❦
Čtvrtek 25. června 1874
Jeudi, 25 juin 1874
Jaké podivné město – kolem pramene nikdo, v zahradách nikdo, v lázních pár ruských hrošů ječících z plna hrdla. Nic elegantního, nic půvabného, tohle nejsou lázně! Je to ošklivá díra.
Quelle étrange ville, autour de la source personne, dans les jardins personne, dans les bains quelques hippopotames russes, criant à tue-tête. Rien d’élégant, rien de coquet, ce n’est pas une ville d’eaux ! c’est un vilain trou.
Bála jsem se ponořit do těch černých lázní a utírat se tím žlutým prádlem, a tak jsem se ho ani nedotkla, ale použila jsem kalhoty, sukni a košili.
J’avais peur de me plonger dans ces bains noirs, et de m’essuyer avec ce linge jaune, aussi n’y touchai-je pas, mais j’employai mon pantalon, ma jupe et ma chemise.
Při odchodu jsme potkaly markýzu Vivianiovou, byla nadšená atd. atd. a řekla nám, že u Baase se dá najít dobré jídlo. U Baase jsme ale našly dvě kurtizány, které odjížděly do Bruselu, a několik obyčejných a ošklivých mužů. Po tomto mizerném jídle jsme obešly zahradu — šla jsem s Walitským a Paulem střílet na střelnici. Pak jsme se vrátily. Spa je opuštěné — je to k zoufání.
En sortant nous rencontrâmes la marquise Viviani, elle était enchantée etc. etc. et nous dit que chez Baas on peut trouver un bon manger. Mais chez Baas nous trouvâmes deux cocottes qui partaient pour Bruxelles et plusieurs hommes communs et vilains. Après ce misérable repas nous fîmes le tour du Jardin, j’allai avec Walitsky et Paul tirer au tir. Ensuite nous rentrâmes. Spa est désert, c’est désolant.
Na její naléhavá pozvání jsme zašly k paní Vivianiové — má velkou vilu, zahradu, slepice atd. Říká, že za deset, patnáct dní přijede společnost. Doufejme — co jiného zbývá. Zkoušíme společný stůl, který je odporný; jdu nahoru a nechám si přinést polévku a jahody, načež si vezmu šedé šaty a černý klobouk, který mi s delšími gumičkami nepřekáží. Ty šaty mi připadají rozkošné — ostatně jako všem.
Selon ses invitations empressées nous allâmes chez Mme Viviani, elle a une grande villa, jardin, poules, etc. Elle dit que dans dix-quinze jours le monde arrivera. Espérons, puisqu’il n’y a rien d’autre à faire. Nous essayons de la table d’hôte, qui est abominable, je monte et me fais servir un potage et des fraises après quoi, je mets ma robe grise et le chapeau noir, qui ne me gêne pas avec des élastiques plus longs. Je trouve, comme tout le monde d’ailleurs, cette robe adorable.
Paul si pro mě přijde a jdeme na hudbu, kde nacházím tři starce, dva a půl Angličana, tucet Rusů a chůvy s nemluvňaty. Máma tam už byla a Gambart, ten král Spa, s ní rozmlouval. Zve nás v neděli na prohlídku svého zámku.
Paul vient me chercher et nous allons à la musique où je trouve trois vieillards, deux Anglais et demi, une douzaine de Russes, et des bonnes et bébés. Maman était déjà, et Gambart, ce roi spadais, causait avec elle. Il nous invite dimanche voir son château.
Těch pár tvorů odchází s hudebníky. Dnes večer je koncert vídeňských tanců a zároveň hraje orchestr v sále — mohly jsme z čítárny vidět ten prázdný sál: ani ne půlka tanečníka, čtvrtina.
Les quelques créatures s’en vont avec les musiciens. Il y a un concert de danses viennoises ce soir et en même temps l’orchestre joue dans la salle, et nous pûmes voir du salon de lecture cette salle vide, pas une moitié, un quart de danseur.
Salony kasina jsou nádherné, krásnější než v Badenu a v Monaku, v Badenu kromě nových salonů, které jsou velmi krásné.
Les salons du Casino sont superbes, plus beaux qu’à Bade et à Monaco, à Bade excepté les nouveaux salons qui sont très beaux.
Ale všechno je prázdné, opuštěné, smutné. A aby té radosti bylo dost, člověk tu umírá hladem.
Mais tout est vide, désert, triste. Et pour comble de plaisir on meurt de faim.
Poznámka editorů
[Dopisní papír s hlavičkou Hôtel de l’Europe, Spa]
[Papier à en-tête Hôtel de l’Europe, Spa]