❦

Středa, 27. srpna 1876 (15. srpna) – Shledání s Miloradovičem

# Mercredi, 27 août 1876 (15 août) - Miloradovitch Reunion

Uprostřed večeře přišel můj dávný…

Au milieu du dîner aurriva mon ancien...

Před šesti lety jsme byli v Oděse — máma se často stýkala s paní Miloradovičovou — Gritz chodil k nám každý den, hrál si s Paulem a dvořil se mi — přinášel bonbóny, květiny, ovoce. Smáli se nám — Gritz říkal, že si nikdy nevezme jinou ženu než mě — načež jakýsi pán, nevzpomínám si který, nikdy neopomněl odpovědět:

Il y a six ans de cela nous étions à Odessa, maman voyait souvent Mme Miloradovitch et Gritz venait tous les jours chez nous, jouait avec Paul et me faisait la cour, m'apportait des bonbons, des fleurs, des fruits. On riait de nous et Gritz disait qu'il n'épouserait jamais une autre femme que moi, à quoi un monsieur je sais plus lequel ne manquait jamais de répondre :

„Ó ho — ten chlapec! Chce si vzít ministryni za ženu."

— Oh ! ho ! quel garçon, il veut un ministre pour femme.

Miloradovičové nás doprovodili až k parníku, jenž nás měl odvézt do Vídně. Byla jsem nesmírně koketní — zapomněla jsem si hřeben a Gritz mi dal svůj — a při loučení jsme se políbili s dovolením rodičů.

Les Miloradovitch nous reconduisirent jusqu'au bateau à vapeur qui devait nous conduire à Vienne. J'étais excessivement coquette, j'avais oublié mon peigne et Gritz me donna le sien et au moment des adieux nous nous sommes embrassés avec la permission des parents.

„Blažené dny našeho dětství,

"Jours fortunés de notre enfance

kdy jsme říkávali: maminko, tatínku!

Où nous disions, maman, papa !

Dny štěstí a nevinnosti —

Jours de bonheur et d'innocence

ach, jak jste již daleko!"

Ah ! que vous êtes loin déjà."

„Víte, rozkošná sestřeničko — Gritz je trochu hloupý a trochu hluchý," řekl Michel, zatímco Miloradovič stoupal po schodech na galerii restaurace.

— Vous savez adorable cousine, Gritz est un peu bête et un peu sourd, dit Michel pendant que Miloradovitch montait les marches de la galerie du restaurant.

„Znám ho dobře, drahý floutku — není hloupější než vy a já — a trochu nedoslýchá kvůli nemoci a zejména proto, že si dává do uší vatu ze strachu, aby se nenachladil."

— Je le conais bien, cher gommeux, il n'est pas plus bête que vous et moi, et il est un peu sourd à cause d'une maladie et surtout parce qu'il met de la ouate dans les oreilles de peur de se refroidir.

Několik lidí se už přiblížilo a podávalo otci ruku — hořeli touhou být představeni dívce přijíždějící z ciziny — ale otec se k ničemu nepohnul a dělal pohrdlivé grimasy. Už jsem se obávala, že totéž nastane i s Gritzem.

Plusieurs personnes déjà s'étaient approchées et ont donné la main à mon père grillant d'être présentées à la fille qui arrive de l'étranger, mais mon père n'en fit rien en faisant des grimaces de dédain. Je craignais déjà qu'il n'en fût de même avec Gritz.

„Marie, dovolte, abych vám představil Grigorije Levitče Miloradoviče," řekl otec.

— Marie, permettez-moi de vous présenter Grigori levitch Miloradovitch dit-il.

„Známe se již dlouho," řekla jsem — a s půvabem jsem podala ruku svému příteli z dětství.

— Nous nous connaissons depuis longtemps dis-je en tendant gracieusement la main à mon *ami d'enfance.*

Vůbec se nezměnil — stejná zářivá pleť, stejný mdlý pohled, stejná malá a lehce pohrdavá ústa — mikroskopický knírek. Dokonale oblečen a výtečné způsoby.

Il n'a pas du tout changé, le même teint éclatant, le même regard terne, la même bouche petite et légèrement dédaigneuse, une moustache microscopique. Parfaitement mis et d'excellentes manières.

Dívali jsme se na sebe se zvědavostí. Michel dělal sarkastické grimasy. Táta mrkal, jak je jeho zvykem.

Nous nous regardions avec curiosité. Michel faisait des grimaces sarcastiques. Papa clignait des yeux comme toujours.

Předchozí záznam Přehled sešitu Další záznam