❦
Neděle 7. května 1876
Dimanche 7 mai 1876
Dvacet minut po osmé jsme byly na nádraží, kde nás přivítali Sapogenikoffovi a slečna Collignon.
A huit heures et vingt minutes nous étions à la gare où les Sapogenikoff et Collignon nous ont rencontrés.
Byla jsem trochu ospalá, ale to mi nebránilo trochu pózovat pro tlustého Boreela, který odjížděl se svou matkou.
J’étais bien un peu endormie mais cela ne m’a pas empêchée de poser quelque peu pour le gros Boreel qui partait avec sa mère.
Tchernichoff a Antonoff přišli s kyticemi. Procházela jsem se s Girou a teta seděla na lavičce s ubohou Ninou ve smutku.
Tchernichoff et Antonoff arrivèrent avec des bouquets. Je me promenais avec Giro, et ma tante se tenait assise sur un Dane avec la pauvre Nina en deuil.
Musí se tedy člověk loučit! Tolik mi budou chybět ty drahé bytosti, s nimiž jsem tropila první bláznoviny a které mi tolik pomáhaly zapomínat na mé trápení, na ten smrtelný žal, jenž mě hlodá.
Faut-il être obligé de se quitter ! Je regrette tant ces chères créatures avec lesquelles j’ai fait mes premières folies et qui m’ont si souvent fait oublier mon tourment, ce chagrin mortel qui me ronge.
„To je můj nejšťastnější čas,“ říká Giro, „co na to říkáš, Bibi?“
- C’est mon plus heureux temps, dit Giro, qu’en dis-tu, Bibi ?
Než se rozloučíme, oslovujeme se těmi nejdarebnějšími přezdívkami, jako bychom si chtěly připomenout rok strávený spolu.
Nous nous donnons nos noms les plus canailles avant de nous quitter comme pour nous souvenir de l’année passée ensemble.
Plakala jen Louba; já jsem pocítila opravdový žal teprve tehdy, když jsem je viděla všechny ve vagónu, jak vyhlížejí z okna a všichni najednou křičí — sbohem, lítost, vzpomínky, naděje na shledání, sliby psát.
Louba seule a pleuré, quant à moi je n’ai regretté vivement que lorsque je les vis tous en wagon, sortant leur tête et criant tous à la fois, des adieux, des regrets, des souvenirs, des espérances de se revoir, des promesses d’écrire.
„Kdykoli budete procházet kolem našeho kostela,“ řekla mi Nina, „pokřižujte se na mou paměť — hodně jsem tu trpěla.“ Mlčky skloním hlavu.
— Chaque fois que vous passerez devant notre église, me dit Nina, signez-vous en souvenir de moi, j’ai beaucoup souffert ici. Je m’incline sans rien dire.
„Dej tuhle růži Dině,“ křičela na mě Giro, když se vlak již rozjel.
— Donne cette rose à Dina, me cria Giro lorsque le train s’était déjà mis en mouvement.
„Ano,“ říkám a zvednu květ, který podám Dině.
— Oui, dis-je en ramassant la fleur et la passant à Dina.
Pak jsem šla na konec nástupiště a otevřela bílý slunečník, aby ho naši drazí cestující, kteří zuřivě mávali kapesníčky, lépe viděli, až jím budu mávat na plném slunci.
Puis j’allai à l’extrémité de la gare et j’ouvris mon parasol blanc pour qu’en étant agité en plein soleil il fut plus visible à nos chers voyageurs qui faisaient rage avec leurs mouchoirs de poche.
Pak jsme se já, teta, Dina, slečna Collignon a Walitský vrátili na čaj. A v jedenáct hodin jsem šla s tetou do kostela, který pro mě není místem usebrání, nýbrž místem muk.
Puis, moi, ma tante, Dina, Collignon et Walitsky nous sommes rentrés prendre du thé. Et à onze heures j’allai avec ma tante à l’église, qui au lieu d’être un lieu de recueillement est un lieu de tourment pour moi.
„Zajeďte do London House,“ říkám tetě, když odtamtud vycházíme, „a kupte cigarety.“
— Faites aller au London House, dis-je à ma tante en sortant de là, et achetez des cigarettes.
„Jaký ošklivý zvyk, to kouření!“ říká.
— Quelle mauvaise habitude de fumer ! dit-elle.
„Není to zvyk, madam — kouřím jen když... se nudím. Dumas a tabák neberu proto, abych zahnala nudu, ale abych se otupila. Chci se otupit. Do kostela již nepůjdu!“
— Ce n’est pas une habitude, Madame, je ne fume que quand je... m’ennuie, je prends Dumas et le tabac non pas pour me désennuyer mais pour m’abrutir. Je cherche à m’abrutir. Je n’irai plus à l’église !
„A proč?“
— Et pourquoi ?
„Myslíte, že je příjemné, když nás všichni ti Rusové měří úkosem a my jsme mezi nimi jako prašiví psi!“
— Croyez-vous que cela soit agréable d’être regardé par tous ces Russes de travers, et d’être parmi eux comme des chiens galeux !
Teta zmlkla, protože cítila totéž co já, a vrátila se domů právě tak nešťastná jako já.
Ma tante se tut, partageant mon sentiment et rentra tout aussi misérable que moi.
Naopak — půjdu do kostela často. Bůh, jenž vidí, jak jsem tam nešťastná, vezme snad v úvahu toto dobrovolné mučednictví a smiluje se nade mnou.
Je vais au contraire retourner souvent à l’église, Dieu qui voit combien j’y suis malheureuse prendra peut-être en considération ce martyre volontaire et aura pitié de moi.
Ale ani Dumas, ani cigarety nepomohou, a nakonec padnu na kolena a pláču a modlím se. A zdálo se mi, že tentokrát byla moje modlitba vyslyšena.
Mais ni Dumas ni les cigarettes ne peuvent rien et je finis par me mettre à genoux en pleurant et priant. Et il m’a semblé que cette fois ma prière a été entendue.
A přišel Viktor a lísal se ke mně, jak jen uměl, jako by chápal, že jsem smutná a nešťastná.
Et Victor est venu me faisant mille caresses comme s’il comprenait que je suis triste, malheureuse.
Paní de Ballote je u nás, teta ji přijímá sama, neboť máma leží a já se k ničemu nehodím. Fortuné Čokoláda1 právě zaklepal na mé dveře a oznamuje mi „toho pána, co nosí tu kulatou sklenici v oku, pana Galulu“. Ať ho přijme teta.
Mme de Ballote est chez nous, ma tante la reçoit seule, car maman est au lit, et je ne suis bonne à rien. Fortuné Chocolat vient de frapper à ma porte et m’annonce « le monsieur qui a cette lunette ronde à l’œil, M. Galula ». Que ma tante le reçoive.
Nu, už bylo slz dost — jdu se obléknout a vyjít.
Eh bien j’en ai assez comme cela, de larmes, je vais m’habiller et sortir.
Víte, proč Giro poslala tu růži Dině? Aby ji dala Emilovi. Dobrá — beru ten úkol na sebe.
Savez-vous pourquoi cette rose de Giro à Dina ? Pour la donner à Emile. Eh ! bien je me charge de la commission.
Byla jsem hezká, což bylo škoda nadarmo, a měly jsme potěšení hovořit s Antonoffem, Galulou a velitelem třetího řadového pluku, Authierem. Ten stařec za našeho pobytu v Římě desetkrát vyznal tetě lásku. Ach! zapomněla jsem na tu nejpikantnější věc — pana Rimského-Korsakova2, syna té dámy tohoto jména, tak dobře známé ve světě pařížském, ostatně všude. Egyptský místokrál jí věnoval nádherné diamanty a košili celou posázenou drahokamy — za... skvělé služby, jež mu prokázala.
J’étais jolie, ce qui est dommage pour rien, et nous avons eu la joie de causer avec Antonoff, Galula et le commandant du III^e^ de ligne, Authier. Ce vieux a, pendant notre séjour à Rome, fait dix déclarations d’amour à ma tante. Ah ! j’oubliais le plus propre, M. Rimsky-Korsakoff, le fils de la dame de ce nom si connue dans le monde parisien, d’ailleurs partout. Le vice-roi d’Egypte lui a donné des diamants superbes et une chemise toute couverte de pierreries, pour... des services éclatants qu’elle lui avait rendus.
Slečna Collignon byla s námi. A večer se mluvilo o Pietrovi a já řekla, že na něj netřeba více myslet, neboť v mé nepřítomnosti ho Torlonia, Cesaro a Zucchini zcela zkazili.
Collignon était avec nous. Et le soir on a parlé de Pietro et j’ai dit qu’il ne fallait plus y penser, car en mon absence Torlonia, Cesaro et Zucchini l’avaient entièrement perdu.
A zároveň jsem se ptala, zda jet či nejet do Říma na dostihy.
Et en même temps je demandai s’il fallait ou pas aller pour les courses à Rome.
Teta mě se smíchem tituluje Madame arcibiskupka a když slečna Collignon vyslovila přání, aby Barnolova teta umřela, vyslovila jsem já přání, aby umřeli také Antonelliho otec a bratři.
Ma tante me nomme en riant Madame l’archevêque et comme Collignon exprimait le désir de voir la tante de Barnola morte, j’exprimai celui de voir le père et les frères d’Antonelli morts aussi.
Víte, co se říká o Barnolově tetě? Říká se, že není jeho tetou, ale že Barnola je prostě jejím něžným přítelem — což je hrozné, neboť ta žena má malomocenství, a proto nevychází z domu a je stále zahalená. Barnola z toho ovšem těží slušné renty. Ostatně to nevím od dneška ani od letošního roku — a Barnola sám se téměř vyzpovídal slečně Collignon.
Vous savez ce qu’on dit de la tante de Barnola ? On dit qu’elle n’est pas sa tante, mais que Barnola est tout simplement son tendre ami, ce qui est affreux, car cette femme a la lèpre, ce qui la fait rester chez elle toujours voilée. Mais Barnola y gagne des rentes. D’ailleurs ce n’est pas d’aujourd’hui ni de cette année que je sais l’histoire et Barnola lui-même s’est presque confessé à la Collignon.
Víte, proč přišel Galula? Aby mi jako první blahopřál ke sňatku v Římě! Mluvil o tom znovu na hudebním odpoledni s hromadou záhadných hádanek, jimž jsem nerozuměla.
Vous savez pourquoi Galula est venu ? Pour me féliciter le premier sur mon mariage à Rome ! Il m’en a parlé encore à la musique avec un tas de problèmes énigmatiques que je n’ai pas compris.
Ach, do toho Bakcha!3 Chtěla bych se jednou provždy vdát a měli by pokoj se svými domněnkami.
Ah ! Carpo di Bacco ! Je voudrais une fois pour toutes me marier et ils en auraient fini avec leurs suppositions.
Všichni ti lidé tvrdí nepravdu, aby se dozvěděli pravdu.
Tous ces gens plaident le faux pour savoir le vrai.
Jsem ve skutečnosti tak nešťastná, že spěchám do postele, abych usnula a přitom si v duchu skládala kouzelný příběh, který jsem začala před dvěma dny — a dnes večer přicházím k velmi zajímavému místu.
Je suis si malheureuse en réalité que je me hâte de me coucher pour m’endormir en me composant une charmante histoire que j’ai commencée il y a deux jours, et ce soir j’arrive à un endroit très intéressant.
Pietro v něm hraje roli.
Pietro en est.
Co nejvíce se snažím pobývat mimo svůj skutečný, tak ošklivý život, a plavu mezi románem Dumasovým a svými zlatými sny. Nepřijde-li depeše v úterý, nepřijde již nikdy. Ostatně čekám na toto zklamání a už dávno v nic nevěřím a ničeho si nevážím — kromě Boha.
Je tâche autant que possible de demeurer hors de ma vie réelle si vilaine, et je flotte entre un roman de Dumas et mes rêves dorés. Si la dépêche n’arrive pas mardi, elle n’arrivera plus. D’ailleurs je m’attends à ce désappointement et depuis longtemps je ne crois plus en rien et ne respecte plus rien que Dieu.
V oprávněném pohrdání celým světem je jakési beznadějné uspokojení. Aspoň člověk nemá iluze.
On trouve une certaine satisfaction désespérante à mépriser avec raison tout le monde. Au moins on n’a pas d’illusions.
Jestliže si Antonelli jen hrál, jestliže mě klamal, uštědřil mi krvavou urážku — a v mém zápisníku nenávisti a pomsty přibude další jméno. Kdybych byla méně otupělá, plakala bych vzteky a studem.
Si Antonelli n’a fait que jouer, s’il me trompait, il m’a fait une insulte sanglante, et voilà un nom de plus sur mes tablettes de haine et de vengeance. Si j’étais moins abrutie je pleurerais de rage et de honte.
Poznámky
„Fortuné Čokoláda“ (v originále „Fortuné Chocolat“) — Fortuné, zvaný Chocolat, mladý černý sluha rodiny (rejstřík Mon Journal, sv. 9: „Chocolat, nègre. Domestique des Bashkirtseff“). ↩
Nejde o skladatele Nikolaje Rimského-Korsakova (1844–1908), nýbrž o jmenovce z ruských kruhů niceského a pařížského světa. ↩
Pozn. překl.: V originále italsky: „Carpo di Bacco !“ – italská přísaha, eufemistické zvolání (Marie píše „Carpo“ místo „Corpo“). ↩