❦
Pondělí 22. června 1874
Lundi, 22 juin 1874
Tohle bude trochu těžké – od pondělí 22. jsem nic nepsala, a mnoho věcí se událo, nejdůležitější je, že už nejsme v Paříži, dnes ve středu 24. června jsme ve Spa, v hotelu de l’Europe. Ale předtím, než se dostaneme tam, kde jsme, je třeba říct několik věcí.
Voilà qui sera un peu difficile, depuis lundi 22 je n’ai rien écrit, et bien des choses se sont passées, la plus importante est celle que nous ne sommes plus à Paris, aujourd’hui mercredi 24 juin nous sommes à Spa, à l’hôtel de l’Europe. Mais avant d’arriver où nous sommes il y a plusieurs choses à dire.
na okraji
Notlimah Woydac Cadyow.
dans la marge Notlimah Woydac Cadyow.
V pondělí 22. jsme šly do města jako každý den, vzpomínám si jen na návštěvu u Caroline, to znamená u Laferrière, a pak že u nás večeřel Rodionoff, že přišel Dusautoy a můj jezdecký úbor ani nepředělal, ani neopravil – ostatně to by byl zázrak, byl zaplacený už dva týdny. Pak že jsme večer šly na Champs-Élysées. Následující den, den odjezdu, jsme šly do English Hats, koupila jsem si žokejskou čepici z černého sametu, pak jsme zašly zkoušet k Caroline – byla velmi milá, přiznala, že vášnivě miluje hazard, a že se včera stala podruhé babičkou.
Lundi 22, nous allâmes en ville comme tous les jours, je ne me souviens que de la visite chez Caroline, c’est-à-dire chez Laferrière, et ensuite que Rodionoff a dîné chez nous, que Dusautoy était venu et n’a ni refait ni arrangé mon amazone, d’ailleurs c’eût été miracle, il était depuis deux semaines payé. Ensuite que nous allâmes le soir aux Champs-Elysées. Le lendemain jour de départ, nous allâmes chez English Hats, j’ai acheté une calotte de jockey en velours noir, puis essayer chez Caroline, elle était très aimable, avoua qu’elle aimait passionnément le jeu, et que hier elle est devenue pour la deuxième fois grand-mère.
Konečně mám růžové šaty, které jsou opravdu velice hezké. My – nebo spíš já – zanechávám v Paříži několik objednávek kvůli nedostatku peněz a času, ale upozornila jsem, že napíšu hned po příjezdu, kam je poslat. To také udělám.
J’ai enfin ma robe rose qui est vraiment très jolie. Nous, ou plutôt, je laisse plusieurs commandes à Paris, faute d’argent et de temps, mais j’ai prévenu en disant que j’écrirai aussitôt arrivée où il faut envoyer. C’est ce que je ferai.
Bagatelle je pravá lovkyně krys, drápy má jako kočka a zuby jako jehly.
Bagatelle est un vrai ratier, des griffes comme un chat et des dents commes des aiguilles.
Máma je velmi nervózní — vzlykala, nevědouc, kam pojedeme. Když jí navrhovali Vichy, odpovídala vzteklým odmítnutím; a teď, když jsme ve Spa — a dokonce i chvíli předtím, než jsme přijely — plakala, smála se, říkala, že Spa je díra, že tu nikdo není, že je to na konci světa. Názor, který zatím plně sdílím. Zatím jsem tu doopravdy neviděla nikoho — jen pár pánů; pravda, pršelo, a od rána se počasí změnilo čtyřikrát. Teď je tu pátá změna s deštěm — a! než to stačím napsat, slunce se zase ukazuje a po dešti ani vidu ani slechu.
Maman est très énervée, elle a pleuré à sanglots ne sachant où nous irions, lorsqu’on lui proposait Vichy elle répondait par une négation furieuse, et maintenant que nous sommes à Spa et même quelque temps avant d’y arriver elle pleura, rit, disant que Spa était un trou, qu’il n’y a personne, que c’est au bout du monde. Opinion que je partage entièrement jusqu’à présent. En vérité jusqu’à présent je n’ai vu personne, quelques messieurs seulement, il est vrai qu’il pleuvait, et depuis ce matin le temps a changé quatre fois, en ce moment il y a un cinquième changement de pluie; et ! je n’ai pas le temps de l’écrire que le soleil apparaît et plus de pluie.
Opouštěla jsem Paříž s citelnou lítostí — miluji Paříž samu o sobě. Když jsme projížděly náměstím Grand Opéra, viděla jsem střechy domů a okna horních pater pozlacené paprsky zapadajícího slunce; bylo to tak krásné, se všemi těmi lidmi, kteří se tam hemží, že jsem se dala do zpěvu, abych potlačila vzrušení — hluk omnibusu byl ohlušující, mohla jsem křičet. Je škoda, že člověk musí opustit to, co miluje — žije se jen jednou a život je tak krátký. Cestou jsem si vzpomněla na všechny ty lidi, které znám a které neznám — no, je to možná hloupé, ale bylo to, jako bych opouštěla přátele. Lambertye, Rothschild, Wittgenstein, Chimay, Tichkevitch a dokonce tlustý Fritz Meyer — tohle jsou moji přátelé. Ovšem dva z nich jsou velmi plaší a nemohu je tak nazývat. Stýská se mi po Paříži (prohlížím se v zrcadle, zatímco píšu — nespala jsem dnes v noci ani půl hodiny, a přesto jsem podivuhodně zkrásněla). Vyšla jsem s Paulem, koupila jsem si náhrdelník u Pratera a zastavila se v různých obchodech, než jsme odjely. Nikdy se s tímto vznešeným městem nedokážu dost rozloučit. A co jsem tu? Nic. Koho vidím? Nikoho. A přesto miluji Paříž. Pokusím se v ní jednou žít, jestli to Bůh dovolí. Co pak o tom řeknu?
J’ai quitté Paris avec des regrets sensibles, j’aime Paris pour lui-même, en passant par la place du Grand Opéra je voyais les toits des maisons et les vitres des étages supérieurs dorés par les rayons du soleil couchant, c’était si beau, avec tout ce monde qui y fourmille que je me mis à chanter pour comprimer mon émotion, le bruit de l’omnibus était assourdissant, je pouvais crier. C’est dommage qu’on soit obligé de quitter ce qu’on aime, on ne vit qu’une fois et la vie est si courte. Tout en allant je me suis souvenue de tout ce monde que je connais et que je ne connais pas; eh bien ! c’est peut-être bête mais c’était comme si je quittais des amis. Lambertye, Rothschild, Wittgenstein, Chimay, Tichkevitch et même le gros Fritz Meyer; voilà mes amis. Cependant deux d’entre eux sont très farouches et je ne peux les appeler ainsi. Je regrette Paris (je me mire tout en écrivant, je n’ai pas dormi une demi-heure cette nuit et je suis singulièrement embellie). Je suis sortie avec Paul, j’ai acheté un collier à Prater et été dans divers magasins avant de partir. Je ne pourrai pas assez dire adieu à cette ville sublime. Et que suis-je ici, rien; qui vois-je ?, personne. Et cependant j’aime Paris. Je tâcherai de l’habiter un jour si Dieu le voudra bien permettre. Qu’en dirai-je alors ?
Ta malá darebnice Berthe lhala nebo si vymyslela, že přijede vévoda z Hamiltonu. Odteď mu budu říkat Hamilton pozpátku, tedy Notlimah — zní to jako jméno indického božstva. Cestuji v šatech z New Scotland1 a malém černém klobouku. Všechno mi tak sluší, že to bylo hezké.
Cette petite canaille [de] Berthe a menti ou inventé que le duc de Hamilton viendrait. Je dirai dorénavant Hamilton inversé ce qui fait Notlimah qui a l’air d’un nom de divinité indienne. Je voyage avec ma robe de New Scotland et le petit chapeau noir. Je porte si bien tout, que c’était joli.
Poznámka editorů
[Od tohoto místa až do předposlední stránky sešitu je deník psán na papíře s iniciálou M v záhlaví]
[ A partir de là, et jusqu’à l’avant-dernière page du Carnet, le Journal est écrit sur du papier à en-tête à l’initiale M]
Do čekárny vstoupil jeden pán a máma při pohledu na něj řekla: „Támhle je pán2.“ Všimla jsem si ho už ve velkém sále, protože nesmírně připomíná Notlimaha — velmi dobře oblečený, s dobrými způsoby, zkrátka velice mu podobný. Jenže takové tváře jsou zlé a bojím se takového výrazu v obličeji. Ten výraz pohrdavé posměšnosti, ten chvějící se ret, jak by řekl A. Dumas, ty šedé oči a ty způsoby živé, lehké a zároveň důstojné — to všechno mě zastrašuje a nahání mi strach:
Dans la salle d’attente, un monsieur entra et maman dit en l’apercevant: Voilà un homme bien. Je l’avais remarqué encore dans la grande salle parce qu’il rappelle énormément Notlimah, très bien mis et de bonnes manières, enfin il lui ressemblait, beaucoup. Mais ces figures-là sont méchantes et je crains une telle expression de physionomie. Cet air dédaigneux et railleur, cette lèvre frémissante, comme dirait A. Dumas, ces yeux gris et ces manières vives, légères et imposantes en même temps, tout cela m’intimide et me fait peur:
Poznámka editorů
[Marie vytrhla a odstranila spodní část listu, pak pokračovala v deníku na rubu]
[Marie a déchiré et enlevé le bas de la feuille, puis a continué son journal au verso]
Vévoda z Hamiltonu se mi vrací do paměti v nejmenších podrobnostech. Když někam vstoupí, rozsvítí to místo — nekráčí, ale jako by letěl, letěl tak klidně, tak ušlechtile a zároveň tak důstojně. Mírně skloněný nos a ústa mu dodávají pohrdavý a ztuhlý hrdý výraz smíchaný se hrdostí a zlobou, dokonce krutostí. To jsou Malé šedé oči k tomu všemu přidávají posměšný výraz.
Le duc de Hamilton me revient à la mémoire dans ses moindres détails. Lorsqu’il entre dans un endroit, il l’éclaire, il ne marche pas mais il a l’air de voler, mais voler d’une manière si calme, si noble et si imposante à la fois. Son nez légèrement incliné et sa bouche lui donnent un air dédaigneux et raide fier mêlé de fierté et de méchanceté, de cruauté même. Ce sont Des petits yeux gris ajoutent à tout cela une expression railleuse.
„Má ve své chůzi něco z lehké majestátnosti boha.“ Zkrátka celá jeho osoba tak ušlechtilá, jeho gesto tak velkolepé, tak nafoukané a zároveň tak dobrácké, jeho vznešené chování, které ho neopouští ani když si hvízdá — to vše dělá z tohoto muže nejodpornějšího, nejodpudivějšího a zároveň nejrozkošnějšího a nejpřitažlivějšího kterého jsem člověka na světě. Odpudivý — to je to pravé slovo. Když jsem ho viděla zblízka při střílení holubů, spatřila jsem vzápětí všechny ty manýry a výstřednosti, o nichž jsem se pokoušela podat představu. Můj první dojem byl, že má zlou tvář, a bála jsem se. Přesto mi připadá krásný jako polobůh. Apollón zpředu má v sobě něco z něj. Všichni, kdo budou chtít říct pravdu, řeknou, že mám pravdu — až na některé výrazy, které jsem možná přehnala.
« Il a dans sa démarche quelque chose de la légère majesté d’un dieu ». Enfin toute sa personne si noble, son geste si grand et si fat et bon enfant en même temps, son grand air qui même lorsqu’il siffle ne le quitte pas font de cet homme l’homme le plus détestable, le plus repoussant et le plus adorable et attrayant que j’ai du monde. Repoussant est le mot, car en le voyant de près au Tir au pigeons, je vis à l’instant même tous ces airs et toutes ces manies dont j’ai essayé de donner une idée. Ma première impression fut qu’il avait une figure méchante et j’eus peur. Mais je le trouve néanmoins beau comme un demi-dieu. Apollon en face a quelque chose de lui. Tous ceux qui voudront dire la vérité diront que je dis vrai, sauf quelques expressions que j’ai exagérées peut-être.
Pršelo, my, to jest já, Dina a Paul, jsme si šli prohlédnout město (nepromokavý plášť3 a kapuce). Ti, kdo nás viděli, se na nás dívali.
Il pleuvait, nous, moi, Dina et Paul allâmes visiter la ville (waterproof et capuchon). Ceux qui nous ont vus nous ont regardés.
Máma je nemocná, hodně trpí.
Maman est malade, souffre beaucoup.
Další záchvat nervů — chvěla jsem se při každém jejím zasténání silnějším než ostatní. Díky Bohu a Walitskému krize pominula a máma vyvázla jen tím, že musí zůstat na lůžku. Celou tu noc jsem nezamhouřila oko, nebo přesněji — spala jsem půl hodiny, takže jsem v životě získala celý den navíc; tato noc byla pro mě dnem. Večeřely jsme v půl páté a kolem páté jsem při čtení na lehátku usnula jako nemluvně. Probudila jsem se o hodinu a půl později v přesvědčení, že je už příští den, a přistihla jsem se, jak stojím uprostřed pokoje a pronáším nesouvislá slova a ptám se, jestli už je den — stále jsem ještě snila.
Encore une de ces attaques de nerfs, je frissonnais à chacun de ses gémissements plus forts que les autres. Grâce à Dieu et à Walitsky la crise passa et elle en est quitte pour garder le lit. Je ne fermai pas l’œil toute cette nuit ou plus juste, j’ai dormi une demi-heure, j’ai donc gagné un jour dans ma vie, cette nuit fut un jour pour moi. Nous avons dîné à quatre heures et demie et vers cinq heures tout en lisant sur une longue chaise je m’endormis comme un bébé. Je me réveillai une heure et demie après croyant que je suis au lendemain et je me surpris debout au milieu de la chambre prononçant des paroles incohérentes, demandant s’il est jour déjà, je révais encore.
Zdá se mi, že uplynuly dva dny, protože jsem po tom zdřímnutí dostala hlad.
Il me semble que deux jours sont passés, car après ce somme j’eus faim.
Máma je proti Spa, co budeme dělat? Nejprve to tu prozkoumejme, zorientujme se a uvidíme.
Maman est contre Spa, qu’allons-nous faire ? Faisons d’abord une reconnaisance du lieu, orientons-nous et on verra.
Poznámky
Pozn. překl.: Název módního domu či obchodu (Marie jej píše anglicky: „New Scotland“); ponecháno beze změny. ↩
Pozn. překl.: V originále rusky; do francouzštiny přeložil vydavatel. ↩
Pozn. překl.: V originále anglicky: „waterproof“. ↩