❦
Pátek 14. května 1875
Vendredi, 14 mai 1875
Poznámka editorů
[Zrušen 1 řádek]
[Une ligne cancellée]
Napsala jsem Paulovi a Sašovi, aby dali mému otci na srozuměnou, že jedu do Ruska, ne proto, abych u něj zůstala.
J’ai écrit à Paul et à Sacha afin qu’ils fassent entendre à mon père que je vais en Russie, pas pour rester chez lui.
Mohl by si to klidně myslet, ale zuřila bych.
Il pourrait bien le penser, mais j’en serais furieuse.
Jsem nevýslovně smutná. Myšlenka, že nikdy nebudu tím, čím chci být, mě tíží víc než hora. A tak se mi po tom muži stýská, že by si člověk myslel, že je rok 1873, a ne 1875.
Je suis d’une tristesse sans exemple. L’idée que je ne serai jamais ce que je veux être me pèse plus qu’une montagne. Et je regrette tellement l’homme que c’est à penser que nous sommes en 1 873 et pas en 1 875.
Jedna věc mě utěšuje — zdá se mi, že ji nemiluje. Ale představuji si ji velmi dobře a chci tu popsat jak, abych to pak mohla srovnat.
Une chose me console, il me semble qu’il ne l’aime pas. Mais je me la représente très bien et veux ici dire comment pour ensuite comparer.
Je střední postavy, hezká postava a hranatá vysoko posazená ramena jako u Gioie a je [Zrušen 1 řádek] hubenější než Gioia. Tmavovláska, dosti tmavá matná pleť, velmi černé oči pod obočím rovněž černým a přísného výrazu.
Elle est de taille moyenne, une jolie taille et les épaules carrées et hautes comme chez Gioia et elle [Une ligne cancellée] est plus maigre que Gioia. Brune, un teint assez foncé et mat, des yeux très noirs sous des sourcils noirs de même et sévères d’expression.
Ústa trochu velká, ale příjemná, a hranatá brada.
La bouche un peu grande mais agréable et le menton carré.
Vidím ji takovou a oblečenou ve světle režném oděvu vyšívaném prolamovaně, hnědé sukni a klobouku v tom stylu, jaký mám právě teď.
Je la vois ainsi, et habillée en un vêtement écru clair, brodé à jour, jupe marron et chapeau dans le genre de celui que j’ai en ce moment.
Chtěla bych vědět, jestli jsem uhodla. Uhodla nebo ne, ale ta bytost mě velice trápí, zvláště proto, že vím, že jsem lepší než ona.
Je voudrais savoir si j’ai deviné. Deviné ou non, mais cette créature me tourmente beaucoup, surtout parce que je me sais mieux qu’elle.
Od včerejška jsem zbledla, a není divu. Divím se, že ještě žiji, že nejsem spálená, zničená, rozdrcená hněvem, neklidem a závistí!
Je suis pâlie depuis hier, il y a de quoi. Je m’étonne encore de vivre, de n’être pas brûlée, anéantie, pulvérisée par la colère, l’inquiétude et l’envie !
Večer ve Francouzském divadle dávají La Boule1 a Ravel hraje. Jsem v bílém a hezká — proč?
Le soir au Français on donne « La Boule » et Ravel joue. Je suis en blanc et jolie, pourquoi ?
Audiffer je dole v přízemí, jsem podrážděná, nechápu — ten sedlák — jsem už tak ošklivá? Je zamilovaný jinde?
Audiffer est en bas, je m’énerve, je ne comprends pas, ce paysan, suis-je déjà si laide ? Est-il amoureux ailleurs ?
Má tak mladý, tak svěží obličej, že se na něj chci dívat, to jest mluvit o něm, neboť dívat se na něj, to ne — to by si bůhvíco představoval.
Il a une face si jeune, si fraîche que je veux le regarder, c’est-à-dire parler de lui, car pour le regarder, nenni, il s’imaginerait trente-six choses.
Je to tu jediný muž a chci ho. Kdyby jich tu bylo víc, chtěla bych je všechny. Ne, opravdu, jeho neochvějné chování mě rozčiluje!
C’est le seul homme d’ici et je le veux, s’il y en avait plusieurs je les voudrais tous. Non, vrai, son imperturbable conduite me met en colère !
Poznámky
Pozn. překl.: Komedie Henriho Meilhaca a Ludovica Halévyho (1874), česky „Koule“. ↩