❦
Sobota 6. května 1876
Samedi 6 mai 1876
Dnes se ve vile Borghese otevírá výstava květin. Bude tam princezna i celá společnost. Jsem stejně ráda v Nice — protože tam bych nemohla být tak, jak bych chtěla — jak se sluší.
C’est aujourd’hui l’ouverture de l’exposition de fleurs à la villa Borghése. La princesse y sera et tout le monde. J’aime autant être à Nice, car je ne pourrais être là comme je veux, convenablement.
Je to škoda — stát tu sama před zrcadlem, když má člověk andělskou pleť, růžové uši a zlaté vlasy! Téměř se z toho vztekám. Nevyšla jsem a nevyjdu a je již šest hodin.
C’est une pitié d’être là seule devant mon miroir quand on a un teint d’ange, des oreilles roses et des cheveux d’or ! J’en rage presque. Je ne suis pas sortie et ne sortirai pas et il est déjà six heures.
Víte, čemu jsem věnovala celý den? Listování v „Věku Ludvíka XIV.“, „Mušketýrech“, „Dvacet let poté“ a „Vikomtu de Bragelonne“ — od Dumase.
Savez-vous à quoi j’ai employé tout ce jour ? A feuilleter « Le siècle de Louis XIV’', “Les Mousquetaires”, “Vingt ans après” et “Le vicomte de Bragelonne”, par Dumas.
Fuj! Ne — poslouchejte: je mi jistě dovoleno číst Dumase, protože čtu ty nejnudnější knihy řeckého a latinského starověku — a pak vás ujišťuji, že mám Alexandra Dumase-otce ve velké vážnosti.
Fi ! Non, écoutez, il m’est bien permis de lire Dumas puisque je lis les livres les plus ennuyeux de l’antiquité grecque et latine, et puis je vous assure que je tiens Alexandre Dumas père en grande estime.
Nevím, zda mě knihy, které jsem právě jmenovala, poutají tím, jak jsou napsané, nebo výběrem té epochy — nejslavnější na světě — kdy vše kvete: sláva, literatura a láska. V každém případě mají ty romány pro mě zvláštní půvab a čtu je s potěšením znovu a znovu — a snad si je vychutnávám víc než poprvé, neboť tehdy mě netrpělivost a rozdrážděná zvědavost nutily spíše polykat než číst. Mnozí pohrdají touto vážnou sympatií k Dumasovi; já sama jako první bych nerada četla u jiné to, co zde píši. A pak se mi Dumas nelíbí celý — ani zdaleka.
Je ne sais si l’intérêt que je prends aux livres que je viens de dire tient à la manière dont c’est écrit ou au choix de cette époque, la plus brillante du monde, où tout est florissant, la gloire, les lettres et l’amour, dans tous les cas je trouve un charme singulier dans ces romans et je les relis plusieurs fois avec plaisir, et je jouis peut-être plus qu’à la première fois, car alors l’impatience et la curiosité piquée me faisaient plutôt avaler que lire. Il y a beaucoup qui méprisent cette sympathie sérieuse pour Dumas, moi la première je n’aimerais pas lire chez une autre ce que j’écris ici. Et puis je n’aime pas tout Dumas, tant s’en faut.
A pak ráda čtu „Tři mušketýry“, „Dvacet let poté“ a „Bragelonna“, protože se tam mluví o Aramisovi, jenž byl z církve — jako v ostatních knihách, kde vidím podrobně všechny ty kardinály, všechny ty bouřlivé a galantní preláty, které jsem v dějinách poznala jen v hrubých rysech. Snadno uhodnete, proč mám takový zájem o preláty všeho druhu. Vždy jsem měla sklon k... kardinálům. Je mi jen líto, že pominula doba, kdy tropili čertoviny — vím, že je tropí dál, ale už ne tolik. Tento sklon se proměnil v... sklon také, ale výraznější — po Římě a Antonellim, kterého si zarputile představuji jako napůl kněze. Jedna věštkyně mu předpověděla... ach! ne — předpověděla mu jen, že zemře v zoufalství. Říkal mi to několikrát, pokaždé když jsem ho trápila.
Et puis j’aime à lire « Les trois mousquetaires », « Vingt ans après » et « Bragelonne », parce qu’on y parle d’Aramis qui était d’église, ainsi que dans les autres livres où je vois en détail tous ces cardinaux, tous ces prélats turbulents et galants, que j’ai vus dans l’histoire en gros. Vous devinez facilement pourquoi cet intérêt que je porte aux prélats de toute sorte. J’ai toujours eu un penchant pour les... cardinaux. Je n’ai qu’un regret c’est que le temps soit passé où ils faisaient le diable à quatre, ils le font encore je sais, mais plus autant. Ce penchant s’est changé en... penchant aussi mais plus prononcé, après Rome et Antonelli que je m’obstine à voir à moitié prêtre. Une diseuse de bonne aventure lui a prédit... Ah ! non, elle lui a prédit seulement qu’il mourrait désespéré. Il me l’a dit plusieurs fois, chaque fois que je le tourmentais.
Víte — jeden nápad? Strašně bych ráda viděla Pietra jako monsignora, vdala se jinde a přišla ho navštívit: to by byla podívaná!
Vous savez, une idée ? Je voudrais follement voir Pietro monsignor, me marier ailleurs et revenir le voir: Tableau !
Nevím, zda mi to stouplo do hlavy z těch románů — ale tu touhu mám docela doopravdy.
Je ne sais si c’est le roman qui me monte la tête mais bien positivement j’ai cette envie.
Ostatně — záležitost s cardinalinem1 dopadla špatně, jak jsem na začátku předvídala, nebo spíše se obávala. Co mě nejvíce trápí, je ten polibek. Ale musím se utěšit myšlenkou, že to jsou skrupule, jimž se v tomto nízkém, velmi nízkém světě nerozumí. Chtěla jsem být jiná než ostatní — osud to nechce. Hle — mám nečisté rty jako Robenson nebo Oliva. Ale, dívko — nesnila jsi moudře o životě, jenž se velmi podobá řadě více či méně závažných lehkomyslností? Ano, je to pravda — ale ne poprvé; chtěla jsem být čistá jako nebeský anděl, než budu patřit muži, který bude mým manželem — a pak by to záviselo na něm a na mých citech. Ach, moje rty — poskvrněné, poskvrněné, poskvrněné! Obviňuji jen sebe — on by se nikdy neodvážil. A k dovršení všeho nerozuměl — nechápel nic jiného než kontakt více či méně... (dosaďte slovo)...
Après tout, l’affaire avec le cardinalino a mal fini, comme je l’avais prévu ou plutôt craint au commencement. Ce qui me tourmente le plus c’est ce baiser. Mais il faut me consoler en pensant que ce sont des scrupules qu’on ne comprend pas dans ce bas, très bas-monde. Je voulais être autrement que les autres, le sort ne le veut pas. Car me voilà avec des lèvres impures comme la Robenson ou l’Olive. Mais, ma fille, n’as-tu pas sagement rêvé une vie qui ressemble fort à une suite de légèretés plus ou moins graves ? Oui, c’est vrai, mais pas pour la première fois, je voulais être aussi pure qu’un ange du ciel avant d’être à l’homme qui serait mon mari, et puis cela dépendrait de lui et de mes sentiments. Oh ! mes lèvres, souillées, souillées, souillées ! Je n’en accuse que moi, il n’aurait jamais osé. Et pour comble de disgrâce il n’a pas compris, il na rien compris, qu’un contact plus ou moins... (mettez le mot)...
Já, která jsem do toho vložila, ne... byla jsem tak vystrašena, že jsem tam nevložila nic než mnoho lásky — do té míry, že jsem mu bez dechu klesla na rameno a skryla oči a tvář do černého sukna jeho kabátu — téhož, který nosil na všech velkých maškarních plesech2 karnevalu, téhož, který měl na sobě, když ho v opeře napadlo doprovodit Fanny Lear3 až do Neapole.
Moi qui y avais mis, non... j’étais si effrayée que je n’y avais rien mis que beaucoup d’amour, au point que j’en suis retombée sans haleine sur son épaule et cachai mes yeux et ma figure dans le drap noir de son habit, du même habit qu’il a porté à tous les veglione du carnaval, du même qu’il avait lorsqu’étant à l’opéra le caprice lui vint d’accompagner Fanny Lear jusqu’à Naples.
A pomyslete si, s čím vším musel ten nešťastný kabát přijít do styku.
Et figurez-vous les contacts que ce malheureux habit a dû subir.
To vše by nebylo nic, kdyby mě miloval — ale pochybuji a moje velmi rozhněvaná hrdost a sebeúcta na mě vztahují pěst a tváří se, jako by se ptaly: Co jsi s námi udělala?
Tout cela ne serait rien s’il m’aimait, mais je doute et mon orgueil et mon amour-propre très courroucés me montent le poing avec des mines qui semblent me demander: Qu’as-tu fait de nous ?
Apropos — Olivy jsou ženy dvou anglických kapitánů, pánů Malona a Grevilla. Ale nejde o ně — jde o to římské zvíře, ale dost; volají k jídlu — jíst, to je v Nice má jediná útěcha.
A propos, les Olives, sont les femmes de deux capitaines anglais, MM. Malone et Greville. Mais il ne s’agit pas d’elles, il s’agit de cet animal de Rome, mais assez, on appelle: manger, manger c’est ma seule consolation à Nice.
A tato útěcha mi dnes chyběla — měla jsem hlad a u stolu jsem se před Sapogenikoffovými dost mračila.
Et cette consolation m’a manquée aujourd’hui et j’avais faim et j’ai fait assez mauvaise mine à table devant les Sapogenikoff.
Ale dnes večer pořádám slavnost, jaká se léta na rue de France neviděla.
Mais ce soir je donne une fête comme on n’en a plus vu depuis des années à la rue de France.
Vous savez qu’à Nice existe l’usage de tourner le mai, c’est-à-dire on suspend une couronne, une lanterne et on danse au-dessous des rondes en chantant. Depuis que Nice est française cet usage s’en va de plus en plus mourant, à peine si on voyait trois ou quatre lanternes dans toute la ville.
Tak já jim pořádám Rossignou — jmenuji to tak, protože Rossignou che vola6 je nejpopulárnější a nejkrásnější nicejská píseň.
Eh bien, moi, je leur donne un Rossignou je nomme cela ainsi, parce que le Rossignou che vola est la chanson la plus populaire et la plus jolie de Nice.
Nechala jsem předem připravit a uprostřed ulice zavěsit velký stroj z listí a květin, ozdobený množstvím benátských lucerniček. Na zdi naší zahrady dostal Trifon7 za úkol uspořádat ohňostroj a čas od času osvětlovat scénu bengálskými ohni. Trifon je bez sebe radostí — je to velké dítě, a zároveň nepochybuji, že kdyby byl ve službách velkého muže, byl by se i on stal něčím pozoruhodným.
J’ai fait préparer d’avance et suspendre au milieu de la rue une grande machine en feuillages et fleurs toute ornée d’une multitude de lanternes vénitiennes. Sur le mur de notre jardin Trifon a été chargé d’organiser un feu d’artifice et d’éclairer de temps en temps la scène par des feux de Bengale. Trifon ne se sent pas de joie, c’est un grand enfant et en même temps je ne doute pas que s’il eut été au service d’un grand homme, il ne fut devenu lui-même quelque chose de remarquable.
Všechnu tu nádheru doprovází harfa, flétna a housle — a všechno se zapíjí hojností vína. Sousedky nás zvaly na terasu — neboť já a Giro jsme přihlížely samy, vyšplhané na dřevěný žebřík. Jdeme na terasu sousedek a já, Giro, Marie, Walitský, Tchernichoff a Dina se stavíme doprostřed ulice, svoláváme tanečníky a snažíme se — a daří se nám — rozproudit zábavu.
Toutes ces splendeurs sont accompagnées d’une harpe, d’une flûte et d’un violon, et arrosées de vin en abondance. Les bonnes femmes vinrent nous inviter sur leur terrasse, car moi et Giro regardions seules, perchées sur une échelle de bois. On va sur la terrasse des voisins et moi, Giro, Marie, Walitsky, Tchernichoff et Dina nous mettons au milieu de la rue, appelons les danseurs et tâchons et réussissons à donner de l’entrain.
Zpívala jsem a tančila se všemi k radosti dobrých Nicejců — zejména sousedů, kteří mě všichni znají a o „slečně Marii“ říkají jen to nejlepší.
J’ai chanté et tourné avec tout le monde à la joie des bons Niçois, surtout des gens du quartier qui me connaissent tous et disent le plus grand bien de « Mademoiselle Marie ».
Když nemohu dělat nic jiného, dělám si popularitu! A to lichotí mámě a ta se neohlíží na výdaje. Nejvíc se líbilo, že jsem zpívala a řekla pár slov v nářečí. Když jsem stála na žebříku a Giro mě tahala za sukně, velmi se mi zachtělo pronést řeč — ale obezřetně jsem se zdržela... na tento rok.
Ne pouvant faire autre chose je fais de la popularité ! Et ça flatte maman et elle ne regarde pas à la dépense. Ce qui a plu surtout c’est que j’ai chanté et dit quelques mots en patois. Pendant que j’étais sur l’échelle avec Giro qui me tirait par les jupes j’eus bien envie de faire un discours mais je me suis prudemment abstenue... pour cette année.
Sledovala jsem tance a poslouchala výkřiky — celá zasněná, jak se mi to často stává — a když ohňostroj skončil nádherným sluncem, vrátili jsme se všichni domů za spokojeného šumění. Sotva jsem vyšla nahoru, přišla Léonie se zeptat, zda bych si ráda poslechla serenádu, kterou mi „mladí pánové“ chystají zazpívat. Samozřejmě jsem chtěla a postavila jsem se k oknu na podestě. Tleskala jsem a nechala roznést víno.
J’ai regardé les danses et écouté les cris, toute rêveuse comme il m’arrive souvent et, le feu d’artifice terminé par un soleil magnifique, nous sommes tous rentrés chez nous au milieu d’un murmure de satisfaction. A peine étais-je montée que Léonie vint me demander si je voulais bien écouter la sérénade que « les jeunes gens » allaient me chanter. Sans doute je voulais et je me mis à la fenêtre du palier. J’ai applaudi et fait distribuer du vin.
Pak mě zavolali z altánu — a když jsem sestoupila, zdrželi mě na schodech sborem z Hernaniho8 — a já jsem poděkovala gestem a slovem velmi mile.
Puis on vint m’appeler du pavillon et quand je descendis on m’a retenue sur le perron par un chœur d’Hernani et j’ai remercié du geste et de la parole fort gracieusement.
Ale to mě začínalo nudit a šla jsem se přidat k ostatním v altánu.
Mais cela commençait à m’ennuyer et je suis allée rejoindre les autres au pavillon.
Jaká škoda se loučit; Ninu a Giro mám velmi ráda — a ony mě také. Nakonec se v jedenáct hodin loučíme a domlouváme se, že se zítra v osm sejdeme na nádraží.
C’est dommage de se quitter, j’aime beaucoup Nina et Giro qui m’aiment aussi. Enfin on se quitte à onze heures en se donnant rendez-vous demain à huit heures à la gare.
Když se s Giro procházíme zahradou, vzpomínáme na naše noční výpravy, naše převleky.
Tout en nous promenant par le jardin, moi et Giro, nous nous rappelions nos escapades nocturnes, nos déguisements.
„Každé místo v této zahradě,“ říká Olga, „nám něco připomíná.“
— Chaque place dans ce jardin, disait Olga, nous rappelle quelque chose.
Jí zejména — ona tu nechává svou nepochopenou lásku, snad příliš dobře pochopenou.
Pour elle surtout, qui laisse ici son amour incompris, peut-être trop bien compris.
„To jsou snad bláznovství,“ pokračuje, „ale vždycky na ně budeme rády vzpomínat, že?“
— Ce sont peut-être des bêtises, continuait-elle, mais nous nous en souviendrons toujours avec plaisir, n’est-ce pas ?
„Jistě!“
— Je crois bien !
„Byla jsi v Římě, bavila ses — a přesto jsi na nic nezapomněla, na tu nejmenší maličkost odtud?“
— Tu as été à Rome, tu t’es amusée et pourtant tu n’as rien oublié, pas la moindre bagatelle d’ici ?
„Ani na tu nejmenší.“
— Pas la moindre.
„Ještě se jednou setkáme?“
- Nous nous retrouverons bien un jour ?
„Doufám — ale kdo ví?“
- J’espère, mais qui sait ?
„Ach! velmi doufám, že ano.“
- Oh ! j’espère bien que oui.
„Ano, dívko — doufej; to je to nejlepší.“
- Oui, ma fille, espère, c’est ce qu’il y a de mieux.
„Děkuji za přátelství,“ řekne mi Nina a políbí mě.
- Merci pour l’amitié, me dit Nina en m’embrassant.
„Vám děkuji, madam — ale buďte klidná, brzy se uvidíme v Petrohradě.“
- Merci à vous, Madame, mais soyez tranquille je vous verrai bientôt à Pétersbourg.
A už sedí všichni v kočáře — Nina, její muž, Marie, Olga, Louba, Jeanne — malá holčička Daniloffové — a doktor Tchernichoff. Ten ošklivec se Marii velmi dvoří.
Et les voilà tous en voiture, Nina, son mari, Marie, Olga, Louba, Jeanne la petite fille de la Daniloff et le docteur Tchernichoff. Ce laid fait beaucoup la cour à Marie.
A jsem tu sama doma — jako Beatrice Cenci9 — jen bez turbanu.
Et me voilà seule chez moi, en Béatrice Cenci, moins le turban.
Myslíte-li, že jsem veselá, úplně se mýlíte.
Si vous croyez que je suis gaie, vous vous trompez tout à fait.
V úterý nebo ve středu mám dostat Pietrův telegram, jestli nezapomněl. Je trapné vzpomínat si sama.
C’est mardi ou mercredi que je dois recevoir la dépêche de Pietro s’il ne l’a pas oubliée. C’est vexant de se souvenir seule.
Vida! Úplně jsem zapomněla na bratra Emila — vzpomněla jsem si na něj jen proto, abych řekla, že jsem na něj zapomněla. Ráda bych ho přece jen potkala, abych jím pohrdala s velkou lhostejností — jako slavným Andriotem Saëtonem.
Tiens ! j’ai tout à fait oublié le frère Emile, je ne m’en suis souvenue que pour dire que je l’ai oublié. Je voudrais pourtant le rencontrer pour le mépriser avec beaucoup d’indifférence comme le célèbre Andriot Saëtone.
Nudím se a jsem sklíčena.
Je m’ennuie et je suis chagrinée.
„Bezpochyby,“ říká dnes ráno máma, „udělala bys dobře, kdybys přešla ke svým ostatním příbuzným; tam bys mohla vycházet do světa — kdežto s námi je to nemožné, říkám to jasně.“
- Sans doute, dit ce matin maman, tu ferais bien de passer à tes autres parents, tu irais dans le monde, tandis qu’avec nous c’est impossible, je le dis clairement.
Zatraceně — půjdu za otcem, neboť už to nemohu vydržet. Bude to smrtelný žal pro mámu a tetu — mně samé to bude velmi nepříjemné — ale umírám desetkrát denně a už to nemohu vydržet!
Eh ! pardieu, je vais passer à mon père, car je n’en peux plus. Ce sera un chagrin mortel pour maman et pour ma tante, ce me sera très désagréable à moi, mais je me meurs dix fois par jour et je n’en peux plus !.
Matka musí jít žít se svým mužem — neboť když přejdu k otci, zapřu tím a obviním matku; a to je pro mě nemožné — nikoli ze sentimentu, ale kvůli světu.
Il faut que ma mère aille vivre avec son mari, car en prenant le père, je renie et accuse la mère, ce qui m’est impossible, non pas par sentiment mais pour le monde.
Ach! ujišťuji vás, že moje postavení není z nejpohodlnějších. Zatraceně, zatraceně — kdo mě z toho vytáhne!
Ah ! je vous assure que ma position n’est pas des plus commodes. Chien de chien qui m’en tirera !
BŮH.
DIEU.
Proto ho neopomíjím o to prosit každý večer na kolenou a celý den vstoje, vsedě nebo v kočáru. Doufám, že mě slyší a ví, že se nespokojuji s večerní modlitbou — ale že se modlím vždy a že všechny mé myšlenky jsou prosbami.
Aussi je ne néglige pas de l’en supplier chaque soir à genoux, et toute la journée debout, assise ou en voiture. J’espère qu’il m’entend et qu’il sait que je ne me contente pas de prier le soir, mais que je prie toujours et que toutes mes pensées sont des supplications.
Poznámky
Pozn. překl.: Cardinalino – italsky „malý kardinál“; Mariina přezdívka pro Pietra Antonelliho, synovce kardinála Antonelliho. ↩
Pozn. překl.: V originále italsky: „veglione“ – velké maškarní plesy pořádané během karnevalu. ↩
Pozn. překl.: Fanny Lear (vl. jm. Harriet Blackfordová, 1848–1886), americká kurtizána, milenka velkovévody Nikolaje Konstantinoviče; po skandálu s diamanty, které pro ni roku 1874 vzal, byl velkovévoda vypovězen a ona vyhoštěna z Ruska (Wikipedie, „Grand Duke Nicholas Konstantinovich of Russia“). ↩
„Tourner le mai“ — tradiční zvyk prvního máje v Nice: na ulici se zavěsí ozdobená tyč či girlanda a lidé pod ní tančí a zpívají. ↩
Nice byla roku 1860 postoupena Sardinským královstvím Francii na základě Turínské smlouvy. ↩
Pozn. překl.: Rossignou che vola – v nicejském dialektu (nissart) „Slavík, který letí“; tradiční píseň z Nice. Marie podle ní pojmenuje slavnost. ↩
Trifon — sluha v domácnosti Bashkirtseffových. ↩
„Hernani“ — slavné romantické drama Victora Huga (1830), později zhudebněné Verdim jako opera (1844). Jeho sbory byly všeobecně známé. ↩
Beatrice Cenci (1577–1599) — římská šlechtična popravená za otcovraždu, námět proslulého portrétu Guida Reniho, na němž je zobrazena v bílém turbanu; romantický symbol tragické krásy. ↩