❦
Neděle 31. ledna 1875
Dimanche, 31 janvier 1875
Vítr víc než strašlivý — abyste pochopili jeho sílu, řeknu, že jsem nechala zavřít kočár. Všichni jsme zešíleli a v tom kočáře to vypadalo nanejvýš pitomě: já, Marie a Olga vzadu, Paul, Cima a Luba vpředu, každý s červeným balónkem v ruce, a to všechno se smálo, řvalo a cvrnkalo si navzájem balónky do obličeje. Kromě mě pochopitelně, já jsem krotila a zadržovala těch pět zuřivců.
Un vent plus que terrible pour que l’on comprenne son intensité je dirai que je fis fermer la voiture. Nous sommes tous devenus fous et l’intérieur de cette voiture était des plus bêtes, moi, Marie et Olga dans le fond, Paul, Cima et Luba sur le devant, chacun un ballon rouge à la main, et tout cela riant, rugissant et par des chiquenaudes envoyant les ballons à la figure les uns aux autres. Excepté à moi bien entendu, je modérais et retenais les cinq furieux.
Naštěstí hvízdání větru a dunění vln přehlušovalo jejich smích a křik. Spousta lidí se dívala s úsměvem, jako by říkali: hle, děti se baví.
Heureusement le sifflement du vent et le grondement des vagues couvraient leurs rires et leurs cris. Beaucoup de gens regardaient en souriant comme pour dire voilà des enfants qui s’amusent.
Lze si snadno představit, že po takové práci jazyka a hrdla každý dostal hlad; vrhli se na stůl a sežrali kuře, ale co bylo jedno kuře? Méně než sedm ryb a pět chlebů pro čtyři tisíce hladových.
On pense bien qu’après un tel travail de langue et de gosier chacun eut faim, on se rua sur la table et on dévora un poulet mais qu’était-ce qu’un poulet ? Moins que les sept poissons et les cinq pains pour les quatre mille affamés.
Po večeři, během níž se mluvilo o magnetismu, o Humovi1 (nevím, jak se to jméno píše), o Cagliostrovi, odvedu celý bataklán do prvního patra pavilónu, a tam se Cima, který se honosí tím, že je magnetizér, začne pustí do uspávání Olgy, zatímco já jsem se zase pokoušela uspat Marii.
Après dîner pendant lequel on a parlé du magnétisme, de Hume (je ne sais pas écrire ce nom), de Cagliostro, j’amène le bataclan au premier du pavillon, et là Cima, qui se pique d’être magnétiseur commence, se met à endormir Olga, pendant que, de mon côté, je tâchais d’endormir Marie.
Po půlhodině až třech čtvrtích hodiny jsem dokázala jen to, že ji rozbolela hlava, ale Olga spala. Byla jsem samé oko a zadržovala dech.
Au bout d’une demi-heure ou trois quarts d’heure je ne fis que lui donner un mal de tête, mais Olga dormait. J’étais tout yeux, et retenais l’haleine.
Slyšela jsem vyprávět, četla jsem podivné věci, ale nikdy jsem nic takového neviděla. Vstala, lomíc rukama a vzlykajíc. „Mlč,“ řekl jí Cima, a ona umlkla, ne bez vzdechů zpočátku, ale za okamžik naprosto. Oči měla zavřené, a tedy nemohla nic vidět; pro větší jistotu jí ovázali hlavu dvojitou utěrkou, pak jí Cima gestem nařídil položit hlavu na jeho rameno, a ona poslechla, pak mu Dina pošeptala, aby chtěl, aby ho Olga políbila, a Olga poslechla ještě jednou. Pak ji posadil, a ta ubohá maličká2 se roztřásla na celém těle tak, že slečna Collignon, která vešla s úsměvem na rtech, se polekala a prosila, aby ji probudili. A tak ji probudil, celý pyšný, a díval se na ni spokojeně, hrdě.
J’avais entendu parler, j’avais lu des choses étranges mais jamais je n’en ai vues. Elle se leva, se tordant les bras et sanglotant: Tais-toi, lui dit Cima et elle se tut, non sans pousser des gémissements d’abord mais dans un instant tout à fait. Ses yeux étaient fermés, par conséquent ne pouvaient rien voir, pour plus grande sécurité on lui banda la tête d’une double serviette, alors Cima lui ordonna par un geste de poser sa tête sur son épaule, et elle obéit, puis Dina lui dit tout bas, à Cima, de vouloir qu’OIga l’embrasse, et Olga obéit encore une fois. Alors il l’assit et la pauvre pétite [sic] se mit à trember de tous ses membres, tant que Mlle Collignon qui entra, le sourire sur les lèvres au commencement, eut peur et supplia de la réveiller. Alors il la réveilla, tout fier et la regardait avec satisfaction, avec orgueil.
Byla jsem ohromená.
J’étais stupéfaite.
Ale dokud ta maličká zůstávala v téže místnosti jako Cima, nepřestávala se třást.
Mais tant que la petite resta dans la même chambre que Cima elle ne cessa de trembler.
Hrabě J. Balsamo se mi vrátil na mysl a za každou cenu jsem chtěla, aby mě uspal; ale nejdřív ještě jednou uspal Olgu, vzali jsme ji za ruce, utvořili kruh a Cima i my jsme se začali třást; Cima mi řekl, abych naslouchala jejím ústům, zuby toho dítěte drkotaly — to bylo děsivé — pak jsem zpívala, ale ať se Olga snažila sebevíc, vydávala jen neforemné zvuky, pak se zase rozplakala, ale proudem; my jsme se smáli a stále ji drželi za ruce, a najednou se rozesmála. Konečně ji probudil a já ji zahrnula otázkami; řekla, že vše slyšela a že plakala proto, že jakmile usnula, cítila se tak smutná, tak smutná.
Le comte de J. Balsamo me revint à l’esprit et je voulus absolument être endormie, mais avant moi Olga fut endormie encore une fois, la prenant par les mains nous fîmes une ronde et Cima et nous commençâmes à grelotter, Cima me dit d’écouter sa bouche, les dents de l’enfant claquaient, c’était effrayant, puis je chantais, mais quelques efforts qu’elle fit, elle ne poussa que des sons informes, puis se remit à pleurer, mais à torrents, alors nous avons ri, la tenant toujours par les mains et, tout d’un coup, elle se mit à rire. Enfin il la réveilla, et je l’accablai de questions, elle dit qu’elle entendait tout, et qu’elle pleurait parce que, aussitôt endormie, se sentait si triste, si triste.
Nebylo pochyb, když jsme ji viděli se zavřenýma očima, na pokraji pádu, jak lomí rukama a pláče s takovým výrazem utrpení ve tváři, že jsme dostali strach.
On ne pouvait douter en la voyant les yeux fermés, prête à tomber, se tordant les bras et pleurant, avec une telle expression de souffrance sur la figure que nous eûmes peur.
Ale pak přišla řada na mě. „Ach! Uspěte mě, ale úplně, a pak mě nechte mluvit, nechte mě vidět, prosím vás, pane Cimo, ne, nenechte mě mluvit.“
Mais mon tour vint. Oh ! faites-moi dormir, mais tout à fait, et puis faites-moi parler, faites-moi voir, je vous en prie, M. Cima, non ne me faites pas parler.
„Dobrá, jak si budete přát, já to zkusím, ostatně jestli chcete něco vědět, nařídím vám to a uvidíte, aniž byste mluvila.“
Bien, comme vous voudrez, je vais essayer, d’ailleurs si vous voulez savoir quelque chose, je vous ordonnerai et vous verrez sans parler.
„Dobrá, začněte, věřím, dělejte“ – a rozhodně jsem usedla a skutečně věřila a zavřela oči.
Bien, commencez, je crois, faites - et je m’assis résolument et croyant en effet, et fermai les yeux.
Ale po půlhodině nanejvýš jsem cítila jen tíhu v hlavě, teplo v nohách a chlad v prstech.
Mais au bout d’une demi-heure au plus, je ne sentis qu’une pesanteur dans la tête, j’eus chaud aux pieds et froid aux doigts.
Doufala jsem, šílená, jaká jsem byla, že ve spánku uvidím, jako Lorenzo, uvidím vévodu, uvidím, co dělá, uslyším, co říká! Doufala jsem a srdce mi bušilo a usmívala jsem se jako pomatená. Ještě po chvíli Cima prohlásil, že mě nemůže uspat napoprvé, a zklamaná jsem vstala — skutečně jsem byla úplně vzhůru a necítila nic mimořádného. Sezení tím skončilo a přešli jsme do domu. U mámy se podával čaj, Pelikán tam byl.
J’espérais, folle que j’étais, en dormant voir, comme Lorenzo, voir le duc, voir ce qu’il fait, entendre ce qu’il dit ! J’espérais et mon cœur battait et je souriais comme une insensée. Au bout de quelques temps encore Cima déclara qu’il ne pouvait m’endormir à la première fois, et désappointée je me levai, en effet j’étais bien éveillée et ne sentais rien d’extraordinaire. La séance en resta là et nous passâmes dans la maison. On prenait le thé chez maman, Pelikan était là.
Zbytek večera jsme strávili hloupostmi, ale já jsem nepřestávala myslet na věci, které jsem viděla, a budu se zabývat magnetismem, věřím v něj. Cima říká, že patří ke společnosti magnetizérů v Ženevě, a úpěnlivě jsem ho prosila, aby mě tam nechal přijmout.
Le reste de la soirée se passa en bêtises, mais je ne cessais de penser aux choses que j’ai vues et je vais m’occuper de magnétisme, j’y crois. Cima dit qu’il appartient à une société de magnétiseurs de Genève et je le suppliai de m’y faire recevoir.
Myslím, že trochu mluví jako Cagliostro, slíbil mi, že napíše do Ženevy. Ach! Kdyby to byla pravda. Ach! Kdyby to nebyl žert! Ach! Kdybych opravdu mohla být členkou!
Je crois qu’il parle un peu de Cagliostro, il me promit d’écrire à Genève. Ah ! si c’était vrai. Ah ! si ce n’était pas une plaisanterie ! Ah ! si je pouvais vraiment en faire partie !
Poznámky
Pozn. red.: Daniel Dunglas Home (1833–1886), slavné skotské spiritistické médium. ↩
Pozn. překl.: Marie píše „la pauvre pétite se mit à trember“ — s chybami ve slovech „petite“ a „trembler“. Za slovem „pétite“ je v rukopisném přepisu značka [sic]. ↩