Poznámky
Tři oktávy bez dvou tónů: mimořádný hlasový rozsah; běžný profesionální pěvec ovládá zhruba dvě oktávy. Facciottiho úžas byl technicky oprávněný. Můj hlas, můj poklad! Mým snem je oslnivě vystoupit na scénu. To je pro mě stejně krásné jako stát se princeznou. ↩
Giulio Monteverde (1837–1917), italský sochař proslulý sentimentálními a technicky vytříbenými mramorovými díly, mezi nimi i slavným „Andělem" na hřbitově Staglieno. ↩
Prosper d'Épinay (1836–1914), francouzský sochař působící převážně v Římě; proslulý elegantními portrétními bustami a idealizovanými figurami. ↩
Popelka (Cendrillon): d'Épinayův výrok, že její noha — menší než noha sochy — připomíná pověstně drobný střevíček Popelky. ↩
„La Pointue" — „Špičatá": neztotožněná Mariina známá, jedna z mnoha přezdívek, jež dávala lidem ve svém okruhu. ↩
„Modiste": modistka, výrobkyně módních klobouků a doplňků; v 70. letech 19. století klíčová postava pařížského i venkovského módního obchodu. ↩
Čepec à la Marie Stuartovna: čepec se špičatým výběžkem nad čelem spojovaný se skotskou královnou Marií Stuartovnou, módní v kostýmu a historickém portrétu. ↩
Kvirinál: palác, sídlo italské královské rodiny po roce 1871, kdy se Řím stal hlavním městem sjednocené Itálie. ↩
„Je moisis" — plesnivím: obraz pomalého chřadnutí v bezvýznamnosti, jako když chléb plesniví; pro Marii příznačná metafora společenské neviditelnosti. ↩
„Horečka života" (fièvre de la vie): Danisův obrat — patří k nejcitovanějším charakteristikám Marie od těch, kdo ji znali. ↩
Lady Spencer-Cowperová: neztotožněná anglická aristokratka; rod Spencer-Cowperů měl v té době několik větví. Monacké kasino učinilo z knížectví módní cíl hazardních hráčů. ↩
„Le médium" — střední rejstřík: v klasickém zpěvu přechodové pásmo (passaggio) mezi hrudním a hlavovým hlasem; obvykle nejslabší část neobvykle rozsáhlého hlasu. ↩