Deník Marie Bashkirtseff
CZENUKFR

Sobota 13. února 1875

S radostí, jíž není rovno, se znovu dávám do práce.
Je to nadšení pro studium, kvůli němuž přemýšlím, že zůstanu v Nice ještě rok, abych nepřerušila lekce. Ne, co to říkám. A malířství, a zpěv? Ale jestli najdu dobrého učitele malířství a opravdu nepojedu do Říma, budu s ostatními učiteli spokojená — spokojená nebo zvyklá.
Ale ztratím-li tak rok — ne, jeden získám; rok studia není ztracený, a jestli vstoupím do společnosti v sedmnácti a půl místo v šestnácti a půl, je to totéž. Ostatně věci se v Nice mohou změnit, a jestli se změní, strávím velmi veselou zimu; nepůjdu do společnosti v Nice, ale budu přijímat lidi, kteří se mi líbí, a pak příští zimu, zimu 1876–77, pojedu do Říma; tehdy mi bude 25. ledna osmnáct let, jak je vidět, nebudu stará panna, ale jestli se věci nezmění, pak udělám to, co dělám; basta, bude, co bude.
Šly jsme navštívit paní Sapoženikovovou, a předtím jsme byly všude možně.
Večer trávím hraním si se Sťopou, který je chytrý a zábavný chlapec.
Pak píšu, pak budu číst a spát.

Poznámky

Pozn. překl.: V originále přechází z francouzštiny do italštiny: „che mi rimetto a lavorare" — „že se znovu dávám do práce". ↩
Pozn. překl.: Celý odstavec je v originále psán italsky, s četnými gramatickými chybami typickými pro studující jazyk. ↩
Pozn. překl.: V originále italsky; Marie přepíná do francouzštiny jen ve slovech „dans le monde de Nice". Její italština obsahuje chyby (např. „uno vecchia" místo „una vecchia"). ↩
Pozn. překl.: V originále italsky. ↩
Pozn. překl.: V originále italsky. ↩
Pozn. překl.: V originále italsky, s překlepem na konci („dormitf" místo „dormirò"). ↩