❦
Pátek 22. října 1875
Vendredi, 22 octobre 1875
Vstávám brzy ráno, musela jsem tedy chvíli čekat, abych se dozvěděla, jestli je tu. Neodjel! Ale to je ještě horší, řekla jsem si, když se otevřely okenice.
Je me lève de bonne heure, il m’a fallu donc attendre quelque temps pour savoir s’il était là. Il n’est pas parti ! mais c’est pis encore, me suis-je dit en voyant les volets s’ouvrir.
Prší, ale ve tři je překrásně, a tak vycházíme. Jdu pěšky s tetou.
Il pleut, mais à trois heures un temps ravissant et nous sortons. Je vais à pied avec ma tante.
Ten muž je na balkoně klubu.
L’homme est sur le balcon du cercle.
A Olga je v sedmém nebi — jejich dům je vedle klubu a ona je u okna, zatímco on je na balkoně.
Voilà Olga au ciel, leur maison est à côté du cercle, et elle est à sa fenêtre pendant que lui est sur le balcon.
Kočár zastaví přímo před lavičkou, kde sedí Bibi s Laurentim. Nemůže jinak než vstát a přijít pozdravit. Ta ohavná bytost říká mámě, že se ty slečny příliš parádí a že by je oblékl do pytloviny.
La voiture s’arrête juste devant la banquette où ils sont assis, Bibi et Laurenti. Il ne peut faire autrement que de se lever et venir saluer. Cette abominable créature dit à maman que ces demoiselles font trop de toilettes et qu’il les habillerait en toile de sac.
„Tak vy hned nastoupíte do kočáru, slečno?“ řekl mi, zatímco jsem si oblékala kabátek.
— Alors vous allez de suite remonter en voiture, Mademoiselle ? me dit-il pendant que je mettais ma jaquette.
„Ano, pane, dost jsem se nachodila,“ řekla jsem nejistě, rozzlobená a rozrušená.
— Oui, Monsieur, j’ai assez marché, dis-je mal sûre de moi, fâchée et troublée.
Za chvíli projíždíme znovu a vidíme ty lidi na stejné lavičce a Saëtone je s nimi.
Dans un moment nous passons encore et voyons ces gens sur la même banquette et Saëtone est avec eux.
Máma s tetou říkají, že se věnuje Olze, já zuřivě mlčím. Nakonec vybuchnu a spílám všem těm Nicejcům. Zaslouží si to.
Maman et ma tante disent qu’il s’occupe d’Olga, je me tais furieuse. Enfin j’éclate en injures contre tous ces Niçois. Ils le méritent.
„Co je to za chování?“
— Quelle est cette conduite ?
„Kdo o ně žádal?“
— Qui les a demandés ?
„Přijeli a ještě ani nepřišli s návštěvou!“
— Ils sont venus et à présent n’ont même pas fait de visites !
Zlobím se přede všemi. Jdeme nahoru k Nině.
Je me mets en colère devant nous tous. Nous montons chez Nina.
Ta bláznice Marie, co věří v návrat Cimy!
Cette folle de Marie qui croit au retour de Cima !
Jdu hned s Olgou na balkon a v soumraku pozorujeme Girofla na lavičce. Olga září, já vřu, ale nedávám nic znát.
Je vais de suite au balcon avec Olga et nous regardons dans le crépuscule Girofla sur la banquette. Olga rayonne, je bous mais n’en laisse rien voir.
Konečně se vracíme domů a já své upozorňuji, že mám příšernou náladu, a mluvím s nimi úplně tak, jako bych mluvila ke svému deníku.
Enfin nous rentrons et je préviens les nôtres que je suis d’exécrable humeur et leur parle tout comme je parlerai à mon journal.
Máma říká, že je to docela přirozené, že ten muž je velmi krásný, že se bude vždycky líbit; že je to navíc mladý muž rozvážný a stálý, který všechno dělá s mírou. Ach ano, to je pravda, vzpomínám si, že přišel na návštěvu až několik dní poté, co nám byl představen.
Maman dit que c’est très naturel, que l’homme est très beau, qu’il plaira toujours; que c’est en outre un jeune homme réfléchi et soutenu, qu’il fait tout avec mesure. Oh ! oui c’est vrai, je me souviens il n’est venu faire sa visite que quelques jours après la présentation.
Obdivují jeho krásu, oceňují jeho povahu. „Je to mladý muž, který se nedá strhnout,“ říká matka.
On admire sa beauté, on rend justice à son caractère. “C’est un jeune homme sans entraînement”, dit ma mère.
Ten prokletý člověk opravdu zkrásněl poté, co celý den vyl po Gioii.
Cet homme maudit a vraiment embelli après avoir hurlé tout un jour après Gioia.
Snaží se mě uklidnit, ale já zasypávám Audiffreta vším zlým, co vím, a biju Frédérica, který se nechává bít s potěšením. Potřebovala jsem rozbíjet, lámat, tlouct. Svůj vztek vůbec neskrývám, naopak, jen mu dávám jinou příčinu: před všemi se zlobím na Nicejce, a ve skutečnosti zuřím kvůli tomu Nicejci.
On tâche de me calmer mais je crible d’Audiffret de tout ce que je sais de mauvais, je bats Frédéric qui se laisse battre avec plaisir. Il me fallait casser, briser, battre. Je ne cache nullement ma colère, au contraire seulement je lui donne une autre cause, pour tous je me fâche contre les Niçois et en réalité je suis furieuse pour le Niçois.
Zavřu se a modlím se; sotva jsem začala, řekla jsem si: Zbytečné, zbytečné! Je směšné v něco doufat po takové modlitbě, když jsem po tolika, tolika modlitbách a slzách, a jakých modlitbách a jakých slzách, nedosáhla ničeho.
Je m’enferme et je prie, j’avais à peine commencé que je me suis dit: Inutile, inutile ! C’est ridicule d’espérer quelque chose après une semblable prière quand après tant, tant de prières, de larmes, et quelles prières et quelles larmes je n’ai rien obtenu.
Když jsem se modlila za vévodu.
Quand je priais pour le duc.
A v zoufalství se svezu na zem, napůl klečíc, napůl sedíc, a dala jsem se do pláče a prosila aspoň o útěchu.
Et désespérée je me laisse aller par terre, moitié agenouillée, moitié assise et me mis à pleurer demandant au moins une consolation.
Můj Bože! Vzpomínám si, jednou se mi zdálo, že jako v té pohádce se mi stačí jen přiznat, abych uspěla.
Mon Dieu ! je me souviens, il m’a semblé un jour que comme dans ce conte de fée, il ne me fallait qu’avouer pour réussir.
Zdá se mi, řekla jsem tehdy, že v den, kdy si řeknu: Miluji ho! padnou všechny překážky. Nuže, říkám to dnes večer, na kolenou: miluji ho!
Il me semble, ai-je dit, que le jour où je me dirai: Je l’aime ! tous les obstacles tomberont. Eh bien je le dis ce soir, à genoux; je l’aime !
Odhazuji svou zbytečnou a nešťastnou hrdost, házím si ji pod nohy a Tobě, můj Bože, říkám, že ho miluji!
Je jette ma fierté inutile et malheureuse, je la jette sous mes pieds, et je vous dis à Vous, mon Dieu que je l’aime !
Vím, že to říkám jen proto, aby mé ponížení bylo ještě větší, neboť teď, když jsem se vydala všanc, mě Bůh zase potrestá; a právě teď mě poníží a smísí s blátem.
Je sais que je ne le dis que pour que mon humiliation soit plus grande, car à présent que je me suis livrée, Dieu va encore me punir, c’est surtout à présent qu’il va m’humilier et me confondre avec de la boue.
Bůh mnou pohrdá a ten muž mnou pohrdá, zasloužím si to, sama sebou pohrdám.
Dieu me méprise et l’homme me méprise, je le mérite, je me méprise moi-même.