Deník Marie Bashkirtseff
CZENUKFR

Středa, 27. září 1876 (15. září) — důvěrný rozhovor s otcem

Kdybyste věděli, kde jsem strávila noc! Na pohovce v otcově pokoji.

Si vous saviez ou j'ai passé la nuit ! Sur le canapé chez mon père.

Máma mi poslala Cassagnacův portrét — podobný a krásný jako příroda sama. Ten portrét mě naplnil značným rozrušením i radostí.

Maman m'a envoyé le portrait de Cassagnac, aussi ressemblant et aussi beau que nature. Ce portrait m'a causé un trouble et une joie considérable.

Šla jsem pro inkoust — otec mě zavolal — posadila jsem se na jeho postel a pak si lehla vedle něj jako dítě. To je nejlepší způsob, jak si důvěrně pohovořit. Toho jsme si neodepřeli. Mluvím se smíchem, a to mi dovoluje říct vše — i věci nejnepříjemnější a nejdrzejší. Byl raněn mou poslední větou předevčírem — a včera večer jsem mu opakovala totéž, a přidala, že s ním máma nemohla žít, protože sotva se oženil, měl za milenku vesnickou dívku, kterou měl ještě před sňatkem. Pustil se do přísahání,

J'allai chercher de l'encre, mon père m'appela, je m'assis sur son lit, puis me couchai à côté de lui, comme un enfant. C'est la meilleure façon de causer intimement. Nous ne nous en sommes pas privés. Je parle en riant ce qui me permet de tout dire, [même] les choses les plus désagréables et les plus impertinentes. Il a été blessé de ma dernière phrase d'avant-hier et hier soir je lui répétai la même chose en ajoutant que ma mère ne pouvait pas vivre avec lui parce qu'à peine marié il avait pour maîtresse une fille de la campagne, qu'il avait eue avant son mariage encore. Il se prit à jurer que la fille fut renvoyée aussitôt qu'il eut rencontré ma mère.

Stěžuje si — říká, že vedl bláznivý život, že se bavil — ale že mu něco chybí, že není šťasten.

Il se plaint, il dit qu'il a mené une vie folle, qu'il s'est amusé, mais qu'il lui manque quelque chose, qu'il n'est pas heureux.

— Do koho jsi tedy zamilovaný? — zeptala jsem se se smíchem nad jeho povzdechem.

- De qui es-tu *donc* amoureux ? demandai-je en riant de son soupir.

— Chceš to vědět?

— Veux-tu le savoir ?

A tady se zarděl tak silně, že si dal paže kolem hlavy, aby si zastínil tvář.

Et ici, il rougit si fort qu'il mit ses bras autour de sa tête pour ombrager la figure.

— Chci. Řekni.

— Je veux ? Dis.

— Do maminky!

— De maman !

A jak se mu hlas třásl, dojala jsem se natolik, že jsem propukla v smích, abych to dojetí skryla.

Et comme sa voix tremblait je m'émus au point d'éclater de rire pour cacher cette émotion.

— Věděl jsem, že mi neporozumíš! — zvolal.

— Je savais bien que tu ne me comprendrais pas ! s'écria- t-il.

— Promiň — ale tahle manželsky romantická vášeň se ti tak málo podobá…

— Pardon, mais cette passion matrimonialement romanesque te ressemble si peu

— Protože mě neznáš! Ale přísahám ti, přísahám, že je to pravda — před tímto obrazem mé babičky, před tímto křížem, požehnáním mého otce! Jelikož jsem toho člověka ještě dokonale neznal, uvěřila jsem.

— Parce que tu ne me connais pas ! Mais je te le jure, je te jure que c'est vrai, devant cette image de ma grand-mère, devant cette croix, la bénédiction de mon père ! Ne connaissant pas encore l'homme à fond, je crus.

A pokřižoval se před obrazem a křížem zavěšenými nad postelí.

Et il se signa devant l'image et la croix suspendues au-dessus du lit.

— Snad je to proto, — pokračoval, — že si ji vždy představuji mladou, jako tehdy — protože žiji z představ minulosti.

- Peut-être est-ce, reprit-il, parce que je me l'imagine toujours jeune, comme alors, parce que je vis de l'imagination du passé.

Když nás rozloučili, byl jsem jako šílený — šel jsem pěšky jako poutník pomodlit se k Achetyrské Bohorodičce1 — ale říká se, že tato Panna přináší neštěstí — a je to pravda, neboť vše se zamotalo—

Lorsqu'on nous a séparés, j'ai été comme fou, je suis allé à pied en pèlerin, prier la Vierge d'Achtirka ^1^ mais on dit que cette <u>Vierge porte ma</u>lheur et c'est vrai, car cela s'est embrouillé

Poznámky

Pozn. překl.: Achetyrská Bohorodička — proslavená zázračná ikona Panny Marie ve městě Achetyrka na Ukrajině, místo pravoslavného poutnictví. ↩