❦
Čtvrtek, 10. září 1874
Jsem šťastná povaha. Předevčírem nám teta sdělila velmi špatnou zprávu. Že Emile, můj ubohý strýc, zemřel před čtyřmi měsíci. Po půl hodině jsem na to už nemyslela a teprve dnes si vzpomenu, že to mám zapsat.Jeudi, 10 septembre 1874 Je suis une heureuse nature. Avant-hier ma tante nous a dit une nouvelle fort mauvaise. C’est qu’Emile, mon pauvre oncle, est mort il y a quatre mois. Une demi-heure après je n’y pensais plus et aujourd’hui seulement je me rappelle de l’écrire.
Zdálo se mi, že ztrácím zub; půjdu hledat přesné datum toho snu.
J’avais rêvé que je perdais une dent, je vais chercher le jour exact de ce rêve.
Jdeme k Brownové a pak do Crystal Palace. Prohlédneme si ho navzdory tetině řevu.
Nous allons chez Brown et ensuite au Crystal Palace. Nous le visitons malgré les hurlements de ma tante.
Jen v Anglii je co vidět.
Ce n’est qu’en Angleterre qu’il y a quelque chose à voir.
Stěží jsem se odtrhla od soch a bust, které představují antický Řím; miluji velice, až k šílenství, starověké a římské dějiny; jakmile jsem v muzeu, chtěla bych tam zůstat, protože tam vše představuje buď mytologické, nebo historické náměty. Miluji staré památky, ty chrámy, ty amfiteátry, vše, co je starobylé. Všechno moderní mě láká málo. Ale šťastná jsem právě v antice.
J’eus de la peine à m’arracher de ces statues et de ces bustes, qui représentent l’ancienne Rome, j’aime beaucoup, jusqu’à la folie, l’histoire ancienne et romaine; une fois que je suis dans un musée je voudrais y rester parce que là tout représente ou des sujets de mythologie ou d’histoire. J’aime les anciens monuments, ces temples, ces amphithéâtres, tout ce qui est ancien. Le moderne me tente peu. Mais c’est dans les antiquités que je vis heureuse.
Protože se dnes zabýváme jednotlivci a nejrůznějšími malichernostmi, zatímco vše, co máme od Starověkých, pojednává jen o velkých mužích a králích; nejen ve starověku, ale z toho, co se dělo před dvěma staletími, se ví jen o králích nebo pozoruhodných mužích a jen jimi se lidé zabývají.
Parce que maintenant on s’occupe des particuliers et de toutes sortes de futilités, tandis que tout ce que nous avons des Anciens ne traite que grands hommes et de rois, non seulement dans l’antiquité mais de ce qui se passait il y a deux siècles on ne sait, on ne s’occupe que de rois ou des hommes remarquables.
Zdá se, že tehdy svět obývali velcí králové, velcí vojevůdci, velcí zákonodárci, básníci a že byl plný paláců, chrámů, amfiteátrů. Proto miluji tu minulost. Protože v té minulosti v ní bylo vše velké a pozoruhodné.
Il semble qu’alors le monde était peuplé de grands rois, de grands capitaines, de grands législateurs, de poètes, et rempli de palais, de temples, d’amphithéâtres. Voilà pourquoi j’aime ce passé. Parce que tout dans dans ce passé lui était grand et remarquable.
[Vložená pasáž: Ať si nikdo nemyslí, že sochy tak obdivuji; přivedly mě na to, co jsem řekla, ale viděla jsem krásnější a víc, a v Římě, doufám, uvidím ještě další takové zázraky.] Po večeři nás navštíví Foster, zůstane velmi dlouho. Mluví se o psech a o vévodovi a vévodkyni z Edinburghu.
[Passage intercalé: Il ne faut pas croire que j’admire tant les statues, elles m’ont fait pensé à ce que j’ai dit mais j’en ai vu de plus belles et davantage, et je verrai encore j’espère des merveilles de ce genre à Rome.] Après dîner nous avons la visite de Foster, il reste très longtemps. On parle des chiens et du duc et de la duchesse d’Edimbourg.
Jdu nahoru a zatímco se svlékám, zrůžovím, ale nijak nehořím, jsem prostě svěží, a připadám si malebná a hezká.
Je monte et pendant que je me déshabille je deviens rose mais sans brûler, fraîche simplement et me trouve pittoresque et jolie.