Svoluji, aby nějaký inteligentní vydavatel vypustil stránky, na nichž v předchozích knihách i zde opakuji tytéž nářky na Antonelliho. Nechte pár stránek, aby si čtenář udělal představu, a zbytek vypusťte — vlastně ne, nechte všechno, čtenář to přeskočí.
Poznámky
Pozn. překl.: Marie si všímá té shody — Torlonia byl představen přesně měsíc před tímto záznamem (13. března) a zde je opět třináctého, v Neapoli, a myslí na něj. ↩
Pozn. překl.: Velký čtvrtek (Jeudi Saint) — čtvrtek Svatého týdne, připomínka Poslední večeře. Mariin příjezd do Neapole spadá do vážných dnů před Velikonocemi. Její ruský pravoslavný původ jí dává k tomuto dni vnímavější vztah. ↩
Pozn. překl.: Manger maigre — „jíst hubeně“: katolický a pravoslavný postní zvyk zdržet se masa a tučných pokrmů v pátky a po celou dobu půstu. ↩
Pozn. překl.: V originále latinsky: „culpa mea, culpa mea, culpa mea“ – narážka na modlitbu Confiteor: „mea culpa, mea culpa, mea maxima culpa“ („má vina, má vina, má největší vina“). ↩