Čtvrtek 10. února 1876

Probouzím se s hrdlem tak sevřeným, že nemůžu ani kašlat, ani mluvit, hrozný stav.
Jsou tři hodiny odpoledne, prší, Soroka a Galula už jsou tady, chráněni dveřmi jednoho obchodu, a Soroka se schovává za Galulou. Ale jsou oškliví oba dva a na jejich voze jsem viděla jen iniciály.
Jsem ochraptělá, bolí mě v krku. To mě bezpochyby nachladilo Koloseum svým antickým průvanem.
Zůstávám celý den doma, Soroka přišel bezpochyby ve dne, protože nemohl přijít večer.
Bože! co kdyby to byl obchodník s vínem.
Ostatně mi na něm ani trochu nezáleží, je nažloutlý a ošklivý.
Ale když si vzpomenu na tvář, kterou jsem viděla v zrcadle v předvečer Nového roku, shledávám, že se mu podobá. Ošklivá a hloupá, řekla jsem, směs Godarda a Robillarda.