Čtvrtek 10. února 1876

Probouzím se s hrdlem tak sevřeným, že nemůžu ani kašlat, ani mluvit, hrozný stav.
Jsou tři hodiny odpoledne, prší, Soroka a Galula už jsou tady, chráněni dveřmi jednoho obchodu, a Soroka se schovává za Galulou. Ale jsou oškliví oba dva a na jejich voze jsem viděla jen iniciály.
Jsem ochraptělá, bolí mě v krku. To mě bezpochyby nachladilo Koloseum svým antickým průvanem.
Zůstávám celý den doma, Soroka přišel bezpochyby ve dne, protože nemohl přijít večer.
Bože! co kdyby to byl vinný kupec.
Ostatně mi na něm ani trochu nezáleží, je nažloutlý a ošklivý.
Ale když si vzpomenu na tvář, kterou jsem viděla v zrcadle v předvečer Nového roku, shledávám, že se mu podobá. Ošklivá a hloupá, řekla jsem, směs Godarda a Robillarda.