❦
Neděle 30. dubna 1876
Dimanche 30 avril 1876
V jedenáct hodin si pro mě přišli k mámě kvůli dopisu, který právě doručili a který chtěli odevzdat jen mně. Dovedete si domyslet, co jsem si myslela — přibíhám bez dechu a nacházím dopis od Couthona — vzpomínáte si na toho Couthona, který mi píše dopisy?
A onze heures on est venu m’appeler chez maman pour une lettre qu’on venait de recevoir, qu’on ne voulait donner qu’à moi. Vous devinez mes suppositions, j’arrive tout essouflée et je trouve une lettre de Couthon, vous vous souvenez de ce Couthon qui m’écrit des lettres ?
Jenže tento dopis je podivný. Mluví v něm o mých bývalých citech a říká: jestliže už ke mně nechcete nic cítit, proč pokračovat v tomto dopisování? Pak naléhavě žádá o setkání s někým z mé rodiny a posílá mi pensée1 s tímto mottem: Myšlení je vzpomínka, vzpomínka je život. A zároveň výstřižek z ilustrovaného časopisu s příběhem dvou lidí, kteří se milovali tolik, že na to zemřeli.
Mais celle-là est bizarre. Il m’y parle de mes sentiments passés et me dit que si vous ne voulez plus rien avoir pour moi pourquoi continuer cette correspondance ? Puis il demande instamment une entrevue avec quelqu’un de ma famille et m’envoie une pensée avec cette devise: La pensée c’est le souvenir, le souvenir c’est la vie. Et en même temps un fragment de journal illustré contenant l’histoire de deux personnes qui s’aimèrent tant qu’ils en moururent.
Moji si myslí, že je to oplátka za mé dopisy Audiffretovi. Ale ne — ten Couthon mi psal již tehdy, když jsem ještě já sama nepsala.
Les miens pensent que c’est la monnaie de mes lettres à Audiffret. Mais non, ce Couthon m’écrivait déjà quand je n’écrivais pas encore.
Nuž! Je to podivné a začíná mě to znepokojovat, neboť předpokládám toto: ten muž jedná v dobré víře, ale někdo jiný mu píše mým jménem.
Enfin ! c’est bizarre et cela commence à m’inquiéter car voilà ce que je suppose: cet homme est de bonne foi mais c’est quelqu’un qui lui écrit de ma part.
Je špatné počasí; Giro strávila dopoledne u mě, pak jsem šla k ní a na hudební odpoledne, kde jsme viděly Galulu, který je velmi rád, že nás zase vidí, a který je, jak vždy, plný ducha. Není tam nikdo — úplná pustina. Člověk nemá chuť nic dělat.
Il fait mauvais, Giro a passé la matinée chez moi, après quoi j’ai été chez elle et à la musique où nous avons vu Galula qui est très content de nous revoir et qui est comme toujours plein d’esprit. Il n’y a personne, c’est une désolation. On n’a envie de rien faire.
Kéž by Pietro nebral můj polibek za pouhé nevinné dívčí pohlazení. Nevím, jak to berou ostatní — co se mě týče, myslím, že polibek na ústa je nejúplnějším přiznáním, nejslavnostnější přísahou, jaká na světě existuje.
Pourvu que Pietro n’ait pas pris mon baiser pour une simple caresse de jeune fille. Je ne sais comment pensent les autres, quant à moi je pense qu’un baiser sur la bouche est l’aveu le plus complet, le serment le plus solennel qu’il y ait au monde.
Jsem příliš hrdá, abych mluvila o své lásce; vše jsem řekla svým polibkem. Doufám, že pochopil veškerou vážnost, jakou mu přikládám.
Je suis trop fière pour parler de mon amour, j’ai tout dit par mon baiser. J’espère qu’il a compris toute la gravité que j’y attache.
A co když ne? Bezpochyby ne. Nechápe vznešenost v lásce. Má mnoho ducha, ale tyto věci jako já nechápe.
Et si non ? Sans doute non. Il ne comprend pas le sublime dans l’amour. Il a beaucoup d’esprit mais il ne comprend pas ces choses comme moi.
Rmoutí mě pomyšlení, že chvíle pro mě nejposvátnější prošla pro něj bez povšimnutí.
L’idée que l’instant le plus sacré pour moi a passé inaperçu pour lui, me chagrine.
na okraji
Nejposvátnější chvíle — ze zásady pouze posvátná; posvátná ne jen s Pietrem, nýbrž s kýmkoli.
dans la marge L’instant le plus sacré, par principe seulement, sacré non pas avec Pietro seul, mais avec n’importe qui.
Viděl v tom prostý polibek, z něhož měl radost — nic víc; ano, bezpochyby, neboť druhého dne se mě znovu ptal, zda ho miluji — nebyl by se ptal, kdyby byl pochopil. Neříkám, že ho miluji — ale chtěla jsem, aby si to myslel — a nepochopil!
Il y a vu un simple baiser qui lui a fait plaisir, et rien d’autre, oui, sans doute, car le lendemain il m’a encore demandé si je l’aimais, il ne l’aurait pas demandé s’il avait compris. Je ne dis pas que je l’aime, mais je voulais qu’il le pensât, et il n’a pas compris !
Začínám si myslet, že mě již nemiluje. Tři dny nepřítomnosti! Ráda bych, aby ho Zucchini a Cesaro znovu zkazili, aby jeho rodiče viděli, čím mi jsou povinni.
Je commence à penser qu’il ne m’aime plus. Trois jours d’absence ! Je voudrais bien que Zucchini et Cesaro le dévergondassent de nouveau pour que ses parents voient ce qu’ils me doivent.
Ještě mi nepsal. Týden mě svědí nos2 — že bych se měla dozvědět o kardinálově smrti?
Il ne m’a pas encore écrit. Le nez me démange depuis une semaine, si c’était la mort du cardinal que je dois apprendre ?
Poznámky
Pozn. překl.: „Pensée“ — francouzsky myšlenka i maceška (květ; v řeči květin 19. století symbol vzpomínky). ↩
Ruská i francouzská lidová pověra: svědění nosu předpovídá zprávu nebo návštěvu. ↩