❦
Pátek 26. listopadu 1875
Vendredi, 26 novembre 1875
Paní Winslowová byla u mě. S Duvalem je to zařízeno, zítra odjíždíme.. Znáte onu zem...?1 U všech všudy!
Mme Winslow a été chez moi. Avec Duval c’est arrangé, nous partons demain.. Connaissez-vous le pays... ? Pardieu !
Čekám na sešit, pro který šla teta, abych mohla pokračovat v románu, a protože zatím nemám co dělat, snažím se najít, co bych sem napsala.
J’attends le cahier que ma tante est allée me chercher pour continuer mon roman, et comme je n’ai en attendant rien à faire je tâche de trouver quelque chose à écrire ici.
Paní Winslowová mi řekla, že za celý život neviděla, aby někdo tak zkrásněl, jako jsem zkrásněla od Spa. Ubohá žena, neví, že ve Spa to byl jen můj stín, a ještě ošklivý stín.
Mme Winslow m’a dit qu’elle n’a jamais de sa vie vu embellir comme j’ai embelli depuis Spa. Pauvre femme, elle ne sait pas qu’à Spa ce n’était que mon ombre et encore une vilaine ombre.
Přemýšlím, co mě v Nice čeká. Uvidím Záhadného s Robensonovou? nebo s Gioiou, nebo s nikým? Se mnou jistě ne. Je po mně, dočista.
Je me demande ce qui m’attend à Nice. Vais-je voir le Surprenant avec la Robenson ? ou avec la Gioia ou avec personne ? Sans doute pas avec moi. Je suis bien fichue moi.
S tím se nemohu smířit, i kdybych chtěla. Měla bych z toho samé nepříjemnosti, protože bych nikdy nepřestala doufat v to, po čem toužím, a přirozeně každé čekání by přineslo zklamání.
Je ne puis pas accepter cela, pourtant même si je le voulais. J’aurais beaucoup de désagréments car je ne cesserais jamais d’espérer ce que je désire, et naturellement à chaque attente un désappointement.
Ne, vážně, jsem houževnatá. Nic mě neodradí. Je to dobré i špatné. Vyptávám se karet, říkají mi, že na mě ten muž myslí, že jsem ustavičně v jeho myšlenkách a na jeho srdci, a přitom moje vlastní karty nejsou dobré. Jestli na mě myslí, měly by mé karty zářit.
Non, vrai, je suis tenace. Rien ne me rebute. C’est bien et mal. J’interroge les cartes, elles me disent que l’homme pense à moi, je suis constamment avec sa pensée et sur son cœur et pourtant mes cartes à moi ne sont pas bonnes. S’il pense à moi mes cartes doivent être brillantes.
Musím zajít k paní Winslowové, když zítra odjíždíme. Nejraději bych k ní nešla.
Je dois aller chez Mme Winslow, puisque nous partons demain. Je voudrais ne pas aller chez elle.
Byla jsem u ní a seznámila se s její švagrovou a matkou.
J’ai été chez elle et j’ai fait connaissance de sa belle-sœur et de sa mère.
Ale když se vrátím do pokoje, teta je pryč a pokojská rozdělává oheň. Je to taková holka ze Švýcarska, co se pořád směje. Rozpovídám ji a dozvídám se pěkné věci.
Mais en rentrant chez moi je trouve ma tante sortie et la femme de chambre faisant le feu. C’est une drôlesse de la Suisse qui rit toujours. Je la fais causer, et j’apprends de belles choses.
Pana Emila d’Audiffreta požádali, aby z tohoto hotelu odešel, protože si sem vodil padlé ženy a sousedé si stěžovali na rámus, který v noci u sebe tropil.
M. Emile d’Audiffret a été prié de quitter cet hôtel parce qu’il y menait des mauvaises femmes, et que les voisins entendant le tapage qu’il faisait chez lui la nuit se sont plaints.
„A večeřel tady?“ zeptala jsem se.
— Et il soupait ici ? demandai-je.
„Ó! ne, jen v noci, protože vidět nebylo, no ne, do jeho pokoje.“
— Oh ! non, seulement la nuit, parce qu’on ne voyait pas, n’est-ce pas, dans sa chambre.
„Aha!“
— Ah ! ha !
Vím to od pokojské z druhého patra, kde bydlel, zuřila na něj, protože jí nikdy nic nedal, jen tomu sluhovi, a přitom všechno dělala ona, protože u něj je vždycky všechno v nepořádku a všechny věci se mu válejí, bačkory, všechno, všechno.
Je sais cela de la femme de chambre du deuxième où il a logé, elle était furieuse contre lui parce qu’il ne lui donnait jamais rien, mais seulement au garçon, et c’est elle qui faisait tout car chez lui tout est toujours en désordre, et toutes ses affaires traînent, les pantoufles, tout, tout.
Fuj! má drahá, bavit se se služebnictvem, fuj!
Fi ! ma chère, causer avec des domestiques, fi !
Ano, fuj! ale od nynějška se s nimi budu bavit vždycky, člověk se dozví velmi zajímavé věci.
Oui fi ! mais dorénavant je causerai toujours, on apprend des choses très intéressantes.
Když ta žena odešla, začala jsem radostí poskakovat jako šílená. Ach! kdyby byl maškarní ples, jak bych mu já napovídala věcí!
Quand la femme fut partie je me mis à sauter comme une folle de joie. Ah ! s’il y avait un bal masqué comme je lui raconterais des choses !
Ale je tu jedna věc. V kartách pro toho mizerného chlapa je vždycky karta cesty. Že bych přijela do Nice a nezastihla ho? To by bylo ošklivé. Ale na tom nesejde, lepší to než jeho pohrdání, a ostatně co bych v Nice dělala, musím přece do Říma.
Mais voilà ce qu’il y a. Dans les cartes pour ce fichu homme il y a toujours la carte du voyage. Est-ce que j’arriverai à Nice et ne le trouverai pas ? Ce serait laid. Mais n’importe, vaut mieux cela que son mépris et puis qu’ai-je à faire à Nice, il me faut aller à Rome.
Nevím proč, ale vzala jsem si do hlavy, že Záhadný dnes večer přijede do Paříže. Ale vlak v sedm hodin nám přiváží jen dopis od mámy; nikdy mě dopisy z domova nezajímaly, nikdy jsem je nečetla...! a teď se najednou třesu úzkostí, kdykoli nějaký dopis dostanu.
Je me suis je ne sais pourquoi imaginé que le Surprenant viendrait ce soir à Paris. Mais le train de sept heures ne nous amène qu’une lettre de maman; jamais les lettres de la maison ne m’intéressaient, jamais je ne les lisais... ! et voilà que je suis tremblante et anxieuse à présent en recevant une lettre.
A nemohu nepřiznat, že je to kvůli Záhadnému, ve Schlangenbadu to bylo zrovna tak, protože teta vždycky psala o Giroflovi. Dnes večer se strachuji nadarmo, máma se o něm ani slovem nezmiňuje.
Et je ne puis ne pas dire que c’est à cause du Surprenant, à Schlangenbad c’était la même chose, parce que ma tante écrivait toujours de Girofla. Ce soir je suis anxieuse en vain, maman n’en dit mot.
Že bych ho doopravdy milovala? Copak já vím! Konstatuji fakta, víc říct nedokážu.
Est-ce que je l’aimerais vraiment ? Est-ce que je sais ! Je constate des faits, c’est tout ce que je puis dire.
K vlastní hanbě přiznávám, že kdybych věděla, že je Záhadný jinde než v Nice, ani bych se tety neptala, co ten dopis obsahuje, ani by mi nezáleželo na tom, jsou-li v něm nějaké novinky, nebo ne.
A ma honte, j’avoue que si je savais le Surprenant ailleurs qu’à Nice, je ne demanderais même pas à ma tante ce que contient la lettre, je ne m’inquiéterais même pas s’il y a des nouvelles ou non.
Je to ohavné, vždyť on na mě plive.
C’est abominable car il me crache dessus.
Poznámky
Pozn. překl.: V originále „Connaissez-vous le pays...“ — počátek Mignončiny árie z opery Mignon (Ambroise Thomas podle Goetha), píseň o touze po jihu. ↩