❦
Pátek, 2. června 1876
Vendredi 2 juin 1876
Vyšla jsem k mámě a zůstala s ní a tetou; nastalo velké ticho, které všechny tři hořely touhou prolomit — všechny tři myslely na totéž.
Je suis montée chez maman et restée avec elle et ma tante, il se fit un grand silence que toutes les trois brûlaient de rompre, pensant toutes les trois à la même chose.
Nakonec teta, ani nevím jak, vyslovila Pietrovo jméno.
Enfin je ne sais comment ma tante prononça le nom de Pietro.
„To mu jistě napsali pěkné věci,“ řekla jsem chladně.
— On lui a écrit de jolies choses, je m’imagine, dis-je froidement.
Byl to začátek.
C’était un commencement.
Mé maminky1 nasadily opovržení a hrdost; nechala jsem se strhnout a za deset minut jsem byla tak rozohněna, že jsem si už vytýkala jen svou… lehkovážnost.
Mes mères firent du dédain et de la fierté, je m’y laissai gagner et au bout de dix minutes j’étais si montée que je ne me reprochais plus que ma... légèreté.
Styděla jsem se, že jsem byla tak… lehkovážná s nehodným mužem.
J’étais honteuse d’avoir été si... légère avec un homme indigne.
„Máte pravdu,“ řekla jsem, „však také nenaříkám nad Antonellim. Antonelli není pro mě vhodnou partií, ale předpokládejme, že je — a pohleďte, jaké neštěstí z toho pro mě plyne: z našeho způsobu života, z vašeho chování! Nevycházet do společnosti — dobře; ‚stejně se vdáš‘ — a vidíte, že ne!“
— Vous avez raison, dis-je, aussi n’est-ce pas Antonelli que je déplore. Antonelli n’est pas un parti pour moi, mais supposez qu’il l’est et voyez quel malheur résulte pour moi de notre vie, de votre conduite ! Ne pas aller dans le monde, bien ; - tu te marieras quand même - Vous voyez bien que non !
A rozplakala jsem se, zatímco teta zůstávala ustaraná a sklíčená a máma, stavějíc se falešně a dráždivě statečnou, na mě křičela, že mohu plakat jinde a že mé slzy nikoho nedojímají.
Et je fondais en larmes pendant que ma tante demeurait soucieuse et affligée et ma mère, faisant de la fausse et irritante bravoure, me criait que je pouvais pleurer ailleurs et que mes larmes n’attendrissaient personne.
Trvalo to až do čtyř hodin… Ve čtyři jsem vstala skoro klidná a šla k sobě vyzkoušet velké šaty po způsobu biblických žen — rovné, dlouhé, s rovnými, širokými rukávy, půvabnými ve své hrubé prostotě. Šaty jsou z bílé orientální látky — myslím, že z hedvábné vaty.2 Budu je nosit každý den. Je to pohodlné i půvabné.
Cela a duré jusqu’à quatre heures... à quatre heures je me levai presque calme et allai chez moi essayer une grande robe à la façon des femmes de la Bible, droite, longue, avec des manches droites, larges et gracieuses par leur grossière simplicité. La robe est en étoffe orientale blanche, de la bourre de soie je crois. Je la porterai tous les jours. C’est commode et gracieux.
Byla jsem u druhého zpěvu Ariostova „Zuřivého Rolanda“3, když ohlásili generála Bibiho, který se vrátil z Paříže teprve včera.
J’en étais au deuxième chant de l’Orlando d’Arioste quand on annonça le général Bibi, qui est revenu de Paris hier seulement.
Sestoupila jsem za celou společností do zahrady. Generál se mě ptá, k jakému řeholnímu řádu patřím, a diví se mým šatům.
Je descendis rejoindre tout le monde au jardin. Le général me demande à quel ordre religieux j’appartiens et s’étonne de ma robe.
Byla jsem smutná, ale jsem zvyklá nic nedávat najevo, a kdo by mě viděl, přísahal by, že jsem nejšťastnější dívka. Bibi mi lichotí, jak dobře vypadám.
J’étais triste mais je suis habituée de ne rien laisser paraître et à me voir on jurerait la fille la plus heureuse. Bibi me fait compliment sur ma bonne mine.
Večeříme společně, pak jdeme nahoru ke mně a každý se usadí, jak chce — na lehátku, křeslech, taburetách a na zemi.
On dîne ensemble, puis on monte chez moi et chacun se dispose à sa guise, sur la chaise longue, les fauteuils, les tabourets et par terre.
Bibi se ptá — vyprávějí mu o mých kouscích v Římě, ukazují mu fotografie a nikoho nejmenují. Bibi prohlásí, že Antonelli je nejkrásnější, nejsympatičtější, nejmilejší.
Bibi questionne, on raconte mes exploits à Rome, on montre les photographies sans nommer personne. Bibi déclare Antonelli le plus beau, le plus sympathique, le plus gentil.
Mluvilo se o tom celou dobu, a odtud i o kardinálovi, o papeži, o kardinálovi Ledochowském, o Vatikánu, o Římě. Podávám etymologii slova Vatikán. Je známo, že toto jméno pochází z Vaticinio4 — starověkých věšteb, jež se na tom místě pronášely.
On en a parlé tout le temps et, par extension, du cardinal, du Pape, du cardinal Ledochowsky, du Vatican, de Rome. Je donne l’étymologie du nom Vatican. On sait que ce nom vient de Vaticinio, anciens oracles qu’on rendait à cet endroit.
Pak se mluví o Východě, o tom ubohém Turecku, na němž mi pramálo záleží — ale sleduji záležitosti dne, abych v rozhovorech nezůstávala s otevřenými ústy.
Puis on parle de l’Orient, de cette pauvre Turquie, dont je ne me fiche pas mal, mais je me tiens au courant des intérêts du jour pour ne pas rester bouche béante dans les conversations.
Můj pokoj má ve světle okouzlující odlesky.
Ma chambre a de ravissants reflets à la lumière.
Byl tam Lefèvre — nesnáším ho, ale je-li tam kromě něho ještě někdo, je mi lhostejný.
Lefèvre était là, je le déteste mais quand il y a d’autres personnes outre lui, il m’est indifférent.
Víte, kdo je Lefèvre? Starý dobrák doktor, do šířky víc než do výšky, mazal,5 žvanil, vychytralý Normanďan. Přítel od prvé zimy v Nice. Vlastní jeden z pěkných statků ve čtvrti Lympia, za přístavem.
Savez-vous qui est Lefèvre ? Un vieux bonhomme de médecin plus large que haut, barbouilleur, bavardeur, rusé Normand. Ami depuis le premier hiver à Nice. Il possède une des belles propriétés du quartier Lympia, au-delà du port.
Tedy — o Antonellim se mluvilo mnoho. Mé maminky spolkly svůj hněv i opovržení a mluvily o něm jen jako o mé oběti — a chlubily se tím.
Donc, on a beaucoup parlé d’Antonelli. Mes mères ont avalé leur colère et leurs dédains et n’en ont parlé que comme d’une victime à moi, s’en glorifiant.
Takže jsem trochu rozpálená a na rozdíl od dnešního rána trvám na tom, že není v Římě… Oh! Ne — v každém případě se vždycky choval mdle, abych neřekla zbaběle. Neříkám zbaběle, abych nevzbudila dojem, že mluvím pod vlivem nějakého hněvu — ale zcela chladnokrevně.
De sorte que j’ai la tête un peu montée et, au contraire de ce matin, je persiste à croire qu’il n’est pas à Rome... Oh ! non, dans tous les cas sa conduite a toujours été molle pour ne pas dire lâche. Je ne dis pas lâche pour ne pas faire croire que je parle sous l’influence d’une colère quelconque mais bien de sang-froid.
Zbabělá jsem i já — vždyť jsem tu sama doma, zakláním se v křesle, zavírám oči a snívám o věcech velmi půvabných, ale vůbec ne cudných. A zvláště o tom muži, jenž mě tak krutě pokořil.
Je suis lâche moi-même, car me voilà seule chez moi et je me renverse dans mon fauteuil en fermant les yeux pour rêver à des choses très charmantes mais pas chastes du tout. Et surtout par rapport à cet homme qui m’a si cruellement humiliée.
Poslyšte — nevyčítám si nic; kdybych totiž byla zcela puritánka, jednal by přesto tak, jak jednal, a já bych z toho měla jen samé nepříjemnosti bez jediného příjemného okamžiku, na který bych mohla vzpomínat.
Tenez, je ne me reproche rien, car si j’avais été tout à fait puritaine il n’en aurait pas moins agi comme il a agi et j’aurais tout le désagrément de la chose sans un seul instant agréable à me rappeler.
Poznámky
Pozn. překl.: „Mes mères“ — „mé matky“, Mariino obvyklé označení pro maminku a tetu, které společně řídily její výchovu. ↩
Pozn. překl.: Bourre de soie — hedvábná vata, hrubší příze ze zbytků hedvábí. ↩
Pozn. překl.: V originále italsky: „l’Orlando“ — Ariostův hrdinsko-fantastický epos Orlando furioso (česky „Zuřivý Roland“, 1516). ↩
Pozn. překl.: Ital. vaticinio, z lat. vaticinium — věštba, proroctví; od slovesa vaticinari (věštit). ↩
Pozn. překl.: „Barbouilleur“ — doslova „mazal“, kdo špatně maluje; naznačuje, že vedle své lékařské profese byl i diletantský malíř. ↩