❦
Sobota, 17. června 1876
Oh! všechny ty knihy jsou absurdní. Mám jich dost — romány, filosofie, dějiny — dost, dost!Samedi 17 juin 1876Oh ! tous ces livres sont absurdes. J’en ai assez, romans, philosophie, histoire, assez, assez !
Dnes ráno jsem měla první hodinu u Cresciho. Stále totéž — tentýž obrovský hlas, který ztrácím desetkrát do roka a nacházím zas stále krásnější — Bohu díky.
Ce matin j’ai pris la première leçon avec Cresci. Toujours la même chose, la même voix énorme que je perds dix fois l’an et que je retrouve toujours plus belle grâce à Dieu.
Ale nikdy jsem se tak nenudila jako nyní. Vskutku — viděl mě snad někdo tak, že nikam nevycházím, trávím většinu času čtením nebo sněním, nestrojím se, spokojuji se s volnými bílými šaty a vlastními vlasy navinutými kolem hlavy?
Mais je ne me suis jamais ennuyée comme à présent. En effet, m’a-t-on jamais vu ne jamais sortir, rester la plupart du temps à lire ou à rêver, ne plus m’habiller, me contenter d’une robe large et blanche et de mes propres cheveux roulés autour de la tête ?
Audiffret je v Nice — a já nevycházím ani na ulici; v chodbě sotva mimochodem pohlédnu na osvětlená okna zámku. Jedním slovem — vůbec mi na něm nezáleží. Jsem doma sama od devíti hodin večer; je jedna hodina, nespím a ani se mi spát nechce.
Audiffret est à Nice, je ne sors pas seulement dans la rue, je regarde à peine les fenêtres éclairées du château en passant par le corridor. En un mot je ne m’en soucie aucunement. Je suis chez moi seule depuis neuf heures du soir, il est une heure je ne dors pas et je n’ai pas sommeil.
Poznámka editorů
[poznámka]
[annotation]
na okraji · Annotation de Marie
Po celou dobu, co tato bědování trvala, připadal mi Antonelli neúplný.
Pendant tout le temps qu’ont duré ces lamentations j’ai trouvé Antonelli incomplet.
na okraji · Annotation de Marie
Nikdy jsem nemilovala jeho samotného — milovala jsem někoho neviditelného, kdo mě miloval.
Je ne l’ai jamais aimé lui, mais j’ai aimé quelqu’un d’invisible qui m’avait aimée.
na okraji · Annotation de Marie
Ve jménu vší té mrzutosti, kterou cítím z toho, že jsem se těmito stížnostmi tak snížila, vás prosím — věřte mi v tom, co říkám.
Je vous supplie au nom de tout l’ennui que j’ai de m’être tellement abaissée par ces plaintes, de croire en ce que je dis.
na okraji · Annotation de Marie
Ostatně sami jste viděli, že jsem to absurdní „miluji ho“ psala jen večer — pod tíhou vzpomínky na jeho lásku a myslíc na naše ubohé postavení. Psala jsem to 15. června atd... zatímco po návratu z Říma v květnu jsem vše popírala. Ať říkám cokoli — toto dobrodružství musí a bude pro mě tím nejohavnějším na světě. Kdybych bývala poznala toho Antonelliho roku 1877 místo 1876, přikládala bych mu stejnou důležitost jako Zunicovi, Porcinarimu atd. — snad trochu více kvůli papežství. Prostě jsem ho považovala za hotového člověka — a byl to jen chlapec, který se choval špatně místo toho, aby byl bláznivým a nestálým pánem.
D’ailleurs vous avez vu vous-même que je n’écrivais cet absurde je l’aime que le soir, sous le poids du souvenir de son amour et en pensant à notre misérable position. Je l’écrivais le 15 juin etc... tandis que, retournée de Rome en mai, j’avais tout nié. Quoique je dise cette aventure doit et sera tout ce qu’il y a pour moi de plus abominable au monde. Si j’avais connu cet Antonelli [en] 1877 au lieu de 1876, je lui aurais accordé la même importance qu’à Zunica, Porcinari, etc. peut-être plus à cause de la papauté. C’est que je le prenais pour quelqu’un de fini et il n’était qu’un enfant qui se conduisait mal au lieu d’être un seigneur fou et volage.
na okraji · Annotation de Marie
To jest — zuřím na sebe, že jsem se pro tuto záležitost tolik trápila, že jsem šla tak daleko — bylo třeba nechat jednat muže. Naštěstí to, co budete číst dál, tuto ohavnost smaže.
C’est-à-dire que je suis enragée de m’être tourmentée pour cette affaire, de m’être avancée tant, il fallait laisser faire l’homme. Heureusement que ce qu’on va lire dans la suite effacera cette abomination.
na okraji · Annotation de Marie
Oh! jaká hrůza je ten člověk — a jak ho nenávidím za to, co mě přiměl říci! Kdybych ho aspoň milovala! Ale pošpinit se nadarmo — fuj! fuj!
Oh ! quelle horreur que cet homme et comme je le déteste pour ce qu’il m’a fait dire ! Si encore je l’avais aimé ! Mais se salir pour rien ! fi ! fi !
Dina našla noviny z roku 1871 — italský list, kde jsou stále ještě všichni nadutí hrdostí nad vstupem do Říma. Dialog mezi papežem a Antonellim ve verších — je to opravdu velmi hezká satira.1 Při večeři mě to celou... omladilo.
Dina a retrouvé un journal de 1871, un journal italien où ils sont encore tous bouffis d’orgueil d’être entrés à Rome. Un dialogue entre le pape et Antonelli, en vers ; c’est vraiment une très jolie satire. J’en fus toute... rajeunie, pendant le dîner.
Sotva jsem byla doma, šla jsem ke své zásuvce s fotografiemi — Cardinalinovy jsou první, takže stačí zásuvku otevřít, abych se podívala.
A peine chez moi je suis allée à mon tiroir aux photographies, celles du Cardinalino * sont les premières, je n’ai donc qu’à ouvrir le tiroir pour regarder.
Opravdu, je to otravné. Měla jsem dost svých smutných starostí — nepotřebovala jsem všechny tyto absurdní myšlenky, všechny tyto nezdravé sny! Pokaždé, když jsem si myslela, že miluji, milovala jsem — a zachovávala jsem klid. Nyní nejsem klidná. Dokonce ani znecitlivělá nejsem. Celé hodiny si představuji, že hle... ano — hle, přichází, přibíhá ke mně celý šťastný, celý snědý, a já se mu beze slova vrhám vstříc a omdlévám na jeho hrudi. Udělala bych to tak, jak to říkám.
En vérité c’est ennuyeux. J’avais assez de mes tristes préoccupations, je n’avais pas besoin de toutes ces pensées absurdes, de tous ces rêves malsains ! Toutes les fois que j’ai cru aimer, j’ai aimé et je me suis tenue tranquille. A présent je ne suis pas tranquille. Je ne suis même pas engourdie. Je passe des heures entières à m’imaginer que voilà... oui, que le voilà qui arrive, qui accourt vers moi tout heureux, tout brun, et que moi sans rien dire je me précipite à sa rencontre et m’évanouis sur sa poitrine. Je le ferais comme je le dis.
Oh! jaké je to z jeho strany špatné — ale vlastně proč? Líbal mnoho žen přede mnou — já jsem byla o jednu víc; po mně budou další. Ostatně k tomu ani nemusí být Don Juan — za své liry2 jich má, kolik chce. A já!... nuže já — to bylo příjemnější: urozená slečna, šestnáct let, hezká. Nuže — je to celá rozkošná a vonná pletka. To je vše. Nuže — protože nejsem muž, nejednala jsem jako muži; a tudíž ostatně — pro ženu je to úplně jiné, pro dívku, chci říci — a tudíž, pravím, jsem více zasažena, přemýšlím o tom, vzpomínám — a snad mám tu hloupost milovat. Hloupost pramenící z toho nervového podráždění, do něhož jsem upadla — jež samo pramení ze všech mých utrpení nahromaděných po dlouhou dobu.
Oh ! que c’est mal à lui, au fait pourquoi ? Il a embrassé beaucoup de femmes avant moi, j’ai été une de plus, après moi il y en aura d’autres encore. D’ailleurs pour cela il ne faut même pas être un don Juan, on en a pour ses lires autant qu’on veut. Et moi !... eh bien moi, c’était plus agréable, une demoiselle noble, seize ans, jolie. Eh ! c’est une intrigue toute charmante et toute parfumée. Voilà tout. Eh bien, comme je ne suis pas un homme, je n’ai pas fait comme les hommes, et par conséquent d’ailleurs, pour une femme c’est tout différent, pour une jeune fille veux-je dire, et par conséquent, dis-je je suis plus impressionnée, j’y songe, je me souviens et j’ai peut-être la bêtise d’aimer. Bêtise provenant de cette irritation nerveuse dans laquelle je suis tombée et qui, elle-même, provient de toutes mes souffrances accumulées depuis longtemps.
Poznámka editorů
[poznámka]
[annotation]
na okraji · Annotation de Marie
Copak se mohu zařadit mezi takové ženy!!
Est-il possible de se ranger avec ces femmes-là ! !
A — Bůh mi odpusť — mám špatné myšlenky; myšlenky, které jsem nikdy nepociťovala. Měla jsem je proto, že se vždy ví dost — ale nikdy jsem je necítila.
Et, Dieu me pardonne, j’ai de mauvaises pensées, des pensées que je n’ai jamais senties, je les ai eues parce qu’on sait toujours assez, mais je ne les ai jamais senties.
Myslím, že je to se mnou jako s divokými zvířaty, která, když ucítí krev, jsou ještě divočejší.
Je crois qu’il en est de moi comme de ces animaux féroces qui ayant flairé le sang, deviennent plus féroces encore.
Copak tu není látka na celý román? Opuštěná dívka, výčitky, utrpení, rodinné scény plné majestátu... Ve skutečnosti — ale já z toho nedělám nic.
N’y a-t-il pas de quoi faire tout un roman ? Une jeune fille abandonnée, des reproches, des souffrances, des scènes de famille pleines de majesté...En vérité, mais je ne fais rien de tout cela.
Ostatně moje drahá rodina neví nic. Audiffret na mě plivl poté, co se mi naoko dvořil — Antonelli byl zamilovaný... ale rozuzlení se přechází mlčením. A přitom by bylo proč se znepokojit. Ten povyk s paní de Camprienovou... ostatně víme, jací moji jsou: jen ať se jim o ničem nemluví, jen ať je nechají pohodlně vegetovat. Oh! kdyby šlo o kuchaře nebo o strom ke skácení či přesazení — bylo by to jinak.
D’ailleurs ma chère famille ne sait rien. Audiffret m’a craché dessus après avoir eu l’air de me faire la cour, Antonelli a été amoureux... mais on passe le dénouement sous silence. Il y aurait pourtant de quoi s’inquiéter. Le tapage avec Mme de Camprien... d’ailleurs on sait comment sont les miens, pourvu qu’on ne leur parle de rien, pourvu qu’on les laisse végéter à l’aise. Oh ! s’il s’agissait d’un cuisinier ou d’un arbre à abattre ou à transplanter, ce serait différent.
Chystala jsem se rozhořčit... k čemu?
J’allais m’indigner... à quoi bon ?
Oh! víte — ať nasazuji posměšný a klidný výraz, jak chci, ať si myslím: nestojí to za námahu — ať předstírám vznešené pohrdání a říkám, že jsem ještě tak mladá — ať se ovládám sebevíc — jsem hrozně rozhořčena; a tato urážka je velmi živá, velmi bolestivá, velmi smutná.
Oh ! tenez, j’ai beau prendre mon air railleur et tranquille, j’ai beau penser : cela ne vaut pas la peine, affecter des dédains superbes, dire que je suis encore si jeune, j’ai beau me contenir, je suis horriblement indignée et cette offense est bien vivante, bien blessante, bien triste.
Když jsem milovala vévodu — muže koní, vína a excentricit, Angličana — byla jsem Angličanka a zabývala jsem se koňmi, dostihy a stájemi.
Quand j’aimais le duc, un homme de chevaux, de vin, d’excentricités, un Anglais, j’étais Anglaise, je m’occupais de chevaux, de courses et d’écuries.
Audiffret mě přiměl zpívat ty hnusné nicejské písně. Antonelli mě nutí mluvit a myslet italsky, zpívat operní árie, snít o měsíci, recitovat verše... italské; všude si představovat balkóny, sloupy, klobouky stažené přes oči a pláště barvy zdí. Stala jsem se celá poetická — tak jako jsem bývala celá hmotná, hrubá a posměšná. Miluji květiny, romance, verše. Obdivuji italský vtip. Ta řeč mě opájí.
Audiffret m’a fait chanter les exécrables chansons niçoises. Antonelli me fait parler et penser italien, chanter des airs d’opéra, rêver à la lune, réciter des vers... italiens, m’imaginer partout des balcons, des colonnes, des feutres rabattus sur les yeux et des manteaux couleur muraille. Je suis devenue toute poétique, comme j’ai été toute matérielle, rude et railleuse. J’aime les fleurs, les romances, les vers. J’admire les saillies italiennes. Cette langue m’enivre.
Poznámka editorů
[poznámka]
[annotation]
na okraji · Annotation de Marie
Stále to vše obdivuji — ale Antonelliho proto nemiluji víc.
J’admire encore tout cela mais je n’en aime pas davantage Antonelli.
Je dvě hodiny, nemohu si najít místo... poslyšte — protože říkám vše — nerozhořčujte se. Na okamžik jsem pomyslela, že... nu, přestávám. Přece chápete. Tedy jsem si to pomyslela — ale jen na okamžik — neboť... neboť nechci jednoho... Antonelliho, nýbrž chci Antonelliho.
Il est deux heures, je ne me trouve pas de place... tenez puisque je dis tout, ne vous indignez pas. Un instant j’ai pensé que... bon je m’arrête. Vous comprenez tout de même. Je l’ai donc cru mais un instant seulement, car... car je ne désire pas un... Antonelli, mais je désire Antonelli.
Proč ještě tato pohroma! Proč to nebylo nikdy takhle? Že by to náhodou bylo to, čemu se říká láska?
Pourquoi encore cette disgrâce ! Pourquoi ce n’était jamais ainsi ? Est-ce que par hasard ce serait ça qu’on nomme amour ?
Myslela jsem si, že miluji — ale obešla jsem se bez toho, koho jsem považovala za svou lásku; stýskalo se mi po něm, trochu jsem se nudila. To je vše. Vyjměme vždy vévodu, jenž svou hodností a jměním je téměř roven králi — vyjměme ho. On je nad tím vším.
J’ai cru aimer mais je me passais de celui que je pensais aimer, je le regrettais, je m’ennuyais un peu. Voilà tout. Exceptons toujours le duc qui par son rang et sa fortune, est presque l’égal d’un roi, exceptons-le. Il est au-dessus de tout cela.
Myslím — a nevím, jak napsat, co myslím.
Je pense et je ne sais pas écrire ce que je pense.
Ne — poslyšte — copak by to byla pravá láska? Ta by pak byla velmi špatně umístěna. Lásku nelze umístit tam, kde chceme.
Non, écoutez-donc, est-ce que ce serait du vrai amour ? Il serait bien mal placé, alors. On ne le place pas où on veut.
Víte — nejsem paní sama sebe, již nemyslím, já...
Tenez, je ne suis pas maîtresse de moi-même, je ne pense plus, je...
Nikdy to nebylo takhle! Myslím na něho, chci ho vidět... Již nežiji. Oh! je to velmi zvláštní, velmi zvláštní.
Jamais ce n’était ainsi ! Je pense à lui, je veux le voir... Je ne vis plus. Oh ! c’est bien étrange, bien étrange.
Bože můj, vnes světlo do mé mysli.
Mon Dieu, faites jour dans mon esprit.
Oh! škoda3 — myslím, že... že ho miluji. Ne, ne, ne! Ach! počkejte — vyslovit něco takového je přece vážná věc... A proč jsem to říkala tak často, aniž mi na tom záleželo jako dnes večer?... Protože dnes večer je to jinak... Desetkrát si říkám, že sním — a desetkrát mě ta neznámá moc přepadne a jsem nucena přiznat, že to není jako dříve, že je to zvláštní.
Oh ! peccato je crois que... que je l’aime. Non, non, non ! Ah ! attendez donc, c’est que c’est une chose sérieuse à dire... Et pourquoi l’ai-je dite si souvent sans m’en soucier autant que ce soir ?... Parce que ce soir c’est autre chose... Dix fois je me dis que je rêve, et dix fois cette puissance inconnue m’envahit et je suis forcée d’avouer que ce n’est pas comme avant, que c’est étrange.
V tuto chvíli ještě křičím ne — a za okamžik budu křičet ano.
En ce moment encore je crie non et au bout d’un instant je crierai oui.
Už tři dny vidím jako v zrcadle všechny okolnosti, za nichž jsem se s tím chlapcem seznámila.
Voilà trois jours que je vois, comme dans ma glace, toutes les circonstances de notre connaissance avec ce garçon.
Já... vím jen, že je to zcela nové. Proto nechci nic takového prohlašovat jen tak zčistajasna. Zatím nic neříkám — ale... je to velmi mimořádné.
Je... je sais seulement que c’est tout nouveau. Aussi je ne veux pas déclarer une pareille chose à brûle-pourpoint. Je ne dis encore rien mais... c’est bien extraordinaire.
Poznámka editorů
[poznámka]
[annotation]
na okraji · Annotation de Marie
Sotva jsem to napsala a již jsem připravena křičet, že to není pravda!
A peine ai-je écrit que je suis prête à crier que ce n’est pas vrai !
na okraji · Annotation de Marie
Všechno, co mi připadalo zvláštní, se mi tak zdálo jen proto, že to bylo poprvé nebo podruhé. Nyní jsem si na tyto hlouposti zvykla.
Toutes ces choses que je trouvais étranges ne le paraissaient que parce que c’était la première ou la seconde fois. A présent je suis habituée à ces bêtises.
Nemohu si tento stav vysvětlit — říká se, že když člověk začíná opravdu milovat, je takový... Člověk se cítí úplně nový... Ach! Napsat stránku mi trvá tři čtvrtě hodiny.
Je ne m’explique pas cet état, on dit que lorsqu’on commence à vraiment aimer on est ainsi... On se sent toute neuve... Ah ! Je mets trois quarts d’heure à écrire une page.
Oh! je to opravdu...... podivné.
Oh ! c’est vraiment...... bizarre.
Poznámky
Pozn. překl.: Narážka na vznik Italského království: v září 1870 italská vojska vstoupila do Říma a ukončila papežský stát. Kardinál Giacomo Antonelli byl státní sekretář Pia IX. a jeden z hlavních odpůrců sjednocení Itálie — byl tedy oblíbeným terčem satiristů. ↩
Pozn. překl.: „Lires“ — liry, italská měna. ↩
Pozn. překl.: V originále italsky: „peccato“ — expresivní zvolání politování. ↩