Sobota 30. ledna 1875

Je zataženo a sotva jsem se chtěla chystat ven, právě jsem se česala, když ohlásili slečnu Collignonovou a skoro zároveň paní Sapoženikovovou s dětmi. Collignonová jde k doktorovi, tetička se Sapoženikovovou obhlížet byty a já s Paulem a dětmi na Promenádu. Proti všemu očekávání se šedivý a chladný den změnil v krásný a slunečný. Považuji se za velmi shovívavou, že zůstávám s Marií a Olgou, v šestnácti a čtrnácti letech jsou to jako malé desetiletí a já se musím tolik omladit, že to unavuje.
[Na příč stránky: A přitom Marie měla víc než šestnáct, ale byla taková maličká.]
Ve chvíli, kdy jsem se nejvíc nudila a za veškerou konverzaci vystavovala úsměv, který povzbuzoval ty děti k žvatlání a smíchu — ne, rozhodně nejsem ani dost mladá, ani dost stará, abych si libovala ve společnosti dětí — v tu chvíli, pravím, mi ďábel přišel na pomoc uprostřed Úžiny, jako včera.
Nelíbí se mi, že ho každý den vidím pěšky na Promenádě. Hamilton to nedělal. Neboť vše, co se mi líbí, se musí řídit podle tohoto věčného a božského vzoru. Jakmile jsem ho zahlédla, hleděla jsem na něj okázale, otáčejíc celou hlavu i trup, dokud ne[Začerněná slova: zvedl] oči; cítil, že se na něj někdo dívá, a zvedl je proti své vůli.
Včera, když jsem ho viděla mluvit s těmi slečnami, jsem byla velmi dojata, protože přesně tímtéž způsobem jsem poprvé spatřila vévodu z Hamiltonu na tomtéž místě, ve stejné pozici a také rozmlouvajícího se dvěma dámami, a já jsem také byla v kočáře a zatáčela u veřejného parku.
Viděla jsem ho ještě jednou, pak zmizel, a tak jsem se vrátila domů, abych zůstala s Collignonovou. Sapoženikovovi u nás večeří a tetička bere děti do opery, paní Sapoženikovová odchází a já zůstávám s Collignonovou u svého zrcadla a povídáme si o všem možném; říkala jsem jí, že se chci vdát, a ona mi řekla, že v Cannes je vévoda z Montrose, krásný a třiadvacetiletý.
Eh! Nuže, to je moje věc, pošlete mi ho!
— Znáte v Cannes, pokračovala jsem, jistého sira Frederica Johnstona?
— Ne, proč se mě na to ptáte?
— Protože je velmi vybraný a všimla jsem si ho, ne, opravdu, řeknu vám, v Nice není žádný muž, a když on a jeho přítel přišli, byli jako dvě čisté košile mezi špinavým prádlem.