❦
Sobota 29. ledna 1876
Včera byl na Quirinalu ples.Hier il y avait un bal au Quirinal.
Poměrně vzato je to den velmi bohatý na události.
C’est un jour très fertile en événements, comparativement.
Nejprve nás navštívila paní Soukowkinová se smutnou zprávou. Bezpochyby, říká, je možné požádat o představení, ale velvyslanectví může odmítnout, protože nemáme doporučující dopis a protože velvyslanectví je velmi chladné k lidem, které nezná… A koneckonců soudím, že má pravdu; máma i já jsme rozladěné, to je nasnadě. Máma píše generálu Potapovovi, náčelníkovi četnictva a tajné policie, který nedávno nahradil hraběte Šuvalova; každý ví, jak důležitý je ten pán v Rusku. Zná ho odedávna, znala jeho nyní již zesnulou ženu a Potapov je nám dokonce trochu příbuzný přes Domeniku.
D’abord nous avons eu la visite de Mme Soukowkine qui apporte une triste nouvelle. Sans doute dit-elle, on peut demander d’être présenté, mais l’ambassade peut refuser, parce que nous n’avons pas de lettre de recommandation, et que l’ambassade est fort froide pour les gens qu’elle ne connaît pas... Et, après tout, je trouve qu’elle a raison; ma mère et moi nous sommes ennuyées, c’est tout simple. Ma mère écrit au général Potapoff, chef des gendarmes et de la police secrète, qui a dernièrement remplacé le comte Chouvaloff, tout le monde connaît l’importance de ce monsieur en Russie. Elle le connaît depuis longtemps, elle a connu sa femme morte à présent, et Potapoff nous est même un peu parent par Domenica.
Dřív by udělal cokoli na světě, kdoví, jak to bude teď. Jediné jeho slovo by bylo rozkaz.
Avant il aurait fait tout au monde, qui sait à présent. Un mot de lui serait un ordre.
Přinášejí mi bedny, šaty, samé šaty, kam je dát? Jsem tak ponurá, že mám chuť zaslíbit se černé. V našem ubohém postavení bílá o sobě dává příliš mluvit. Paní Soukowkinová je půvabná a moje matka se přede všemi ponižuje, aby mi udělala radost. A jak se má citlivá kůže pokaždé stáhne při slově „protekce“! Jsem příliš pokořená, než abych křičela.
On m’apporte des caisses, des robes, toujours des robes, où les mettre ? Je suis si lugubre que j’ai envie de me vouer au noir. Dans notre misérable position le blanc fait trop parler de soi. Mme Soukowkine est charmante, et ma mère pour me faire plaisir s’humilie devant tout le monde. Et comme ma peau susceptible se crispe chaque fois au mot « protection’ »! Je suis trop mortifiée pour crier.
Nemám pravdu, je to ta nejpřirozenější věc na světě. Tu dámu jsme požádaly, ať zjistí, jestli je možné dát se představit, aniž bychom měly právo vstupu k ruskému dvoru. Zeptala se, aniž koho jmenovala, bylo to před anglickou velvyslankyní, která mluvila o Angličankách v témž postavení. A odpověděli jí, že to nelze. Totiž: nelze, není-li nikdo, kdo by tu věc protlačil. Soukowkinová vypadá jako klepna, která ví všechno, co se na tomhle bídném světě děje a říká. Dokonce radí obrátit se na jakéhosi petrohradského mnicha, aby mého otce jmenovali komořím1. Je to nějaký bezvýznamný mnich, ale má tajné známosti mezi všelijakými drobnými lidičkami, přes které se zařizují velké věci.
J’ai tort, c’est la chose la plus naturelle. On a prié cette dame de savoir si on pouvait être présenté sans avoir le droit d’entrée à la cour de Russie. Elle l’a demandé sans nommer personne, c’était devant l’ambassadrice d’Angleterre qui parlait d’Anglaises se trouvant dans le même cas. Et on a dit que c’était impossible. Je m’entends, impossible s’il n’y a personne pour pousser l’affaire. La Soukowkine a l’air d’une commère qui sait tout ce qui se passe et se dit dans ce bas monde. Elle donne même le conseil de s’adresser à un je ne sais quel moine de Pétersboug, pour obtenir la nomination de gentilhomme de la Chambre pour mon père. C’est un moine obscur mais il a des entrées secrétes par toutes sortes de petites gens par lesquelles on arrange les grandes affaires.
Když už je řeč o mém otci, ten skvost počestnosti je v Nice, právě přichází o předposlední statek a obírá oba mladé prince Eristoffovy, své synovce. Měl tu drzost napsat tetě, že s ní potřebuje mluvit, a žádal ji, aby za ním proto přišla do London House. Teta odpověděla vzkazem, že ti, kdo s ní potřebují mluvit, ji najdou na Promenade des Anglais 55 bis, v její vile. Lépe bych to nesvedla.
A propos de mon père, cette perle d’honnêteté est à Nice, en train de perdre son avant dernier bien et de dépouilier les deux jeunes princes Eristoff, ses neveux. Il eut l’audace d’écrire une lettre à ma tante lui disant qu’il avait à lui parler et à cet effet la priant de venir le trouver au London House. Ma tante a répondu verbalement que ceux qui ont à lui parler peuvent la trouver Promenade des Anglais, 55 bis, dans sa villa. Je n’aurais pas mieux fait.
Sotva paní Soukowkinová odešla, ohlašují řeckého ministra.
A peine Mme Soukowkine partie qu’on annonce le ministre grec.
Je to milý pán, skoro krásný, zbožňuje Rusy a Rusko ho zahrnulo přízní. Vychvaluje nám Athény a vypráví, že právě objevili sochu Slávy, signovanou Práxitelem. Mluví jako Paparigopoulos ze Spa2 a připomíná ho, ač se mu vůbec nepodobá.
C’est un gentil monsieur, presque beau, adorant les Russes; comblé par la Russie. Il nous vante Athènes et raconte que l’on vient de découvrir une statue de la Gloire, signée Praxitèle. Il parle comme le Paparigopoulos de Spa et le rappelle tout en ne lui ressemblant pas du tout.
„Napsal jsem mamince,“ říká, „a vylíčil jí ten šťastný omyl, jemuž vděčím za to, že jsem se s vámi seznámil; vídá často Michela Paparigopoulose, řekne mu to.“
- J’ai écrit à maman, dit-il, lui racontant l’heureuse méprise à laquelle je dois d’avoir fait votre connaissance, elle voit souvent Michel Paparigopoulos, elle le lui dira.
Téměř jsem neotevřela ústa, dosud pod dojmem onoho odloženého, snad zmařeného představení.
J’ai à peine ouvert la bouche étant encore sous l’impression de la présentation retardée, peut-être manquée.
Protože je špatné počasí, vyrábím si antické šaty z vlny tak jemné, že na jediné rameno je potřeba dva metry šíře, a záhybů ani tak není příliš.
Comme il fait mauvais temps je me fabrique une robe antique avec de la laine si fine que pour une seule épaule, il faut la largeur de deux mètres, et les plis ne sont pas trop.
Věru, jsem na tomhle světě ubožačka, neřeknu, že „má číše je ještě plná“ jako Chénierova „Zajatkyně“3.
Vrai, je suis une misérable dans ce monde, je ne dirai pas que « ma coupe est encore pleine » comme « La Captive » de Chénier.
Jestli se situace nezmění, zaslíbím se černé, jakmile mé bílé šaty doslouží.
Si la situation ne change pas, je me voue au noir une fois mes robes blanches finies.
Bílá je nápadná, nehodí se mi být nápadná, aby se ptali „Kdo to je?“ a odpovídali bůhvíco. A přitom jsem nikomu nic neudělala a snáším následky chyb druhých, jsou-li tu vůbec nějaké chyby. Já nešťastná4. Šest měsíců si nebudu stěžovat, a za šest měsíců, až napíšu své stížnosti, mi uvěří. Teď už mi nevěří, tím jsem si jistá.
Le blanc se remarque, il ne me convient pas d’être remarquée pour qu’on demande « Qui est-elle ? » et pour qu’on réponde Dieu sait quoi. Pourtant je n’ai rien fait à personne et je subis les conséquences des fautes des autres, si toutefois fautes il y a. Misera me. Je ne vais plus me plaindre pendant six mois, et dans six mois lorsque j’écrirai mes plaintes on me croira. A présent on ne me croit plus, j’en suis sûre.
Klábosíme až do jedné v noci o spoustě lidí, které máma zná z Ruska a které já znám z doslechu bohyně s polnicí5.
Nous bavardons jusqu’à une heure du matin, d’un tas de gens que maman connaît en Russie et je connais d’après la déesse à la trompette.
Vypráví se o Merjeewském, který mě tolik miloval, a přece to z mého deníku není patrné, to proto, že jsem s tím odporným tvorem nic neposlouchala ani si ničeho nevšímala. Když pomyslím, že přijel do Nice dvakrát…
On raconte Merjeewsky qui m’a tant aimée et pourtant d’après mon journal ça ne paraît pas, c’est que je n’écoutais et ne remarquais rien avec cette détestable créature. Quand je pense qu’il est venu deux fois à Nice...
Teprve teď si vzpomínám na množství okolností, kterých jsem si kvůli velkému odporu k tomu tvoru nevšimla. Připadá mi to neuvěřitelné, byla jsem tak mladá, a přece, musím to uznat, miloval mě. Nemám štěstí, miluje mě ohyzdný hmyz, a bytost, která se podobá muži, mě nemiluje.
A présent seulement je me souviens d’une quantité de circonstances que j’ai laissé passer inaperçues à cause de mon grand dégoût pour la créature. Ça me semble incroyable, j’étais si jeune et pourtant, il faut bien en convenir, il m’a aimée. Je n’ai pas de chance, un insecte hideux m’aime, un être qui ressemble à un homme ne m’aime pas.
Poznámky
Pozn. překl.: „Gentilhomme de la Chambre“ (komoří) — čestný dvorský úřad propůjčující právo formálního představení u dvora. ↩
Pozn. překl.: Paparigopoulos, kterého Marie znala ze Spa (Belgie) v roce 1874 a který se také jmenoval Michel (053.0177). Marie je nejprve považuje za jednoho muže („c’est le même“, 053.0177) a rejstříky Mon Journal (sv. 5 a 7) mají jediné heslo; že jí tento muž toho ze Spa „připomíná“, „aniž by se mu vůbec podobal“, však ukazuje spíš na dva různé muže. Otázka zůstává otevřená. ↩
Pozn. překl.: Báseň André Chéniera (1762–1794), francouzského básníka popraveného gilotinou za revoluce. ↩
Pozn. překl.: V originále italsky: „Misera me“. ↩
Pozn. překl.: Personifikovaná Fáma jakožto bohyně s polnicí; tedy zvěsti a společenské klepy. ↩