❦
Úterý 7. července 1874
Mardi, 7 juillet 1874
Alfred odeslal... Napsala jsem dva dopisy — jeden zuřivý a drzý tetě, druhý sladký a vděčný dědečkovi. To bych řekla! Teta zadržuje tisíc franků, které mi dědeček dává!
Alfred a expédié... J’ai écrit deux lettres, une furieuse et impertinente à ma tante, l’autre douce et remerciante à papa. Je crois bien ! ma tante retient les mille francs que papa me donne !
„V jeho chůzi bylo cosi z lehké majestátnosti boha.“ Připadá mi to výstižné pro Notlimaha, jedno z egyptských božstev.
« Il y avait dans sa démarche quelque chose de la légère majesté d’un dieu ». Je trouve cela applicable à Notlimah, une des divinités égyptiennes.
Večeřeli jsme v La Sauvenière — já, máma, Walitský a Paul v kočáře, Dina a ten malý mladík na koni. Ten malý mladík je křehký mladík, bledý, s a hnusí se mi. Sotva ho snáším. Je to dobře vychované dítě. Ale co mi na tom záleží, když se mi hnusí — jenže on si o mně zřejmě nemyslí to, co já o něm.
Nous avons dîné à La Sauvenière, moi, maman, Walitsky et Paul en calèche, Dina et le petit jeune homme à cheval. Le petit jeune homme est un jeune homme délicat, pâle, ayant des et me dégoûte. Je le supporte à peine. C’est un enfant bien élevé. Mais qu’est-ce que ça me fait puisqu’il me dégoûte, mais il paraît qu’il ne pense pas de moi ce que je pense de lui.
Dvoří se mi tak, jak se jen malý mladík malý chlapec** ve dvaceti letech, se špinavými, rovnými plavými vlasy, dvořit může.
Il me fait la cour autant qu’un petit jeune homme petit garçon** à vingt ans, ayant des cheveux blonds sales et raides, peut la faire.
Tolik mě otravují; bojím se, že mě každou chvíli vyruší, do podrobností se pouštět nebudu.
On m’ennuie tant; je crains d’être interrompue à chaque instant, je ne dirai aucun détail.
Večer nám Paul v kasinu představil slečnu Rowovou, roztomilou malou Američanku.
Le soir, au Casino, Paul nous a présenté Miss Row, une charmante petite Américaine.