❦

Sobota 18. prosince 1875

# Samedi, 18 decembre 1875

Je svatý Mikuláš¹, Cocovy jmeniny. Obědváme u něj nebo u Niny, jak je libo. Tahle setkání ničemů na mě působí dojmem selské svatby a vyvolávají ve mně ošklivý pocit. Ve dvě hodiny, celá popletená a hloupá, prchnu a jdu se projít s Dinou za šedého počasí a v sotva znatelném dešťíku.

C'est la Saint-Nicolas, la fete de Coco. Nous dejeunons chez lui ou chez Nina comme on veut. Ces reunions de faquins me font l'effet d'une noce de paysans et me produisent une vilaine sensation. A deux heures tout etourdie et bete je me sauve et vais me promener avec Dina par un temps gris et par une petite pluie imperceptible.

Lesser, Dunin-Barkovský, Krasavec dne a Tournon byli u nás.

Lesser, Dounin-Barkowsky, Belle-de-Jour et Tournon etaient chez nous.

Skoro jsem čekala návštěvu Záhadného, Záhadný není než prase.

Je m'attendais presque a la visite du Surprenant, le Surprenant n'est qu'un cochon.

Vévoda de Castries a Patrice de Mac-Mahon¹, prezidentův syn, jsou v Nice a byli na matiné v klubu Středomoří.

Le duc de Castries et Patrice de Mac-Mahon, le fils du president, sont a Nice, et ont assiste a la matinee du Cercle de la Mediterranee.

Co se bude dělat? Zůstat v Nice ještě tuto zimu, nebo odjet? Ať se rozhodne, protože je hrozné být zavěšená mezi nebem a zemí!

Que va-t-on faire ? Rester a Nice encore cet hiver, ou partir ? Qu'on decide, car c'est atroce d'etre suspendue entre le ciel et la terre !

Hle, co udělám. Ve středu půjdu na matiné v klubu Středomoří a ve čtvrtek odjedu do Říma. Odvezou mě dychtivě¹, protože máma se bojí, že bych chtěla zůstat kvůli Audiffretovi, a navíc měla takové sny... a pak Záhadného jméno působí na mé matky neobyčejným dojmem a ony říkají, že jim jistě způsobí velký zármutek. Byla jsem u Capatiho², říká máma, vyslovil Audiffretovo jméno a dolehlo to na mě jako olovo na srdci.

Voila ce que je vais faire. Mercredi j'irai a la matinee au Cercle de la Mediterranee et jeudi je partirai pour Rome. On m'emmenera avec empressement, car maman craint que je ne veuille rester pour Audiffret, elle a au surplus fait des reves assez... et puis le nom du Surprenant produit un effet extraordinaire sur mes meres et elles disent qu'il va leur causer sans doute un grand chagrin. Je suis allee chez Capati, dit maman, il a prononce le nom d'Audiffret et cela m'a ete comme un plomb sur le coeur.

„A já," říká teta, „pokaždé, když to jméno slyším, cítím něco zvláštního, naskakuje mi z něj mráz."

- Et moi, dit ma tante, chaque fois que j'entends ce nom, je sens quelque chose d'etrange, il me donne froid.

Z toho bych se mohla vážně vyděsit, na mou věru.

C'est a m'effrayer serieusement, ma parole d'honneur.

Chystala jsem se naříkat na svůj zármutek, ale je to zbytečné, každý ví, že na něj ani na okamžik nezapomenu a že mě hlodá ve dne v noci.

J'allais me lamenter de mon chagrin, mais c'est bien inutile, chacun sait que je ne l'oublie pas un seul instant et qu'il me ronge nuit et jour.

Vrátila jsem se o půl čtvrté. Přecházela jsem po pokoji, sténala jsem, klela, pak jsem se ponenáhlu uklidnila a vyměnila pár slov s Collignon, která je u mě a vyšívá polštář nebo nevím co. Tu mě napadne jít do Opery, je to den s písmenem A,¹ elegantní písmeno, a dávají „La figlia del Regimento", je to skoro premiéra, onehdy večer ples u Francii zabránil mnohým přijít. Prodgersová bude dnes večer v Opeře a Špičatá s ní, uvidím, co udělá Záhadný. Netrpělivě čekám na mámin návrat, zazvoní se, běžím na schodiště a vidím Dinu a své Grácie. Nerada je vidím od těch pletich s Antonoffem a od chvíle, kdy vidím, že svým špinavým tlacháním zahnaly Audiffreta, že všechna jejich špína dopadá na nás, že není možné se z té špíny umýt, že na mně a na mých vždycky zůstane stín. Už je nerada vidím.

Je suis rentree a trois heures et demie. J'ai arpente ma chambre, j'ai gemi, j'ai jure, puis peu a peu je me suis calmee et j'ai echange quelques mots avec Collignon qui est chez moi, et brode un coussin ou je ne sais quoi. Alors j'ai l'idee d'aller a l'Opera, c'est la lettre A une lettre elegante, et on donne "La figlia del Regimento", c'est presque une premiere, l'autre soir le bal de Francia a empeche beaucoup de venir. La Prodgers sera a l'Opera ce soir, et la Pointue avec elle, je verrai ce que fera le Surprenant. J'attends avec impatience le retour de maman, on sonne, je cours sur l'escalier et je vois Dina et mes Graces. Je n'aime pas a les voir depuis les tripotages avec Antonoff et depuis que je vois qu'elles ont par leur sale bavardage eloigne Audiffret, que toute leur salete retombe sur nous, qu'il n'y a pas moyen de se debarbouiller, qu'il restera toujours une ombre sur moi, sur les miens. Je n'aime plus a les voir.

„Mámo, kde je máma?" říkám.

- Maman, ou est maman ? dis-je.

Poznámky

Pozn. překl.: Svátek svatého Mikuláše, 19. prosince podle pravoslavného kalendáře (6. prosince podle západního); Coco (Nikolaj Sapoženikov) slaví svátek. ↩

Pozn. překl.: Patrice de Mac-Mahon, syn Patrice de Mac-Mahona, maršála Francie a prezidenta republiky (1873–1879); jeho přítomnost na nicejské společenské události byla považována za projev výlučnosti. ↩

Pozn. překl.: Máma a teta si přejí odvézt Marii z Nice — a z Audiffretovy blízkosti — co nejrychleji. ↩

Pozn. překl.: Capati, věštec či jasnovidec, jehož máma konzultovala; jeho zmínka o Audiffretovi jménem ji vyděsila. ↩

Pozn. překl.: Předplatné v nicejské Opeře bylo rozděleno podle abecedy; den s písmenem „A" patřil k nejvybranějším. ↩

Předchozí záznam Přehled sešitu Další záznam