Úterý 26. ledna 1875

Ó Gioia! Má krásná Gioia! Kdybys věděla, jakou radost mám z toho, že tě znovu vidím!
Je stále krásná a konečně v Nice, na okamžik jsem si pomyslela, že není rok 1875, ale 1873.
Jdu na koncert s Dinou (šedé, sluší, ale bledá). Je tam spousta lidí a člověk se cítí dobře, to je vrchol sezóny, ještě den a začíná úpadek.
Objely jsme několik míst, abychom řekly, ať mému ctihodnému bratrovi nedávají na úvěr.
Už dva dny sním o Spa a o Gerickem, ale od dnešního večera snění k čertu, zítra dostihy, zítra Belona, pozítří střelba na holuby, tu dnešní jsem vynechala, ale na příští musím jít. Ach! Ty dva krásné dny, kéž se povedou, a za ty dva dny jsem ochotna se devět měsíců nudit, tři v Nice, dva v Rusku a čtyři znovu v Nice, načež pojedeme do Říma a já vstoupím do společnosti!
na okraji
Ke všem čertům!

Poznámky

Pozn. překl.: Slovní hříčka — „Gioia“ je jméno Hamiltonovy bývalé milenky i italské slovo pro „radost“ (joie). ↩