❦
Úterý 23. listopadu 1875
Mardi, 23 novembre 1875
Z milosti boží a telegrafního doručovatele jsem se konečně dozvěděla o koupi vily Boismilon. Pro kapitalisty, jako jsme my, je to velmi dobré uložení peněz. Jenže to způsobí veliký skandál, neboť ta nemovitost ještě není zaplacená a já nechci, aby byla, neboť jsou tu jiné, mnohem naléhavější platby; třeba nábytek, který potřebujeme a který je pro nás, a ne pro druhé. Bude tedy skandál, protože vilu Boismilon zase prodají, protože paní Romanoffová ji nezaplatí, a než se všichni dozvědí, kterou vilu prodávají, budou si myslet, budou křičet, budou řvát, že je to ta vila na promenádě des Anglais.
Par la grâce de Dieu et du facteur du télégraphe, j’ai enfin appris l’acquisition de la villa Boismilon. C’est un très bon placement d’argent pour des capitalistes comme nous. Seulement cela causera grand scandale attendu que cette propriété n’est pas encore payée et que je ne veux pas qu’elle le soit, attendu qu’il y a d’autres payements beaucoup plus pressants; les meubles par exemple qui nous sont nécessaires et qui sont, pour nous et pas pour d’autres. Il y aura donc scandale, car on revendra la propriété Boismilon parce que Mme Romanoff n’aura pas payé, et jusqu’à ce que tout le monde saura quelle villa on revend, on pensera, on criera, on hurlera que c’est la villa de la Promenade des Anglais.
Tu pěknou spekulaci přede mnou dlouho tajili, ale víte přece, že špína vždycky vyplave navrch. Ujišťují mě, že naše nová nemovitost není zaplacená, ale nevěřím tomu ani za mák. Půl roku mě ujišťovali, že žádnou vilu nekoupili, a ostatně kde by byly ty peníze, na jejichž použití se už půl roku marně vyptávám.
On m’a longtemps caché cette belle spéculation, mais vous savez que les saletés surnagent toujours. On m’assure que notre nouvelle propriété n’est pas payée mais je n’en crois rien. Pendant six mois on m’a assuré qu’on n’avait pas acheté de villa, et d’ailleurs où serait l’argent dont depuis six mois, je demande inutilement à connaître l’emploi.
Vážně, tím, že přede mnou všechno tajíte, způsobíte hromadu mrzutostí, kterých budete litovat, ale příliš pozdě.
Vrai, en vous cachant de moi vous produirez un tas de choses fâcheuses, dont vous vous repentirez, mais trop tard.
A já, pošetilé stvoření, jsem poslouchala výtky, které se mi opovažovali dělat kvůli nábytku. Vyhodí čtyřicet tisíc franků oknem a opovažují se mluvit se mnou o nábytku, který potřebujeme a který je pro nás!
Et moi, absurde créature, qui écoutait les reproches qu’on osait me faire pour les meubles. On jette quarante mille francs par la fenêtre et l’on ose me parler des meubles qui nous sont nécessaires et qui sont pour nous !
A já jsem poslouchala a myslela si: snad jsem neměla objednávat za takovou sumu!
Et moi qui écoutais et qui pensais: peut-être ai-je eu tort de commander pour une telle somme !
„Lidé, kteří jdou temnými cestami, dokážou často omotat poctivé lidi kolem prstu.“
« Les gens qui procèdent par des voies ténébreuses peuvent souvent entortiller les honnêtes gens ».
Z tohoto dopisu, který píšu paní mé matce, je jasné, oč jde. Faktem je, že máme v Nice tři vily, naši, Boismilon a tu, kde bydlí můj milovaný a předrahý strýc Georges, ať ho mor zardousí. Když jsem se to dnes ráno dozvěděla, plakala jsem dvě hodiny. To se dá pochopit. Kráčíme vstříc zkáze. Ale nerada se obírám bolestnými náměty; kdybych aspoň psaním mohla něco napravit — jenže ať píšu sebevíc, nic se nezmění.
Par cette lettre que j’écris à madame ma mère on comprend de quoi il s’agit. Le fait est qu’on a trois villas à Nice, la nôtre, la Boismilon et celle où demeure mon bien-aimé et bien cher oncle Georges, que la peste étouffe. Quand j’ai appris ça ce matin j’ai pleuré pendant deux heures. Ça se comprend. On marche vers la ruine. Mais je n’aime pas à m’appesantir sur des sujets pénibles, si encore en écrivant je pouvais corriger, mais j’aurais beau écrire rien ne changera.
Zkrátka, teta je celá zahanbená z toho, jaké pěkné obchody nadělala.
Enfin il y a que ma tante est confuse d’avoir fait de si belles affaires.
napříč stránkou Je opravdu pozoruhodné vidět, jak tatáž osoba píše živé a zábavné stránky a nesmysly jako celý tenhle sešit Od čtyř do pěti hodin mě navštívila Berthe.
[En travers: Il est remarquable vraiment de voir la même personne écrire des pages vivantes et amusantes et des inepties comme tout ce cahier ) De quatre à cinq heures j’ai eu la visite de Berthe.
Šijí mi božské šaty, samé bílé.
On me fait des robes divines et toutes blanches.
Nudím se k smrti, mou jedinou útěchou jsou obchody, když zkouším šaty, oddychnu si, a tak abych si oddychla, objednávám: každý den něco nového.
Je m’ennuie à crever, ma seule consolation sont les magasins, quand j’essaye je respire, aussi pour respirer je commande: chaque jour quelque chose de nouveau.
Je to zvláštní, vůbec netoužím Audiffreta vidět, přeji si jen, aby viděl on mě, pořád kvůli téže věci, kvůli té hloupé myšlence, která mě neopouští. Dnes večer píšu — Nešťastníku, shniješ! — udělám tři sta šedesát pět takových dopisů a každý den jeden Bibi dostane, bude zuřit. Spočítám si tři sta šedesát pět krát patnáct centimů, vyjde mi padesát čtyři franky za rok, není drahý.
C’est bizarre, je n’ai nulle envie de voir Audiffret, je désire seulement qu’il me voie, toujours pour la même chose, pour cette stupide idée qui ne me quitte pas. Ce soir je m’occupe à écrire - Malheureux tu pourriras ! - je ferai trois cent soixante-cinq lettres pareilles et tous les jours Bibi en recevra une, il ragera. Je vais calculer trois cent soixante- cinq fois par quinze centimes, cela me fait cinquante-quatre francs par an, il n’est pas cher.
Poznámka editorů
na okraji Marie násobí 365 × 15
dans la marge Marie fait la multiplication 365 x 15
Protože mám spoustu šatů a všelijakých věcí, chce se mi vrátit do Nice. Budu oblečená jako nikdo jiný, a přitom s překvapivou prostotou.
Comme j’ai une quantité de robes et de toutes sortes de choses j’ai envie de retourner à Nice. Je serai habillée comme personne et avec une simplicité surprenante.
Však jich dostane, ten mizerný Audiffret! Heliogabale, shniješ! Sardanapale, shniješ! Mardocheji, shniješ! Antiochu Epifane1, ty atd. Cresci bude plakat, Ardigo také. — Pak Emil, zvaný Zhýralý! shniješ! Mizerný zhýralče, ty atd.
Il en aura des lettres, le fichu Audiffret ! Héliogabale tu pourriras ! Sardanapale, tu pourriras ! Mardochée, tu pourriras ! Antiochus, Epiphane, tu etc. Cresci pleurera, Ardigo aussi. -Puis Emile, dit le Dépravé ! tu pourriras ! Fichu débauché tu, etc.
Udělala jsem jich dvacet pět, je jich potřeba tři sta šedesát pět. Jen považte, zabývám se pořád jen tím mizerným chlapem.
J’en ai fait vingt-cinq, il en faut trois cent soixante-cinq. Voyez tout de même, je ne m’occupe que de ce fichu homme.
Ale odloučení mě vůbec nezarmucuje, já se cítím jako vždycky, když nikoho nevidím.
Mais l’éloignement ne me rend pas triste, du tout, je me sens comme toujours lorsque je ne vois personne.
Poznámky
Heliogabalus (římský císař 218–222) a Sardanapal (bájný poslední asyrský král) byli pověstní zhýralostí, Antiochos IV. Epifanés tyranstvím; Mardochej je Žid z Knihy Ester. Marie metá ta jména po Audiffretovi ve svých anonymních dopisech. ↩