❦
# Pátek 25. listopadu 1876
Pátek 25. listopadu 1876
Vendredi 25 novembre 1876
Až do večera vše proběhlo jakž takž, ale najednou se rozpředl zcela vážný, zcela umírněný, zcela poctivý rozhovor o mé budoucnosti. Máma se vyjádřila slovy po všech stránkách náležitými. A to jste měli vidět otce! Klopil oči, sykal pokrytecké fráze a co se týče odpovědí... kdepak.
Jusqu’au soir tout s’est passé tant bien que mal mais tout d’un coup on engagea une conversation fort sérieuse, fort modérée, fort honnête sur mon avenir. Maman s’est exprimée en termes convenables sous tous les rapports. C’est alors qu’il fallait voir mon père ! Il baissait les yeux, il sifflait des hypocrisies, et quant à répondre... nenni.
Je jeden maloruský1 dialog, který charakterizuje národ a který zároveň může poskytnout představu o otcových způsobech.
Il y a un dialogue petit-russien qui caractérise la nation et qui pourra en même temps donner une idée de la manière de mon père.
Dva sedláci:
Deux paysans :
„Jdeme spolu po veliké cestě.“
1er - Nous marchons ensemble sur le grand chemin.
„Šli jsme.“
2eme . Qui, nous marchions.
„Našli jsme kožich?“
1er - Nous avons trouvé une pelisse ?
„Našli jsme ho.“
2eme. Nous l’avons trouvée.
„Dal jsem ti ho?“
1er - Je te l’ai donnée?
„Dal jsi mi ho?“
2eme - Tu me l’as donnée ?
„Vzal sis ho?“
1er - Tu l’as prise ?
„Vzal jsem si ho.“
2eme . je l’ai prise.
„Kde je?“
1er - Ou est-elle ?
„Cože?“
2eme - Quoi ?
„Kožich!“
1er - La pelisse !
„Jaký kožich?“
2eme . Quelle pelisse ?
„Ale šli jsme přece po veliké cestě?“
1er - Mais nous marchions sur le grand chemin ?
„Šli.“
2eme - Qui.
„Našli jsme kožich.“
1er - Nous avons trouvé une pelisse.
„Našli jsme ho.“
2eme - Nous l’avons trouvée.
„Dal jsem ti ho?“
1er - Je te l’ai donnée ?
„Dal jsi mi ho.“
2eme - Tu me l’as donnée.
„A vzal sis ho?“
1er - Et tu l’as prise ?
„Vzal jsem si ho.“
2eme. je l’ai prise.
„Kde tedy je?“
1er. où est-elle donc ?
„Cože?“
2eme. Quoi ?
„Kožich!“
1er - La pelisse !
„Jaký kožich?“
2eme- Quelle pelisse ?
A tak dál do nekonečna — jenže protože téma pro mne nebylo příliš zábavné, dusila jsem se a něco mi stoupalo do hrdla a strašně to bolelo, zvláště proto, že jsem si nedovolila plakat.
Et ainsi de suite jusqu’à l’infini, seulement comme le sujet n’était pas bien drôle pour moi j’étouffais et il me montait quelque chose au gosier qui me faisait un mal affreux surtout parce que je ne me permettais pas de pleurer.
Požádala jsem, abych se mohla vrátit s Dinou, a nechala jsem mámu s jejím manželem v ruské restauraci.
Je demandai à rentrer avec Dina laissant maman et son mari au restauraut russe.
[Zrušeny 2 řádky]
[Deux lignes cancellées]
Celou hodinu jsem seděla nehybně, se sevřenými rty a stísněnou hrudí, nevědouc ani co si myslím, ani co se děje kolem mne.
Pendant une heure entière je suis restée immobile, les lèvres serrées et la poitrine oppressée ne sachant ni ce que je pensais ni ce qui se faisait autour de moi.
Tehdy přišel otec, líbal mi vlasy, ruce, tvář a přitom pokrytecky a zbaběle naříkal.
Alors mon père vint me baiser les cheveux, les mains, la figure avec des plaintes hypocrites et lâches.
„Až budeš skutečně potřebovat pomoc nebo ochranu, řekni mi slovo a podám ti ruku.“
— Le jour où tu auras vraiment besoin de secours ou de protection dis-moi un mot et je te tendrai la main.
Sebrala jsem poslední síly, sevřela hrdlo a řekla:
Je ramassais mes dernières forces et me raidissant le gosier je dis :
„Ten den nastal. Kde je vaše ruka?“
— Ce jour est venu, où est votre main?
„Teď ještě nepotřebuješ,“ pospíšil si odpovědět.
— A présent tu n’as pas encore besoin se hâta-t-il de répondre.
„Ano, potřebuji.“
— Si, j’ai besoin.
„Ne, ne.“
— Non, non.
A mluvil o něčem jiném.
Et il parla d’autre chose.
„Myslíte, pane, že přijde den, kdy budu potřebovat peníze? Och, jak jste drzý! V ten den se stanu zpěvačkou nebo učitelkou klavíru, ale nebudu po vás nic žádat!“
— Pensez-vous, Monsieur, que le jour vienne où j’aurai besoin d’argent ? Oh ! que vous êtes impertinent ! Ce jour-ià je me ferai chanteuse ou professeur de piano mais je ne vous demanderai rien !
Neurážel se — stačilo mu vidět mě tak nešťastnou, že jsem to nemohla vydržet.
Il ne s’offensa pas, il lui suffisait de me voir si malheureuse que je n’en pouvais plus.
„Mstím se!“ řekl mámě.
— Je me venge ! dit-il à maman.
Ó, ten zbabělec.
0 le lâche .
napříč stránkou
Přičítám-li jeho chování povahu pomsty, zušlechťuji ho, ospravedlňuji ho. Nemstil se. Ne. Byl podlý a zlý jako vždy.
en travers En prêtant à sa conduite un caractère de vengeance, je l’ennoblis, je le justifie. Il ne se vengeait pas. Non. Il était vil et méchant comme toujours
Zmohla jsem se jen na to, abych se svlékla a lehla si do postele. Nebylo ještě devět hodin.
Je n’eus que la force de tout ôter et de me mettre au lit. Il n’était pas neuf heures.
Druhý den jsem se probudila velmi brzy a znovu se mi vracely myšlenky na včerejšek. Vzpomínám, že jsem byla u obdivuhodného vyšívače a návrháře jménem Duchod. Šla jsem tam s paní de Mertensovou, která mi učinila podivný návrh. Nic menšího než žádost o ruku.
Le lendemain je m’éveillai de fort bonne heure et je me repris à penser à hier. Je me souviens que j’ai été chez une merveilleux brodeur et dessinateur nommé Duchod. J’y suis allée avec Mme de Mertens qui m’a fait une singulière proposition. Rien moins qu’une demande en mariage.
Pan Janvier de La Motte, bývalý prefekt a bonapartistický poslanec, si přeje oženit svého syna — sedmadvacetiletého mladého muže, starostu svého departementu, člena generální rady a poslance jako jeho otec. Pan Únor — ne, Leden2 — chce věno a ducha, který by mu vytvořil politický salon.
M. Janvier de La Motte, ancien préfet et député bonapartiste désire marier son fils, jeune homme de vingt-sept ans, maire de son département, conseiller général et député comme son père. Ce monsieur Février, non, Janvier veut une dot et un esprit qui lui fasse un salon politique.
Připadalo mi to v mém případě bizarní, a odpověděla jsem, že nemám nejmenší chuť se vdávat; baronka trvala na půvabech obou pánů de La Motte.
Cela me parut baroque, appliqué à moi et je répondis que je n’avais nulle envie de me marier, la baronne insistait sur les charmes des deux messieurs de La Motte.
„V každém případě,“ řekla, „ujišťuji vás, že byste je měla poznat.“
— Dans tous les cas, dit-elle, je vous assure que vous devriez les connaître.
„Poznat? Proč ne.“
— Les connaître ? je veux bien.
„Jsou to Cassagnacovi přátelé, zarputilí bonapartisté — a vy, která milujete ‚spiknutí‘, politiku...“
— Ce sont des amis de Cassagnac, des bonapartistes enragés et vous qui aimez les « conspirations », la politique...
Stará bláznivka.
Vieille folle.
Mé včerejší trápení a ponížení byly dnes ráno odměněny. Máma mě probudila lístkem od Mouzayové, v němž mě zve dnes k obědu a k pozvání připojuje lísteček od Cassagnaca.
Mon chagrin et mon humiliation d’hier ont été récompensés ce matin. Maman me réveilla en me donnant un billet de Mouzay dans lequel elle invite à déjeuner aujourd’hui en joignant à son invitation un billet de Cassagnac.
Ta drahá a výborná žena!
Cette chère et excellente femme !
Pan otec chtěl odjet v noci, ale když (včera ve čtvrtek) dostal pozvání, neodjel — naopak oblékl redingot s knoflíkovou dírkou plnou řádů, jimiž je vyznamenán, a vydal se s obdivuhodnou povolností do čtvrtého patra na rue Saint-Honoré 420. Vrátí se do Paříže a Cassagnac ho vezme s sebou. On, který nám působí jen zlo, získá toto spojení díky mně!
Monsieur mon père qui voulait partir la nuit n’en fit rien après avoir reçu l’invitation (hier jeudi), au contraire il endossa une redingote avec boutonnière d’ordres dont il est décoré et se rendit avec une docilité admirable au quatrième étage de la rue Saint-Honoré, 420. Il reviendra à Paris et Cassagnac le mènera avec lui. Lui qui ne nous fait que du mal aura cette relation grâce à moi I!
Inu, co naděláte?
Enfin, que voulez-vous ?
Na schodech potkáváme věrného Blanca... proč věrného? Nevím, ale to přídavné jméno mu sedí. Věrný Blanc mi pomohl z kožichu, vzal mi klobouk a vešli jsme spolu.
Sur l’escalier nous rencontrons le fidèle Blanc... pourquoi fidèle ? Je ne sais, mais cet adjectif lui va. Le fidèle Blanc me débarrassa de ma pelisse et de mon chapeau et nous arrivâmes ensemble.
Můj drahý Cassagnac už tam byl a zaplňoval půlku salónu.
Mon cher Cassagnac était déjà là, remplissant la moitié du salon.
Ale nahání mi ostych... což mě, myslím, dělá zdrženlivější, slušnější.
Mais il m’intimide... ce qui je crois me rend plus réservée, plus convenable.
Proběhlo představování. Otec se choval jako čestný člověk — to je mi zásluha! Primo: na Cassagnacovi mu záleží, a secundo: bojí se ho. Cassagnac... zbožňuji ho.
Les présentations eurent lieu. Mon père se conduisit comme un honnête homme, le beau mérite ! Primo il tient à Cassagnac et secondo il le craint. Cassagnac... je l’adore.
On nous servit un déjeuner auquel j’étais loin de m’attendre, c’est-à-dire superbe. J’étais entre Cassagnac et Blanc, et ce fut à ce dernier que je parlai principalement tout en désirant entretenir l’autre. Mais l’autre est tellement grave que je dois prendre des airs de Virginie sous peine de paraître insolente.
Ví, že máma byla v Paříži před dvěma měsíci.
Il sait que maman était à Paris il y a deux mois.
A jak se mluvilo o fotografiích:
Et comme on parlait de photographies.
„Připravil jsem jednu pro vás,“ řekl mi Cassagnac, „ale,“ dodal, „dovolím si ji nabídnout slečně teprve poté, co požádám o svolení paní její matky.“
— J’ai préparé une pour vous, me dit Cassagnac, mais, ajouta-t-il, je me permettrai de l’offrir à Mademoiselle qu’après avoir demandé l’autorisation à Madame sa mère.
„Bože, jak je Cassagnac slušný!“ řekl Blanc svým posměšným tónem.
— Dieu que Cassagnac est convenable ! dit Blanc de son ton gouailleur.
„Zdá se, že vás to udivuje,“ řekla jsem.
— Ça a l’air de vous étonner, dis-je.
Protože jsem jedla jen hrozny, kladl mi je neustále na talíř. Převrhla jsem džbánek, ten převrhl sklenici pommardu a ta s sebou strhla malou sklenku syrakuského vína a ještě jednu prázdnou sklenku. To vše na Cassagnacův příbor.
Comme je ne mangeai que du raisin, il m’en mettait sans cesse sur l’assiette. Je renversai mon bocal qui renversa un verre de Pommard, qui entraîna dans sa chute un petit verre de vin de Syracuse et un autre petit verre vide. Tout ça sur le couvert de Cassagnac.
„To přináší štěstí, pane — a je to trojnásobné štěstí.“
— Ça porte bonheur, Monsieur, et c’est une triple chance.
„Mám všechno štěstí a víc ho nepotřebuji.“
— J’ai toute la chance et je n’ai pas besoin d’en avoir davantage.
Pohleďte na toho domýšlivce.5
Voyez-vous ce fat.
Když vstával od stolu, zavadil o lampu a spoustu jiných věcí na krbu — Mouzayová se na vteřinu zděsila, ale ten obrovský poslanec natáhl ruku a obemkl vše, co se chystalo padnout... Ach! Kéž by to tak šlo i s Císařstvím.
En sortant de table, il accrocha une lampe et un tas d’autres choses sur la cheminée, Mouzay eut une seconde d’émotion mais l’énorme député étendit le bras et encercla tout ce qui avait intention de choir... Ah ! s’il en était de même de l’Empire.
Nabídl se, že obstará vstupenky do Sněmovny.
Il s’offrit pour des billets à la Chambre.
„Jak to,“ řekl, „máte mě k dispozici, a nic jste mi o tom neřekla!“
— Comment, dit-il, m’ayant à votre disposition, vous ne m’en avez rien dit !
„Nesnáším prosit.“
— Je déteste demander.
„To je jediný způsob, jak něco dostat.“
— C’est le seul moyen d’avoir.
„Blancu! Zatelegrafujte mému otci, že naprosto nutně potřebuji čtyři místa na zítřejší zasedání. Naprosto nutně.“
— Blanc ! télégraphiez à mon père que j’ai absolument besoin de quatre places pour la séance de demain, absolument besoin.
Sedla jsem si do slunečního paprsku, jenž mě celou pozlacoval. Cassagnac odjíždí zítra večer lovit kance do Bavorska. Lže bezpochyby a do Bavorska nejede.
Je m’assis sous un rayon de soleil qui me dorait toute entière. Cassagnac s’en va demain soir chasser le sanglier en Bavière. Il ment sans doute et ce n’est pas en Bavière qu’il va.
Alexis ho vzal, přičichl k němu, řekl mi, že je z včerejška a že osoba, která ho napsala, mě dnes ráno viděla a zítra odjíždí na cestu.
Alexis la prit, la flaira, me dit qu’elle était d’hier et que la personne qui l’avait écrite m’a vue ce matin et part demain pour un voyage.
Co se Pietra týče — to je neobyčejné. Nejprve mi řekl, že tu osobu nevidí a že je nejspíš mrtvá.
Quant à Pietro c’est extraordinaire. Il me dit d’abord qu’il ne voyait pas la personne et qu’elle était sans doute morte.
To mě naplnilo radostí.
Cela me remplit de joie.
„Opravdu, mrtvá?“
— Vraiment, morte?
„Počkejte.“
— Attendez
Znovu se dal do svých kejklí a řekl mi, že ho konečně vidí — ale daleko od Itálie, odkud přišel ten dopis. Ten dopis byl napsán dávno; od té doby nastal v životě té osoby velký převrat, smrt v rodině; vztahy se mnou přerušeny.
Il recommença ses manèges et me dit qu’il le voyait enfin mais loin de l’Italie d’où cette lettre arrive. Cette lettre est écrite depuis longtemps, depuis lors il y a eu un grand bouleversement dans la vie de cette personne, une mort dans sa famille; des relations brisées avec moi.
„Vidím ho konečně. Je to mladý muž, voják... je daleko, je voják, cestuje — a ne vlakem — ó ne! Na koni, ano na koni — je obklopen cizími muži, nejsou tam ženy — je to na Východě.“
— Je le vois enfin. C’est un jeune homme militaire... il est loin, il est militaire., il voyage., et pas en chemin de fer ô non ! à cheval, oui à cheval il est entouré d’hommes étrangers, il n’y a pas de femmes, c’est à l’Orient.
To připomíná Srbsko. Jeda do Srbska...7 Ten galantní junák chce zasvětit svůj věk trestání ničemů, a jednou tedy vyráží. Zbožný jak kostelník sleduje nebes znaky, bere svůj lehký raneček: jeden pár spodků sešlých, ponožky záplatované, jedny prastaré kalhoty, dva kapesníky zedrané. Kůň pod ním klopýtá, celý je zadýchaný, vesta je z plyše a nos mu... mrzne, slaný.
Ça ressemble à la Serbie- Partant pour la Serbie... Ce jouvenceau galant Veut consacrer sa vie A punir le méchant Un jour donc il s’embarque Pieux comme un bedeau Les signes du ciel remarque Prend son léger fardeau. Une paire de caleçons Des chaussettes rapiécées Un fort vieux pantalon Et deux mouchoirs usés Son cheval sous lui trébuche Il est bien essoufflé Son gilet est en peluche Et son nez... est gelé, salé.
Uf. Alexis tvrdí, že je nesmírně nešťastný.
Ouf. Alexis prétend qu’il est excessivement malheureux.
Otec odjel! Po čtyřech měsících dýchám poprvé!
Mon père est parti ! Depuis quatre mois je respire pour la première fois !
„Máte vše, co je třeba, abyste byla tělesně dokonale šťastná. Ale vaše duše trpí a nejste šťastná. Ach! Jaký nervový systém — to je děsivé. Jste příliš živá, chcete žít příliš rychle. Máte (až příliš pravda) nadměrnou potřebu náklonnosti a... nedostává se vám jí. Jste nesmírně citlivá — na náklonnost zvláště — a není nic snazšího než vás zranit. Vaše přirozenost potřebuje... aby vás milovali — a nemilují vás dost, nebo si to tak představujete.“ – Alexis.
— Vous avez tout ce qu’il faut pour être parfaitement heureuse physiquement. Mais votre moral souffre et vous n’êtes pas heureuse. Oh ! quel système nerveux, c’est effrayant. Vous êtes trop vive, vous voulez vivre trop vite. Vous avez (trop vrai) un besoin excessif d’affection et.... vous en manquez. Vous êtes extrêmement susceptible en... affection surtout et il n’y a rien de plus facile que de vous froisser. Votre nature a besoin... qu’on vous aime et on ne vous aime pas assez ou vous vous l’imaginez ainsi.- Alexis.
Ach! Jak je škoda, že Paul a Vir... ne, Paul de Cassagnac odjíždí zítra.
Ah ! quel dommage que Paul et Vir... non, Paul de Cassagnac parte demain.
Ten nádherný kreol8 měl ustaraný výraz a Alexis mi to řekl. Jak to mohl vědět? Co?
Ce superbe créole avait un air soucieux et Alexis me l’a dit. Comment pouvait-il le savoir ? Hein ?
Odjíždí zítra — a navíc řekl, že dnes nepůjde do Sněmovny... Uvidíme...
Il s’en va demain, de plus il a dit qu’aujourd’hui il n’irait pas à la Chambre... Nous verrons...
Je tak zábavný.
Il est si drôle.
„Škoda, že vás ve Versailles neuvidíme,“ řekla mu máma.
— C’est dommage que nous ne vous verrons pas à Versailles -lui dit maman.
„Co na tom záleží?“
— Qu’est-ce que ça fait ?
„Záleží na tom, že by nám bylo příjemné se s vámi setkat.“
— Ça fait qu’il nous serait agréable de vous rencontrer.
„Co vám na tom může záležet?“
— Qu’est-ce que ça peut vous faire ?
„No, pane de Cassagnacu,“ řekla jsem, „tedy nechcete, aby vám lidé říkali příjemné věci?“
— Ça, Monsieur de Cassagnac, dis-je, vous ne voulez-donc pas qu’on vous dise des choses aimables ?
„Protože jim nevěřím.“
— Parce que je n’y crois pas.
Je tak velký... tak mohutný, tak tučný, tak černý.
Il est si grand... si large, si gras, si noir.
Sotvaže za sebou zavřel dveře, strhl se chór chvály — a on vzápětí vletěl zpět jako vichřice pro rukavice. Bylo to hrozné; naštěstí jsem nic neřekla.
A peine avait-il refermé la porte qu’il s’éleva un concert de louanges et aussitôt il rentra comme un ouragan chercher ses gants. C’était détestable, heureusement je n’ai rien dit.
Poznámky
Pozn. překl.: „Maloruský“ — dobový výraz pro ukrajinský. Marie přirovnává otcovo vyhýbání se ke klasickému ukrajinskému lidovému dialogu. ↩
Pozn. překl.: Marie si hraje s jeho jménem: Janvier = Leden, Février = Únor. ↩
Blanc — politický společník u stolu Mouzayové; oběd se konal na rue Saint-Honoré 420, ve čtvrtém patře. ↩
Pozn. překl.: Narážka na operu Victora Massého „Paul et Virginie“ — Virginie je nevinnou, skromnou hrdinkou. ↩
Pozn. překl.: Franc. „fat“ — domýšlivý, samolibý (úzus 70. let 19. století); nikoli „tlustý“ ve fyzickém smyslu. ↩
Pozn. překl.: Alexis byl proslulý pařížský somnambulista — jasnovidec přijímající klienty k psychometrickým čtením. ↩
Pozn. překl.: Parodie na píseň Partant pour la Syrie („Odcházeje do Sýrie“), za Druhého císařství polooficiální hymnu; Marie ji přenáší do Srbska, kam v roce 1876 odcházeli ruští dobrovolníci (srov. 8. srpna 1876). ↩
Pozn. překl.: Cassagnacova matka pocházela z Guadeloupu — odtud nejspíš Mariin „kreol“. ↩