❦
Čtvrtek 4. května 1876
Jeudi 4 mai 1876
Nejsem tu v Nice ani týden a zdá se mi, že tu jsem už měsíc.
Il n’y a pas une semaine que je suis à Nice et il me semble que j’y suis depuis un mois.
Koná se zádušní mše za spočinutí duše Yourkoffovy, po níž za mnou přišla Marie a uvažovaly jsme o sňatku a lásce; seděly jsme na mé malé terase a dívaly se na naprosto opuštěnou Promenádu.
Il y a une messe funèbre pour le repos de l’âme de Yourkoff après laquelle Marie est venue chez moi et nous avons raisonné sur le mariage et l’amour, assises sur ma petite terrasse et regardant la Promenade parfaitement déserte.
Divila se, že jsem Antonelliho odmítla, a já jsem jí odpovídala, že jelikož je Miloradovitch bohatší, dala bych přednost jemu — a v tom případě bych ho dala přidělit k některému vyslanectví, odkud by se se svým bohatstvím mohl snadno stát velvyslancem... dokonce i v Římě.
Elle s’étonnait de mon refus à Antonelli et je lui répondais que Miloradovitch étant plus riche, je le préférerais et, cela étant le ferais attacher à une ambassade d’où avec sa richesse il pourrait facilement passer ambassadeur même... à Rome.
„A pak,“ říká Marie, „bys měla třicet šest nápadníků.“
— Et alors, dit Marie, tu aurais trente-six bibis.
„Ach!“ říkám cudně.
— Oh ! fis-je chastement.
„Ne, ne,“ říká trochu zmateně, „neříkám nic špatného; dvořili by se ti, to je vše.“
— Non, non, dit-elle un peu confuse, je ne dis rien de mal, ils te feraient la cour voilà tout.
„Drahá,“ říkám, abych ji zbavila rozpaků, a protože jsem myslela to, co budu říkat, „drahá, nenasazujme si jedna před druhou masku ctnosti.“
— Ma chère, dis-je pour la mettre à l’aise et parce que je pensais ce que j’allais dire, ma chère, n’allons pas l’une devant l’autre monter sur des échasses de sainteté.
„Ach, dobře.“
— Ah ! bien.
„Málokterá žena se vdává s pevným úmyslem podvádět manžela.“
— Peu de femmes se marient avec la ferme résolution de tromper leur époux.
„Bezpochyby.“
— Sans doute.
„Ale,“ pokračuji, „nakonec je přece podvádějí. Není to jejich chyba, ani chyba manželů. Člověk nezačne milovat proto, že chce, a nepřestane ani podle libosti. Nelze za to obvinit ani ženu, ani manžela. Dokud člověk miluje, je věrný — ale... potom...“
— Mais, continuai-je, elles arrivent à les tromper. Ce n’est pas leur faute, ni celle des maris. On ne commence pas à aimer parce que l’on le veut, et l’on ne cesse pas non plus à volonté. On ne peut accuser de cela ni la femme ni le mari. Tant qu’on aime on est fidèle, mais... après...
„Je to pravda.“
— C’est vrai.
„Pokud jde o veřejné mínění. Ach, drahá — jaká žalostná divá a zlomyslná bestie je svět. Pranýřuje bláznivé a pomlouvá rozumné. Žena, která má milence, má špatnou pověst — a té, která žádné nemá, jich svět připíše, kolik se mu zlíbí.“
— Quant à l’opinion publique. Ah ! ma chère quelle déplorable bête féroce et malicieuse que le monde. Il blâme les folles et il calomnie les sages. Une femme qui a des amants est mal vue, et celle qui n’en a pas on lui en donne à volonté.
„Jako máma a Yourkoff...“
— Comme maman et Yourkoff...
„Ano, přesně tak, drahá — tvoje maminka, ale té já nic nevyčítám; neměla milence,“ dodám se smíchem, „jen si vzala druhého manžela, jemuž byla velmi věrná, takže by ji šlo nanejvýš obvinit z bigamie — to je vše; víš, když jsem byla u vás v Ženevě, nechtěla jsem tomu věřit; manžel tam byl tak zadobře s přítelem Nikolajem i se ženou, a tvoje maminka si počínala tak nenuceně, že mi připadalo nemožné, aby v tom bylo víc než pouhé přátelství.“
— Oui, précisément, ma chère, ta mère mais, elle, je ne la blâme pas; elle n’avait pas d’amants, ajoutai-je en riant, elle n’a fait que prendre un second mari auquel elle a été très fidèle, elle n’aurait donc qu’à être accusée de bigamie voilà tout; tu sais, quand j’étais chez vous à Genève, je ne voulais pas croire à cela, le mari était là si bien d’accord avec son ami Nicolas et avec sa femme, et ta mère se gênait si peu qu’il me semblait impossible qu’il y eut là plus que de l’amitié.
„Právě tak,“ říká Marie, „podezření odváděl právě tatínek, ale víš, že jsem až do Ženevy nic nevěděla — ta drahá Spitzbart mi otevřela oči. Zuřila jsem a psala jsem tatínkovi, a Bože, jaká byla scéna doma!“
— Justement, dit Marie, c’est papa qui déroutait les soupçons, mais tu sais que jusqu’à Genève je n’en savais rien, c’est cette chère Spitzbart qui m’a ouvert les yeux. J’ai été furieuse et j’ai écrit à papa, et Dieu quelle histoire il y a eu à la maison !
„To si představuji!“
— Je me représente !
„Tatínek odváděl podezření, jak jsem ti řekla — ostatně tatínek je anděl; dělal to pro nás, mohl vyhodit z okna mámu i Yourkoffa, ale mlčel z lásky k nám — a proto ho musíme ještě víc milovat, ne?“
— C’est papa qui déroutait comme je te l’ai dit, d’ailleurs papa est un ange, il le faisait pour nous, il aurait pu jeter par la fenêtre et maman et Yourkoff mais il se taisait par amour pour nous et c’est pour cela que nous devons l’aimer encore plus, n’est-ce pas ?
„Ano, ale abych řekla pravdu — tvého otce nechápu.“
— Oui, mais à te vrai dire je ne comprends pas ton père.
„Vím, může působit jako opovrženíhodný a nízký člověk, ale kdo ví, co vytrpěl, ctí ho jako anděla.“
— Oui je sais, il peut paraître un homme méprisable et vil, mais quand on sait ce qu’il a souffert on le respecte comme un ange.
„Věřím tomu.“
— Je le crois bien.
To jsou kuriózní mravy. Nikdy jsem nic podobného neslyšela a pravděpodobně nikdy neuslyším.
Voilà des mœurs curieuses. Je n’ai jamais rien entendu de pareil et n’entendrai probablement jamais.
Kolem čtvrté jsem se šla obléci, spolu s Marií — je to přece dobrá dívka. Pily jsme čaj, když mě přišli zavolat, že přijela Mme de Wykerslooth. Prohlédly jsme dům s tou půvabnou ženou a pak, když odešla, jdeme na Promenádu. Marie se vrací dokončit balení, jemuž předsedá. A já, celá v růžovém, jdu se svými na hudební odpoledne, kde náš kočár zastaví Pépino a Galula. Nic proti nim — byli vždy stejní. Ach! apropos — Emila požádala matka oné mladé osoby, aby přestal chodit ke Špičaté, neboť tím, že se nerozhodoval požádat o ruku, ji kompromitoval. Vyprávěl nám to Ricardo. Přišel se dnes rozloučit. Zítra odjíždí.
Vers quatre heures je suis allée m’habiller, avec Marie, après tout c’est une bonne fille. Nous prenions du thé quand on vint m’appeler pour voir Mme de Wykerslooth qui était venue. Nous visitons la maison avec cette charmante femme et ensuite quand elle est partie, nous allons à la Promenade. Marie rentre pour finir les emballages auxquels elle préside. Et moi, toute de rose habillée, avec les miens, vais à la musique, où notre voiture est accostée par Pépino et Galula. Je n’ai rien contre eux, ils ont toujours été les mêmes. Ah ! à propos Emile a été prié de ne plus venir chez la Pointue par la mère de cette jeune personne, car, ne se décidant pas à faire sa demande, il la compromettait. C’est Ricardo qui nous a raconté cela. Il est venu aujourd’hui faire ses adieux. Il part demain.
Pravá sezona v Nice je v květnu. Je tak krásně, že bych se z toho zbláznila. Po nezbytné hádce s dědečkem jsem se šla potloukat po zahradě při svitu ještě docela mladého měsíce, za zpěvu žab doprovázených šuměním vln, jež se tiše tříští o oblázky. Božské ticho a božská harmonie.
La vraie saison de Nice est au mois de mai. Il fait beau à en devenir folle. Après une querelle indispensable avec papa je suis allée rôder dans le jardin par le clair d’une lune toute jeune encore, au chant des grenouilles accompagné du murmure des vagues qui viennent doucement se briser sur les cailloux. Divin silence et divine harmonie.
O Neapoli se vyprávějí divy — pokud jde o mě, je mi to líto, ale dávám přednost Nice, třeba i jen proto, že zde moře volně omývá břeh, zatímco tam je zastaveno zdí s balustrádou — hloupou — a dokonce i ten ubohý břeh je zatarasen krámky, boudami, špínou a... špínou.
On dit des merveilles de Naples, quant à moi j’en suis désolée mais je lui préfère Nice, même en ce qu’ici la mer baigne librement le rivage, tandis que là elle est arrêtée par un mur à balustrades, stupide, et même ce misérable bord est obstrué par des boutiques, des baraques, des saletés et... des saletés.
„Vzpomínejte na mě někdy — já budu myslet jen na vás.“
— Pensez quelquefois à moi, quant à moi je ne ferai que penser à vous.
Odpusť mu, Bože, nevěděl, co říká. Dovoluji mu, aby mi psal — a ani tohoto dovolení nevyužije. Pošle alespoň tu depeši slíbenou mámě?
Pardonnez-lui, mon Dieu, il ne savait pas ce qu’il disait.. Je lui permets de m’écrire et il n’use pas seulement de cette permission. Enverra-t-il seulement la dépêche promise à maman ?
Ve chvíli otevřenosti vyprávěl o svých plánech a lásce příteli — Torloniovi nebo Zucchinimu — a ti mu ukázali, jaké je to šílenství, zejména Antonio z...z...Zucchini — no, ten má dobrý důvod nedůvěřovat sňatku. A Pietro, vedený tak dobrými rádci, se nejspíš plácl do čela a zvolal, že byl blázen, pominutý, když si chtěl spoutat ruce i nohy už ve třiadvaceti letech — a ta ubohá jakási jakás láska ke mně se rozplynula a zanechala nanejvýš vzpomínku, lítost.
Dans un moment d’expansion il a raconté ses projets et son amour à un ami, à Torlonia ou à Zucchini, et ils lui en ont montré toute la folie, surtout Antonio z...z...Zucchini, dame, il est payé pour se défier du mariage. Et Pietro dirigé par de si bons conseillers se sera frappé le front en s’écriant qu’il était fou, insensé, d’avoir voulu se lier les pieds et les mains dès l’âge de vingt-trois ans, et la pauvre espèce d’espèce d’amour pour moi s’est envolée en laissant tout au plus un souvenir, un regret.
Víte, jak se to jmenuje? Co? No to! Tak to se jmenuje... vůbec ne — nevím, co jste chtěli říci — ale já říkám: ne vůbec! Toto se jmenuje prostě a triviálně smůla — a to je vše!
Savez-vous bien comment cela s’appelle ? Quoi ? Mais ça ! Eh bien ça s’appelle... Pas du tout, je ne sais pas ce que vous alliez dire mais je dis, pas du tout ! Ça s’appelle tout simplement et trivialement de la guigne, et voilà !
Jsem příliš líná, abych se vztekala, a příliš zaujata Ruskem. Dnes je to týden, co jsme opustily Řím.
Je suis trop paresseuse pour rager et trop préoccupée de la Russie. Aujourd’hui en huit nous avons quitté Rome.
Myslíte-li, že to, co jsem právě řekla o Pietrovi, je pouhá domněnka, mýlíte se. Věřím v jeho lásku ke mně stejně jako ve svou vlastní k... k Larderelovi. A to ještě!
Si vous pensez que ce que j’ai dit tout à l’heure de Pietro est une simple supposition, vous vous trompez. Je crois autant à son amour pour moi qu’au mien pour... pour Larderel. Et encore !
Loftus je zamilován do Leechové — od loňského léta, kdy jsem je oba viděla ve Wiesbadenu. Sleduje ji všude. A já ho povzbuzuji všemi způsoby, prosím ho, aby přijel do Nice — a on se ani nepohne.
Loftus est amoureux de Leech et depuis l’été dernier quand je les ai vus tous deux à Wiesbaden. Il la suit partout. Et moi je l’encourage de toutes les façons, je le prie de venir à Nice, et il ne bouge seulement pas.
Řekl mi sice — když jsem mu to říkala jako důkaz, že mě nemiluje — že nyní není svým pánem, a to nikoli vlastní vůlí. Vedl nemožný život a právě dosáhl odpuštění a uzavřel mír — a to vše kvůli mně — a že aspoň v prvním čase toho míru musí pasivně poslouchat, aby si vysloužil trochu důvěry, kterou mu už dávno odvykli dávat. Že ještě oficiálně nemluvil o ničem, neboť ačkoli ho celá rodina hýčká, je stále daleko od toho, aby se cítil volně. A že za toto nepříjemné omezení vděčí mně — neboť to já mu vnukla myšlenku napravit se, žít čestně. Beze mě by dál tropil hrůzy a třikrát týdně by mu hrozili, že ho vyženou z domu.
Il m’a bien dit, quand je le lui disais pour prouver qu’il ne m’aimait pas, qu’il n’était pas le maître à présent, qu’il n’était pas le maître par sa propre volonté. Il avait mené une vie impossible, et il venait d’obtenir le pardon et de faire sa paix, et tout cela à cause de moi, et que le premier temps, de cette paix, au moins, il devait obéir passivement pour mériter un peu de confiance qu’on s’était depuis bien longtemps déshabitué à lui accorder. Qu’il n’avait encore parler officiellement de rien, car bien qu’il fut fêté par toute la famille, il était encore loin d’y être à son aise. Et qu’il devait cette contrainte si désagréable à moi, car c’était moi qui lui avait inspiré l’idée de se corriger, de vivre honnêtement. Sans moi il aurait encore continué à faire des horreurs et à être menacé trois fois par semaine d’être chassé de la maison.
„Byl bych velmi rád, kdyby mě vyhnali,“ dodával, „pak by mi dali prostředky k životu a mohl bych pít a otupovat se na svobodě. Ale vy jste to vše změnila. Viděl jsem vás a chtěl jsem žít jinak, a byl jsem ochoten všechno vytrpět, abych se znovu usmířil s rodiči — neboť jsem to s vámi myslel vážně.“
- J’aurais été très content d’être chassé, ajoutait-il, car alors on m’aurait donné les moyens pour vivre et je pourrais boire et m’abrutir en liberté. Mais vous avez changé tout cela. En vous voyant j’ai voulu vivre autrement et j’ai consenti à tout souffrir pour être de nouveau en paix avec mes parents, car j’ai pensé à vous sérieusement.
Potíž na tom všem je, že je to příliš moudré, než aby to byla pravda. Chápu, že člověk dělá, co dělal, že se podrobí, aby dosáhl, čeho touží — ale nechápu, že si člověk nedělá starosti o ženu, která odjíždí daleko, která může potkat jiné lidi, která... člověk nikdy neví, co se může stát. Je pravda, že mě donutil přísahat, že ho miluji.
Le mal de tout cela, c’est que c’est trop sage pour être vrai. Je comprends qu’on fasse ce qu’il a fait, qu’on se résigne pour obtenir ce que l’on désire mais je ne comprends pas qu’on ne soit pas inquiet sur le compte de la femme qui part au loin, qui peut rencontrer d’autres personnes, qui... on ne sait pas ce qui peut arriver. Il est vrai qu’il m’a fait jurer de l’aimer.
„Přísahejte,“ řekl.
— Jurez, dit-il.
„Přísahám,“ říkám.
— Je jure, dis-je.
„Jak to říkáte!“
— Comme vous dites cela !
A opravdu jsem to řekla, jako by se mě zeptali, chci-li galantinu — a já odpovídám: „Ano, chci.“
Et en effet je l’ai dit comme si on m’avait demandé si je je voulais de la galantine et je répondais: Oui, j’en veux.
Řekla jsem to tak, jak jsem to cítila.
Je l’ai dit comme je l’ai senti.
Nezdary mě udělaly filozofkou; místo abych naříkala nad tím, co se nepovedlo, raději myslím na něco jiného a zkouším jinde. Ujišťuji vás, že je to velmi moudré. Ostatně si nestěžuji, protože věřím, že Pietro není vážnou ztrátou. Ach! kdyby to byl Doria — plakala bych tři týdny a možná i tři roky, jako kvůli Hamiltonovi. Kdyby byla pravda, co říkal Visconti, možná bych se zlobila.
Les revers m’ont rendue philosophe, au lieu de me lamenter sur ce qui n’a pas réussi, j’aime mieux penser à autre chose et essayer ailleurs. Je vous assure que c’est très sage. D’ailleurs je ne me lamente pas parce que je crois que Pietro n’est pas une perte sérieuse. Ah ! si ça avait été Doria, j’en pleurerais trois semaines et peut-être même trois ans, comme pour Hamilton. Si ce que Visconti a dit était vrai je me fâcherais peut-être.
Ach! Je třeba se postarat o rám pro portrét Pia IX. a dát ho řeholnicím.
Ah ! il faut s’occuper du cadre pour le portrait de Pie IX et le donner aux religieuses.