❦
Pátek 25. května 1877
Nemám co říct, leda... nevím ani co.Je n’ai rien à dire que... je ne sais quoi.
Na Skatingu jsme se bavily jako šílené a já konečně bruslila bez jakékoli pomoci. Zlobím se na sebe za ty směšné strachy a nikdy nezapomenu na Alexandrovu poznámku na cestě do Massy. Dina, on a Marcuard právě závodili v divokém trysku, zatímco já — rozčilená ošklivým a špatně uvázaným kloboukem, příliš volnými šaty a především pomyšlením, že se ukazuji v tom nejhorším světle — jsem zůstala vzadu a trpěla, jak trpět lze jedině pro takovéhle malichernosti. Nic ohavnějšího než osel, není-li člověk v nejlepší náladě; připadala jsem si přivázaná k pranýři.
Nous nous sommes amusées comme des folles au Skating où j’ai patiné sans aucune aide enfin. Je m’en veux de ces peurs ridicules et je n’oublierai jamais le mot d’Alexandre sur la route de Massa. Dina, lui et Marcuard venaient de faire une course furieuse tandis que moi agacée par un chapeau laid et mal attaché, par une robe trop large et surtout par l’idée que j’étais à mon plus grand désavantage, j’étais restée en arrière et souffrant comme on ne souffre que pour de pareilles misères. Rien de plus ignoble qu’un âne lorsqu’on n’est pas d’excellente humeur, je me sentais comme attachée à un poteau d’infamie.
„Slečna Dina,“ pravil Larderel, „sedí na koni přesně tak, jak se má — sedí obdivuhodně.“
— Mademoiselle Dina, dit Larderel, a tout à fait la bonne manière d’être à cheval, elle est admirablement assise.
Slyšet tohle o Dině, která vůbec neumí jezdit na koni, zatímco já sedím v sedle jako v posteli; slyšet chválit její tlustý pas, nadměrně sevřený úžasným korzetem, jenž zdvihá poprsí, sotva stahuje břicho a vytváří záda figuríny — jistě má hezký pas ve srovnání s mnohými jinými; co se mě týče, nechlubila bych se tím, že vynikám mezi ošklivkami, ale chlubím se tím, že mám pas, vedle něhož ten Dinin neobstojí. Nikdy nejsem stažená, vždy pružná a ohebná a přitom si zachovávám jakousi pevnost, která slušívá mládí; nesmírně štíhlý pas, extravagantní boky, Venuščino poprsí, oblá ramena — a to vše bez stísněnosti, bez výstředních kostic,1 bez svírání... ať srdce, ať čehokoli jiného... Že nepřeháním jako nějaká pošetilá husa, o tom se můžete přesvědčit, zeptáte-li se těch, kdo mě viděli ve Ville Borghese,2 kde jsem měla krásného koně, jízdní kostým, jenž „mě oblékal, aniž mě přetvářel“, jak jsem to vyjádřila, a klobouk, který dobře držel. Princ Umberto,3 jenž je znalec, se nemohl ubránit, aby se prudce neohlédl, a zahleděl se svýma dvěma velkýma očima s takovým... souhlasem, že by ho byl člověk pokládal za ledajakého Antonelliho. Ten den jsem byla zcela spokojena — žádný strach, žádná starost mi nebraly půvab ženy spokojené a klidné. Stávalo se mi to tak zřídka; ale od Larderela jsem zmoudřela — naučila jsem se, že za žádných okolností a pro nic na světě nesmí člověk zanedbávat sám sebe.
Entendre cela dire de Dina qui ne sait pas monter à cheval, tandis que moi je suis en selle comme dans mon lit, et entendre vanter sa taille épaisse, excessivement serrée dans un corset fabuleux lui remontant la poitrine, comprimant à peine le ventre et faisant un dos de mannequin; elle a une jolie taille certes en comparaison de tant d’autres, quant à moi je ne me vanterais pas d’exceller parmi des laideronnes, mais je me vante d’avoir une taille telle que celle de Dina n’a rien à faire à côté de la mienne. Je ne suis jamais serrée, toujours souple et pliante tout en conservant une sorte de rigidité qui sied bien à la jeunesse; excessivement mince de taille, les hanches extravagantes, une poitrine de Vénus, des épaules rondes, et tout cela sans gêne, sans baleines excentriques, sans serrement... soit de cœur soit d’autre chose... Que je n’exagère pas comme une sotte, vous pouvez vous en assurer en demandant ceux qui m’ont vue à la villa Borghése où j’avais un beau cheval, un habit qui « m’habillait sans me changer » comme je l’ai dit et un chapeau qui tenait bien. Le prince Humbert qui est connaisseur n’a pu s’empêcher de se retourner en sursaut et de regarder de ses deux gros yeux avec tant... d’approbation qu’on eût dit un Antonelli quelconque. J’étais ce jour tout à fait contente, aucune crainte, aucun souci ne m’ôtaient la grâce de la femme satisfaite et tranquille. Cela m’arrivait si rarement mais je suis devenue sage depuis Larderel, j’ai appris qu’il ne faut dans aucun cas et pour rien au monde se négliger.
Ale odbočuji — mluvila jsem o Masse. Chápete tedy vše, co jsem pocítila při té nespravedlnosti... nebo pravdě, neboť jsem nebyla sama sebou; ale ani to by ještě nebylo nic — ta rána, na níž budu navždy pamatovat, přišla, když ke mně Alexandre přistoupil a napůl užaslý, napůl zklamaný:
Mais je m’égare, je parlais de Massa, vous comprenez donc tout ce que j’ai ressenti à cette injustice... ou bien à cette vérité, car je n’étais pas moi-même; mais ce ne serait encore rien, ce mal dont je me souviendrai toujours fut lorsqu’Alexandre s’approcha de moi et moitié étonné, moitié désenchanté :
„Nuže, slečno, upřímně řečeno,“ pravil mi, „upřímně — myslel jsem, že jste statečnější... myslel jsem, že jste statečnější,“ dodal ještě s výrazem zdvořilého soucitu. A já seděla přikovaná ke svému ohavnému zvířeti a můj odporný klobouk mi sjížděl po hlavě...
— Eh bien, Mademoiselle, franchement, me dit-il, franchement je vous croyais plus brave... je vous croyais plus brave, ajouta-t-il encore avec un air de compassion polie. Et j’étais clouée à mon ignoble monture et mon hideux chapeau glissait dessus ma tête...
Takové starosti a trápení mi Alexandre zanechává... a pokaždé, když si na ně vzpomenu, mě rozzuří.
Voilà le genre de soucis et de chagrin que me laisse Alexandre... et ils me mettent en fureur chaque fois que j’y pense.
Po čase se vynoří události, jež prošly nepovšimnuty — jako obraz, který lépe oceníte z určité vzdálenosti. Schůzka v Aquariu4 mi nevychází z hlavy; ne snad, že bych toho litovala — nechala jsem se strhnout... a kdybych to měla udělat znovu, udělala bych to zas; nebylo mi hanba, šla jsem přímo, jsem příliš netrpělivá na okolky. Ale právě tato... malá příhoda všechno způsobila. Ode mě ho sice dost odvrátili, ale být odvrácen a pak být nucen... uklidňovat... — to je něco jiného.
Au bout d’un certain temps on voit ressortir des événements qui ont passé inaperçus, de même qu’on apprécie mieux un tableau vu à une certaine distance. Le rendez-vous de l’Aquarium ne me sort pas de la tête, ce n’est pas que je m’en repente; j’étais emportée... et si c’était à refaire je le referais; je n’avais pas honte, j’allais droit, je suis trop impatiente pour aimer les zigzags. Mais c’est ce... petit événement qui a tout fait. Il était bien détourné de moi mais être détourné et se trouver obligé de... rassurer... c’est différent.
Padl mi do oka soudní případ, v němž ten pán dal matce facku, když ho chtěla za každou cenu dostat pro svou dceru, jež mu psala dopisy; a protože nepřicházel na schůzky, vydala se ho pronásledovat až na nádraží... Ta sprostota, ta hanebnost mi zvedla žaludek a zahanbila mě natolik, že jsem rychle odešla, když jsem viděla, že máma, která četla noviny, pociťuje totéž co já!
Il m’est tombé sous les yeux un procès où le monsieur a donné un soufflet à la mère qui voulait à toute force le prendre pour sa fille qui lui avait écrit et, comme il ne venait pas à ses rendez-vous, elle alla le relancer jusqu’à une station de chemin de fer... Cette saleté, cette infamie m’a soulevé le cœur et m’a rendue si honteuse que je m’en allai bien vite voyant que maman qui lisait le journal ressentait la même chose que moi !
V mém velkém vysvětlujícím dopisu jste viděli, co jsem mu hořela touhou říct — stejně tak se dozvíte, co mě trýzní, naskytne-li se jednou příležitost si s ním promluvit.
Vous avez vu dans ma grande lettre d’explication ce que je brûlais de lui dire, de même vous saurez ce qui me tourmente si le moyen de m’expliquer avec lui se présente un jour.
Mnoho zdrženlivosti, mírnosti... uvidíte.
Beaucoup de modération, de douceur... vous verrez.
Ale když jsem brala pero, na nic z toho jsem nemyslela. Smála jsem se jako šílená s Marií Leontievnou.
Mais je ne pensais à rien de tout cela en prenant la plume. J’avais ri comme une folle avec Marie Leontievna.
Mimochodem! Víte — nuže, běda! — musím se zbavit iluzí: tahle dívka tu má svůj zájem, dojemný, čistý, skrytý... ale je to zájem osobní — je zamilovaná do Walitského.
A propos ! Vous savez, eh bien hélas ! il faut perdre mes illusions, cette fille a un intérêt, touchant, pur, caché... mais c’est un intérêt personnel, elle est amoureuse de Walitsky.
Je to tak směšné, že sotva věřím vlastním uším. Ta dívka se vyznala mámě. Nevím, čemu jsem se smála, ale celá společnost dostala takový záchvat veselosti, že mě až bolela hlava. Marie Leontievna, klidná jako úplněk, se kroutila smíchy; zkusila jsem ji shodit z balkónu do zahrady, ale vzpomněla jsem si, že Alexandre je mrtvý teprve tři dny, a dala jsem se do vyprávění, jak moje modla chcípla.5 Chtěla jsem říct, že je kouzelný měsíční svit, že jsem mu dala serenádu a že v té velké Paříži už nebudu mít ten klid, tu poezii, ty božské rozkoše přírody a nebe.
C’est si drôle que j’en crois à peine mes oreilles. La fille s’est confessée à maman. Je ne sais de quoi j’ai ri, mais tout le monde a eu un tel accès de gaieté que j’en eu un mal de tête même. Marie Leontievna qui est calme comme la pleine lune se tordait, j’ai essayé de la jeter dans le jardin du haut du balcon mais je [me] suis souvenue qu’Alexandre était mort depuis trois jours et je me mis à raconter comment mon idole avait crevé. J’allais dire qu’il fait un clair de lune enchanteur et que je lui ai donné une sérénade et que dans le grand Paris je n’aurai plus ce calme, cette poésie, ces jouissances divines de la nature, du ciel.
Víte, co jsem si vymyslela? Že Alexandre zemře, a Gastonova žena zemře, a já si vezmu Gastona. Co říkáte?
Vous savez ce que j’ai imaginé, c’est que : Alexandre mourra et la femme à Gaston mourra et j’épouserai Gaston. Hein ?
Poznámky
Pozn. překl.: „Baleines“ — kostice z velrybích kostí, jimiž byl korzet vyztužen. ↩
Pozn. překl.: Villa Borghese — slavný park v Římě, oblíbené místo pro jízdu na koni v módní římské společnosti. ↩
Pozn. překl.: Princ Umberto — korunní princ Umberto Savojský (1844–1900), budoucí král Umberto I. (vládl 1878–1900); Marie ho považuje za znalce krásy. ↩
Pozn. překl.: Aquarium — pravděpodobně neapolské akvárium (zal. 1874), oblíbené místo setkání. ↩
Pozn. překl.: Chcípnout — hrubý výraz pro smrt; Marie jej užívá divadelně, Alexandre ve skutečnosti nezemřel. ↩