❦
Středa, 27. září 1876 (15. září)
Mercredi, 27 septembre 1876 (15 septembre)
Kdybyste věděli, kde jsem strávila noc! Na pohovce v otcově pokoji.
Si vous saviez ou j’ai passé la nuit ! Sur le canapé chez mon père.
Máma mi poslala Cassagnacův portrét — věrný a krásný jako živý. Ten portrét mě značně rozrušil i potěšil.
Maman m’a envoyé le portrait de Cassagnac, aussi ressemblant et aussi beau que nature. Ce portrait m’a causé un trouble et une joie considérable.
Šla jsem pro inkoust — otec mě zavolal — posadila jsem se na jeho postel a pak si lehla vedle něj jako dítě. To je nejlepší způsob, jak si důvěrně pohovořit. Toho jsme si neodepřeli. Mluvím se smíchem, a tak mohu říct vše — i věci nejnepříjemnější a nejdrzejší. Moje poslední věta z předevčírka se ho dotkla — a včera večer jsem mu zopakovala totéž a dodala, že s ním máma nemohla žít, protože hned po svatbě měl za milenku vesnickou dívku, kterou měl ještě před sňatkem. Začal přísahat, že ji propustil, jakmile se setkal s mámou.
J’allai chercher de l’encre, mon père m’appela, je m’assis sur son lit, puis me couchai à côté de lui, comme un enfant. C’est la meilleure façon de causer intimement. Nous ne nous en sommes pas privés. Je parle en riant ce qui me permet de tout dire, [même] les choses les plus désagréables et les plus impertinentes. Il a été blessé de ma dernière phrase d’avant-hier et hier soir je lui répétai la même chose en ajoutant que ma mère ne pouvait pas vivre avec lui parce qu’à peine marié il avait pour maîtresse une fille de la campagne, qu’il avait eue avant son mariage encore. Il se prit à jurer que la fille fut renvoyée aussitôt qu’il eut rencontré ma mère.
Stěžuje si — říká, že vedl bláznivý život, že se bavil — ale že mu něco chybí, že není šťasten.
Il se plaint, il dit qu’il a mené une vie folle, qu’il s’est amusé, mais qu’il lui manque quelque chose, qu’il n’est pas heureux.
„Do koho jsi tedy zamilovaný?“ zeptala jsem se a smála se jeho povzdechu.
- De qui es-tu donc amoureux ? demandai-je en riant de son soupir.
„Chceš to vědět?“
— Veux-tu le savoir ?
A tady se zarděl tak silně, že si objal hlavu pažemi, aby si zastínil tvář.
Et ici, il rougit si fort qu’il mit ses bras autour de sa tête pour ombrager la figure.
„Chci. Řekni.“
— Je veux ? Dis.
„Do mámy!“
— De maman !
A protože se mu třásl hlas, dojala jsem se natolik, že jsem propukla v smích, abych to dojetí skryla.
Et comme sa voix tremblait je m’émus au point d’éclater de rire pour cacher cette émotion.
„Věděl jsem, že mi neporozumíš!“ zvolal.
— Je savais bien que tu ne me comprendrais pas ! s’écria- t-il.
„Promiň — ale tahle manželsky romantická vášeň se ti tak málo podobá…“
— Pardon, mais cette passion matrimonialement romanesque te ressemble si peu
„Protože mě neznáš! Ale přísahám ti, přísahám, že je to pravda — před tímto obrazem mé babičky, před tímto křížem, požehnáním mého otce!“ Tehdy jsem toho člověka ještě důkladně neznala, a tak jsem uvěřila.
— Parce que tu ne me connais pas ! Mais je te le jure, je te jure que c’est vrai, devant cette image de ma grand-mère, devant cette croix, la bénédiction de mon père ! Ne connaissant pas encore l’homme à fond, je crus.
A pokřižoval se před obrazem a křížem, které visely nad postelí.
Et il se signa devant l’image et la croix suspendues au-dessus du lit.
„Snad je to proto,“ pokračoval, „že si ji vždy představuji mladou, jako tehdy — protože žiji z představ minulosti.“
- Peut-être est-ce, reprit-il, parce que je me l’imagine toujours jeune, comme alors, parce que je vis de l’imagination du passé.
Když nás rozloučili, byl jsem jako šílený — šel jsem pěšky jako poutník pomodlit se k Achtyrské Bohorodičce1 — ale říká se, že tato Panna přináší neštěstí — a je to pravda, neboť se to potom zamotalo ještě víc. A pak — mám to říct? budeš se smát… když jste bydleli v Charkově, jezdíval jsem tam sám a tajně, vzal jsem si drožku a číhal před vaším bytem, zůstával jsem tam celý den a díval se do oken, abych ji zahlédl, a pak jsem se vracel, aniž mě kdo spatřil.
Lorsqu’on nous a séparés, j’ai été comme fou, je suis allé à pied en pèlerin, prier la Vierge d’Achtirka mais on dit que cette Vierge porte malheur et c’est vrai, car cela s’est embrouillé davantage après. Et puis, dois-je le dire, tu riras... quand vous demeuriez à Harkoff, j’y allais seul en cachette, je prenais un fiacre et je guettais votre appartement, je restais là une journée à regarder les fenêtres pour la voir passer, et puis je m’en retournais sans être vu.
Kdyby to byla pravda, bylo by to velmi dojemné, ale protože jsem u toho všeho nebyla a nestalo se to v době, kdy jsem všemu rozuměla, nemohu to posoudit.
Si c’était vrai, ce serait très touchant, mais comme je n’ai pas assisté à tout cela et cela ne s’est passé du temps où je comprenais tout, je ne puis juger.
„A řekni mi… když už mluvíme o mamince… nemá… hm… nemá ke mně odpor?“
- Et dis-moi... puisque nous en sommes à parler de maman... est-ce que... hum., est-ce qu’elle a de l’aversion pour moi ?
„Odpor? A proč, prosím tě? Ne, vůbec ne.“
- De l’aversion et pourquoi donc ? Non, pas du tout.
„Hm… totiž člověk mívá někdy takové nepřekonatelné antipatie…“
- Hum... c’est que quelquefois on a comme ça des antipathies insurmontables...
„Ale ne, ale ne.“
- Mais non, mais non.
Zkrátka jsme o tom mluvili dlouho; mluvila jsem o ní jako o světici, kterou je — a kterou byla vždycky, odkdy si pamatuji, že jsem něco chápala. Co bylo před lety, když jsem byla dítě… to nevím a nemohu soudit.
Enfin nous en avons parlé longuement, j’en ai parlé comme d’une sainte qu’elle est, toujours depuis l’époque où je me souviens d’avoir compris. Ce qui était il y a des années quand j’étais enfant... je n’en sais rien et je ne peux pas juger.
Bylo pozdě; kdybych šla spát k sobě, ještě bych povečeřela, psala a četla, a tak jsem se rozhodla nahoru nechodit. Otec mi sám došel do prádelny pro prádlo, aby nebudil služebnictvo, ustlal mi, dal mi svůj župan a šál, abych se přikryla, a když odhrnul závěs, který odděluje lenošku od postele, povídali jsme si ještě dlouho, a se smíchem jsem ho prosila, ať mě provdá za knížete Kotchoubeye, který je vdovec, má dva syny, čtyřicet pět let a sto tisíc jiter půdy, čili sedm set tisíc rublů důchodu.
Il était tard, si j’allais dormir chez moi j’aurais soupé, écrit, lu, aussi je résolus de ne pas monter. Mon père alla me chercher du linge dans la lingerie pour ne pas réveiller les domestiques, il me fit le lit, me donna sa robe de chambre, un châle pour me couvrir et écartant le rideau qui sépare la chaise-longue du lit, nous avons causé longtemps encore et tout en riant je l’ai prié de [me] marier au prince Kotchoubey, qui est veuf, qui a deux fils, quarante-cinq ans et cent mille arpents de terre, soit sept cent mille roubles de rente.
Je to jeho přítel, opíjejí se spolu.
Il est son ami, ils se grisent ensemble.
„Ach ano, to by bylo dobré.“
- Ah ! oui, ce serait bien.
„To bych řekla, tatínku!“
- Je crois bien, papa !
napříč stránkou
Když si pomyslím, že jsem s tím člověkem jednala jako s otcem, stydím se.
en travers Quand je pense que j’ai traité cet homme en père, j’ai honte.
Dnes ráno v osm jsme se chystali odjet do Poltavy, když přijela paní Hélène Gorpintchenková, Pašova matka.
Ce matin à huit heures nous allions partir pour Poltava quand arriva Mme Hélène Gorpintchenko, la mère de Pacha.
Roztomilá hrbatá dáma, myslím, že trochu strojená. Byla kdysi milenkou slavného černošského herce Alridge2.
Une aimable bossue, un peu affectée je crois. A été dans le temps maîtresse du célèbre acteur nègre Alridge.
Vypili jsme spolu čaj a potom jsme odjeli. Otce tam volají, aby předsedal nevím už jaké… mašinerii.
Nous primes le thé ensemble et nous partîmes après. Mon père est appelé là pour présider je ne sais plus quelle... machine.
Je zima, občas prší; vyjela jsem si v bílém a pleť mi vlhkem ještě zkrásněla, a Michelovi koně letí jako Pegasové — ne jeho ryzá trojka, ale dva jiní, vraní: ten v oji je znamenitý klusák, ten postranní je ubohý tatarský kůň, vypadá vyzáble, ale neběží — letí.
Il fait froid, il pleut de temps en temps; je me suis promenée en blanc, et mon teint encore embelli par l’humidité, et les chevaux de Michel vont comme des Pégases, deux, autres que sa troïka qui est alezan, ceux-là sont noirs, le timonier est un remarquable trotteur, celui de côté est un misérable tartare qui a l’air décharné mais qui vole au lieu de courir.
Michel nám přivedl proslulého pana Gedanoffa; obědvali jsme v pěti: otec, ten pán, Paul, Michel a já.
Michel nous amena le fameux M. Gedanoff, nous avons déjeuné en cinq, mon père, ce monsieur, Paul, Michel et moi.
Pak jsme se vypravili k fotografovi; pózovala jsem jako selka — vstoje, vsedě a vleže, jako když spím.
Puis on s’est rendu chez le photographe, j’ai posé en paysanne, debout, assise et couchée endormie.
Poltava se zdá živější; viděla mě Yonina, která vycházela z domu Miloradovitchových. Gritz se podle Michela dnes vrátil.
Poltava semble plus animée, j’ai été vue par Yonina qui sortait de la maison Miloradovitch. Gritz est retourné d’aujourd’hui au dire de Michel.
„Viděl jste mou dceru?“ zeptal se otec pana Gedanoffa, když vešel.
- Avez-vous vu ma fille ? demanda mon père en entrant, à M. Gedanoff.
„Ano, pane, měl jsem to…“
- Oui Monsieur j’ai eu ce...
„Lepší se nedělají, viďte? Lepší nejsou a nebyly.“
- On n’en fait pas de meilleures, n’est-ce pas ? Il n’y en a pas de meilleures, et il n’y en a pas eu.
„Promiňte, pane, bývaly — za časů, kdy ještě byl Olymp.“
- Pardon Monsieur, il y en eu, du temps où existait l’Olympe.
„Ach, pane Gedanoffe, vy jste, jak vidím, mistr lichotek.“
- Oh ! M. Gedanoff, vous êtes un faiseur de compliments, je le vois.
„Nikoli, slečno, naopak snižuji cenu, kterou vám přikládá váš pan otec, neboť říkám, že ‚bývaly‘.“
- Point du tout Mademoiselle, j’atténue au contraire la valeur que vous donne Monsieur votre père, puisque je dis “qu’il y en a eu”.
Ten pán je dost ošklivý, dost tmavovlasý, dost slušný, dost světský, dost dobrodruh, dost hráč a dost poctivý člověk. V Poltavě ho mají za nejvzdělanějšího a nejvybranějšího pána, což je pravda… na Poltavu.
Le monsieur est assez laid, assez brun, assez convenable, assez du monde, assez aventurier, assez joueur et assez honnête homme. A Poltava il est considéré comme le monsieur qui est le plus instruit, et le plus comme il faut, ce qui est vrai... pour Poltava.
škrtnuto[Zrušeno 1,5 řádku]
[Une ligne et demie cancellée]
Tenhle pobyt v poltavském Evropském hotelu mi aspoň trochu pozvedl náladu. Cítila jsem, že jsou na mě pyšní, že se na mě dívají a že se o mě zajímají. V provinčním městě mají lidé méně čím se zabývat. Otec mi ukradl deník, strhla se honička, křik na chodbě, a nasmáli jsme se tomu.
Ce séjour à l’Hôtel Européen de Poltava m’a relevé un tant soit peu les esprits. Je sentais qu’on était fier de moi, qu’on me regardait et qu’on s’occupait de moi. Dans une ville de province on s’occupe de moins. Mon père vola mon journal, ce fut une course, des cris dans le corridor et on en a ri.
Tentokrát jsem při tom ďábelském sjezdu z kopce zůstala ve voze; první chlad mě donutil obléct si kožich, který jsem nosila letos v zimě. Celou dobu byl uložený, a tak si uchoval vůni, kterou měl v Římě, a ta vůně, ten kožich…
Cette fois je suis restée en voiture pendant la diabolique descente, le premier froid m’a forcé à mettre ma fourrure de cet hiver. Enfermée qu’elle était, elle a gardé l’odeur qu’elle avait à Rome, et cette odeur, cette fourrure...
Všimli jste si, že k tomu, abychom se přenesli na kterékoli místo, stačí jen vůně, nápěv, barva
Avez-vous remarqué que pour être transporté à un endroit quelconque il ne faut qu’un parfum, un air, une couleur
Strávit zimu v Paříži?!! Ach! Ne.
Passer l’hiver à Paris ?!! Oh ! Non.
Večer jsme se veselili nad dopisy a telegramy, kterými bombarduji Pašu. Před týdnem jsem mu napsala něco, co ho muselo hodně ranit, a před třemi dny mu píšu, že to byl jen žert, a abych ho utěšila, posílám mu tři příšerné kravaty.
Le soir on s’est égayé à propos des lettres et des télégrammes dont je bombarde Pacha. Je lui ai écrit il y a une semaine quelque chose qui a dû le blesser beaucoup et il y a trois jours je lui dis que ce n’était qu’une farce et pour le consoler je lui envoie trois abominables cravates.
Řekl matce, že málem omdlel, když jsem ho prosila, aby zůstal, a on nemohl.
Il a dit à sa mère qu’il a failli s’évanouir lorsque je le priais de rester et qu’il ne pouvait pas.
Citlivý mladík!
Sensible jeune homme!
Ale to mi vnuká nápad na zítřek… uvidíte.
Mais cela me donne une idée demain... vous verrez.
Poznámky
Pozn. překl.: Achtyrská Bohorodička — proslavená zázračná ikona Panny Marie ve městě Achtyrka na Ukrajině, místo pravoslavného poutnictví. ↩
Pozn. překl.: Ira Aldridge (1807–1867), afroamerický tragéd, v Evropě oslavovaný jako Othello. Od roku 1858 opakovaně objížděl Ruské impérium a zemřel roku 1867 na turné v Lodži (Wikipedie, „Ira Aldridge“). Marie píše jeho jméno „Alridge“. ↩