❦
Sobota 28. října 1876 (16. října)
Samedi 28 octobre 1876 (16 octobre)
škrtnutoExp. Alexandre, Michel
Alexandre mi pořád mluví o Miloradovitchovi a říká dost výstižně, že se cítil (Milorad.) velmi uražen tím, jak s ním v Gavronzi naložili. A že příčinou toho podivného dobrodružství je můj otec, jiné slovo nenacházím, ale rozumíte mi.
Alexandre me parle toujours de Miloradovitch et dit assez justement qu’il a été très offensé (Milorad.) de la façon dont on l’a traité à Gavronzi. Et que c’est mon père qui est cause de cette étrange aventure, je ne trouve pas un autre mot, mais vous comprenez.
Ať dělá cokoli, odpouštím mu; uklidňuje mě, ukazuje mi věci v příznivém světle, vysvětluje, obrušuje hrany, dodává mi naděje. Je dobrý, na sebe nezapomíná, ale je dobrý, velmi dobrý.
Quoiqu’il fasse, je lui pardonne; il me calme, il me fait voir les choses sous un jour favorable, il explique, il arrondit les angles, il me fait espérer. Il est bon, il ne s’oublie pas, mais il est bon, très bon.
Vzala jsem si v hotelu slušný povoz a vydala se na pochůzky. Nejprve do banky, kde jsem si vyzvedla směnku na pět tisíc rublů na Rothschilda. Potom ke kožešníkovi a jinam, pořád s Alexandrem.
Ayant pris une voiture convenable à l’hôtel je me mis en courses. Ce fut d’abord la banque où je pris une traite de cinq mille roubles sur Rothschild. Ensuite chez le marchand de fourrure, et ailleurs toujours avec Alexandre.
Počasí, jaké je, se jmenuje podzim, a mrzne.
Le temps qu’il fait se nomme automne et il gèle.
Zbytek času uběhl v obchodech a doma, kam nám přinesli kožešiny na výběr, a večer jsme šli do divadla. Nová hra z doby křížových výprav, plná kláštera a jeptišek, a nové kostýmy přilákaly davy. A navíc to bylo benefiční představení první herečky.
Le reste du temps se passa dans les magasins et à la maison où l’on nous apporta des fourrures à choisir, et le soir on alla au théâtre. Une pièce nouvelle du temps des croisades, pleine de couvent et de religieuses, et des costumes nouveaux attirèrent la foule. Et puis c’était au bénéfice de la première actrice.
Měli jsme proscéniovou lóži v přízemí. Tu lóži téměř vždycky měla naše rodina a viděla můj smích i mé dětské hrůzy, podle toho, byla-li hra veselá, nebo smutná.
Nous eûmes l’avant-scène des baignoires. Cette loge a presque toujours été occupée par notre famille et elle a vu et mes rires et mes terreurs d’enfant, selon que la pièce était gaie ou triste.
Dojem, jaký jsem dnes večer udělala na blažené charkovské publikum, mě poslal domů smutnou, či spíš podrážděnou, hlavně kvůli tomu, co říkali Alexandre, Etienne, Nadine a Lola. Ostatně jsem to sama dobře viděla. Takové laciné triumfy mě jen dráždí. Žena jako já potřebuje jisté prostředí, podstavec.
L’effet que je fis ce soir sur le bienheureux public de Harkoff, me fit rentrer triste ou plutôt irritée, surtout à cause de ce que disaient Alexandre, Etienne, Nadine et Lola. D’ailleurs je voyais bien moi-même. Ces triomphes vulgaires ne font que m’irriter. A une femme comme moi il faut un certain entourage, un piédestal.
Vzpomněla jsem si na všechno, mluvila jsem o svém zoufalém postavení a pak jsem naslouchala laskavým slovům svého strýce a jeho ženy. Nelichotí mi a nesnaží se mě utěšovat dráždivými otřepanými frázemi. Hledali jsme spolu: co dělat?
Je me souvins de tout, je parlai de ma position désespérée et puis j’écoutai les bonnes paroles de mon oncle et de sa femme. Ils ne me flattent pas et ne cherchent pas à me consoler par de vulgarités agaçantes. Nous avons cherché ensemble : que faire ?
Všechno jsem vyprávěla, samozřejmě kromě svých osobních příkoří, a hledali jsme.
J’ai tout raconté, bien entendu pas mes vexations personnelles, et nous avons cherché.
Nadine usnula na své posteli vedle mé, Alexandre se odebral k sobě; já se natáhla na pohovku a zapomněla jsem se v tichém pláči až do svítání.
Nadine s’endormit sur son lit voisin du mien, Alexandre se retira chez lui; je m’étendis sur un canapé et je m’oubliai en pleurant doucement jusqu’à l’aurore.
A nic nepomáhá! Naopak, tloustnu!
Et rien n’y fait ! Au contraire j’engraisse !
Nakonec jsem koupila soboly za dva tisíce rublů. Té útraty skoro lituji, zmenšuje částku, kterou si odvážím a která přesto dosáhne nějakých šedesáti tisíc franků, z nichž ovšem čtyřicet tisíc pochází z prodeje lesa. Basta... Účty si vedu jinde, nezaplňujme jimi tyto stránky; stačí být přesná, rozumná a chytrá. Alexandre je člověk k nezaplacení v obchodních věcech, a ostatně ve všem. Dokázal si všude zjednat úctu bez hrubosti a pozvedl jméno Babaninových. Etienne bude maršálem šlechty v Koiwtopu. Tihle dva se v celé rodině mají nejlépe.
Enfin j’ai acheté des martres zibelines pour deux mille roubles. Je regrette presque cette dépense, elle diminue la somme que j’emporte qui montera tout de même à une soixantaine de mille francs mais dont quarante mille proviennent de la vente de la forêt. Baste... Je fais mes comptes ailleurs, n’en emplissons pas ceci; il suffit qu’on soit exact, raisonnable et intelligent. Alexandre est un homme précieux pour les affaires et pour tout d’ailleurs. Il a su se faire respecter partout sans brutalités et il a relevé le nom des Babanine. Etienne va être maréchal de la noblesse de Koiwtop. Ces deux-là sont les plus florissants de la famille.
Ve tři hodiny jsme opustili Charkov; Etienne a Marie se vracejí domů, Domenica a Lola zůstávají ve městě.
A trois heures nous quittâmes Harkoff, Etienne et Marie qui retournent chez eux, Domenica et Lola qui restent en ville.
Ruské vagony jsou salony, kde se lidé potkávají a kde se díky častému cestování víceméně znají; platí to zejména o obyvatelích Charkova a Poltavy, kteří dříve žili odloučeně, ale od té doby, co železnice umožňuje snadno se přemisťovat, se sbratřují a ustavičně se navštěvují. A celou tu společnost ještě rozmnožují dobří páni z venkovských statků, kteří se do vagonu jezdí civilizovat.
Les wagons russes sont des salons où on se rencontre et où l’on se connaît plus ou moins à force de voyager, c’est surtout ainsi pour les habitants de Harkoff et de Poltava qui séparés avant, depuis la facilité de se mouvoir que donne le chemin de fer fraternisent et se font des visites continuelles. Et tout ce monde est augmenté des bons seigneurs habitant la campagne qui vont se civiliser en wagon.
Cestovali jsme ve společnosti jakéhosi barona Essenna od železnic. Rusko má takových železničních baronů hodně. Je to známý člověk, a samozřejmě se mluvilo o válce. Ti ubozí Srbové – zabývá se jimi každý tolik, že o nich nikdy nic nepíšu. Říká se, že Itálie se přidá k naší zemi, proti níž zbrojí Anglie a Prusko; kdyby se tato poslední mocnost obrátila proti nám, přišla by Francie posílit naše vojska, a tak bychom viděli spojené tři nejsympatičtější a nejkrásnější země světa: Rusko, Itálii a Francii.
Nous fîmes le voyage en compagnie d’un baron Essenn des chemins de fer. La Russie en a beaucoup de ces barons des rails. Il est connu et on parla naturellement de la guerre. Ces pauvres Serbes, on s’en occupe tant que je n’en écris jamais rien. On dit que l’Italie se joindra à notre pays contre lequel s’arment l’Angleterre et la Prusse, dans le cas où cette dernière puissance se tournerait contre nous, la France viendrait augmenter nos troupes, et de la sorte on verrait unis les trois plus sympathiques et plus beaux pays du monde: la Russie, l’Italie et la France.
Moje první myšlenka patřila vzneteným slovům Antonelliho, když přišla řeč na vlast a válku. Už ho vidím, jak mi vydechuje naposledy v náručí, když předtím bojoval jako lev. Pro lásku nebes, ať se stane knězem, nebo ať padne ve válce!
Ma première pensée fut pour les paroles exaltées d’Antonelli lorsqu’il fut question de patrie et de guerre. Je le vois déjà rendant le dernier soupir dans mes bras, après avoir combattu comme un lion. Pour l’Amour du Ciel qu’il se fasse prêtre ou meure à la guerre !
Po návratu do Tchernakowsky, našeho drahého starého hnízda, jsem našla dopis od Patera jako odpověď na pálenku, kterou jsem mu ze zdvořilosti poslala.
En revenant à Tchernakowska, notre cher vieux nid, je trouvai une lettre du Pater en réponse à de l’eau-de-vie que je lui ai envoyée par amabilité.
A celý večer mi Alexandre a jeho žena jen radili, abych vzala otce s sebou do Říma.
Et pendant toute la soirée Alexandre et sa femme n’ont fait que me conseiller d’emmener mon père à Rome.
„Můžeš to udělat,“ řekla Nadine, „tak to udělej; bylo by to skutečné štěstí, dlouho jsem o tom přemýšlela.“
- Tu le peux, dit Nadine, fais-le; ce serait un vrai bonheur, j’y ai longtemps réfléchi.
Odpovídala jsem jednoslabičně, protože jsem si z pověrčivosti dala jakýsi slib, že o tom s nikým nebudu mluvit. Alexandre vyprávěl, jak se oženil se svou ženou, ona vyprávěla totéž; byl to večer vzájemných důvěrností, při němž jsem víc než kdy jindy cítila, jak velice má člověk lpět na svých blízkých, na své rodině, je-li jako ta naše: semknutá, láskyplná, upřímná. Nevím, zda mám plakat, nebo si blahopřát k té nedůvěře, která neustále bdí na dně mé bytosti. Všude hledám lsti, vypočítavá slova, přetvářku.
Je répondais par monosyllabes, car je me suis fait, par superstition, une espèce de promesse de ne parler de cela à personne. Alexandre racontait comment il s’était marié avec sa femme, celle-ci racontait la même chose; ce fut une soirée d’épanchements, dans laquelle j’ai senti plus que jamais, combien on doit tenir aux siens, à sa famille quand elle est comme la nôtre, unie, aimante, sincère. Je ne sais si je dois pleurer ou me féliciter de cette défiance qui veille sans cesse au fond de mon être. Je cherche partout des ruses, des paroles intéressées, des dissimulations.
Doma jsem jednu po druhé sňala ze stěn všechny ikony pokryté zlatem a stříbrem. Umístím je ve své modlitebně, tam.
Chez moi, je décrochai une à une toutes les images couvertes d’or et d’argent. Je les placerai dans mon oratoire, là-bas.
Vzít s sebou otce... Ale jak, Bože veliký!
Emmener mon père.... Eh comment, Grand Dieu !