❦
Čtvrtek 17. května 1877
Šťastná ve svém měkkém a elegantním hnízdečku, ve své rozkvetlé zahradě. Nice neexistuje – jsem na venkově doma, nevidím nic jiného... vlastně ano: Skating, který byl zcela prázdný; ale protože nás bylo osm nebo deset, bylo to skvělé obecenstvo. Nedokáži bruslit sama; nikdo na světě by mi neuvěřil, že mám strach, a přesto se děsím k smrti.Heureuse dans mon nid bien doux et bien élégant, dans mon jardin fleuri. Nice n’existe pas, je suis à la campagne chez moi, je ne vois rien d’autre... si, le Skating qui était entièrement vide, mais comme nous étions huit ou dix personnes, cela forma une assistance superbe. Je ne puis arriver à patiner seule, personne au monde ne me croira peureuse, et pourtant j’ai une peur du diable.
Zato Audiffret spokojen není. Potkaly jsme ho s Laurentim, jenž vycházel, právě když jsme vcházely. Vyměnily jsme pár slov. Nemohl se rozumně obrátit na patě, když nás viděl přicházet, takže musel odejít – přišel však ještě dvakrát, s nejrozpačitějším výrazem na světě, a tudíž celý strnulý; stál nahoře na schodech a díval se, jak bruslíme. Dělala jsem, jako by tam nebyl. Přišel pozdravit mámu, když odcházela s paní Kondareffovou, a říct jí, že ji neviděl věčnost. Jsem ráda, že se nudí k smrti: žádná věž, žádná suita, paní Vigierová atd. – má toho po krk, nikdo v Cercle1 a hlavně žádné peníze. Zkrátka žádné zdroje. Velmi ho mrzí, že k nám nemůže znovu přijít; vidím to a těším se z toho. Mořské koupele, výlety, klidné letní večery... to vše se jeví jako vůně, jako výbuch smíchu – a těch výbuchů smíchu bylo tolik.
C’est Audiffret qui n’est pas content. Nous l’avons rencontré avec Laurenti qui sortait comme nous entrions. On a échangé quelques paroles. Il ne pouvait pas raisonnablement rebrousser chemin en nous voyant arriver aussi dut-il s’en aller, mais il revint deux fois ensuite avec l’air le plus embarrassé du monde et par conséquent rigide, se tenant sur le haut du perron et nous regardant patiner. Je faisais comme s’il n’était pas là. Il vint saluer maman comme elle partait avec Mme Kondareff et lui dire qu’il y avait des siècles qu’il ne l’avait vue. Je suis bien aise qu’il s’ennuie à périr, plus de tour, plus de suite, Mme Vigier etc. il en a par-dessus la tête, personne au Cercle et surtout pas d’argent. Aucune ressource enfin. Il est très ennuyé de ne pouvoir revenir chez nous, je le vois et j’en jouis. Les bains de mer, les parties, les soirées calmes d’été... tout cela apparaît comme un parfum, comme un éclat de rire et il y en a tant eu, d’éclats de rire.
napříč stránkou
Pro něj
en travers Pour lui
„Držte ho na dlouhé tyči2,“ pravila slečna Collignon.
— Tenez-le au bout du bâton, dit Mademoiselle Collignon.
Ano, jistě, a bez lítosti – vždyť dráždit ho mě těší víc než ho vidět, pokud vůbec nějaká radost je... a s ohledem na poušť, v níž se nalézám.
Oui, certes, et sans regret, puisque l’agacer me fait plus de plaisir que de le voir, si plaisir il y a... et vu le désert dans lequel je me trouve.
Ráda bych věděla, zda Alexandre odpověděl na můj poslední lístek... Právě jsem napsala do Hôtelu du Louvre.
Je voudrais bien savoir si Alexandre a répondu à mon dernier billet... Je viens d’écrire à l’hôtel du Louvre.
Poznámky
Pozn. překl.: Cercle — džentlmenský klub; exkluzivní společenský klub. ↩
Pozn. překl.: „Tenir au bout du bâton“ — francouzský idiom: udržovat na délku hole; držet si koho na odstup. ↩