❦
Pondělí 20. listopadu 1876
Když jsem obešla své módisty a měla to potěšení vidět u večeře Georgese, šli jsme na „Paula a Virginii“, novou operu V. Massého, o níž se říká to nejlepší.1Lundi 20 novembre 1876Après avoir fait le tour de mes habilleurs et avoir eu le plaisir de voir Georges à dîner, nous sommes allés voir « Paul et Virginie », le nouvel opéra de V. Massé, et dont on dit le plus grand bien.
napříč stránkou
A když jsem poslouchala „Paula a Virginii“, myslela jsem samozřejmě na Cassagnaca. Přála jsem si mít ho vedle sebe, abych mohla zachytit jeho pohled, až bude hudba nejkrásnější — ale protože to byly myšlenky... milostné, neříkala jsem nic a myslela na něco jiného, neboť mi Antonelli lásku znechutil.
en travers Et naturellement je pensais à Cassagnac en écoutant « Paul et Virginie ». J’aurais voulu l’avoir à côté de moi pour rencontrer ses yeux quand la musique serait la plus belle, mais comme c’était des pensées... amoureuses je n’en dis rien et pensais à autre chose, étant dégoûtée de l’amour par Antonelli.
Pařížské lóže jsou mučicí nástroje — bylo nás čtyři v lóži prvního pořadí za sto padesát franků a nemohly jsme se pohnout.
Les loges parisiennes sont des instruments de torture, nous étions quatre, dans une première loge à cent cinquante francs et nous ne pouvions remuer.
Hodina či dvě mezi večeří a divadlem, prostorná a dobrá lóže, elegantní a pohodlné šaty — to jsou podmínky, za nichž lze hudbu opravdu pochopit a milovat.
Un intervalle d’une ou deux heures entre le dîner et le théâtre, une large et bonne loge, une robe élégante et commode; voilà dans quelles conditions on peut comprendre et adorer la musique.
Já jsem byla za podmínek přesně opačných — což mi přesto nebránilo poslouchat celýma ušima Rusku Engalliovou a sledovat celýma očima Capoula, miláčka dam.2 Jist si obdivem, ten blažený umělec útočil jako v šermírně, vyrážeje drásavé tóny.
J’étais dans des conditions précisément contraires, ce qui ne m’a pas empêchée d’ailleurs d’écouter de toutes mes oreilles Engalli la Russe, et de regarder de tous mes yeux Capoul, le bien-aimé des dames. Sûr de l’admiration, le bienheureux artiste se fendait comme dans une salle d’escrime en poussant des notes déchirantes.
Ne, žert stranou — Capoul tak dokonale pochopil svou roli, že člověk přestane vidět herce... zapomíná sám na sebe a stává se obdivuhodným... zkrátka mi připomněl ujišťování a... polibky toho.... Římana, ale podívejme!... Už dvě hodiny v noci...
Non, plaisanterie à part, Capoul a si bien compris son rôle qu’on ne croit plus voir un acteur... il s’oublie lui-même et il devient admirable... bref il m’a ramené à l’esprit les protestations et... les baisers du.... Romain, tiens !.. deux heures de la nuit déjà...
Máma zapomněla na všechno, myslela jen na mé blaho a dlouze mluvila s otcem. Ale ten pán odpovídal žerty nebo větami odpudivé zbabělosti. Nakonec řekl, že tento záměr dobře chápe, že ani mámini nepřátelé by v tom neviděli nic než věc zcela přirozenou, a že ví, jak by bylo slušné, aby jeho dcera, která dosáhla jistého věku, měla otce za průvodce. A tak slibuje, že přijede do Říma, jak navrhujeme.
Maman oubliant tout pour ne penser qu’à mon bien-être a longtemps parlé à mon père. Mais le monsieur répondait par des plaisanteries ou bien par des phrases d’une lâcheté révoltante. Enfin il dit qu’il comprenait bien cette démarche, que les ennemis même de maman n’y verraient rien que de bien naturel, et qu’il savait qu’il serait convenable que sa fille arrivée à un certain âge eût un père pour chaperon. Aussi, promet-il de venir à Rome comme nous le proposons.
Kdybych mu mohla věřit...
Si je pouvais lui [le] croire...
Zapomínám říct, že jsem viděla paní de Daillens, která za mnou přišla přímo k posteli... a co dál?... Nic.
J’oublie de dire que j’ai vu Mme de Daillens qui est venue me voir dans mon lit... et puis quoi encore ?... Rien.
Poznámky
Pozn. překl.: „Paul et Virginie“, opera Victora Massého (1876), námět podle sentimentálního románu Bernardina de Saint-Pierra z roku 1788. ↩
Pozn. překl.: Victor Capoul (1839–1924), proslulý francouzský tenorista. „Engalli la Russe“ — Speranza Engallyová, ruská mezzosopranistka, která zpívala Méalu v prvním nastudování opery Victora Massého Paul et Virginie (Théâtre-Lyrique, Paříž, 15. listopadu 1876); Capoul v něm zpíval Paula. ↩