❦
Pondělí 10. dubna 1876
Lundi 10 avril 1876
Právě jsem se probudila a ten strašlivý sen mám ještě živě před očima. Viděla jsem Viscontiho, jak se mu udělalo špatně a jak se mi zachytával nohou o nohu, aby nespadl. Zavolala jsem pomoc a přiběhli čtyři černí sluhové, oblečení v černém s červenou sametovou livrejí navrch, jako vatikánští lokajové. A v okamžiku, kdy jsem se sklonila k baronu, jenž ležel bez vědomí na lavici, jeden z nich mě objal kolem krku: „Nikdo tu není,“ řekl, „tak tě políbím.“
Je viens de me réveiller et mon affreux rêve est encore tout frais. J’ai vu Visconti qui se trouvait mal et accrochait son pied au mien pour ne pas tomber. J’ai appelé du secours et il arriva quatre domestiques noirs, vêtus de noir avec une livrée de velours frappé rouge par-dessus, comme les valets du Vatican. Et au moment où je me penchais vers le baron qui était étendu sur un banc sans connaissance, un d’eux me mit ses bras autour du cou: Il n’y a personne, dit-il, et je vais t’embrasser.
Bylo to na nádraží, utíkala jsem po peróně a divoce křičela, zatímco z vlaku, který se chystal odjet, na mě někdo volal: „Jedu do Nice, odkud pojedu do vesnice Ragon a vezmu s sebou Pietra!“
C’était dans une gare, je courus sur la plate-forme en poussant des cris féroces, au moment où du train qui s’apprêtait à partir on me criait: Je vais à Nice d’où j’irai dans le village de Ragon en emmenant Pietro avec moi !
Walitský, Dina a jiní přiběhli na pomoc, sluhy zajali a s nimi dvě pokojské, rovněž v černočerveném. Pak jsem uviděla sádrovou hlavu, která se hýbala a mluvila. Pak jsem ležela s mámou a stál tam jakýsi mladík podobný Cimovi a mně přišlo zcela přirozené být před ním v košili. Ti sluhové a ten Visconti, kteří mě strhávali k zemi tím, jak se mě zachycovali, Visconti postižený záchvatem mrtvice — to vše na mě působí nepříjemně a sen si už vykládám, každý tuší jak.
Walitsky, Dina et d’autres arrivèrent à mon secours, on prit les domestiques et deux femmes de chambre aussi en noir et rouge. Puis je vis une tête en plâtre qui bougeait et parlait. Puis j’étais couchée avec maman, et un jeune garçon dans le genre de Cima était là debout et je trouvais tout simple d’être en chemise devant lui. Ces domestiques et ce Visconti qui me faisaient tomber en s’accrochant à moi, Visconti en proie à une attaque d’apoplexie, tout cela m’impressionne désagréablement et j’explique déjà ce rêve, on devine comment.
Sotva vstanu, nemohu stát na nohách — skláním se jako zvadlý květ, jako bych se měla přelomit vpůli. Nejsem schopna přijmout skutečnost a začínám cítit ohromný hněv, který vyvěrá z uražené pýchy.
A peine levée je ne puis me tenir debout mais je m’incline comme une fleur fanée, il semble que je me plierais en deux. Je ne peux pas réaliser la situation et je commence à sentir une immense colère qui sort de mon orgueil offensé.
Ptala jsem se karet — říkaly mi, že ho dnes uvidím. Ale to není možné, kdyby se měl vrátit, byl by se už vrátil. Právě z té beznadějné myšlenky bych vyla jak dva psi, kdybych mohla!
J’ai consulté les cartes, elles m’ont dit que je le verrais aujourd’hui. Mais ce n’est pas possible, s’il devait revenir il serait déjà revenu. C’est cette désespérante pensée qui fait que si je pouvais je hurlerais comme deux chiens !
Ne, uznejte sami, že je to podivné dobrodružství.
Non, convenez avec moi que c’est une aventure bizarre.
Nejošklivější na tom je nic nevědět a nic nezmoci!
Le plus laid de la chose c’est de ne rien savoir et ne rien pouvoir !
Je pošetilé ptát se karet, a přece nemohu dělat nic jiného — a karty utěšují, třebaže jim člověk příliš nevěří.
C’est bête de consulter les cartes et pourtant je ne puis rien faire d’autre, et les cartes consolent malgré le peu de foi qu’on y attache.
Tak mě tedy chtějí přivést k šílenství, ty prokleté karty! Jednou ano, jednou ne! Bože, Bože, Bože!
Elles veulent donc me rendre folle, ces cartes maudites ! Tantôt oui, tantôt non ! Dieu, Dieu, Dieu !
Dělal celé rodině potíže, nevěděli, co s ním, šel k matce žádat o smíření a o prostředky k nezávislému životu — a oni využili příležitosti a zbavili se ho:
Il embarrassait toute sa famille, on ne savait qu’en faire, il est allé demander à sa mère une réconciliation et des moyens pour vivre indépendant, on a trouvé l’occasion bonne et on s’en est débarrassé:
„Usmiř se s Bohem!“
— Te réconcilier avec Dieu !
To jsou teprve jezuité!
Voilà des jésuites !
„Až z toho vyjdeš, budeš v míru se všemi, budeš nezávislý a oženeš se, pokud budeš chtít.“
— Quand tu en sortiras, tu seras en paix avec tout le monde, tu seras indépendant et tu te marieras si tu veux.
To jsou hanební zbabělci! Zavřeli ho navždy. Ne, zavřeli ho na tu dobu, co jsem v Římě. Ale uvidíme. Zítra jedu do Neapole. Tenhle tah předvídat nemohou. Ostatně až ho propustí, vydá se za mnou — to mě netrápí; trápí mě ta současná nejistota, ten předvídaný, a přece nečekaný úder!
Voilà d’infâmes lâches ! Ils l’ont enfermé pour toujours. Non, ils l’ont enfermé pour le temps que je suis à Rome. Mais nous allons voir. Demain je vais à Naples. Ils ne peuvent pas prévoir ce truc. D’ailleurs une fois relâché il ira me retrouver, ce n’est pas de cela que je m’inquiète, c’est de l’incertitude présente, de ce coup prévu mais inattendu !
Slitování, Pane!
Miséricorde, Seigneur !
Chodím po pokoji a tiše naříkám jako raněný vlk — otevřela jsem krabičku, ale mohla jsem jen opřít čelo o víko a zůstat Bůh ví jak dlouho v té poloze. Stále mám větvičku břečťanu, kterou mi dal na Kapitolu.
Je marche dans ma chambre en gémissant doucement comme un loup blessé, j’avais ouvert la boîte, mais je n’ai pu que m’appuyer le front contre le couvercle et rester Dieu sait combien de temps dans cette position. J’ai encore la branche de lierre qu’il m’a donnée au Capitole.
Jaký smutek!
Quelle tristesse !
Nemohu se udržet na nohou, vzdychám a hroutím se jako pytel.
Je ne me soutiens plus, je soupire et je me laisse aller comme une masse.
Vskutku nevím, co mi je. Je to jistě směšné, ale tak to je.
Je ne sais vraiment ce que j’ai. C’est sans doute ridicule mais c’est ainsi.
Ostatně — je pošetilé rozčilovat se, plakat, modlit se. Copak to tak není vždy a ve všem? Měla bych si na to zvyknout a přestat unavovat nebe svými zbytečnými nářky.
D’ailleurs, il est bête de s’indigner, de pleurer, de prier. N’est-ce pas toujours et en tout ainsi ? Je devrais y être habituée et ne plus fatiguer le ciel par mes lamentations inutiles.
V jednu hodinu nás navštívil Plowden, který mi přinesl ukázat malého psa.
A une heure nous avons eu la visite de Plowden qui m’apporte à voir un petit chien.
Opět jsem jela s Paulem na koni. Po fyzické stránce okouzlující vyjížďka — po duševní stránce nudná až běda.
J’ai de nouveau monté à cheval avec Paul. Ravissante promenade au point de vue physique et ennuyeuse au possible au point de vue moral.
Potom jsem si vzala jiný klobouk a kožešinový plášť a jeli jsme na Corso. Nic.
Ensuite j’ai changé de chapeau et mis une pelisse et nous sommes allés au Corso. Rien.
Paul tvrdí, že velká baronka a její syn se kvůli mně nemohou ani najíst, jak je rozesmávám.
Paul prétend que j’empêche la grande baronne et son fils de manger en les faisant tellement rire.
Večer jdeme do Valle, hraje se Madame l’Archiduc1 na benefici primadony Preziosi.
Le soir nous allons au Valle, on donne “Madame l’Archiduc” au bénéfice de la première chanteuse Preziosi.
Celou dobu jsem se skrývala. Osazenstvo klubové lóže2 se změnilo. Nebyl tam ani Pandola, ani Cesaro, ani Z... Zucchini, ani Antonelli; Torlonia přišel chvíli před začátkem posledního jednání. Neubráním se obdivu k tomu nevázanému člověku. Jen jsem ho pozorovala zpoza Dinina ramene, ve stínu jejího účesu.
Je me suis tenue tout le temps cachée. Le monde de la barcaccia est changé. Il n’y avait ni Pandola, ni Cesaro, ni Z...zuchini, ni Antonelli, Torlonia y vient un peu avant le commencement du dernier acte. Je ne puis m’empêcher d’admirer ce dévergondé personnage. Je n’ai fait que le regarder de derrière l’épaule et à l’ombre de la coiffure de Dina.
Opereta je opravdu rozkošná; neměla jsem co dělat, a tak jsem musela poslouchat, co mi uši stačily — jinak bych se musela bavit s Issaïevitchem. Rozhovor bych nesnesla.
L’opérette est vraiment charmante, je n’avais rien à faire, j’étais bien obligée d’écouter de toutes mes oreilles sous peine de devoir converser avec Issayevitch. Une conversation me serait insupportable.
Po návratu jsem šla za mámou a zeptala se jí, co s Pietrem udělali.
Rentrée, j’allai chez maman et lui demandai ce qu’on avait fait de Pietro.
„Poslali ho pryč, jak jsem říkala hned zpočátku,“ odpověděla mi, „dopřávají mu všechny možné zábavy a drží ho stranou, aby jeho láska k tobě neměla pokračování — a jistě už mají vyhlédnutou nějakou velmi bohatou Římanku.“
— On l’a éloigné, comme je l’avais dit d’abord, me répondit-elle, on lui procure tous les amusements possibles et on le tient éloigné pour ne pas donner suite à l’amour pour toi, ayant sans doute en vue quelque Romaine fort riche.
„A vy myslíte, že by svolil zůstat?“
— Et vous pensez qu’il consentirait à rester ?
„Ale ovšem, sama víš, že je silný jen ve slovech a že nakonec vždycky povolí. Píší mu, ať má ještě strpení, vyhrožují mu skandálem kvůli placení dluhů.“
— Mais oui, tu sais toi-même qu’il n’est fort qu’en paroles et qu’il finit toujours pas céder. On lui écrit de patienter encore, on le menace d’un scandale quant au payement des dettes.
„Utekl by.“
— Il s’enfuirait.
„Možná svolil sám.“
— Il a peut-être consenti lui-même.
„To je málo pravděpodobné, ale jedno vám povím: nevěděl, že ho posílají pryč na neurčito!“
— C’est peu probable, mais je vous dis une chose, c’est qu’il ne savait pas qu’on l’éloignait pour un temps indéfini !
„Ano, to je pravda, nevěděl to. Ach, kdyby to věděl, neodjel by. Ale myslíš, že jsou tak hloupí, aby mu to řekli?“
— Oui, c’est juste, il ne le savait pas. Oh ! s’il le savait il ne partirait pas. Mais crois-tu qu’ils soient si bêtes qu’ils le lui diraient ?
„Jistěže ne. Ta záležitost je nanejvýš podivná, chci ji vyjasnit, nesmírně mě zaměstnává.“
— Sans doute non. Cette affaire est étrange au possible, je tiens à l’éclaircir, elle m’occupe énormément.
„Nestojí to za to.“
— Ça ne vaut pas la peine.
„Nic na tomto světě nestojí za to, a podle vás je nejlepší nasadit výraz polského šlechtice, kterého urazil ruský četník, a povýšeně pronést s bolestně ohrnutým rtem: ‚Nestojí to za to.‘“
— Rien dans ce monde ne vaut la peine, et le mieux selon vous, c’est de prendre un air de noble polonais insulté par un gendarme russe, et dire d’un ton superbe en soulevant douloureusement la lèvre: “Ça ne vaut pas la peine”.
„Jistěže to nestojí za to.“
— Sans doute ça ne vaut pas la peine.
„Nikdy se neshodneme, to je přirozené čili obvyklé. Ale poslyšte. Jestli ho poslali pryč kvůli mně, pustí ho, až odjedu?“
— Nous ne sommes jamais d’accord, c’est naturel ou habituel. Mais écoutez ceci. Si on l’a éloigné à cause de moi, une fois moi partie on le relâchera ?
„Ano.“
— Oui.
„Nuže, ve středu nebo ve čtvrtek odjedeme do Neapole, za několik dní se vrátíme a něco se dozvíme.“
— Eh bien, mercredi ou jeudi nous partirons pour Naples, nous reviendrons au bout de quelques jours et nous saurons quelque chose.
„Nemáme peníze.“
— Nous n’avons pas d’argent.
„U sta hromů, madam, tak je musíme sehnat. Zatelegrafuji tetě. Říkám vám, že tomu tajemství chci přijít na kloub.“
Eh parbleu, Madame, il faut en avoir. Je télégraphierai à ma tante. Je vous dis que je veux comprendre ce mystère.
„Ale nestojí to za to,“ řekla máma, v hloubi duše těžce dotčená.
— Mais ça ne vaut pas la peine, dit maman, très blessée au fond.
„Všechno, co mě baví, za to stojí. Kdybych měla jiná rozptýlení, kdybych chodila do společnosti (tu máš!), jistě by mě to zaměstnávalo méně, ale v mém nynějším postavení mě to velmi zajímá a vy byste měla být šťastná, že vidíte, že mě něco zajímá. A tím je to rozhodnuto.“
- Tout ce qui m’amuse vaut la peine. Si j’avais d’autres distractions, si j’allais dans le monde (attrape ça !) certes cela m’occuperait moins, mais dans ma présente position cela m’intéresse beaucoup et vous devez être bien heureuse de voir que quelque chose m’intéresse. Ainsi, c’est dit.
Zkusila ještě vznést několik námitek plných uražené hrdosti — ach, madam, dokonale vám rozumím, i já jsem uražená, ale přesto je třeba to vyjasnit.
Elle essaya encore quelques objections pleines de fierté outragée, eh ! Madame je vous comprends parfaitement, moi aussi je suis outragée mais il faut néanmoins éclaircir cela.
Nevím, co si o něm myslet.
Je ne sais que penser de lui.
Oběť, oklamaný hlupák, zbabělý padouch, anebo tyranizované dítě.
Victime, dupe, scélérat lâche ou bien enfant tyrannisé.
Jsem nadmíru klidná, ale velmi smutná.
Je suis excessivement calme mais très triste.
Stačí jen zaujmout určitý postoj, a člověk shledá, že nic na tomto světě „nestojí za to“.
Il ne s’agit que de se placer d’une certaine façon pour trouver que rien dans ce monde “ne vaut la peine”.
Kdo jednou zaujme takový postoj, je už jen tupé zvíře, jen chabá parodie Diogena — a v tom případě, když nic nestojí za to, proč žít? Dobře chápu, jak to máma myslí: říká „nestojí to za to“, a chce tím říct, že Pietro je jen dítě, že se mi nehodí za manžela, že není dost bohatý ani dost vysoko postavený, a ani já ho nemiluji dost, aby to za to stálo. „Nestojí to za to,“ říká, protože on je jen hračkou v rukou své rodiny, protože nemá vlastní vůli ani názor, ani žádné pevné vlastní přání. A co je vlastně takový tvor?
Une fois placée de cette façon on n’est qu’une brute, qu’une faible parodie de Diogène et, à ce compte-là, puisque rien ne vaut la peine, pourquoi vivre ? Je comprends bien l’idée de maman, elle dit ça ne vaut pas la peine, pour dire que Pietro n’est qu’un enfant, qu’il ne me convient pas comme mari, qu’il n’est ni assez riche, ni assez haut placé, ni assez aimé de moi pour que cela vaille la peine. Ça ne vaut pas la peine, dit-elle, parce qu’il n’est qu’un joujou dans les mains de sa famille, parce qu’il n’a ni une volonté, à lui, ni une opinion, ni aucun désir ferme à lui. Or, qu’est-ce qu’une pareille créature ?
S milostivou paní matkou naprosto souhlasím, ale abych s ní mohla souhlasit ještě dokonaleji, musím vědět najisto.
Je suis parfaitement d’accord avec Madame ma mère, mais pour l’être encore plus parfaitement il faut savoir au juste.
Vím jen tolik, že je to podivné dobrodružství.
Tout ce que je sais, c’est que c’est une bizarre aventure.
Ach, mimochodem, máma poslala kvůli mému snu zjistit, jak se daří Viscontimu. Visconti byl včera velmi nemocný. Není to zvláštní? Rozhodně je tu něco, čemu nerozumíme. Co to říkám — je mnoho věcí, kterým nerozumíme. Ale nemudrujme, viďte.
Ah ! à propos, maman a envoyé demander des nouvelles de Visconti, à la suite de mon rêve. Visconti a été très souffrant hier. N’est-ce pas étrange ? Décidément il y a quelque chose que nous ne comprenons pas. Que dis-je, il y a beaucoup de choses que nous ne comprenons pas. Mais ne sophistiquons pas, n’est-ce pas.
Bylo by to přece jen pěkné, kdyby Pietro celou dobu hrál komedii, a když viděl, že to zachází příliš daleko, stáhl se, aby s tím skoncoval, jak říká Visconti.
Ce serait tout de même joli si Pietro avait tout le temps joué la comédie et, que, voyant que cela allait trop loin, il se fût retiré pour briser là, comme dit Visconti.
Nebudu mít klid, dokud se nedozvím, co to všechno znamená.
Je ne serai tranquille que quand je saurai ce que tout cela veut dire.
Poznámky
Pozn. překl.: Madame l’Archiduc — doslova „Paní arcivévoda“; opereta Jacquese Offenbacha (1874). ↩
Pozn. překl.: V originále italsky: „barcaccia“ — přízemní klubová lóže v římských divadlech (srov. 055, divadlo Valle), kde sedávali mladí šlechtici z Caccia-klubu. ↩