❦
Pátek 10. září 1875
Vendredi 10 septembre 1875
Komáři mě v noci probudili desetkrát; vstávám trochu pobledlá, ale při síle a je mi dobře.
Les moustiques m’ont réveillée dix fois la nuit, je me lève un peu pâle mais forte et à mon aise.
Ach! Angličané dobře vědí, co říkají slovem home.1 Ať je jakýkoliv, domov je nejpříjemnější místo. Vůbec to nezávisí na pohodlí, na bohatství, vždyť se podívejte třeba na náš dům: vše je vzhůru nohama, sotva nejnutnější nábytek, nepořádek, spoušť, a přesto je mi tu dobře, jsem tu doma. To proto, že je to moje, moje, moje!
Ah ! les Anglais savent bien ce qu’ils disent par home. Quelle qu’elle soit la maison est l’endroit le plus agréable. Ça ne tient pas du tout au comfortable, à la richesse, car voyez par exemple notre maison: tout est sens dessus dessous, à peine les meubles nécessaires, désordre, désolation et pourtant j’y suis bien, j’y suis chez moi. C’est que c’est à moi, à moi, à moi !
Zapomínám dokonce i na starosti a šaty se mi zdají pěkné. Ó Nice! Nikdy by mě nenapadlo, že ji znovu uvidím s takovým nadšením. A kdyby mě byli slyšeli klít a proklínat ji už od Marseille, řekli by, že ji nenávidím; mám ve zvyku mluvit špatně o lidech a věcech, které miluji.
J’oublie même mes inquiétudes, mes robes me semblent bien. 0 Nice ! Je ne pensais jamais la revoir avec de tels transports. Et si on m’avait entendu jurer et à la maudire depuis Marseille, on dirait que je la déteste, c’est mon habitude de mal parler des gens et des choses que j’aime.
Tout en blanc et enveloppée d’un long voile de tulle blanc je vais à la Promenade avec mes deux chiens. Je suis si dégoûtée des hommes qu’il n’y a que les chiens. Je viens de recevoir une lettre de Foster, il m’a envoyé un jeu d’Aunt Sally et des arcs et des flèches Archery, c’est à la mode en Angleterre, mais nos comptes sont finis.
A ten dopis jsem nečekala, tady je připnutý špendlíkem:
Et je ne m’attendais pas à cette lettre, la voici attachée par une épingle:
Víte, že na Angličana je to, co mi tu říká, hodně. Dlouho jsem ho neviděla. Přijel do Nice na osm dní, ale zrovna v těch osmi dnech jsem byla v Paříži. Co mi záleží na tom muži zpoza moří! Říkám hlouposti, i kdyby byl […]
Savez-vous que c’est beaucoup pour un Anglais, ce qu’il me dit là. Il y a longtemps que je ne l’ai vu. Il est venu à Nice pour huit jours mais juste pendant ces huit jours j’étais à Paris. Que m’importe cet homme d’au delà des mers ! Je dis des bêtises, fut-il […]
Opsaný dopis · Lettre d’A. Foster à Marie, 3 septembre 1875 · anglickyVine CottageVine CottageRoehampton Vale, S. W.Rochampton Vale, S W3. září 1875Sept 3. 1875Má drahá slečno de BachkirsèveMy dear Mlle de BachkirsèveDoufám, že zásilky, které jsem vám poslal z Londýna, dorazily do Nice v pořádku a že teď, když máte lukostřelecké sady, se z vás stane slavná střelkyně, která svými šípy zasáhne střed terče tolikrát jako svýma [roh odtržen]; dal jsem si trochu práce, abych vám poslal Viktora, lukostřelecké sady a Aunt Sally, jejíž dýmku, doufám, dokážete roztříštit, a jako odměnu za tu námahu doufám, že mi pošlete svou fotografii. Srdečné pozdravy vám i ciobele a Viktorovi s láskou.I trust the packages I sent to you from London arrived safely at Nice and arrow that you have the archery sets that you will become a famous markswoman making as many bull eyes with your arrows as you do with yours [coin déchiré], I have been atsome my little trouble in sending you Victor the Archery sets and Aunt Sally whose pipe I trust you will be able to smash, and in repayment of my trouble I hope you will send me your photograph. With kind regards to yourself and ciobele and my love to Victor.Upřímně vášVery sincerely yoursA. FosterA. Foster
zpoza pekel, nebylo by mi to jedno. Jsem tak marnivá, tak dychtivá po jakémkoli výboji.
au delà des enfers que cela me ferait quelque chose. Je suis si vaine, si avide d’une conquête quelconque.
Myslím, že jsem psala, že jsem šla ven, ano, tak je to. Je zamračeno, ale krásně. Zdá se mi, že mě tu každý vesničan poznává, mám chuť mluvit se všemi těmi lidmi. Nepotkávám nikoho; cestou kolem lázní Georges se zastavuji pohovořit se starou Georgesovou.
Je crois que j’ai dit que j’étais sortie, oui c’est cela. Il fait gris et beau. Il me semble que chaque paysan ici me reconnaît, j’ai envie de parler à tous ces gens. Je ne rencontre personne, en passant les bains Georges je m’arrête à parler avec la mère Georges.
Prosí mě, ať se k ní přijdu vykoupat, že jí tím přilákám lidi.
Elle me prie de venir me baigner pour lui amener du monde.
Loni, když jsem se vrátila do Nice, šla jsem stejnou cestou, naprosto stejnou jako dnes ráno: Je tomu rok! Den! Minuta! Bože, jak čas ubíhá. Ta procházka je jako finále uplynulého roku a začátek toho, který přijde a který uběhne taky tak rychle, tak rychle. Kráčím mlčky, bílá jako stín, a sbírám vzpomínky roztroušené po celé Promenádě. Nice je pro mě Promenáda Angličanů. Každý dům, každý strom, každý telegrafní sloup je vzpomínka dobrá či špatná, milostná či všední.
L’année dernière en rentrant à Nice j’ai fait la même promenade, tout à fait la même que ce matin: Il y a un an ! un jour ! une minute ! Dieu comme le temps passe. Cette promenade est comme le final d’une année passée et le commencement de celle qui va venir et qui va passer elle aussi si vite, si vite. Je marche silencieuse et blanche comme une ombre en recueillant mes souvenirs épars par toute la Promenade. Nice pour moi c’est la Promenade des Anglais. Chaque maison, chaque arbre, chaque pilier de télégraphe, est un souvenir bon ou mauvais, amoureux ou commun.
A teď ať nikdo nehledá za každým slovem toho hezounka z Nice. Jistě, je tu, ale jiné vzpomínky převažují. Zdá se mi, jako bych se vracela ze Spa, z Ostende, z Londýna, vše je jako tehdy. V domě je dokonce cítit ta vůně dřeva, jakou má jen nový nábytek.
Maintenant qu’on n’aille pas partout dans chaque mot voir le beau Niçois. Certes il y est mais les autres souvenirs dominent. Il me semble que je reviens de Spa, d’Ostende, de Londres, tout est comme alors. Il y a même dans la maison cette odeur de bois qui est particulière aux meubles neufs.
Chci vidět Saetona a spol. Doručili nám jeho vizitku; přišel dvě hodiny po odjezdu tetičky do Paříže. Musím opravit jednu chybu. D’Audiffret — co kdybych mu vzala předponu? Co říkáte? Mám chuť; holé Audiffret zní pohrdavěji. Nuže tedy: Audiffret tetičku nenavštívil, jak psala, ale přišel si s ní promluvit na hudbu, pak jeli do Monaka a nazítří v šest hodin odjel do Paříže.
Je veux voir Saëtone et compagnie. On nous a remis sa carte, il est venu deux heures après le départ de ma tante pour Paris. Il y a une erreur à corriger, d’Audiffret si je lui ôtais sa particule ? Qu’en dites-vous ? J’en ai envie, c’est plus méprisant Audiffret tout court, eh bien don’c, il y a que Audiffret n’est pas venu voir ma tante comme elle l’avait écrit, mais qu’il est venu lui parler à la musique, puis ils sont allés à Monaco et le lendemain à six heures il est parti pour Paris.
Dala jsem snést olejové karikatury a pokusím se udělat Audiffreta; jenže je hezký a je obtížné zachytit podobu a zároveň ho zesměšnit.
J’ai fait descendre les caricatures à l’huile et je vais essayer de faire Audiffret, c’est qu’il est beau et c’est difficile de saisir la ressemblance et de rendre ridicule en même temps.
Ach, víte co, udělám mnohem lépe, když ho nechám u čerta. Když o něm mluvím, jsem tak nesmírně k politování.
Ah ! tenez, je ferai bien mieux de le laisser au diable. Je suis si prodigieusement pitoyable en en parlant.
Vycházím s tetičkou a ze všech sil si přeji potkat ty pány, své Nicejce.
Je sors avec ma tante désirant de toutes mes forces rencontrer ces messieurs, mes Niçois.
Viděla bych je s dojetím. Na nábřeží Masséna Galula vítězoslavně smeká klobouk a mává jím.
Je les verrais avec attendrissement. Sur le quai Masséna Galula ôte et secoue triomphalement son chapeau.
Jdu ke svým Gráciím, beru je s sebou, večeříme, dědeček mě přivádí k zuřivosti. Jdu nahoru k sobě, dělám si rozkošný účes à l’Empire a oblékám si bílé šaty, šaty z portrétu. Jsou to velké bílé šaty jako na sochách, rukávy s velkými klopami, které vyhrnuji nad lokty, vpředu kulatě dekoltované a vzadu trochu také, aby bylo vidět, kde začíná šíje, se širokou padající valencienskou krajkou. Volný oděv je v pase sevřený stuhou a pod hrudníkem také dvěma stuhami přišitými pod každým ňadrem a vpředu svázanými prostým uzlem. Bez rukavic, bez šperků. Jsem ze sebe nadšená.
Je vais chez mes Grâces les prends avec moi, nous dînons, papa m’exaspère. Je monte chez moi, me fais une délicieuse coiffure Empire, et mets ma robe blanche, la robe du portrait. C’est une grande robe blanche comme les statues, les manches avec de grands revers, que je retourne au-dessus des coudes, décolletée devant rondement, et un peu derrière de façon à laisser voir la naissance du cou, avec une large valenciennes retombante. Le vêtement flottant est serré à la taille par un ruban, et sous la poitrine aussi par deux rubans cousus sous chaque poitrine et noués devant par un simple nœud. Pas de gants, pas de bijoux. Je suis enchantée de moi.
Má hruď vysoká a zázračně bílá a volná pod tou bílou vlnou, mé bílé paže. Ach, ale jak bílé! Mé malé a jemné ruce! Jsem svěží, jsem živá.
Ma poitrine haute et blanche merveilleusement et libre sous cette laine blanche, mes bras blancs. Oh ! mais blancs ! mes mains petites et fines ! Je suis fraîche, je suis animée.
Ach! Jsem opravdu v Nice? Je to možné! Nemohu se z toho vzpamatovat. Jedeme do Théâtre Français se svými elegantními a milými Gráciemi. Skutečně! Patří to k velkým radostem mého života. Být sama sebou tak, jak to mám ráda, v krásné lóži u jeviště v přízemí s oběma hezky oblečenými Gráciemi, v Nice, v mém divadle. Všechno tu je moje!
Oh ! suis-je vraiment à Nice ? Est-ce possible ! Je n’en reviens pas. Nous allons au Français, avec mes Grâces élégantes et gentilles. Vrai ! C’est une des grandes satisfactions de ma vie. Etre moi-mème comme j’aime, dans une belle avant-scène au rez-de-chaussée avec mes deux Grâces gentiment mises, à Nice, dans mon théâtre. Tout est à moi ici !
Sotva jsme vešly, Fiouloulou se vrhá do lóže a zůstává co nejdéle.
A peine sommes-nous entrées que Fiouloulou se précipite dans la loge et reste aussi longtemps que possible.
Prý mu několik Nicejců, které neznám, ale kteří znají mě, řeklo, že mě viděli v Bouloňském lesíku, mezi nimi i Hector. Hector vyprávěl, že jsem se ho ptala, kde se kupují nejlepší slunečníky. Říká to všem, a to mě zlobí.
Il paraît que plusieurs Niçois que je ne connais pas et qui me connaissent lui ont dit m’avoir vue au Bois, entre autres Hector. Hector a raconté que je lui ai demandé où l’on achetait les meilleures ombrelles. Il le dit à tout le monde et cela m’ennuie.
„To svědčí o jeho duchu dost bídně,“ říkám, „nic duchaplnějšího ho nenapadlo!“
- Que cela me donne une pauvre idée de son esprit, dis-je, il n’a rien trouvé de plus spirituel à dire !
Tu máš, ó Hectore! Užívám si, dýchám, obdivuji se v zrcadle lóže. Dívají se na mě, já se nedívám na nikoho.
Attrape ça, ô Hector ! Je jouis, je respire, je m’admire dans la glace de la loge. On me regarde, je ne regarde personne.
Konečně přichází Saetone jako bomba.
Enfin arrive Saëtone comme une bombe.
„Vždyť jsem to vůbec nečekal,“ volá, „to je jako úder hromu!“
- Mais je ne m’attendais pas, s’écrie-t-il, mais c’est comme un coup de tonnerre !
„Jak to, že přicházíte teprve teď, už hodinu sedíme v lóži! Ach! Pane Saetone, nechci se na vás dívat!“ A zakrývám se vějířem.
- Comment vous venez seulement à présent, depuis une heure nous sommes dans la loge ! Oh ! M. Saëtone, je ne veux pas vous regarder ! et je me couvre de mon éventail.
„Ale slečno. Ach! Řekněte mi alespoň, řekněte mi jednu věc, zůstáváte?“
- Mais Mademoiselle. Ah ! au moins dites-moi, dites-moi une chose, vous restez ?
„Ne!“
- Non !
„Ach!“ pronese žalostně.
- Ah ! fait-il lamentablement.
Mluvím, povídám, jsem nadšená ze všeho a ze všech, vše mě uchvacuje.
Je parle, je bavarde, je suis enchantée de tout et de tous, tout me ravit.
Konečně dojde i na otázku, zda jsem viděla Giroflu.
Enfin on vient à me demander si j’ai vu Girofla.
„Ano.“
- Oui.
„A co dělá?“
- Et que fait-il ?
„Myslím, že se baví.“
- Je crois qu’il s’amuse.
„Ale viděla jste ho?“
- Mais vous l’avez vu ?
„Ano, v Bouloňském lesíku.“
- Oui, au Bois.
„Viděla jste ho, hodně viděla?“ A přitom mi Merkur hledí přímo do očí.
- Vous l’avez vu, beaucoup vu ? et en disant cela Mercure me regarde dans le blanc des yeux.
„Ale ne,“ říkám a velkýma nevinnýma očima mu pohled oplácím, „viděly jsme ho v Bouloňském lesíku.“
- Mais non, dis-je en soutenant ce regard avec de grands yeux innocents, nous l’avons vu au Bois.
„Ach!“
- Ah !
„Víte,“ pokračuje můj strýček, „má sem přijet, dostal jsem od něj depeši, v pondělí tu bude. Podívejte, myslím, že tu depeši mám u sebe. Ukážu ji, bude to sladké potěšení pro Giroflé,“ praví a moudře se obrací k Olze.
- Vous savez, continue mon oncle, il doit venir ici, j’ai reçu une dépêche de lui, lundi il sera ici. Tenez je crois que j’ai cette dépêche avec moi. Je vais la montrer, ce sera une douce satisfaction pour Giroflé, dit-il se tournant sagement vers Olga.
„Vy jste spolu tak důvěrní,“ říkám, „že vám dává vědět o každém svém kroku.“
- Comme vous vivez avec lui, dis-je, il vous fait savoir ses moindres gestes.
„Inu ano, bože můj, už pár let tak žijeme, přátelství, přátelství; ale tady je depeše –“ a chvíli předstírá, že ji hledá, a pak mi ukáže modrý papír.
- Eh oui, mon Dieu, depuis quelques années nous vivons ainsi, amitié, amitié, mais voici la dépêche et après avoir fait semblant de la chercher il me montre le papier bleu.
„Dejte,“ říkám.
- Donnez, dis-je.
„V pondělí přijíždím do Nice. S pozdravy, celý váš. Audiffret.“
- Lundi j’arrive à Nice. Amitiés, tout à vous. Audiffret.
„Dobře.“
- Bien.
„Tak vy odjíždíte,“ řekl Merkur, jako by se po depeši něco změnilo.
Alors vous partez, dit Mercure, comme si après la dépêche quelque chose était changé.
„Ale ano, pane, zítra, zítra, zítra, ale ano!“
- Mais oui Monsieur, demain, demain, demain, mais oui !
„Ale vrátíte se?“
- Mais vous revenez ?
„Ano.“
- Oui.
„A řekněte mi, za jak dlouho se vrátíte, vážně. Maximum, ale pravdu!“
- Et dites-moi, dans combien de temps vous revenez, sérieusement. Le maximum mais la vérité !
„Maximum je sedm dní.“
- Le maximum est sept jours.
„Ach!“ pronese, jako by chtěl říct: výborně, vím, na čem jsem.
- Ah ! fait-il, comme pour dire: à la bonne heure, je sais à quoi m’en tenir.
Ten drahý Merkur.
Ce cher Mercure.
Opravdu nevím, co si o tom myslet. Měl se do Nice vrátit až za čtrnáct dní, a on přijede už za dva.
Vraiment je ne sais que penser. Il ne devait revenir à Nice que dans quinze jours et le voilà qui arrive dans deux jours.
Nevím si radostí rady, že jsem opět ve svém milém městě! Jsem doma, doma, doma! Nic se s tím nedá srovnat. I kdyby ti kolem mě neměli ani vtip, ani elán, zdá se mi, že bych jim dnes večer dodala obojího; mám toho dost pro všechny.
Je ne me sens pas de joie d’être de nouveau dans ma bonne ville ! Je suis chez moi, chez moi, chez moi ! Il n’y a rien de comparable à cela. Si ceux qui m’entourent n’avaient ni esprit, ni entrain, il me semble que je leur en donnerai ce soir, j’en ai assez pour tous.
Nebojím se jako v Paříži, že se na mě budou dívat hrubí muži; v duchu jsem královna.
Je n’ai pas peur comme à Paris d’être regardée par des hommes brutaux, je suis reine en moi-même.
„To je dostih s překážkami4, tetičko,“ říkám, když Saetone odešel.
- C’est un steeple-chase, ma tante, dis-je quand Saetone fut parti.
Neříkám to proto, že bych tomu věřila, ale abych se pochlubila.
Je le dis non pas parce que je le crois mais, pour me vanter.
Ostatně dnes večer ochotně uvěřím čemukoliv. Ach! Bože, je to opravdu pravda? Jsem v Nice?
D’ailleurs ce soir je croirai volontiers à tout. Ah ! mon Dieu, est-ce bien vrai ? Suis-je à Nice.
Ó Nice, nevděčnice! Já, která tě tak miluji! Proč mě společnost tak trýzní!
O Nice, ingrate ! Moi qui t’aime tant ! pourquoi la société me maltraite !
S dojetím, s radostí znovu vidím ty dva kupidy, Enoteasa a Fiouloulou. Nikdy jsem se, zdá se mi, necítila tak dobře.
Je revois les deux cupidons Enoteas et Fiouloulou avec attendrissement, avec joie. Jamais, ce me semble, je ne me suis si bien sentie.
Vycházím z divadla volná, šťastná, neschovávám se jako v Paříži, nebojím se ničeho, tady mě znají.
Je sors du théâtre libre, heureuse, je ne me cache pas comme à Paris, je n’ai peur de rien, on me connaît ici.
Co bych řekla, kdybych mohla mluvit o Paříži jako o Nice! To by bylo příliš krásné. Ale pojďme domů.
Que dirai-je, si je pouvais parler de Paris comme de Nice ! Ce serait trop beau. Enfin rentrons.
Kdybych uměla skládat verše, složila bych nějaké a nazvala je: Den v Nice. Nabízí se mi čtyřverší – mám ho napsat? Nuže!
Si je savais faire des vers j’en ferai que je nommerai: Un jour à Nice. Un quatrain se présente, dois-je l’écrire, allons !
škrtnutoJak své city vyslovit, Má půvabná a krásná Nice, Znovu tě vidím s potěšením
Má dobrá a krásná Nice, Jak své city vyslovit?
Ma bonne et belle Nice Comment mes sens définir ?
Vidět tě je rozkoš sladká, A s radostí tě opustit.
Je te vois avec délice Et te quitte avec plaisir.
Je to ošklivé; než jsem to napsala, zdálo se mi to lepší.
C’est laid, avant d’être écrit cela me semblait mieux.
Poznámky
Pozn. překl.: Metajazykový odkaz: Marie mluví o samotném anglickém slově home – francouzština nemá přesný ekvivalent slova vyjadřujícího pocit domova (nikoli jen domu); proto ho zde ponecháváme anglicky. ↩
Pozn. překl.: Název anglické pouťové hry (doslova „teta Sally“), při níž se házejí předměty na dřevěnou hlavu. ↩
Pozn. překl.: V originále anglicky: „Archery“. ↩
Pozn. překl.: V originále anglicky: „steeple-chase“. Marie naznačuje, že Audiffretův spěšný návrat je soutěž o ni. ↩