Sobota, 31. ledna 1874

Jedu na koni, bez Diny, jsem z toho celá ráda, ona neumí jezdit a jen mě nudí. Jedu po Promenádě, ale slunce je tak silné, že jsem neviděla tváře v úžině, tak se vracím domů, zůstanu tam pár minut, odpočívám a osvěžuji se ve stínu ubohých stromů vily Baquis. Vyjíždím znovu, tentokrát projíždím všemi možnými malými uličkami, chtěla jsem projet kolem balkonu, kde možná je Khalkionoff, ten ubohý chlapec skutečně umírající, je na pokraji smrti, žádná naděje. Jeho matka brzy přijede, ubohá žena. Chtěla jsem projet kolem něj a pozdravit ho, udělalo by to tomu ubohému dítěti takovou radost, už je to myslím tři měsíce, co neopustil svůj pokoj, ale neviděla jsem ho. Odtud jedu ulicí de France, abych se vyhnula slunci, a za mostem Magnan si dávám pořádný cval, ale tomu, čemu říkáme velký cval, zatáčím doprava pod železničním mostem, pod kterým je hrozné echo, rozvazuji si vlasy a nechávám je vlát, protože jsem cítila, že pod kloboukem hřebeny a sponky tančí. Groom je nadšený z mého velkého cvalu.
Takto přijíždím vítězoslavně na Promenádu, slunce v zádech, které mě neruší, ale naopak nádherně pozlacuje mé vlasy.
Klusám tak akorát, abych držela krok s kočárem a mluvila s Dinou.
Ty dvě slečny (Galveová a Choupinskiová) jsou na koních.
Říkala jsem, že mám ráda všechny, to znamená, že nemám ráda nikoho, ale tyhle dvě se mi dokázaly zalíbit. Paní Antonská, hrabě Yorkoff, kněžna Gagarinová jsou pěšky, zastavujem se jim říct, že máma zůstává doma v pátek, pár minut s nimi mluvím a nakonec se vracím domů. Ten Rob Roy neustále klusá,
ale klusá dobře a já jsem si na to zvykla a jedu velmi dobře, myslím (všímám si, kolikrát používám slovo „já", ale nemohu jinak). Vykašlala jsem se na Bruneta. Dnes ráno jsem udělala roztok nevím z čeho, Joséphine vzala sklenici, odnesla ji do kuchyně a ten hlupák Trifon vypil čtvrtinu té sklenice v domnění, že je to víno, naštěstí to nebyl silný jed.
Jsem spokojená sama se sebou a se svou projížďkou. Chystám se dnes večer smát ve Francouzském divadle. Ravelovo benefiční představení, spousta nesmyslů; bude dirigovat orchestr, herci rozmístění mezi diváky udělají skandál, atd. atd.
Jsem chraplavá jako kůň.
Beru starý hadr z modrého kašmíru, oblékám si ho, pásek z ruské kůže, (bílá krajková šálka, pěkná; dobře učesaná, vypadám dobře, všechno je dobré). Z těch nejmizenějších hadrů vždy dokážu udělat něco, někdy dokonce něco hezkého. Jsem na sebe dnes večer velice pyšná; vpředu otevřené do srdce, na mém bílém krku nic, jako obvykle, vlasy jako obvykle; trochu jsem je napudrovala, aby byly vzdušnější. Divadlo je plné, ale nikdo tam není. Ravel je okouzlující jako vždycky, smála jsem se, ale se zavřenými ústy, protože tam nikdo nebyl a nudila jsem se. Je hloupé vypadat dobře, když tam nikdo není. Vracím se naprosto vyčerpaná a zůstávám půl hodiny na první židli, na kterou narazím. Snědla jsem mandarinku, pomeranč a dvě jablka, seděla jsem a přemýšlela, že si vezmu pomeranč, který byl na stole, ale byla jsem tak líná, že jsem nechtěla natáhnout ruku; zatímco jsem uvažovala, přichází Dina a vezme si pomeranč. Jsem z toho ráda, protože můžu odejít.
Ach, s jakým potěšením bych se právě teď vrhla na postel, ale musím se učesat, psát, atd. atd.
Po návratu z divadla jsme mluvily o letošní sezóně. Máma je mého názoru, také jí připadá, že dostihy byly divné, že vypadaly nedokončené.
Běda! Běda! Běda!
Jaká jsem hloupá.

Poznámky

Úžina - pozorovací prostor na Promenádě, kde se shromažďuje společnost.
Pozn. překl.: V originále anglicky: „have a good galop" (dát si pořádný cval).
Pozn. překl.: V originále anglicky: „railway bridge" (železniční most).
Pozn. překl.: V originále anglicky: „canter" (klusat) a „keep with the carriage" (držet krok s kočárem).
Pozn. překl.: V originále anglicky: „but he canters well" (ale klusá dobře).
Pozn. překl.: V originále anglicky: „nonsenses" (nesmysly/komické skeče).