❦
Úterý, 29. srpna 1876 (17. srpna)
Mardi, 29 août 1876 (17 août)
Včera jsem slyšela, jak Paul říká Alexandrovi a očima přitom ukazuje na mě:
J’entendis hier Paul dire à Alexandre en me désignant de l’œil :
„Kdybys věděl! Obrátila celé Gavronzi vzhůru nohama! Předělala si tátu po svém! Všechno se před ní sklání!“
— Si tu savais ! Elle a bouleversé tout Gavronzi ! Elle a refait papa à sa manière ! Tout s’incline !
Opravdu jsem tohle všechno dokázala? Tím lépe.
En vérité, ai-je fait tout cela ? Tant mieux.
Od rána jsem ospalá a znuděná. Stále ještě nepřipouštím, že by nuda mohla pramenit z nedostatku rozptýlení či zábavy, a když se nudím, hledám příčinu, přesvědčená, že tahle větší či menší tíseň pochází z něčeho a naprosto není pouhým následkem nedostatku zábavy nebo samoty.
Je suis endormie et ennuyée depuis ce matin. Je n’admets pas encore l’ennui par manque de distraction ou d’amusements, et, lorsque je m’ennuie, je cherche une cause, persuadée que ce plus ou moins grand malaise provient de quelque chose et n’est point au contraire un simple effet du manque d’amusements ou de la solitude.
Ale tady v Gavronzi po ničem netoužím, po ničem se mi nestýská, všechno jde podle mých přání, a přesto se nudím. Mám tedy prostě věřit, že se na venkově nudím? Nevím.1 Ale k čertu s tím!
Mais ici, à Gavronzi, je ne désire rien, je ne regrette rien, tout va selon mes désirs, et pourtant je suis ennuyée. Faut-il donc croire simplement que je m’ennuie à la campagne ? Nescio. Mais au diable !
Když se zasedlo ke kartám, zůstala jsem s Gritzem a Michelem ve svém ateliéru. Ale Gritz se od včerejška rozhodně změnil. V jeho chování jsou jakési rozpaky, které si nedovedu vysvětlit.
Quand on se mit aux cartes je restai avec Gritz et Michel dans mon atelier. Mais décidément Gritz est changé depuis hier. Il y a un certain embarras dans ses manières que je n’explique pas.
Zítřejší výlet je odložen na čtvrtek, a hle, on chce odjet kvůli nějaké vážné záležitosti a vrátit se zítra večer. Michelovi jsem prostě poručila, aby zůstal. Gritz odjel.
La partie de demain est remise à jeudi et le voilà qui veut partir pour une grave affaire et revenir demain soir. Quant à Michel, je lui ordonnai simplement de rester. Gritz partit.
Byla jsem zamyšlená a upozornili mě na to. Ostatně už nějakou dobu se vznáším mezi dvěma světy: mluví na mě a já neslyším. Michel hrál karty v červeném salonu, třikrát čtyřikrát jsem tam vešla, prohodila pár slov s hráči i s Michelem, a sotva jsem vyšla z pokoje, zapomněla jsem na to a říkala si: jaký nehodný chlapec, řekla jsem mu, ať zůstane, a on odjel, protože ho nevidím. A to je jen ukázka mé roztržitosti.
J’étais préoccupée et on m’en fit la remarque. D’ailleurs depuis quelque temps déjà je plane entre deux mondes : on me parle et je n’entends pas. Michel jouait aux cartes dans le salon rouge, j’y entrai trois ou quatre fois, j’échangeai quelques mots avec les joueurs et avec Michel et, à peine sortie de la chambre, je l’oubliais et je me disais quel vilain garçon, je lui ai dit de rester et il est parti car je ne le vois pas. Et ceci n’est qu’un échantillon de mes distractions.
Pánové se šli koupat do řeky, která je v místě, kde se chodí koupat, krásná, hluboká a zastíněná stromy, a já jsem zůstala s kněžnou na velkém balkoně, který tvoří krytý vjezd pro kočáry. Malá hrbatá mi mimo jiné vyprávěla podivný příběh. Včera za ní přijde Michel a povídá: „Mami, ožeňte mě.“ „S kým?“ „S Mousse.“ Naléhal tak vážně, že ho musela poslat k čertu.
Les messieurs allèrent se baigner dans la rivière qui est belle, profonde et ombragée d’arbres à l’endroit où l’on se baigne, et je restai avec la princesse sur le grand balcon qui forme une entrée couverte pour les voitures. La petite bossue me raconta entre autre une histoire curieuse. Hier, Michel vient chez elle et lui dit : Maman, mariez-moi. Avec qui ? Avec Mousse. Il insista si sérieusement qu’elle fut obligée de l’envoyer au diable.
„Jenom,“ dodala, „drahá Mousse, mu to neříkejte, snědl by mě.“
— Seulement, ajouta-t-elle, chère Mousse, ne le lui racontez pas, il me mangerait.
Kapitan (včera se vrátil), Alexandre, Paul, Michel a Paša (který mi začíná být nesympatický) nás zastihli ještě na balkoně, jak vdechujeme nesnesitelné vedro, neboť o vzduchu nemůže být ani řeči, a večer ani ten nejslabší vánek. Ale výhled je rozkošný. Naproti červený dům a roztroušené pavilony, vpravo hora a v polovině jejího svahu kostel celý utopený ve stromech, dál rodinná hrobka; vlevo řeka, pole, stromy, prostor. A myšlenka, že tohle všechno je naše, že jsme toho všeho svrchovanými pány a že všechny ty domy, ten kostel, dvůr, který je jako malé městečko, všechno, všechno nám patří, i služebnictvo, skoro šedesát lidí, a všechno…
Kapitan, (revenu hier) Alexandre, Paul, Michel et Pacha (qui commence à me devenir antipathique) nous trouvèrent encore au balcon, humant une chaleur exaspérante car d’air il n’en faut pas parler, et le soir pas la plus légère brise. Mais la vue est charmante. En face, la maison rouge, et les pavillons éparpillés, à droite la montagne à la moitié de laquelle se trouve l’église toute noyée dans les arbres, plus loin le caveau de famille; à gauche la rivière, les champs, les arbres, l’espace. Et la pensée que tout cela est à nous, que nous sommes les maîtres souverains de tout cela et que toutes ces maisons, cette église, la cour, qui est comme une petite ville, tout, tout, nous appartient, et les domestiques, presque soixante, et tout...
Hrála jsem kroket, Eristoff mi s pokorným nakrucováním značil branky.
Je jouai au croquet, Eristoff marquait les arceaux en minaudant humblement.
Netrpělivě jsem čekala na konec večeře, abych mohla zajít za Paulem a požádat ho o vysvětlení několika slov, která padla při kroketu a nepříjemně mě znepokojila.
J’attendis avec impatience la fin du dîner pour aller chez Paul lui demander l’explication de quelques mots dits au croquet, et qui me troublèrent désagréablement.
„Nevšimla sis,“ řekl mi Paul, když jsem k němu přišla do pokoje, „že se Gritz od včerejška změnil?“
— N’as-tu pas remarqué, me dit Paul quand je fus dans sa chambre, que Gritz est changé depuis hier ?
„Já? Ne, nevšimla.“
— Moi ? Non, je n’ai pas remarqué.
„Tak já ano, a je to kvůli Michelovi.“
— Eh bien, j’ai remarqué, et c’est à cause de Michel.
„Jak to?“
— Comment ?
„Michel je hodný chlapec, ale celý život se stýkal jen se ženskými při nočních večeřích a neumí se chovat; navíc má zlý jazyk, důkazem ta historka z onoho dne. Nevím přesně, jestli se Gritze zeptal, jestli má… nebo jestli řekl, že by chtěl… zkrátka, však jsem ti to říkal. Mluvil jsem o tom s Alexandrem a Alexandre říká, že jsem ho měl vytahat za uši; teta Nathalie (Eristoff) je téhož názoru.“
— Michel est un bon garçon mais il n’a jamais été qu’avec des femmes à souper et il ne sait pas se conduire, de plus il a une mauvaise langue, preuve l’histoire de l’autre jour. Je ne sais pas au juste, s’il a demandé à Gritz s’il a.... ou bien s’il a dit qu’il voudrait... enfin, je t‘ai dit. J’en ai parlé à Alexandre et Alexandre dit que j’aurais dû lui tirer les oreilles, la tante Nathalie (Eristoff) est aussi de cet avis.
„Ale…“
— Mais...
„Počkej. Říkal jsem ti, že Gritze jeho matka nebo známí nebo nevím co přesvědčili, že ho všichni jen chtějí chytit a oženit. A tak se bojí slečen, protože si myslí, že se mu všechny chtějí vrhnout kolem krku. No a až do včerejška tě Gritz vynášel do nebes, a včera… jistě, vím, že ho nechceš, že na to na všechno kašleš (promiň mi ten výraz), ale není to hezké. Včera už nic neřekl a já jsem si všiml, zkrátka… tak.“
— Attends. Je t’ai dit que Gritz a été persuadé par sa mère ou par ses connaissances ou je ne sais par quoi, qu’on ne cherchait qu’à l’attraper pour le marier. Et il craint les demoiselles s’imaginant qu’elles veulent toutes se jeter à son cou. Eh bien, jusqu’à hier Gritz t’exaltait jusqu’aux cieux, et hier... sans doute, je sais que tu ne veux pas de lui, tu ne te fiches pas mal (pardon pour l’expression) de tout cela, mais ce n’est pas bien. Il n’a plus rien dit hier et j’ai remarqué, enfin... voilà.
„Ano, ale co dělat?“
— Oui, mais que faire ?
napříč stránkou
Ten malý jezuita Michel zpracovával Gritze už tři dny.
en travers Le petit jésuite Michel travaillait Gritz depuis trois jours.
„Musíš — máš na to dost důvtipu, a dokonce i na víc — musíš říct… naznačit, je hloupý, ale tohle pochopí, zkrátka musíš… jednou u večeře, já ti pomůžu a ty povíš nějakou historku, nebo cokoli jiného.“
— Il faut, tu as assez d’esprit pour cela et même pour davantage, il faut dire... faire comprendre, il est bête mais il comprendra cela, en un mot il faut... une fois à dîner, j’aiderai et tu raconteras une histoire ou bien n’importe quoi.
Na to jsem myslela i já.
C’était ma pensée.
„Uvidíme, bratře.“
— Nous verrons, mon frère.
Když jsme dvě hodiny s Alexandrem probírali hospodářské věci — nájemce, pšenici, ječmen, oves, čerta, ovce… —, přišla řeč na mého otce a odtud na scénu, která se odehrála včera na půl cesty do Gavronzi. Jeho kráska přiběhla ze svého lesa celá v slzách, pán ji odvezl do Poltavy, tam hodinu plakala, a pán si nasadil klobouk a rozzlobeně odešel. Protože se mluvilo francouzsky, sluha, který to vyprávěl, ničemu nerozuměl, ale zapamatoval si slova Jsem úplně ztracená!2, která dáma neustále opakovala.
Ayant parlé affaire, pendant deux heures avec Alexandre, parlé de fermiers, de blé, d’orge, d’avoine, du diable, des moutons... Nous parlâmes de mon père et, par extension, de la scène qui a eu lieu hier à moitié chemin de Gavronzi. Sa belle accourut de sa forêt, toute en larmes, monsieur l’emmena à Poltava, elle y pleura pendant une heure, et monsieur mit son chapeau et partit en colère. Comme on parlait français, le domestique qui raconta la chose ne comprit rien mais retint ces mots : Je suis tout à fait perdue ! que la dame répétait toujours.
Letmo jsme se dotkli Miloradovitchových. Stará teď žije s jistým Yoninou, soudním úředníkem a naším nepřítelem. Miloval moji matku a žádal o její ruku. Ale dědeček mu na tu nabídku odpověděl slovy, která mu ten člověk nikdy nedokázal odpustit: „Žádáte o ruku mé dcery,“ řekl, „a stín3 vaší zavražděné ženy se za vámi dosud tyčí!“ Nato zavolal své početné služebnictvo a přikázal mu toho pána vymést, což ti dobří lidé udělali opravdovými košťaty, na mou čest.
Nous touchâmes deux mots des Miloradovitch. La vieille vit pour le moment avec un certain Yonina, magistrat et notre ennemi. Il aimait ma mère et l’a demandée en mariage. Mais à cette offre grand-papa répondit ces mots que l’homme n’a jamais pu pardonner : Vous demandez ma fille en mariage, dit-il, et l’ombre de votre femme assassinée se dresse encore derrière vous ! - Sur ce il appela ses nombreux domestiques et leur ordonna de balayer le monsieur, ce que ces bonnes gens firent avec de vrais balais, parole d’honneur.
Ostatně ta historie je známá.
D’ailleurs l’histoire est connue.
Lisaveta Ivanovna získala toho krásného milence prostřednictvím paní Belli, špinavé nihilistky a oficiální milenky toho krasavce; krasavec platil za Dona Juana, ale byl prostě veřejný muž. Když paní Potaská zemřela, potřeboval příjmy, a Belli mu naservírovala paní Miloradovitchovou.
Lisaveta Ivanovna a eu ce bel amoureux par l’entremise de Mme Belli, une sale nihiliste, la maîtresse en titre du beau, le beau a passé pour un Don Juan, mais il a simplement été un homme publique. Mme Potasky étant morte, il lui fallut des revenus, et Belli lui servit Mme Miloradovitch.
V takových rukou tedy Gritz je. A to jsou důvody, které jsem uváděla Alexandrovi, abych mu dokázala, že sňatek je nemožný, ač jsem si vroucně přála, aby mě uklidnil. Alexandre byl v divadle po nás a slyšel mluvit o příjezdu „Bashkirtseffovy Krásky, která je velká krasavice“. Tak se vyjádřila ta mužatka, slečna Bedriaga.
Voilà entre quelles mains se trouve Gritz. Et ce sont là les raisons que je donnai à Alexandre pour lui prouver l’impossibilité d’un mariage mais désirant fortement être rassurée. Alexandre a été au théâtre après nous, et entendit parler de l’arrivée de “la Belle de Bashkirtseff qui est une grande beauté”. C’est l’homme-femme, Mlle Bedriaga qui s’est exprimée ainsi.
Ve foyer si ho vzal stranou Gritz a mluvil o mně s nadšením.
Dans le foyer, il fut entraîné par Gritz qui parla de moi avec enthousiasme.
„Věc by se dala zařídit v cizině,“ řekl Alexandre, „a jako vdaná by sis už dokázala poradit; ostatně poslat k čertu Yoninu i všechny ty ničemnosti beru na sebe já.“
— L’affaire pourrait s’arranger à l’étranger, dit Alexandre, et une fois mariée, tu saurais t’arranger, d’ailleurs je me charge moi d’envoyer au diable Yonina et tous ces canailleries-là.
Alexandre je v rodině ten silný.
Alexandre est l’homme fort de la famille.
Když jsme mluvili o hospodářství, hodně jsem se vyptávala — to je způsob, jak nebýt podvedena. A pak jsem místo kličkování mluvila o všem prostě a řekla jsem, že může být klidný.
En parlant affaires, je questionnai beaucoup, c’est le moyen de n’être pas trompée. Et puis au lieu de louvoyer, je parlai simplement de tout, disant qu’il pouvait être tranquille.
„Říká se, že kradeš, ale já tomu nevěřím. To jsou hlouposti a ohavnosti. Jsi prostě šťastný člověk, všechno se ti daří.“
— On dit que tu voles, mais je n’y crois pas. Ce sont des bêtises et des horreurs. Seulement tu es un homme heureux, tout te réussit.
Pokračovala jsem v tomto tónu. Nesmějte se. Důkazem mého důvtipu je péče, s jakou se mě strýc snaží klamat, nebo spíš mi lichotit, uklidňovat mě, přesvědčovat mě o své bezmezné oddanosti.
Je continuai sur ce ton. Ne riez pas. La preuve de ma finesse c’est le soin que mon oncle prend de me tromper ou plutôt de me flatter, me rassurer, me faire croire à son dévouement sans bornes.
V jádru to není zlý člověk, ale musím se mít na pozoru. Daří se mi to tím, že všechno říkám bez obalu, zpříma; to vzbuzuje dojem velké prostoty, a pak se snáz manévruje.
Au fond, ce n’est pas un vilain homme, mais il faut bien me tenir. Je réussis en disant tout, abruptement, cela fait croire à une grande simplicité et alors il est plus facile d’opérer.
Když jsem se vracela do bílého domu, uviděla jsem u dveří Michelovu trojku a Michela připraveného k odjezdu.
En rentrant dans la maison blanche, je vis la troïka de Michel à la porte et Michel prêt à partir.
„Micheli! Micheli!“ zavolala jsem zdálky, „vy odjíždíte?“
— Michel ! Michel ! criai-je de loin, vous partez ?
Podal mi bonboniéru mých oblíbených bonbonů.
Il me présenta une boîte de mes bonbons favoris.
„Právě jsem je přivezl…“ řekl.
— Je viens de les apporter... dit-il.
„Aha! Už chápu, tahle trojka vás přivezla z Poltavy.“
— Ah ! je comprends, cette troïka vous amène de Poltava.
„Ale…“
-Mais...
„Výborně, děkuji, pojďme dovnitř…“
— Fort bien, merci, rentrons...
A vzala jsem ho pod paží a odvedla ho, celého ohromeného, do domu, přičemž jsem řekla kočímu:
Et lui prenant le bras je le conduisis tout ébahi dans la maison en disant au cocher :
„Vypřahněte, kníže nepojede.“
— Dételez, le prince ne partira pas.
Nevím proč, ale ta scéna působila tak komicky, že jsem se jí sama zasmála; u ostatních měla úspěch. Kněžna se se smíchem vrátila dovnitř, Paul zůstal stát oněmělý s červenou lucernou v ruce, Alexandre těkal očima ze mě na Michela, Paša se dal do křiku a Michel vrhl zoufalý pohled na kočího, který pokrčil rameny a odešel zpátky do stáje.
Je ne sais pourquoi, l’effet de cette scène fut si comique que j’en ris moi-même, quant aux autres ce fut un succès. La princesse rentra en riant, Paul resta muet avec sa lanterne rouge dans la main, Alexandre promenait ses yeux de moi à Michel, Pacha se mit à crier et Michel lança un regard de détresse au cocher qui haussa les épaules et rentra à l’écurie.
Udělala jsem to, abych Gritze zbavila toho špatného vlivu aspoň na jeden den.
J’ai fait cela pour enlever à Gritz la mauvaise influence au moins pendant un jour.
Seděli jsme klidně v salonu, když Michel zmizel, a za okamžik jsme uslyšeli rolničky trojky, jak se tryskem vzdalují.
Nous étions tranquilles au salon, quand Michel disparut et un instant après nous entendîmes les clochettes de la troïka s’éloignant au grand galop.
„To je hrůza!“ pomyslela jsem si.
— C’est une horreur ! pensai-je.
Chtěla jsem to říct, ale jen jsem si to pomyslela v domnění, že jsem to vyslovila. Takové chvíle nepřítomnosti se mi stávají často.
Je voulais le dire, le pensais croyant l’avoir dit. Ces absences-là m’arrivent souvent.
„Jakže,“ ozvala se kněžna, „oni odjeli, Michel a Paša!“
— Comment, fit la princesse, ils sont partis, Michel et Pacha !
„Zdá se,“ řekla jsem.
— Il paraît dis-je.
Ale v tu chvíli se oba vřítili do pokoje a drželi se smíchy za břicho.
Mais en ce moment les deux se précipitèrent dans la chambre en se tenant les côtes.
„Ach! cha! cha!“ křičel Michel.
— Ah ! ha ! ha ! criait Michel.
„Ho! ho! ho!“ hulákal Paša.
— Ho ! ho ! ho ! hurlait Pacha.
„Ach, Bože, ten Vasaka je k nezaplacení,“ křičel kníže, „k nezaplacení! To byl úprk! To on běžel s dongou nad hlavou.4 Sedláci ho měli za blázna, který si myslí, že je kůň! Vůbec by se nezastavil, ale já jsem tolik křičel!“
— Ah ! Dieu, Vasaka est un homme précieux, criait le prince, précieux ! Quelle course ! C’est lui qui a couru avec la donga au dessus de sa tête. Les paysans l’on pris pour un fou, qui se croyait un cheval ! Il ne se serait pas arrêté du tout, mais j’ai tant crié !
A ten bídný uličník, celý ochraptělý, kašlal a bušil se do prsou.
Et le misérable garnement perdant sa voix, toussait et se frappait la poitrine.
Kněžna odešla rozzlobená spát; mluvilo se o jedné italské společnosti a o barytonistovi, který žádal o prostředky na návrat do Itálie.
La princesse s’en alla dormir furieuse, on parla d’une troupe italienne, d’un baryton qui demandait les moyens de rentrer en Italie.
„Vidím, že to bude moje starost,“ řekla.
Je vois que ce sera mon affaire, dit-elle.
A Michel odpověděl, že kdyby ten Ital přišel, poštval by na něj všechny své lovecké psy.
Et Michel répondit que si cet Italien venait il lui lancerait tout ses chiens de chasse.
„Hon na Itala! To by bylo originální.“
— Une chasse, à l’Italien ! ce serait original.
A rozvykládal se o všech podrobnostech honu tak dlouho, že ta malá paní odešla se slovy, že pojede do Itálie lovit Italy, kterých je tam hodně.
Et il s’étendit., sur tous les détails de la chasse tellement que la petite femme sortit en disant qu’elle irait en Italie pour chasser aux Italiens, où il y en a beaucoup.
Nemohla jsem si odpustit vytvořit na velkém schodišti živý obraz. Posadila jsem se doprostřed, pánové, kteří šli nahoru se mnou, se posadili níž na stupně a kníže poklekl. Znáte tu rytinu, která představuje Goethovu Eleonoru? Bylo to přesně ono, dokonce i moje šaty. Jenom jsem se na nikoho nedívala, dívala jsem se do lamp. Kdyby Paul jednu z nich nezhasil, zůstali bychom tak ještě dlouho. Myslím, že je to rozkošný způsob, jak vést salon. Ve svém paláci si zařídím něco v tomto duchu.
Je ne pus m’empêcher de faire tableau, sur le grand escalier. Je m’assis au milieu, les messieurs qui montaient avec moi s’assirent plus bas, sur les gradins et le prince s’agenouilla. Avez-vous la gravure représentant Eléonore de Goethe ? C’était ça, même mon costume. Seulement je ne regardai personne, je regardai les lampes. Si Paul n’avait pas éteint l’une d’elles nous serions restés longtemps ainsi. Je trouve que c’est une adorable manière de tenir son salon. Dans mon palais je m’organiserai quelque chose dans ce genre.
Dobrou noc. Ach, jak se nudím!
Bonne nuit. Ah ! que je m’ennuie !
Poznámky
Pozn. překl.: V originále latinsky: „Nescio“. ↩
Pozn. překl.: V originále francouzsky: „Je suis tout à fait perdue !“ ↩
Pozn. překl.: V tištěném vydání (Mon Journal, sv. 9) sem odkazuje poznámka pod čarou č. 2; její text se v přepisu ocitl uprostřed odstavce 065.0604: „Jeho žena si ze žárlivosti podřízla hrdlo.“ ↩
Pozn. překl.: Marie píše „donga“; míněna je ruská duga (дуга) – dřevěný oblouk nad šíjí prostředního koně trojky, na němž visí rolničky. ↩