## Úterý 26. prosince 1876
U Spillmana mě to málem dojalo. Oděvši se do svého papežského oděvu jako ta hrubá bestie, jakou jsem, jdu na Pincio — přenechávajíc otci čestné místo vedle maminky, která hledá Antonelliho všemi svými zraky — a tu se mi zdá, jak ho v jedné skupině mužů poznávám. Máma drží hlavu otočenou dozadu jako zatracený z Dantova pekla — a usmívá se, dokud dotyčný nesundá klobouk, pobídnut pány kolem sebe. Ach! To bylo absurdní, to bylo ohavné! Byla jsem tak rozzuřena, že už nevím, kdo ten člověk byl. Simonetti přistoupil k našemu vozu — ukázali mu otce, ale při rozhovoru s ním se stále čekalo na toho druhého. Byl-li to on, musel mě poznat kvůli mému papežskému oděvu! Absurdní, ohavné!

Chez Spillman ce fut un presque attendrissement. M'étant revêtue de mes habits pontificaux comme une grosse brute que je suis, je vais au Pincio, cédant à mon père la place d'honneur à côté de maman, qui cherche Antonelli de tous ces yeux lorsque, dans un groupe d'hommes, il me semble le reconnaître. Maman tient sa tête retournée, comme un damné de Dante, souriant jusqu'à ce que la personne ôte son chapeau, poussée par les messieurs qui l'entourent. Oh ! c'était absurde, c'était atroce ! J'étais si en colère que je ne sais plus qui était cet homme. Simonetti s'approcha de notre voiture, on lui montra mon père mais, tout en lui parlant, on attendait l'autre. Si c'était lui il a dû me reconnaître à cause de mes habits pontificaux ! Absurde, atroce !

Ale teprve večer jsem pocítila jakési zklamání, prázdnotu… tlumený hněv. Ach! Máma je někdy ohavná. Dnes večer je zahájení Opery… a ani lóže… všechny nepříjemnosti najednou. Otec nabízí dvě stě franků, ale marně. A Antonelli tam bude dnes večer! Chtěla bych tam být, abych viděla, jaký by na mě dělal obličej.

Mais ce fut le soir seulement que je sentis une sorte de désappointement, de vide... de colère sourde. Oh ! ma mère parfois est abominable. C'est l'ouverture de l'Opéra ce soir... et pas une loge... tous les ennuis ensemble. Mon père en offre deux cents francs mais en vain. Et Antonelli y sera ce soir ! Je voudrais y être pour voir la figure qu'il me ferait.

Přichází Visconti — dělám co nejjemněji rehabilitující narážky, které ten starý chrt chápe výborně, což mě velmi ulehčí a dovolí mi jít do Argentiny vidět „La fille de Madame Angot"1 v italštině. Můj mistr Katorbinsky a Swedomští přicházejí do lóže — a domluvíme se na den pro sezení malování. Nemám Pietrovi co říci. Nepochopil by mě.

Visconti vient, je fais le plus finement que je puis des allusions réhabilitantes que le vieux limier comprend à merveille ce qui me soulage grandement et me permet d'aller à l'Argentina voir "La fille de Madame Angot", en italien. Mon maître Katorbinsky et les Swedomsky viennent à la loge, et je prends jour pour une séance de peinture. Je n'ai rien à dire à Pietro. Il ne me comprendrait pas.

Poznámky

Pozn. překl.: „Dcera paní Angotové" — komická opera Charlese Lecocqa z roku 1872.