❦
Sobota 27. listopadu 1875
Samedi, 27 novembre 1875
Jedeme vlakem v jedenáct dopoledne. Posnídaly jsme v deset, a když už bylo vše připraveno k odjezdu, pokojská tiše pootevřela dveře: „Slečno,“ řekla, „dozvěděla jsem se ještě něco.“
Nous prenons le train de onze heures du matin. Nous avons déjeuné à dix heures, comme tout était prêt pour le départ la femme de chambre ouvrit doucement la porte: Mademoiselle, dit-elle, j’ai encore appris quelque chose.
Jediným skokem jsem se ocitla na chodbě:
En un bond je me trouvai dans le corridor:
„Co jste se dozvěděla?“
— Qu’avez-vous appris ?
„Pokud jde o pana d’Audiffreta.“
— Par rapport à M. d’Audiffret.
„Ano, vím.“
— Oui, je sais.
„Inu, dozvěděla jsem se jméno té ženy, kterou si sem vodil, je to pořád táž, nikdy jiná, a když je v Paříži, chodí pořád k ní.“
— Eh bien j’ai appris le nom de la femme qu’il a conduite ici, c’est toujours la même, jamais une autre, et quand il est à Paris il va toujours chez elle.
„Jakpak se jmenuje?“
— Comment son nom ?
„Madame Laura.“
— Madame Laura.
„Madame Laura?“
— Madame Laura ?
„Ano, ó! ale to je velmi vznešená koketa, má koně, kočáry a dvě pokojské. A když sem přišla k panu d’Audiffretovi, poslala ráno pro svou pokojskou, aby se mohla obléct.“
— Oui, oh ! mais c’est une très grande cocotte, elle a des chevaux, des voitures et deux femmes de chambre. Et quand elle est venue ici chez M. d’Audiffret, le matin, pour s’habiller, elle a envoyé chercher sa femme de chambre.
„To je všechno, co jste se dozvěděla?“
— C’est ce que vous avez appris ?
„Ano, je toho hodně, viďte?“
— Oui, c’est beaucoup, n’est-ce pas ?
„Bezpochyby, děkuji.“
— Sans doute, merci.
Dala jsem pět franků a za těch pět franků jsem si přišla na své.
J’ai donné cinq francs, j’ai eu pour mes cinq francs.
Polosvětnice, pořád samé polosvětnice! Není to hanebnost? Nevím, jak smýšlejí ostatní, ti starší a otrlejší než já, ale co se mě týče, jsem pobouřena.
Des cocottes, toujours des cocottes ! N’est-ce pas une vilenie ? Je ne sais comment pensent les autres, ceux qui sont plus âgés que moi, plus blasés, quant à moi je suis indignée.
Milujte si hrubiány, kteří tráví život s takovou lůzou!
Aimez donc des brutes qui passent leur vie avec des canailles !
Celý ten den ve vagoně se třesu zimou, kouřím a miluji toho hrubiána. Je neuvěřitelné, kolik scén jsem si s ním vysnila, ne pro román, prostě jen pro sebe, celé dny, celé týdny, ó! takovou spoustu věcí. A viděla jsem ho tak krásného, že jsem ho milovala.
Pendant toute cette journée en wagon, je grelotte, fume et aime cette brute. C’est incroyable combien j’ai imaginé de scènes avec lui, pas pour le roman, simplement pour moi, des jours entiers, des semaines, oh ! une telle quantité de choses. Et je le voyais si beau que je l’aimais.