❦
Středa, 23. srpna 1876 (11. srpna)
Mercredi, 23 août 1876 (11 août)
Napsala jsem mámě skoro tolik co do deníku. Prospěje jí to víc než všechny léky na světě. Vypadám nadšeně, ještě nadšená nejsem, vše jsem popsala přesně, ale nejsem si jistá tím, co se stane na konci toho příběhu. Zkrátka, uvidíme. Bůh je velmi dobrý.
J’ai écrit à maman presque autant que dans mon journal. Cela lui fera plus de bien que toutes les médecines du monde. J’ai l’air enchanté, je ne le suis pas encore, j’ai raconté tout exactement mais je ne suis pas sûre de mon fait quant à la fin de l’histoire. Enfin, on verra. Dieu est très bon.
Otec se vzdálil, a když se vrátil, zeptala jsem se:
Mon père s’est absenté, et quand il fut revenu je demandai :
„Kde jste byl?“
— Où avez-vous été ?
„V lese,“ odpověděl.
— Dans la forêt, répondit-il.
V lese se staví chatka, vedle níž bydlí jeho milenka, ukrytá tam kvůli mému příjezdu.
Dans la forêt se bâtit un chalet près duquel demeure sa maîtresse, cachée là à l’occasion de mon arrivé.
„Dobře jsi udělal, tatínku, les je ta část statku, na niž je třeba nejvíce dohlížet — sedláci kradou dřevo a pustoší les, když tam pasou stáda.“
— Tu as bien fait papa, la forêt est la partie des propriétés qu’il faut le plus surveiller, les paysans volent le bois et dévastent la forêt en y laissant paître leurs troupeaux.
Na začátku té věty zvedl oči s očekáváním1, téměř s úžasem, ale já jsem mluvila s nezvyklou přívětivostí a on mi řekl:
Au commencement de cette phrase il avait levé les yeux en expectation, presque en étonnement, mais je parlais avec une bonhommie rare et il me dit:
„To je pravda, ano.“
— C’est vrai, oui.
Jela jsem na koni s Paulem a Pašou; Eristoff a Kapitanenko, kterému říkají Kapitan, jeli za námi v tilbury.2
J’ai monté à cheval avec Paul et Pacha, Eristoff et Kapitanenko qu’on nomme Kapitan, suivaient en tilbury.
Paša je můj skutečný bratranec, syn otcovy sestry. Ten člověk je pro mě hádanka. Dnes ráno jsme si povídali, přidržoval mi výšivkový rám a já jsem vyšívala. Mluvili jsme o otcích a já řekla, že synové vždy kritizují jednání svých otců, a jakmile jsou sami na jejich místě, dělají totéž — aby je pak zase kritizovaly jejich vlastní děti.
Pacha est mon vrai cousin, le fils de la sœur de mon père. Cet homme m’intrigue. Ce matin nous avons causé, il me soutenait mon métier et je brodais. On parla de pères et je dis que les fils critiquaient toujours les actions des pères et une fois à leur place, faisaient comme eux pour être à leur tour critiqués par leurs enfants.
„To je naprosto pravda,“ řekl ten mladík, „ale moji synové mě kritizovat nebudou, protože se nikdy neožením.“
— C’est parfaitement vrai cela, dit le garçon, mais mes fils ne me critiqueront pas, car je ne me marierai jamais.
A po chvíli jsem řekla:
Et au bout d’un instant je dis :
„nebylo ještě mladého muže, který by neřekl totéž.“
— il n’y a pas encore eu de jeunes gens qui n’aient pas dit la même chose.
„Ano, ale u mě je to jiné.“
— Oui, mais moi ce n’est pas la même chose.
„A proč?“
— Et pourquoi ?
„Protože je mi dvaadvacet let a ještě jsem nikdy nebyl zamilovaný a žádná žena mi nepadla do oka.“
— Parce que j’ai vingt-deux ans et je n’ai encore jamais été amoureux et aucune femme n’a attiré mes yeux.
„To je naprosto přirozené, do toho věku se člověk zamilovat nemá.“
— C’est tout naturel, jusqu’à cet âge on ne doit pas être amoureux.
„Jak to? A všichni ti hoši, kteří milují od čtrnácti let?“
— Comment et tous ces garçons qui aiment depuis quatorze ans ?
„To jsou zrůdnosti, ostatně všechny ty lásky nemají nic společného s Láskou…“
— Sont des monstruosités, d’ailleurs tous ces amours-là n’ont aucun rapport avec l’Amour...
„Možná, ale nejsem jako ostatní — jsem neobratný, jsem pyšný — to jest, myslím tím sebeúctu — a pak…“
— Peut-être, mais je ne suis pas comme tout le monde, je suis empoté, je suis orgueilleux, c’est-à-dire je parle de mon amour-propre, et puis...
„Ale to jsou přece vlastnosti, které mi vyjmenováváte.“
— Mais tout cela ce sont des qualités que vous me citez..
„Dobré?“
— Des bonnes ?
„Ale ovšem.“
— Mais oui.
Pak mi, nevím už v jaké souvislosti, řekl, že by zešílel, kdyby mu zemřela matka.
Puis je ne sais à propos de quoi il me dit que si sa mère mourait il deviendrait fou.
„Ano… na rok, a pak…“
— Oui... pour un an, et puis...
„Ach ne, zešílel bych, to vím.“
— Oh ! non, je deviendrais fou, je sais.
„Na rok, protože se všechno stírá, jak člověk vidí stále nové tváře.“
— Pour un an, car tout s’efface à force de voir des figures nouvelles.
„Takže popíráte věčné city a ctnost?“
— Alors vous niez les sentiments éternels et la vertu ?
„Rozhodně.“
— Positivement.
„Je to podivné, Mousse,“ řekl mi [Zrušené slovo], „jak rychle se člověk spřátelí, když není upjatý.“
— C’est étrange Mousse, me dit-il [Mot cancellé] comme on se lie vite quand on n’est pas guindé.
„Předevčírem večer jsem říkal Maria Konstantinovna, včera slečna Mousse a dnes…“
Avant-hier soir je disais Maria Constantinovna, hier Mlle Mousse et aujourd’hui...
„Prostě Mousse — a já vám to přikázala.“
— Mousse tout simplement et je vous l’ai ordonné.
„Zdá se mi, jako bychom byli spolu odjakživa, tak nenucené a vlídné jsou vaše způsoby.“
— Il me semble que nous avons toujours été ensemble, tellement vos manières sont simples et engageantes.
„Že ano?“
— N’est-ce pas ?
Bavilo mě povídat si se sedláky, které jsme potkávali na cestě a v lese — a představte si, mluvím malorusky3 celkem slušně. Vorsklo, řeka, která teče skrz vesnici mého otce, je v létě tak mělká, že se přebrodí pěšky, ale na jaře bývá pravou řekou. Přepadl mě rozmar nechat koně šplouchat ve vodě — a vyhrnula jsem si amazonu docela nahoru a vjela do řeky. Příjemné zakusit a překrásné na pohled. Koni sahala voda ke kolenům.
Je m’amusais à parler aux paysans que nous rencontrions sur la route et dans la forêt et L figurez-vous je parle petit-russien très passablement. Le Vorsklo, rivière qui passe dans le village de mon père, est si peu profond en été qu’on le traverse à pied, mais au printemps c’est un fleuve. Il me prit la fantaisie de faire barboter mon cheval dans l’eau et relevant mon amazone tout à fait, j’entrai dans la rivière. C’est agréable à éprouver et ravissant à voir. Le cheval en avait jusqu’aux genoux.
„To je pravda,“ řekl bratranec, „máte pozoruhodnou postavu, takovou jsem ještě nikdy neviděl.“
— C’est vrai, dit mon cousin, vous avez une taille remarquable, je n’ai ai encore jamais vu une pareille.
A Paul s bratrskou naivitou zvolal, že jsem velmi plná tvarů… ve srovnání s tím, že nenosím ani skládané spodničky, ani turnýru.4
Et Paul avec une naïveté de frère s’écria que j’étais très grasse.. comparativement que je ne portais ni jupons à plis ni tournure.
Byla jsem rozehřátá sluncem a jízdou a zkusila jsem si hlas, který se mi pomalu vrací. Zazpívala jsem „Lacrymosa“5 ze zádušní mše, tak jako v Římě.
J’étais échauffée par le soleil et la course et j’ai essayé ma voix qui est en train de revenir peu à peu. J’ai chanté le « Lacrymosa » de la messe funèbre, comme à Rome.
Otec nás čekal pod kolonádou.
Mon père nous attendait sous la colonnade.
„Nuže, oklamala jsem vás? Vypadám v amazoně špatně? Zeptejte se Pašy, jak jezdím. Sluší mi to?“
— Eh bien, vous ai-je trompé et suis-je mal en amazone. Demandez à Pacha comment je monte. Suis-je bien ?
„To je pravda, ano, hm… velmi dobře, opravdu.“
— C’est vrai, oui, hum... très bien, vraiment.
A prohlížel si mě se zalíbením.
Et il m’examinait avec satisfaction.
Vůbec nelituji, že jsem přivezla třicet šatů. Otce musí pohltit ješitnost a já mu musím předvést všechny své přednosti.
Je suis loin de regretter d’avoir apporté trente robes. Mon père doit être pris par la vanité et je dois me montrer dans tous mes avantages.
Michel mi dnes ráno přivedl lékaře z Poltavy, o nějž jsem si včera řekla kvůli hrtanu — a ten pán byl v saloně ve chvíli, kdy jsem vstoupila se sukní přehozenou přes paži, v botách do kolen s ocelovými podpatky, na nichž byl zlatem vyrytý můj erb, a s týmž erbem nahoře na holínce, vyšitým hedvábím.
Michel m’amena ce matin un médecin de Poltava, que j’ai demandé hier, pour mon larynx, et ce monsieur était au salon que je suis entrée, la jupe relevée sur un bras, en bottes jusqu’aux genoux, à talons d’acier avec mes armes dessus gravées en or, et les mêmes armes sur le haut de la botte, brodées en soie.
Podle svého zvyku jsem se postavila doprostřed pokoje a odtud se účastnila hovoru, odpovídajíc na všechny strany.
Selon ma manière, je me tins au milieu de la chambre et de là pris part à la conversation répondant de tous les côtés.
V tu chvíli dorazil Miloradovitch s kufrem a sluhou. Když mě pozdravil, odpověděla jsem na obvyklé zdvořilosti a odešla se převléknout se slovy: „Hned jsem zpátky.“
En ce moment arriva Miloradovitch avec une malle et un domestique. Quand il m’eut saluée je répondis aux compliments d’usage et m’en allai changer de costume en disant « je reviens ».
Vrátila jsem se oblečená v šatech z orientální gázy s dvoumetrovou vlečkou a hedvábným živůtkem otevřeným vepředu ve stylu Ludvíka XV.6 a… sepnutým velkou bílou mašlí. Sukně je pochopitelně zcela hladká a vlečka hranatě zakončená.
Je revins vêtue d’une robe de gaze orientale avec deux mètres de queue, et un corsage de soie ouvert devant à la Louis XV et... attaché par un grand nœud blanc. La jupe est naturellement toute unie et la traîne carrée.
Gritz se mnou samozřejmě mluvil o toaletě, obdivoval tu mou a svým hovorem dokazoval, že se v tom vyzná. Zbožňuje staré oděvy, bronzy a porcelán a sbírá je. Říkají, že je hloupý — a přitom mluví o všem, o hudbě, o umění, o vědách. Je pravda, že mluvím hlavně já a on jen říká: „Máte naprostou pravdu, přesně tak.“
Gritz naturellement me parla de toilette, admirant la mienne et prouvant par sa conversation qu’il s’y entendait. Il adore les costumes anciens, les bronzes et les porcelaines, et les collectionne. On le dit bête et il parle de tout, de la musique, des arts, des sciences. Il est vrai que c’est moi qui parle et il ne fait que dire : « Vous avez parfaitement raison, c’est juste ».
O svých studiích jsem mlčela ze strachu, že ho vyplaším — ale u stolu mě vyprovokovali, abych citovala latinský verš a rozhovořila se s doktorem o klasické literatuře a moderních napodobeninách. A Gritz to vzal velmi dobře.
Je me taisais quant à mes études craignant l’effaroucher, mais j’ai été provoquée à table de citer un vers latin et de m’étendre sur la littérature classique et les imitations modernes avec le docteur. Et Gritz a très bien pris la chose.
A všichni zvolali, že jsem úžasná a že není ničeho na světě, o čem bych nemohla mluvit, žádného tématu hovoru, v němž bych se necítila jako doma.
Et on s’écria que j’étais étonnante et qu’il n’y avait rien au monde dont je ne pusse parler, aucun sujet de conversation ou je ne fusse à mon aise.
Tatínek vynakládal hrdinské úsilí, aby v sobě zadržel paprsky své hrdosti, a Gritz na mě hleděl s otevřenými ústy. Potom kuře s lanýži vyvolalo kulinářskou řeč, v níž jsem prokázala gastronomické znalosti, jež Gritzovi — gurmánovi jako jeho otec — otevřely oči a ústa ještě víc.
Papa faisait des efforts héroïques pour renfermer les rayons de son orgueil, et Gritz me regardait en ouvrant la bouche. Ensuite un poulet aux truffes provoqua un discours eu linaire dans lequel je montrai une science gastronomique qui fit ouvrir les yeux et la bouche encore plus à Gritz, qui est gourmand comme son père.
A pak jsem přešla k sofistice a pustila se do výkladu, jak nesmírně užitečná je dobrá kuchyně: tvrdila jsem, že z lidí dělá ctnostné.
Et alors passant à la sophistication je me mis à expliquer toute l’utilité de la bonne cuisine soutenant qu’elle faisait les hommes vertueux.
Gritz přecházel od souhlasu k souhlasu a ujišťuji vás, že je dost hezký mladík.
Gritz roulait d’approbation en approbation et je vous assure qu’il est assez beau garçon.
Vyšla jsem do prvního patra. Salony jsou velmi prostorné, zvláště taneční sál — teprve včera do něj přinesli klavír. Hrála jsem. Ubohý Kapitan dělal zoufalá gesta, aby zabránil Paulovi v tlachání.
Je montai au premier. Les salons sont très grands, surtout la salle de bal, on y a porté le piano hier seulement. Je jouai. Le pauvre Kapitan faisait des gestes desespérés pour empêcher Paul de bavarder.
„Bože můj!“ zvolal ten dobrák, „když poslouchám, zapomínám, že jsem šest let rezavěl a plesnivěl v provincii! Ožívám!“
— Mon Dieu ! s’écriait le bonhomme, j’oublie en écoutant que je suis depuis six ans rouillé et moisi en province ! Je revis !
Nehraji dobře, často mažu, přesto jsou věci, které hraji celkem slušně. Ale to nevadí — věděla jsem dobře, že ubohý Kapitan je upřímný, a radost, kterou jsem mu udělala, mě potěšila.
Je ne joue pas bien, je barbouille souvent, cependant il y a des choses que je ne joue pas mal. Mais, c’est égal, je savais bien que le pauvre Kapitan était sincère et le plaisir que je lui procurai me fit plaisir.
[Kapitan] po mé levici, Eristoff a Paul za mnou a Gritz vpravo — díval se na mě a poslouchal s okouzleným výrazem — on, Gritz; neboť ostatní jsem nevnímala. Zdálo se, že je rád, když mě znovu vidí vybavenou všemi společenskými dary i fyzickými přednostmi.
[Kapitan] à ma gauche, Eristoff et Paul derrière, et Gritz à droite me regardant et m’écoutant avec une contenance enchantée, lui Gritz; car je ne voyais pas les autres. Il semblait satisfait de me retrouver munie de tous les talents de société et de tous les avantages physiques.
Když jsem dohrála „Potůček“,7 všichni mi políbili ruku — a když Gritz udělal gesto, že ji chce vzít, podala jsem mu ji s obzvláštním potěšením a on ji políbil a pak stiskl.
Quand j’eus fini « Le russieau » ils me baisèrent tous la main, et quand Gritz fit le geste de la prendre je la lui tendis avec un plaisir particulier et après l’avoir baisée il la serra.
Tatínek ležel na pohovce a pomrkával. Kněžna pracovala bez slova — ale je to dobrá žena.
Papa couché sur un canapé clignait des yeux. La princesse travaillait sans rien dire mais c’est une bonne femme.
Dýchám volně — kletba odtamtud mě tady netíží. Jsem u otce, jednoho z předních mužů gubernie, a neobávám se ani nedostatku úcty, ani lehkovážnosti.
Je respire librement, la malédiction de là-bas ne me pèse pas ici. Je suis chez mon père qui est un des premiers du gouvernement et je crains ni manque de respect ni légèreté.
Přinesli čaj a u stolu bylo nutno prozpívat celý Offenbachův8 repertoár a napodobit módní herečky, abych vzbudila obdiv ke svému „francouzskému“ vystupování a paměti.
On apporta le thé et autour de la table, il a fallu chantonner tout le répertoire d’Offenbach, et imiter les actrices à la mode pour exciter l’admiration pour mon air « français » et ma mémoire.
V deset hodin dal tatínek znamení k odchodu a mladé muže svěřil Paulovi — bydlí s ním všichni v červeném domě. Šla jsem je vyhledat do portrétového pokoje, abych požádala Miloradovitche, aby je tam nenechal pít. A on mi to slíbil a něžně mi políbil ruku. Když odešli, tatínek mě se svícnem doprovodil do mého pokoje. Hraje pravého otce. Nepouští mě z očí a ztratím-li se na okamžik, jde mě hledat.
A dix heures papa donne le signal du départ en confiant à Paul les jeunes gens, qui logent tous dans la maison rouge avec lui. J’allai les retrouver dans la chambre des portraits pour prier Miloradovitch de les empêcher de boire là-bas. Et il me le promit en me baisant tendrement la main. Quand ils furent partis, mon père me recondusait chez moi avec un flambeau. Il joue le vrai père. Il ne me quitte pas des yeux et si je disparais un instant va à ma recherche.
„Víš,“ řekl, zatímco mi Amálie podávala župan (mluvili jsme rusky), „jsem možná příliš přísný — ale čím důstojněji se člověk chová, tím více si ho váží ti, jimž se říká ‚mladí muži‘. Musíš méně poletovat jako motýl a…“
— Tu sais, dit-il, pendant qu’Amalia me passait une robe de chambre, je suis peut-être trop sévère (nous parlions russe) mais plus on se tient avec dignité plus on gagne de respect de la part de ce qu’on nomme les « jeunes gens ». Il faut être moins papillon et...
„Já? Ale to já vůbec nejsem. Jsem zde volnější, ale nejsou tu cizí lidé a Gritz je starý přítel.“
— Moi ! Mais je ne suis pas du tout. Je suis plus libre ii mais il n’y a pas d’étrangers et Gritz est un ancien ami.
„Ano, ano, to všechno je hezké, ale já jsem pravý otec a plním svou povinnost.“
— Oui, oui, tout cela est fort bien, mais je suis un vrai père et je remplis mon devoir.
„To je od tebe velmi milé, cením si toho.“
— C’est très gentil à toi, j’apprécie ces choses-là.
„Víš, u vás, tam, mají takové zvyky. Pamatuji, když jsem se dvořil mámě — nechávali nás samotné, sedělo se u pití do pěti ráno, pořádaly se takové hostiny, že… — prostě, chápeš, to není dobré pro dívku, protože vždy bývá plno příživníků nebo lehkovážných lidí, kteří hledají jen zábavu. A tady chci, aby vše bylo slušné, a věř mi, tím více si tě budou vážit. Ostatně bylo deset hodin, když jsme se rozešli. Bylo načase.“
— Tu sais, chez vous, là-bas, on a cette manière; je me souviens quand je faisais la cour à maman, on nous laissait seuls, on restait à boire jusqu’à cinq heures du matin, on faisait de tels réveillons que... enfin, tu comprends c’est mal pour la jeune fille, car il y a toujours un tas de picque-assiettes, ou des gens légers qui ne cherchent que l’amusement. Et ici je veux que tout soit convenable et crois-moi on ne t’en appréciera que plus. D’ailleurs il était dix heures quand on s’est séparé. C’était l’heure.
„Ano, to je pravda a je to dobře.“
— Oui, c’est vrai et c’est bien.
Popisovala jsem mu náš nábytek, a když jsem skončila:
Je lui décrivais nos meubles et quand j’eus fini :
„Ale,“ řekl, „to všechno je hezké, ale pomyslela jsi, jako všechny dívky… prostě, že se musíš provdat…“
— Mais, dit-il, tout cela est fort bien, mais as-tu pensé comme toutes les jeunes filles., enfin, que tu dois te marier...
„Ano, nepochybně.“
— Oui, sans doute.
„Nu, přemýšlela jsi o svém postavení a pochopila jsi, jak je falešné? Všichni ti lidé, kteří k vám chodili — to není, jak má být, a…“
— Eh bien, as-tu pensé à ta position et as-tu compris sa fausseté ? Tous ces gens qui venaient chez vous, ce n’est pas ce qu’il faut et...
Jedním slovem mi řekl naprosto vše, co jsem sama stokrát říkala. Ale řekl mi to s ohledem na mou citlivost, aniž by se jakkoli dotkl mých citů; naopak obrušoval hrany a opatrně proplouval nebezpečnými průlivy. Vycházel vstříc mým přáním, ušetřil mě rozpaků z toho, že bych musela začít sama, a když domluvil, řekla jsem naprosto přirozeně:
En un mot il me dit absolument tout ce que j’ai dit cent fois moi-même. Mais il me le dit en me ménageant et sans froisser aucun de mes sentiments; au contraire arrondissant et passant avec précaution les détroits dangereux. Il allait au devant de mes désirs, je n’eus pas l’embarras d’une ouverture et lorsqu’il eut fini je dis tout naturellement :
„Ale když to jinak být nemůže, není co dělat.“
— Mais puisque ça ne peut-être autrement, il n’y a rien à faire.
„To je pravda, není co dělat. Ale dobře promysli vše, co jsem řekl.“
— C’est vrai il n’y a rien à faire. Mais pense bien à tout ce que j’ai dit.
„Stokrát jsem o tom už přemýšlela. Ale není co dělat, nemá tedy smysl si s tím lámat hlavu.“
— J’y ai déjà pensé cent fois. Mais il n’y a rien à faire, on ne peut donc pas se casser la tête.
„Ach, lámat si hlavu — to opravdu nestojí za to, ale…“
— Oh ! se casser la tête, en vérité cela ne vaut pas la peine, mais...
„Ale proč bys nepřijel letos v zimě do Říma?“
— Mais pourquoi ne viendrais-tu pas cet hiver à Rome ?
„Nyní je příliš pozdě — vy jste v Římě byli a lidé se ptali. Myslíš, že muž — ledaže by byl sám — muž s vážnými úmysly se nepůjde poptat, ať už sám, nebo jeho rodina… prostě, myslíš, že kdyby se ženil Paul, neptal bych se, kdo ta osoba je, jaká je její rodina? A všechno ostatní? Teď jste si zkazili Řím.“
— A présent il est trop tard, à Rome vous avez été., et on s’est informé. Crois-tu qu’un homme, à moins qu’il soit seul, un homme qui a des intentions sérieuses, n’ira pas demander lui ou sa famille... enfin, crois-tu que si Paul se mariait je ne demanderais pas, qui est la personne, quelle est sa famille ? Et tout cela ? A présent vous avez gâté Rome.
Nezlobila jsem se — viděla jsem, že se poddá.
Je ne me fâchais pas, je voyais qu’il se rendrait.
„Vůbec ne. Kdybyste přijeli s dětmi — kdo by se na vás opovážil křivě podívat? Zvláště vy — muž tak korektní, s tak skvělým postavením.“
— Pas du tout. Si vous veniez avec vos enfants qui oserait vous mal regarder ? Surtout vous un homme si comme il faut, ayant une si belle position.
„A bylo by to lepší pro vás i pro mě. Nás by čekaly samé pozornosti a poklony.“
Et ce serait mieux pour vous et pour moi. On n’aurait pour nous que des prévenances et des saluts.
„Je třeba o tom přemýšlet, a víš — tvá matka mě opustila a ty víš, ‚každý malý mužík má své malé pletky.‘“
— Il faut songer à cela, et puis vois-tu ta mère m’a abandonné et tu sais « chaque petit homme a des petites affaires ».
„O tom se nemluví a já se na to neptám.“
— De cela on ne parle pas et je ne m’en informe point.
„Ostatně jsem přesto volný jako pták. Je třeba o tom přemýšlet.“
— D’ailleurs je suis malgré cela libre comme l’air. Il faut y songer.
„Není o čem přemýšlet. Musíte jet se mnou. Vidíte přece, jaká jsem; stojím za něco. Uděláme to takhle — až odjedu do ciziny, pojedete se mnou.“
— Il ne faut pas y songer. Il faut venir avec moi. Vous voyez bien ce que je suis; je vaux quelque chose. Voillà comment nous ferons, quand je partirai pour l’étranger vous viendrez avec moi.
„Promyslím to, ano, možná.“
— J’y songerai, oui, peut-être.
Byla jsem spokojená, nastalo ticho, pak se mluvilo o jiném, a když odešel, šla jsem ke kněžně — a za čtvrt hodiny mi ukazovala portrét svého Itala a já jí říkala, že je to její milenec, a ona se smála jako Nina. V tu chvíli vešel tatínek, který se vracel z červeného domu, a malá hrbatá si sedla na portrét — a když pan Bashkirtseff odešel, smály jsme se tomu jako bláznice.
J’étais satisfaite, il se fit un silence, puis on parla d’autre chose et quand il s’en alla j’allai chez la princesse et au bout d’un quart d’heure elle me montrait le portrait de son Italien, et je lui disais que c’était son amoureux et elle riait, comme Nina. En ce moment mon père entra revenant de la maison rouge et la petite bossue s’assit sur le portrait, ce qui nous fit rire comme des folles quand M. Bashkirtseff fut parti.
Řekla jsem otci, aby pozval Alexandra sem, a ten mu napsal velmi laskavý dopis. Co tomu říkáte?
J’ai dit à mon père d’inviter Alexandre ici, et il lui écrivit une lettre très aimable. Que dites-vous de cela ?
Říkám, že jsem anděl. Jen aby byl Bůh i nadále dobrý.
Je dis que je suis un ange. Pourvu que Dieu continue à être bon.
Nesmějte se mé zbožnosti — stačí začít a v mém deníku najde člověk vše směšné. Kdybych se pustila do sebekritiky jako spisovatelka, strávila bych tím celý život.
Ne riez pas de ma dévotion, il n’a qu’à commencer pour trouver tout ridicule dans mon journal. Si je me mettais à me critiquer comme écrivain j’y passerai ma vie.
Poznámky
Pozn. překl.: V originále anglicky: „expectation“. ↩
Pozn. překl.: Tilbury — lehký dvoukolový otevřený kočár, pojmenovaný po svém anglickém vynálezci. ↩
Pozn. překl.: „Malorusky“ — dobový název pro ukrajinský jazyk, dnes považovaný za zastaralý. ↩
Pozn. překl.: Turnýra (fr. tournure) byla vycpávané spodní prádlo vytvářející módní siluetu zezadu zvednutou, typickou pro 70. léta 19. století. ↩
Pozn. překl.: Lacrymosa (lat. „plný slz“ [je ten den]) — závěrečná část sekvence Dies irae v mši za zemřelé (requiem). ↩
Pozn. překl.: Styl Ludvíka XV. — módní styl 18. století s nízkým hranatým výstřihem a šněrováním vepředu. ↩
Pozn. překl.: „Le Ruisseau“ (Potůček) — módní salonní skladba. ↩
Pozn. překl.: Jacques Offenbach (1819–1880) — francouzský skladatel operetek; jeho díla byla v 70. letech 19. století nesmírně populární. ↩