❦
Neděle 24. října 1875
Dimanche, 24 octobre 1875
Poznámka editorů
[Chybí roh stránky?]
[Coin de page manquant ?]
Vložený list · maxime sur la page de titre du Livre 48
Věz vše, konej vše, [?] rozhoduj o všem [?] vše [?] vše... [?] te
Sais tout, fais tout, [?] décide tout [?] tout [?] tout... [?] te
Jdeme pro mé Grácie, abychom šly spolu do kostela; kousek před jejich domem nás Záhadný předjede a okázale zvedne hlavu před okny Sapogenikoffových.
Nous allons chercher mes Grâces pour aller ensemble à l’église, un peu avant leur maison le Surprenant nous dépasse et lève la tête avec affectation devant les fenêtres des Sapogenikoff.
Ale protože jsem se včera rozhodla, že se jím už nebudu zabývat, nerudnu a neříkám ani slovo.
Mais comme j’ai décidé hier de ne plus m’en occuper je ne rougis pas et n’en dis mot.
Chovám se zcela přirozeně a škádlím Olgu, která je rudá a rozechvěná. Dávám jí Bibiho jen tak jako kohokoli jiného, a ona je nadšená.
Je suis toute naturelle et taquine Olga qui est rouge et inspirée. Je lui donne Bibi tout comme un autre, elle est ravie.
Nezlobím se na sebe, řekla jsem hloupost jako talisman, ten talisman neměl úspěch, nuže, nechci si dělat zlou krev. To hlavní, čeho se nejvíc bojím, je všeobecné pohrdání. V nejhorším se spokojím s pouhou zdvořilostí, jen ať se neodvracejí, a jsem v klidu.
Je ne suis pas fâchée contre moi, j’ai dit une bêtise comme un talisman, ce talisman n’a pas de succès, eh bien, je ne veux pas me faire du mauvais sang. Le principal, ce que je crains le plus, c’est le mépris général. Au besoin je me contenterai d’une simple politesse, pourvu qu’on ne se détourne pas et je suis tranquille.
Giroflé září, provdáváme ji za Girofla a každý komponuje budoucí scénu. Rozvíjíme přitom spoustu fantazie a navzájem se smějeme svým historkám. Je to zábava, chci říct kratochvíle, kterou mezi sebou hojně pěstujeme.
Giroflé rayonne, nous la marions avec Girofla et chacun compose une scène future. On déploie beaucoup d’imagination et on rit, les uns des histoires des autres. C’est un passe-temps, un amusement veux-je dire, très employé entre nous.
Antonoff — nevíte, co je to Antonoff — to je dost kuriózní člověk, sám vypráví svůj příběh. Byl ubohým příručím v nevím jakém krámě v Petrohradě, když si uvědomil, že je hloupé hnít na dně. Když si to uvědomil, našel si věno i s ženou, nesmírně ošklivou, a stal se sám obchodníkem. Jako obchodník s galanterií si udělal velké jmění, šest set tisíc rublů, říká se, pak opustil ženu a vyplatil jí odškodné, všechno zlikvidoval, prodal firmu a přijel s herečkou, zpěvačkou, do Nice, té úslužné nádoby na vše, na růžový lístek stejně jako na vavřínový list.
Antonoff, vous ne savez pas ce que c’est qu’Antonoff, c’est un homme assez curieux, il raconte lui-même son histoire. Il était un misérable commis dans je ne sais quelle boutique à Pétersbourg lorsqu’il s’aperçut que c’était stupide de croupir dans un bas-fond. S’étant arperçu de cela, il se trouva une dot avec une femme excessivement laide et devint marchand lui-même. Marchand de nouveautés, il se fait une grande fortune, six cent mille roubles, dit-on, alors il abandonna sa femme en lui payant une indemnité, liquida, vendit sa firme et vint avec une actrice, une chanteuse, à Nice, ce complaisant réceptacle de toute chose, de la feuille de rose, comme de la feuille de laurier.
Herečka, paní Kronnebergová, platila za jeho ženu. Měla hezký hlas, a tak zpívala v Opeře, s úspěchem, jehož dosáhla hlavně díky svému postavení, ruská dáma, kvaziamatérka atd. Přes Operu se Bibi-Antonoff seznámil s celebritami Nice, totiž: Saëtone, d’Audiffret otec a syn atd.
L’actrice, Mme Kronneberg, passait pour sa femme. Ayant une jolie voix elle chanta à l’Opéra, avec succès, obtenu surtout à cause de sa position, une dame russe, quasi-amateur etc. Par l’Opéra Bibi-Antonoff connut les célébrités de Nice, viz: Saëtone, d’Audiffret père et fils, etc.
Jednoho krásného dne ho paní Kronnebergová nechá na holičkách, Bibi-Antonoff dělá dobrou tvář ke zlé hře, koupí pozemek na silnici do Villefranche a staví si dům. Je velmi komicky oblečený, s diamantovými knoflíky. Malý, tmavovlasý, působí kulatě, s rybíma očima, je mu pětačtyřicet let, ale vypadá nejvýš na třicet. Mluví jen rusky, žádné vzdělání. Důvtip? Praktický důvtip, spekulační, peněžní — důvtip zbohatlíka.
Un beau jour Mme Kronneberg le plante-là, Bibi-Antonoff fait contre mauvaise fortune bon cœur, achète un terrain route de Villefranche et se bâtit une maison. Il est très drôlement mis, avec ces boutons de diamants. Petit, brun, paraissant rond, avec des yeux de poisson, âgé de quarante-cinq ans, en paraissant trente au plus. Ne parle que le russe, aucune éducation. De l’esprit ? L’esprit pratique, l’esprit de spéculation, d’argent, esprit de parvenu.
Pravda, ten popis si nezaslouží, ale jde o to, že přišel k Nině, pak k nám, a za týden u sebe pořádá oslavu nového domu. Vysmíváme se mu a každý vtipkuje na jeho účet. Je dva roky vdovcem a touží si vzít další společnici. Marie se mu líbí, my se tomu dost smějeme, díky Bohu.
Vrai, il ne vaut pas cette description, mais c’est qu’il est venu chez Nina, puis chez nous et va faire une fête chez lui dans une semaine pour l’inauguration de sa maison. On s’en moque, et chacun fait de l’esprit sur son compte. Il est veuf depuis deux ans et aspire à prendre une autre compagne. Marie lui plaît, nous en rions assez, Dieu merci.
Je teplo, vycházím na promenádu pěšky s Giroflé. Svědomitě prohlížíme zahrady Gioie a Rosalie Léonové přes mřížoví.
Il fait chaud, je sors à la Promenade à pied avec Giroflé. Nous examinons scrupuleusement les jardins de Gioia et de Rosalie Léon, à travers la grille.
Dovolte, abych se k tomu vrátila. Dovolujete. Dobrá, chci jen říct, že myslí-li Bibi na Olgu doopravdy, mám to raději než cokoli jiného. Aspoň mám ten objekt na dosah. Bídná útěcha.
Permettez que j’y revienne. Vous permettez. Bien, c’est pour dire que si Bibi pense à Olga pour de bon j’aime cela mieux qu’autre chose. Au moins j’ai l’objet sous la main. Piètre compensation.
Zase jsem našla své nitro, je klidné, jak jen může být, a dívá se na můj povrch a krčí rameny.
J’ai encore retrouvé mon fond, il est aussi calme que possible et regarde ma surface en haussant les épaules.
Máma s tetou si vezmou fiakr a landau nechají nám.
Maman et ma tante prennent un fiacre et nous abandonnent le landau.
Dina, já, Marie a Olga. Jsem v bílém a hezká, letní klobouk.
Dina, moi, Marie et Olga. Je suis en blanc et jolie, chapeau d’été.
škrtnuto[Zrušeny 4 řádky]
[Quatre lignes cancellées]
Teprve když se po jednom okruhu po promenádě vracíme k hudbě, přiblíží se, ráčí se přiblížit pan Emile d’Audiffret, v doprovodu věrného Fiouloulou. Říkala jsem už, že návštěvu u nás vykonali jen Chevalier a Fiouloulou? A považte — zrovna ti dva nejhorší.
Ce n’est que lorsque nous revenons à la musique après un tour à la Promenade que s’approche, que daigne s’approcher M. Emile d’Audiffret, accompagné du fidèle Fiouloulou. Ai-je dit que Chevalier et Fiouloulou avaient seuls fait des visites ? Et voyez, les deux plus mauvais.
Ráčí dokonce říct, jak hezký kočár, že je to opravdová kytice květin atd.
Il daigne même dire quelle jolie voiture, que c’est un vrai bouquet de fleurs etc.
„To jsem právě před chvílí říkala,“ povídám.
— C’est ce que je disais tout à l’heure, dis-je.
„No vidíte!“ prohlásil přesvědčeně.
— Voyez ! fit-il, avec conviction.
Chovám se jako anděl, ani ruměnec, ani rozpaky; ostatně se nemám čím chlubit, za ten klid nevděčím své povaze, protože kdybych byla dojatá nebo rozrušená, nedokázala bych se ovládnout. Chovala jsem se tedy dobře, protože jsem necítila nic mimořádného.
Je me tiens comme un ange, ni rougeur, ni trouble, d’ailleurs il n’y a pas de quoi me vanter, ce n’est pas à mon caractère que je dois ce calme, car si j’étais émue ou troublée je ne saurais pas me contenir. Je me tenais donc bien parce que je n’éprouvais rien d’extraordinaire.
Bibi má na kůži všelijaké věci, to se mi nelíbí. Po několika grimasách s Giroflé se obrátí k nám. Chovám se prostě a vlídně, jako ke všem ostatním. Jestli počítal s tím, jaký udělá dojem, musí ho to mrzet.
Bibi a toutes sortes de choses sur sa peau, ça me déplaît. Après quelques grimaces avec Giroflé, il se tourne vers nous. Je suis simple et aimable comme avec tous les autres. S’il a compté sur son effet cela doit le contrarier.
Snažím se dostat zpátky svůj portrét lstí, kterou mi poradila teta.
Je tâche de ravoir mon portrait en employant une ruse conseillée par ma tante.
„Dostala jsem své nové fotografie a jednu velice hezkou vám dám, a vy mi vrátíte tu druhou, která je ošklivá; ne, opravdu, vraťte mi ji, nechci, aby se takhle ošklivé fotografie šířily, dám vám jednu velice hezkou.“
- J’ai reçu mes nouvelles photographies, et je vous en donnerai une très jolie, et vous me rendrez l’autre qui est laide, non, vrai, rendez-la moi, je ne veux pas que d’aussi vilaines photographies se répandent, je vous en donnerai une très jolie.
„Ale vůbec ne,“ odpověděl pán se svým drzým výrazem, „ta druhá je velmi krásná.“
— Mais pas du tout, répondit Monsieur de son air insolent, l’autre est très belle.
Ne, je ošklivá.
— Non, elle est laide.
Je velmi hezká, a kdybyste věděla, jak pěkně je teď upravená!..
— Elle est très jolie, et si vous saviez comme elle est bien arrangée à présent !..
Ale jděte!
— Bah !
S drobnými ozdůbkami, s popínavými rostlinkami.
— Avec des petites machines, des plantes grimpantes.
Já dobře vím, proč ji nevrátíte: protože ji už nemáte.
— Je sais bien pourquoi vous ne la rendrez pas, c’est que vous ne l’avez plus.
Nato se nám pán ráčí poroučet.
Sur cela monsieur a bien l’honneur de nous saluer.
Nesmírně jsme si přály mít ho dnes večer u nás, ale mámy tu nebyly, a navíc nám Záhadný oznámil, že má v úmyslu jít na La Tour de Nesle1.
Nous désirions infiniment l’avoir ce soir chez nous, mais les mamans n’étaient pas là et puis le Surprenant nous a signifié son intention d’aller voir “La Tour de Nesle”.
Myslím, že považuje návštěvu za zbytečnou; jako posledně, když jsme se vrátily z Florencie, prostě přišel večer.
Je crois qu’il juge inutile de faire une visite, comme la dernière fois, lorsque nous sommes revenues de Florence, il est tout simplement venu le soir.
Ať ho čert vezme! Kdybyste věděli, jak jsem šťastná, že jsem lhostejná. Chovala jsem se, opakuji, jako anděl, docela jako by se nic nedělo, jako by to nebyl Záhadný, ale Godard nebo Fiouloulou nebo kdokoli jiný.
Que le diable l’emporte ! Si vous saviez combien je suis heureuse d’être indifférente. Je me suis tenue, je le répète comme un ange, tout comme si rien n’était, comme si ce n’était pas le Surprenant mais Godard ou Fiouloulou ou n’importe qui.
Po večeři se já a Giroflé, zahalené do jediného pláště, potichu vykrademe ven, zazvoníme u Gioie a u Wittgensteina, pak přejdeme ulici a v klidu se procházíme.
Après dîner moi et Giroflé enveloppées d’un seul manteau sortons doucement et allons sonner chez Gioia et chez Wittgenstein, puis traversons la rue et nous promenons tranquillement.
U dveří potkáme Dinu a Marii převlečené, Dinu za drožkáře, Marii za žokeje, za kluka, za nevím co.
A la porte nous rencontrons Dina et Marie habillées, Dina en cocher de place, Marie en jockey, en gamin, en je ne sais quoi.
Rozníceny ušlechtilým zápalem vyběhneme nahoru a převlékneme se jako ony, a takto vystrojené vejdeme do jídelny, kde jsou Bihovetz, Ricardo, Nina, Coco, Daniloffová a služebnictvo.
Animées d’une noble ardeur nous montons et nous travestissons comme elles, et ainsi arrangées entrons dans la salle à manger où sont Bihovetz, Ricardo, Nina, Coco, Daniloff et les gens de la maison.
Ale domluvily jsme se ještě na něčem jiném, a tak po pěti minutách vyjdeme ven a kráčíme prostředkem promenády, zavěšené do sebe, a zpíváme sbor spiklenců, který je u Nicejců skoro národní písní, a to příšernými hlasy. Pomalu nabíráme odvahu, jdeme až na samotnou promenádu, ale tam dva páni vytuší, kdo doopravdy jsme, začnou pískat a dívají se na nás. Zmocnil se mě strach; naštěstí klobouk stažený do očí nedovolil, aby mi viděli do tváře. A rychle domů, ale uličkou a přes rue de France, abychom ty dva muže setřásly. Já a Giroflé dorazíme bez nehody, ale Dina se skutálí do prachu a Marie přes Dinu.
Mais nous étions convenus d’autre chose aussi après cinq minutes nous sortons et, marchant au milieu de la Promenade les bras entrelacés, chantant le chœur des conspirateurs qui est la chanson presque nationale des Niçois et cela avec des voix impossibles. On s’enhardit peu à peu, on va sur la Promenade même, mais là deux messieurs se doutent de notre qualité véritable et se mettent à siffler et nous regardent. La peur me prit, heureusement le chapeau enfoncé sur les yeux ne laissait pas voir ma figure. Et vite nous rentrons, mais par la ruelle et la rue de France pour dépister nos deux hommes. Moi et Giroflé arrivons sans accident, mais Dina roule dans la poussière et Marie par-dessus Dina.
Landau stojí u dveří, nasedneme a projíždíme se před Café de la Victoire a před Théâtre Français. Je právě přestávka, hodně se na nás dívají, ale spíš kvůli landau než kvůli čemukoli jinému.
Le landau est à la porte, nous montons et allons nous promener devant le café de la Victoire et le Théâtre Français. C’est juste l’entracte, on nous regarde beaucoup, mais plus à cause du landau que pour autre chose.
Když se konečně blížilo půl jedenácté, vrátily jsme se domů. Všichni naši hosté jsou ještě tady a musím zpívat Thérésiny2 písničky. Ricardo je celý okouzlený.
Enfin il commençait à être dix heures et demie, nous sommes rentrées. Tous nos visiteurs sont encore là, on me fait chanter des chansons de Thérésa. Ricardo se montre enchanté.
Smějeme se jako blázni, v chlapeckých šatech můžeme vyvádět jako opravdoví uličníci. A pak, Ricardo a Bihovetz jsou naprosto slušní a člověk je s nimi v bezpečí.
Nous rions comme des fous, l’habit de garçon nous permet d’être tout à fait gamin. Et puis Ricardo et Bihovetz sont tout à fait comme il faut et on est sûr avec eux.
Po zpěvu přijde tanec, bez hudby. Strženi příkladem vstanou všichni, i Daniloffová, i Bihovetz, Walitský, Barnola, Nina, všichni, všichni jako v „Giroflé-Girofla“3; jsme udýchaní a nemůžeme přestat. Barnola si mezi poskoky nasadí ženský klobouk a dělá stydlivou za záclonkou, se svou tmavou vousatou tváří!
Après le chant vient la danse, sans musique. Entraîné par l’exemple tout le monde se lève même la Daniloff, même Bihovetz, Walitsky, Barnola, Nina, tous, tous comme dans “Giroflé-Girofla »; on est essoufflé et on ne peut pas s’arrêter. Barnola tout en sautillant met un chapeau de femme et fait la timide derrière un rideau, avec sa face brune et barbue !
Trvá to dost dlouho, loučíme se v tanci, ve skocích, je trochu těžké si podat ruku, protože zatímco jeden stoupá, druhý klesá, jako mořské vlny.
Cela dure assez longtemps, on se sépare en dansant, en sautant, on a quelque difficulté à se donner la main car pendant que l’un s’élève, l’autre s’abaisse, comme les vagues marines.
Šílenství zachvátilo všechny, bylo to rozkošné. A když zůstaneme samy, mluví se o Záhadném. A říkají, že se mi líbí, a já říkám, že ne, ale že vždycky někoho potřebuji a že po pravdě jedině on se tu může nazývat mužem.
La folie a gagné tout le monde, c’était adorable. Et, quand nous restons seules, on parle du Surprenant. Et on dit qu’il me plaît, et je dis que non, mais qu’il me faut toujours quelqu’un et qu’en conscience lui seul ici peut s’appeler homme.
Poznámky
Pozn. překl.: Drama Alexandra Dumase st. (1832), doslova „Nesleská věž“. ↩
Pozn. překl.: Thérésa (Emma Valladonová, 1836/37–1913), první velká hvězda pařížských café-concertů, od 60. let proslulá v Alcazaru komickými a lidovými písněmi (Wikipedie, „Thérésa (singer)“). ↩
Pozn. překl.: Giroflé-Girofla – opéra bouffe Charlese Lecocqa na libreto Alberta Vanlooa a Eugèna Leterriera (Brusel a Paříž 1874) o dvou sestrách-dvojčatech, nevěstách, z nichž jednu unesou piráti. Mariina společnost si z ní vzala přezdívky: „Girofla“ je Émile d’Audiffret, „Giroflé“ Olga Sapogenikoffová. ↩