že jsem bruslila s Pinciem v náručí.
A před Alexandrem jsem byla ošklivá a zbabělá.
Přišel Barnola, pak Laurenti... a já byla pokaždé pryč.
Večer byl malý večírek u Anitchkoffových — jedna ruská slečna zpívala, já doprovázela. Pak poslali pro mou mandolínu a musela jsem hrát; ale byla jsem unavená, ožila jsem jen proto, abych byla milá k paní Yakovleffové, té staré dračici, vychrtlé a ošklivé, která však má příbuzné mezi Troubetskoyovými a v rodině de Mouchy — a především příbuznou, jež ve Florencii chodí všude. Ta paní Yakovleffová je ovšem slušná; před rokem nebo dvěma ji máma přestala navštěvovat, a protože chyba je na naší straně, pokusím se obnovit styky... Zatím miluji, víte jak.
Půl cesty jsme šly pěšky, já bez klobouku, v bédouinské pláštěnce, a hrála jsem na mandolínu. Jen před Café de la Victoire bylo nutné umlknout — a zchladilo mě, když jsme potkaly všechny nicejské soudce v čele s prokurátorem, kteří chystali kdovíjaké právní kejkle pod arkádami. Od Jardin Public jsem začala znovu...
Rok v Paříži...
škrtnuto[Zrušeny 2 řádky]

Poznámky

Pozn. překl.: „Belle-de-jour“ (svlačec, květ, který se večer zavírá) — Mariina přezdívka pro George Bergeraulta, mladého muže z Nice, společníka Emila d’Audiffret; generál Bihovetz mu v lednu 1877 dal druhou přezdívku „inspektor psů“ (Kernberger 2013). ↩
Pozn. překl.: „Dragon“ — v hovorovém francouzštině silná, nezlomná starší žena; zde s ironickým odstupem. ↩
Pozn. překl.: Rodina de Mouchy — starobylý francouzský vévodský rod; kníže de Mouchy patřil k nejvyšší aristokracii druhého císařství. ↩
Pozn. překl.: V originále francouzsky: „comme il faut“ — jak se sluší; ustálený výraz pro příslušnost ke správné společnosti. ↩
Pozn. překl.: V originále francouzsky: „en bédouin“ – volný plášť s kapucí po beduínském způsobu; neformální oděv. ↩
Pozn. překl.: „Chicane“ — právní kličkování, tahanice; Marie tím zřejmě míní nějaké soudní záležitosti, o nichž neví podrobnosti. ↩