Středa 25. srpna 1875

Obědváme u Batourinových. Rozkošný oběd a výborné víno; nepila jsem mnoho, a přece jsem omámená. Mačeňka jde zkoušet šaty u krejčové; já se svlékám a piji hodně vody, ale nedokáži úplně vystřízlivět.
Stiopa a Walitský zůstávají u Batourinových, zatímco my jdeme ke krejčové. Kolem sedmi se vracíme a trávíme čas celkem příjemně, pro mě přímo rozkošně, neboť paní Batourinová je velká řečnice a mluví jen o svém světě, o velké společnosti. Dosti zvláštní věc — včera večer, abych usnula, jsem si vymyslela příběh s Černým princem; jmenovala jsem ho Pierre Wittgenstein.
Proč Pierre?
Nuže, u Batourinových vidím mezi vizitkami: kníže Emile Says de Wittgenstein. Mluví se o Wittgensteinech a ukáže se, že ten z Nice se jmenuje Pierre.
Že je to zvláštní?
Večer přichází hraběnka Rüdigerová, ta stará celebrita. A brzy poté odjíždíme do našeho roztomilého Schlangenbadu, k mé velké spokojenosti, neboť nejsem úplně svá. To proklaté víno mi zatemnilo chápání. U těch lidí mi bylo dobře kvůli tomu ovzduší, jaké mám ráda — které se tam dýchá.

Poznámky

Pozn. překl.: V originále anglicky: „pleasantly enough" — „celkem příjemně."
Pozn. překl.: V originále anglicky: „deliciously" — „rozkošně."