Úterý, 24. února 1874

Vycházím s Mačenkou (hnědé šaty, hnědý klobouk, dobře).
Pršelo v osm hodin ráno a vzduch je čistý a čerstvý. Nebeské těleso, které atd., se příliš neukazuje a já vycházím s potěšením. Poslední dva tři dny se trochu mluví o koupi vily; dnes když jsem se zeptala Augusta, kde nechal mámu, tetu, Walitského a Sťopu, řekl mi na ulici de la Préfecture; pochopila jsem, u Desforgeho.
Byla jsem velmi překvapená, když jsem viděla Boreela, jel s Emilem d'Audiffretem v kočáře za námi. Zohyzdněl.
Když jsem ho viděla přicházet, říkám:
– Dino, podívej, kdo přichází! Tam přichází, kdyby tak jen nezčervenala!
Říkala jsem to upřímně a zčervenala jsem, ale když přijeli dost blízko, aby je bylo vidět, můj ruměnec zmizel a už se nikdy nevrátil.
[Na okraji: To znamená, že jsem těmito slovy nechtěla nic skrývat a že jsem necítila nic než strach, abych nezčervenala.]
Jsem na sebe rozzlobená kvůli svému pošetilému chování vůči němu loni. Určitě si toho všiml. Bah! Je to pryč. Ale zohyzdněl. Byla doba, kdy se mi velmi líbil. Nevypadá kultivovaně, jako vznešený pán. Byla doba, kdy jsem nevěděla, co to je. Je to prostě mladý muž, příjemného zjevu a omezeného ducha. Jak jsem ho mohla porovnávat s bohem Hamiltonem?! Jak mi mohlo přijít na mysl šílenství tak nemožného srovnání. Je to jako [Škrtnuto: zlato] diamant a kamínek.
Vracím se k latině, u brány potkávám mámu atd. část vily Carlone je koupena s domem a pavilonem, který budu obývat sama. Všichni jsou velmi spokojeni. V šest hodin sestupuji dolů, kněžna mi říká, že znovu vyšli a že chtějí prodat jeden z pozemků na Promenádě, jediný mi připadal jako bída a ze strachu, aby neudělali nic [Škrtnuto: beze mě] špatného volám Mačenku, nasazuji si klobouk a běžíme přes Malou Saint-Etienne, zastavuji kočár a letíme k vile Carlone, stěží je nacházíme, sama si prohlížím pozemek, shledávám, že pozemek může být prodán, protože bez něj by pozemek měl tuto podobu, Prom. des Anglais
[Pozn. red.: zde Marie nakreslila plánek pozemku.]
Prom. des Anglais. Vidím Biasiniho.
Pro stavební záležitosti je nutné obrátit se na mě. K službám, mademoiselle. Provádí mě vším a uvažujeme, jak to lépe zařídit, abychom postavili velkou jídelnu a salón v prvním patře. Dům není zařízen, ale stropy, tapety, dveře, krby a okna jsou velmi pečlivě provedené, velmi nové, velmi bohaté a velmi dobré. Odtamtud jdeme k Desforgesovi, kde moje teta vkládá prvních osmnáct tisíc franků.
Celkem to stojí dvě stě osmnáct tisíc franků.
Večer máme pana a paní Balagny a paní Salneuve a pana Tormosoffa.