❦
Sobota 16. prosince 1876
Samedi 16 décembre 1876
Probouzím se v neobyčejném vzrušení, jako bych na něco čekala. Lubimoffa beru útokem — patří k těm, které lze ohromit.
Je me réveille dans une animation extraordinaire et comme attendant quelque chose. Je prends Lubimoff d’assaut, il est de ceux qu’on peut abasourdir.
Naše osamělost na Skatingu1 mě přivádí k zuřivosti — byli tam sice Belle-de-jour a Markoff, ale to přece není lepší společnost! Ke konci jsem bruslila, a docela obstojně, a protože moje šaty byly nutně krátké, přicházeli se podívat na mé nohy „ze všech koutů světa“. Mladí i staří.
Notre isolement au Skating me rend furieuse, il y a bien eu Belle-de-jour et Markoff, mais ce n’est pas le monde, cela ! J’ai patiné vers la fin et pas trop mal, et comme ma robe était nécessairement courte on vint voir mes pieds « de tous les pays du monde ». Jeunes et vieux.
A nohy i pozadí mám opravdu ohromující.
En effet mes pieds et mon derrière sont abracadabrants.
napříč stránkou
Dívají se na mě a moje výjimečné postavení se tím jen víc vyhrocuje.
en travers On me regarde et ma position exceptionnelle n’en devient que plus tendue.
Paní Anitchkoffová se s námi svezla v kočáru — nechala jsem ji znovu opakovat, na co se ptala Howardová.
Mme Anitchkoff se trouva en voiture avec nous, je lui fis de nouveau répéter ce qu’a demandé la Howard.
„A jmenovala Antonelliho?“
- Et elle a nommé Antonelli ?
„Jakého Antonelliho? Ne. Jmenovala toho druhého.“
- Quel Antonelli ? Non. Elle a nommé l’autre.
„Koho?!“
- Qui ?!
„Bruschettiho.“ „Bruschettiho?!!!“
- Bruschetti.
- Bruschetti ?!!!
- Bruschetti ?!!!
Ach, skutečně. To mě tak krásně rozveselí, že se odvažuji podstoupit večeři u Anitchkoffových. Jsou špinaví a jí špinavě. Byl tam ještě bratr Lubimoffův, dvaadvacetiletý mladík, vyznamenaný v Srbii; člověk jak náleží, ale ne hezký. Pan Anitchkoff je dojat mou vlídností, zpívala jsem a hovořila. Pan Anitchkoff je od nynějška můj a jeho žena z toho má radost — myslím, že mě dříve příliš v oblibě neměl. Byla jsem přímá, důvěrná, půvabná, bláznivá — taková, jaká nikdy nebývám.
Oh ! en vérité. Cela me donne une si belle gaieté que j’ose affronter un dîner chez les Anitchkoff. Ils sont sales et ils mangent salement. Il y eut encore le frère de Lubimoff, jeune homme de vingt-deux ans, décoré en Serbie, comme il faut mais pas beau. M. Anitchkoff est touché de mon amabilité, j’ai chanté et causé. M. Anitchkoff est à moi désormais et sa femme en est ravie, je crois qu’il ne m’aimait pas trop, avant. J’étais franche, familière, gracieuse, folle, comme je ne suis jamais.
Souhlas muže, jako je pan Anitchkoff, mi lichotí a je mi ctí.
L’approbation d’un homme comme M. Anitchkoff me flatte et m’honore.
Mladý Lubimoff je omráčen — všichni odcházíme domů a já hraji dál svůdnici s Pelikanem, který mi říká:
Le jeune Lubimoff est étourdi, nous allons tous chez nous, je continue l’enjôleuse avec Pelikan qui me dit :
„Dříve jste tak vůbec nebývala — opravdu se den ode dne zlepšujete. Dokonce i se mnou jste milá a přítulná; za rok budete učiněná dokonalost.“
- Avant vous n’étiez pas du tout comme ça, vraimment vous devenez de jour en jour mieux. Même avec moi vous êtes aimable et caressante; dans un an vous serez une perfection.
Hrála jsem na klavír a Pelikan, který je hluchý, je z mé hry nadšen.
J’ai joué du piano et Pelikan qui est sourd est enchanté de mon jeu.
Jelikož je Lubimoff určen Dině, nebojím se být příliš okouzlující — naopak. Možná ji to přiměje, aby se rozhodla vdát.
Lubimoff étant pour Dina je ne crains pas d’être trop charmante, au contraire. Cela pourra peut-être la décider à se marier.
„Slečno,“ říká mi na schodišti u paní Anitchkoffové, „jsem velmi rád, že odjíždíte.“
- Mademoiselle, me dit-il en descendant l’escalier de Mme Anitchkoff, je suis bien heureux que vous partiez.
„Bah?“
- Bah ?
„Ano.“
- Oui.
„A proč?“
- Et pourquoi ?
„To je tajemství.“
- C’est un secret.
„No prosím vás.“
- Allons donc.
„Opravdu.“
- Vraiment.
„Povězte mi to.“
- Dites-le.
„Ne, později.“
- Non, plus tard.
A později téhož večera jsem mu nahlas říkala, ať si na mě dá pozor — vždyť kdo se tváří zamilovaně, zamilovaným se opravdu stane. A on mi přitakával. Byla jsem mimořádná.
Et plus tard dans la soirée je lui disais tout haut de prendre garde à moi car, en ayant l’air amoureux on le devient en réalité. Et il me secondait. J’étais extraordinaire.
A když všichni odešli, má rozjařená nálada klesla tak hluboko, že jsem šla k mámě dělat scénu — se stížnostmi a hrozbami.
Et lorsqu’ils furent tous partis mes esprits surexcités sont tombés si bas que je suis allée faire une scène de plaintes et de menaces chez maman.
Ještě jedna zima, a stále totéž II!
Encore un hiver, et toujours la même chose !!!
V salonu jsem uviděla vizitky monsignora de Falloux, Rossiho, velvyslankyně, její sestřenice, Antonelliho, paní Soukovkinové, hraběnky de Reculât!
Je vis au salon les cartes de Monseigneur de Falloux, Rossi, l’ambassadrice, sa cousine, Antonelli, Mme Soukovkine, la comtesse de Reculât !
To všechno byl jen přelud.
Tout cela n’était qu’un mirage.
Řím mě přivádí k šílenství — a přijet do Říma ve špatném postavení je šílenství, to by mě zabilo, žít špatně v Římě — ach!!!
Rome m’affolle et c’est folie que d’y aller mal, cela me tuerait, vivre mal à Rome oh !!!
A Řím zbožňuji. Nice je špína, Paříž veřejná kavárna.
Et j’adore Rome. Nice est une saleté, Paris un café public.
Ale Řím… tam je hlavní město i důvěrný, klevetivý život lázeňského městečka. Není tam jako v Paříži třicet šest světů. Buď člověk patří, nebo nepatří!
Mais Rome... on y trouve la capitale et la vie intime et cancanière d’une ville d’eaux. Il n’y a pas comme à Paris trente-six mondes. On est ou on n’est pas !
Ale já jsem prokletá!
Mais je suis maudite !
Nevím, kam jít, nevím, co dělat — přicházím o rozum.
Je ne sais où aller, je ne sais que faire, je deviens folle.
Poznámky
Pozn. překl.: Skating – anglický název kluziště pro kolečkové brusle (zkráceně ze „skating-rink“); ponechán jako název místa. ↩