❦
Neděle 6. května 1877
Naštěstí jsou dostihy odloženy – šaty stihnou dorazit... ostatně k čemu? Ať už proto, že florentská lepší společnost nedává city najevo, nebo proto, že jsem ošklivá a bezvýznamná – dosud jsem v nikom nevzbudila lásku na první pohled. Může za to ta proklatá Pergola, která je zavřená... a tolik bych dala za jakýkoli úspěch v Larderelových očích. To je docela přirozená touha, myslím.Dimanche 6 mai 1877 Heureusement les courses sont remises, j’aurai le temps de recevoir mes robes... d’ailleurs pourquoi ? Soit que les gens comme il faut de Florence ne soient pas démonstratifs, soit que je sois laide et insignifiante mais jusqu’à présent je n’ai produit l’effet d’un coup de foudre à personne. C’est cette maudite Pergola qui est fermée... et j’aurais tant donné pour avoir un succès quelconque aux yeux de Larderel. C’est un désir assez naturel, je crois.
Viděla jsem je všechny v Cascine – vyjma starou hraběnku. A znovu jsem viděla Namaru, toho muže se psem, z Nice. Stále se bojím, aby ti lidé z Nice nevyprávěli spoustu nesmyslů... Jsem špatné nálady... nemám jediný klobouk, který by se mi líbil...
Je les ai tous vus aux Caschines, la vieille comtesse excepté. Et j’ai encore vu Namara, l’homme au chien, de Nice. Je crains toujours que ces gens de Nice ne racontent un tas de bêtises... Je suis de mauvaise humeur... je n’ai pas un chapeau qui me plaise...
Jako obvykle jsme vystoupily z kočáru a šly pěšky – já a Dina; máma jela krok za krokem za námi v kočáře. Ve Florencii se to tak dělá, jinak bych se neodvážila. Nevím, kdo byli ti tři pánové... ale celou dobu nás sledovali, přičemž šli napřed, což je nejslušnější způsob. Jeden ze tří je něco jako Melissano.
Comme d’habitude nous sommes descendues de voiture et avons marché, moi et Dina; maman suivait pas à pas en voiture. A Florence cela se fait ainsi, sans cela je ne me serais pas risquée. Je ne sais qui étaient les trois messieurs... mais ils nous ont suivies tout le temps, tout en marchant devant, ce qui est la plus convenable manière. Un des trois est une espèce de Melissano.
Dina ztratila náramek a vrátily jsme se ho hledat; nuže ti tři také hledali nebo dělali, že hledají, a přitom šli pořád před námi a jen tu a tam se ohlédli; ostatně jejich kočár byl poblíž a jakmile jsme nastoupily do toho svého, brzy nás dostihli – totiž ta zvířata čekala pět minut, aby zachovala zdání slušnosti. Měli to všichni udělat hned první den... jsem-li tím, zač se obvykle pokládám. Každopádně tito teď vědí, kde bydlíme. Tak diskrétní a slušná suita mi vůbec není protivná – nenávidím jen vulgární pronásledovatele.
Dina a perdu son bracelet et nous sommes retournées le chercher, eh bien ces trois cherchaient aussi ou faisaient semblant tout en marchant devant et ne se retournant que de temps en temps, d’ailleurs leur voiture était là et lorsque nous prîmes la nôtre ils nous eurent bientôt rejointes, car ces animaux ont attendu cinq minutes pour sauver les apparences. Ils auraient dû le faire tous dès le premier jour... si je suis ce que j’ai l’habitude de me croire. Enfin ceux-là ont vu où nous demeurons. Je ne déteste une suite aussi discrète et comme il faut, ce sont les suiveurs vulgaires que je hais.
Ach, jak je to „ach“ žalostné; jsem totiž úplně vyšumělá, nevěřím už ničemu – ani sobě samé... a to poslední je obzvlášť skličující... můj deník je samá truchlivost a nebude k ničemu, nikdo ho ani číst nebude. Přelistovala jsem několik starých sešitů... Nic nevím... Poslouchejte – ne! Jen se ponižuji, když to slovo stále opakuji! Je to hloupé.
Ah ! que cet ah ! est plaintif; c’est que je suis dégommée, je n’ai plus confiance en rien, pas même en moi-même... et ce dernier surtout qui est désolant... mon journal est une tristesse et ne sera bon à rien, on ne le lira même pas. J’ai feuilleté quelques anciens cahiers... Je ne sais rien... Ecoutez non ! Je ne fais que m’humilier en employant constamment ce mot ! C’est sot.
Co to dělám ve Florencii? To se vás ptám! Ach, hnusím se sama sobě.
Qu’est-ce que je fais à Florence ? Je vous le demande ! Ah ! je me dégoûte.
S Larderelem nemám co do činění; nemám ani chuť ho znovu vidět, takže nezůstávám kvůli němu. Pokud jde o ostatní – je to marná námaha, tady se nenavazují známosti po španělsku1 a jsme zavřené víc než ve vězení.
Je n’ai que faire avec Larderel; je n’ai même aucune envie de le revoir, ainsi ce n’est pas pour lui que je reste. Pour les autres... c’est peine perdue, on ne fait pas de connaissance à l’Espagnole, et nous sommes plus enfermées qu’en prison.
Jakmile dostanu šaty zaslané z Paříže, odjedeme – až zhlédneme ty nešťastné dostihy. Chtěla jsem, aby mě Gordigiani2 namaloval; udělejme to... uvidíme.
Aussi à peine recevrai-je les robes qu’on m’a expédiées de Paris que nous partirons ayant assisté à ces malheureuses courses. Je voulais faire faire mon portrait par Gordigiani; faisons-le... on verra.
Víte, s jakým úmyslem jsem sem přijela? Víte, co je ta mimořádná věc, o níž jsem chtěla vyprávět teprve ve chvíli, kdy ji provedu? Je to... nuže toto: chtěla jsem unést Larderelovu dceru. A kdybych byla v témže rozpoložení jako tenkrát, unesla bych ji – bylo by to velmi originální. Ale teď už se mi nechce a... dítě není na venkově, jak jsem předpokládala, nýbrž s matkou...
Savez-vous dans quel but je suis venue ici ? Savez-[vous] ce que c’est que cette chose extraordinaire que je ne voulais raconter qu’au moment de l’exécution ? C’est... voilà ce que c’est. Je voulais enlever la fille de Larderel. Et si j’étais dans les mêmes dispositions qu’alors, je l’enlèverais, ce serait très original. Mais à présent je n’en ai plus envie et... l’enfant n’est pas à la campagne comme je supposais, mais bien avec sa mère...
A karty mi předpověděly nepříjemnosti s policií – proto od toho upouštím. Víte? Karet se už nedotýkám – je to otupující a nehodné inteligentní bytosti!
Et les cartes m’ont prédit des affaires avec la police, je m’abstiens donc. Vous savez ? Je ne touche plus aux cartes, c’est abrutissant et indigne d’un être intelligent !
Poznámky
Pozn. překl.: „Po španělsku“ — neformální námluvy přes okno nebo přes mříž bez formálního představení; oblíbený způsob v jižní Evropě. ↩
Pozn. překl.: Michele Gordigiani (1835–1909) — slavný florentský portrétista, maloval mj. královnu Viktorii a prince z Walesu. ↩