❦
Pátek, 8. září 1876 (27. srpna)
Bídný strachu, já tě přemohu! Což mě včera nenapadlo bát se pušky? Pravda, nabíjel ji Paul a nevěděla jsem, kolik do ní nasypal prachu, a tu pušku jsem neznala, mohla vybuchnout, a byla by to hloupá smrt, anebo bych byla znetvořená.Vendredi 8 septembre 1876 (27 août)
Nevadí! Jen první krok je těžký; včera jsem střílela na padesát kroků a dnes jsem střílela ve společnosti našich pánů bez nejmenší bázně a myslím, Bůh mi odpusť, že jsem pokaždé trefila cíl.
Tant pis ! Ce n’est que le premier pas qui coûte, hier j’ai tiré à cinquante pas et c’est sans aucune espèce de crainte que j’ai tiré aujourd’hui en compagnie de nos messieurs, et je crois Dieu me pardonne que j’ai atteint le but chaque fois.
Jestli se mi Paulův portrét podaří, bude to zázrak, protože vůbec neposedí, a dnes jsem pracovala patnáct minut sama – ne tak docela sama, protože naproti mně seděl Michel, který se opovažuje být do mě zamilovaný.
Si je réussis le portrait de Paul ce sera miracle car il ne pose pas et aujourd’hui j’ai travaillé pendant quinze minutes seule, seule pas tout à fait car j’avais en face de moi Michel qui ose être amoureux de moi.
napříč stránkou
Jaké jsem pořád dítě a jaká chlubilka.
en travers Comme je suis enfant et gasconne tout le temps.
To všechno nás zdrželo až do devíti; loudala jsem se, loudala a loudala, protože jsem viděla netrpělivost svého nemožného otce. Dobře jsem věděla, že čeká jen na to, až odejdeme ze salonu, aby mohl utéct do lesa... jako vlk.
Tout cela nous a menés jusqu’à neuf heures, je traînais, traînais, traînais, voyant l’impatience de mon fichu-père. Je savais bien qu’il n’attendait que notre départ du salon pour s’enfuir dans la forêt... comme un loup.
Znovu jsem držela dvůr na schodišti... mám ráda schodiště, protože se po nich stoupá... Paša měl zítra odjet, ale dnes večer jsem toho natropila tolik, že možná zůstane, anebo odjede; to druhé by bylo rozumnější, protože pro dvaadvacetiletého venkovana, snílka a zasmušilce je nebezpečné mít mě rád jako sestru. S ním a s Michelem jsem ve své nejlepší formě, a proto mě mají velmi rádi. Ale když jsem s hloupými muži, zhloupnu, nevím, co říct, aby tomu rozuměli, a každou chvíli se bojím, aby mě nepodezírali, že jsem do nich zamilovaná. Jako ten ubohý Gritz: myslí si, že ho chtějí všechny slečny, a v každém sebemenším úsměvu vidí nástrahy a spiknutí proti svému celibátu. Víte vůbec, jaká je etymologie toho slova?
Je tins de nouveau ma cour sur l’escalier... j’aime les escaliers parce qu’on monte... Pacha devait partir demain mais je fis tant ce soir qu’il restera peut-être, ou bien il partira, ce dernier serait plus raisonnable car il est dangereux de m’aimer comme une sœur pour un campagnard, un rêveur, un ténébreux de vingt-deux ans. Avec lui et Michel, je suis on ne peut mieux, ce qui fait qu’ils m’aiment beaucoup. Mais quand je me trouve avec des hommes bêtes je deviens stupide, je ne sais que dire qui leur soit compréhensible et je crains à chaque instant qu’ils ne me soupçonnent d’en être amoureuse. Comme ce pauvre Gritz, il pense que toutes les demoiselles le veulent et dans le moindre sourire il voit des guet-apens et des complots contre son célibat. Savez-vous seulement l’étymologie de ce mot ?
Cœlebs znamená latinsky: opuštěný; pochází také z řeckého slova koilos, které znamená: dutý, prázdný.
Cœlebs en latin veut dire : délaissé, il provient aussi du mot grec koïlos qui veut dire: creux, vide.
Ó celibátníci! Dutí, prázdní, opuštění!
O célibataires ! Creux, vides, délaissés !
Sotva jsem uslyšela, že otec zmizel, vrhla jsem se ke kněžně, válela jsem se jí v posteli, česala Pašu, hladila Michela po hlavě a říkala tolik hloupostí, že se tomu teď sama divím.
A peine eus-je entendu décamper mon père, que je me précipitai chez la Princesse, me roulant dans son lit, coiffant Pacha, flattant Michel sur la tête et disant tant de bêtises que j’en suis à cette heure émerveillée.
Šli jsme do zahrady pouštět rakety. Sebrala jsem Pašovi hodinky a utíkala jsem až na první podestu schodiště, protože mě pronásledoval, bez hodinek odjet nemůže; cítila jsem, že mě má, a ve chvíli, kdy mi je chtěl vytrhnout, strčila jsem je do živůtku a s nevýslovnou drzostí jsem na něj křikla:
On alla au jardin tirer des fusées. J’enlevai la montre de Pacha et je courus jusqu’au premier palier de l’escalier car il me poursuivait, il ne pourra partir sans sa montre, je me sentais prise et, au moment ou il allait me l’arracher, je la glissai dans mon corsage en lui criant avec une effronterie sans nom :
„Vezměte si je!“
- Prenez-la !
Jistě si domyslíte, že si je nevzal. Je to absurdní!
Vous pensez bien qu’il ne l’a pas prise. C’est absurde !
Ale, Bože, dej, ať toho hodného chlapce nezačnu nenávidět, je tak poctivý!
Mais Dieu, faites que je ne me mette pas à détester ce brave garçon, il est si honnête !
Kvůli Cassagnacovi mám hlavu strašně rozpálenou.
J’ai la tête terriblement montée à propos de Cassagnac.
Pane de Cassagnacu, ani netušíte, jakou cenu mi dodáváte v očích mého pana otce.
M. de Cassagnac vous ne vous doutez pas de la valeur que vous me donnez auprès de Monsieur mon père.
Předčítal se nahlas Puškin a mluvilo se o lásce.
On a lu tout haut Pouchkine et on a parlé d’amour.
Ach, ráda bych milovala, abych věděla, co to je. Anebo jsem už možná milovala? V tom případě je láska velká ubohost, kterou člověk zvedne jen proto, aby ji zase zahodil.
Ah ! je voudrais bien aimer, pour savoir ce que c’est. Ou bien, peut-être ai-je déjà aimé ? En ce cas l’amour est une grande misère qu’on ramasse pour le jeter.
„Ty nebudeš nikdy milovat,“ řekl mi otec.
- Tu n’aimeras jamais, me dit mon père.
„Kdyby to byla pravda, děkovala bych za to nebi,“ odpověděla jsem.
- Si c’était vrai, j’en remercierais le ciel, répondis-je.
Chci i nechci. A přece ve snech miluji. Ano, ale vymyšleného hrdinu.
Je veux et je ne veux pas. Pourtant dans mes rêves, j’aime. Oui, mais un héros imaginaire.
A Antonelli? Já, že bych ho milovala? Ne, copak takhle se miluje? Ne. Kdyby nebyl kardinálovým synovcem, kdyby kolem sebe neměl kněze, mnichy, ruiny... papeže, nemilovala bych ho.
Et Antonelli ? Moi, l’aimer ? Non, est-ce ainsi que l’on aime ? Non. S’il n’était pas neveu du cardinal, s’il n’avait pas autour de lui des prêtres, des moines, des ruines... le Pape, je ne l’aimerais pas.
Ostatně, proč bych se měla vysvětlovat, víte všechno, lépe než já, víte tedy, že hudba v Opeře a Antonelli v proscéniové lóži dělali okouzlující dojem, a musíte znát i moc hudby. Byla to zábava, ale nebyla to láska.
D’ailleurs qu’ai-je besoin de m’expliquer, vous savez tout, mieux que moi, vous savez donc que la musique de l’Opéra et Antonelli dans la barcaccia faisaient un charmant effet et vous devez connaître aussi la puissance de la musique. C’était un amusement, mais ce n’était pas l’amour.
Kdy už budu milovat? Zase se budu bavit tím, že budu rozhazovat na všechny strany přebytek svého srdce, zase se nadchnu, zase budu plakat... a kvůli maličkostem!
Quand donc aimerai-je? Je vais encore m’amuser à répandre de tous côtés le superflu de mon cœur, encore m’enthousiasmer, encore pleurer... et pour des riens !
Nemáme tu žádné zprávy, ani nevím, co dělají papež a kardinál.
On n’a aucune nouvelle ici, je ne sais seulement pas ce que font le Pape et le cardinal.
Ruské noviny nečtu.
Je ne lis pas les journaux russes.
Ach, kdyby se Antonelli stal papežem...
Ah ! si Antonelli devenait pape...
U sta hromů, u sta hromů, u sta hromů!1
Bigre, bigre, bigre !
To teprve budu zuřit já!
C’est moi qui ragerai !
Poznámky
Pozn. překl.: V originále francouzsky: „Bigre, bigre, bigre !“ ↩